Jednou z východ Hlavní třídy v ostravské městské části Poruba je její prostorová velkorysost. Ta umožňuje uprostřed rušné třídy vytvořit významnou plochu důležité městské zeleně. klidovou pobytovou plochu.
Bohužel potenciál této ulice městský obvod Poruba úspěšně sabotuje. V současné době probíhá projekt „Zeleň Hlavní třídy v Ostravě – Porubě, II. etapa“ od výjezdu z Nezvalova náměstí po Alšovo náměstí. Projekt spočívá v kácení zeleně, keřů a výsadby nové zeleně v podobě květin a travin do štěrkových záhonů. Hlavní třída je opakem toho, kam by se měla městské zeleň ubírat. V následujícím textu si popíšeme proč.
Fotografie zaslal čtenář. Děkujeme!
Před úpravami se zde nacházely řady střižených keřů, květinové záhony.
Absence keřového patra
Při pohledu na původní stav je samozřejmé, že koncept zeleně byl neaktuální a prostor si revitalizaci zasloužil. Výsadní výhoda keřů však spočívala v zamezení šíření hluku a jeho pohlcení. Respektive keře na Hlavní třídě stále budou, ale pouze jako růže.
Hluk z automobilové dopravy představuje významný environmentální problém, který negativně ovlivňuje kvalitu života. Zelené plochy, zejména keře a stromy, mají schopnost výrazně snižovat hladinu hluku, a to jak absorbováním, tak rozptylováním zvukových vln. Keře a stromy jsou efektivní bariéry proti hluku z dopravy díky své struktuře, která zahrnuje různé vrstvy vegetace. Listy, větve a kůra stromů mohou zvuk pohlcovat a odrážet, čímž snižují intenzitu hluku, který by jinak pokračoval dál do okolí. Zejména husté živé ploty a keřové porosty jsou velmi účinné v blokování přímého přenosu zvuku z vozidel.
Hluková izolace, kterou vytvářejí rostliny, závisí na několika faktorech, včetně hustoty vegetace, výšky a typu rostlin, a jejich uspořádání. Keře, které jsou dostatečně husté, mohou být účinnější než stromy v určování hlukové bariéry na menší vzdálenosti, protože se nacházejí blíže k zemi, kde je většina zvukových vln soustředěna. Dále keře mohou fungovat jako filtr pro prach a znečišťující látky spojené s dopravou, čímž přispívají k celkovému zlepšení kvality ovzduší. Využití keřů a stromů k ochraně před hlukem není pouze ekologickým řešením, ale také součástí širšího trendu v plánování měst, který se zaměřuje na zlepšení kvality života obyvatel.
Keře mají také velký význam pro celkovou biodiverzitu, protože poskytují domov nejen jednotlivým zvířatům, ale i celé řadě různých druhů rostlin, hmyzu a dalších organismů. Díky širokému spektru zvířat, která keře využívají, se vytváří složitý ekosystém, který podporuje stabilitu a zdraví přírodního prostředí. Keře zajišťují potravu a úkryt pro řadu opylovačů, jako jsou včely a motýli, a pro predátory, jako jsou pavouci nebo ježci.
Keře jsou důležité pro mnoho druhů ptáků, kteří je využívají k hnízdění. Hnízda ptáků jsou často umístěna mezi větvemi nebo v hustém listí, kde jsou chráněna před nepříznivými povětrnostními podmínkami a predátory. Mnohé druhy, například pěvci, stehlíci, drozdi nebo i některé druhy sov, si vybírají keře kvůli jejich husté struktuře, která jim poskytuje skvělé krytí. Keře s trny nebo tvrdými listy mohou navíc ztížit přístup dravcům k hnízdu.
Vysázená zeleň květin a místy travin však nedosahuje takové hustoty a výšky jako keře. Odstraněním keřové vrstvy z Hlavní třídy dojde k nárustu šíření hluku a tím ke snížení kvality pobytových podmínek uprostřed Hlavní třídy.
Umístěním keřů a hustší vegetace, se zohledněním rozhledových poměrů v blízkostí přechodů pro chodce, by vytvořilo kvalitní, hlukově odstíněný veřejný zelený prostor.
Chybějící útočiště pro hmyz
Na první pohled všemi barvami hrající květinové záhony nemohou přeci působit negativní dojem. Avšak tento přístup k městské výsadbě, i když může být na první pohled esteticky přitažlivý a snadno udržovatelný, má ve skutečnosti několik zásadních nevýhod, které mohou mít dlouhodobě negativní dopad na městský ekosystém.
Chirurgicky plánované záhony, přestože se mohou zdát jako rychlé a levné řešení pro zkrášlení veřejného prostoru, nabízejí pouze omezený prostor pro různé druhy rostlin, hmyzu a dalších živých organismů. Bez půdy a bohatého substrátu, který umožňuje růst širšího spektra rostlin neposkytují vhodné podmínky pro zajištění biodiverzity. Městská zeleň by měla být pestrá a bohatá na různé druhy rostlin, které by přitahovaly opylovače, hmyz, ptáky a další živočichy.
Štěrková mulč je na první pohled řešením pro zdánlivě jednoduchou údržbu, je však nehostinným a mrtvým prostředí pro život hmyzu. Půda je pro hmyz klíčovým prostředím, protože poskytuje nejen prostor pro hnízdění, ale i úkryt. Půda bohatá na organické látky (například rozpadlé rostlinné materiály, mulč nebo kompost) je velmi prospěšná pro mnoho druhů hmyzu.
Zbytek prostoru Hlavní třídy vyplňují trávníky. Jako vhodný se jeví prostor kruhové objezdu, kde mají být vysázeny květnaté louky.
Půda, která je dostatečně strukturovaná pro tvorbu nor a úkrytů, je ideální pro hmyz, který si vytváří vlastní nory nebo hnízda. Některé druhy včel a samotářských včel vytvářejí své nory v písčité nebo jílovité půdě. Rovněž půda, která má dostatek prasklin, pórů a mezer, je vhodná pro hmyz, který se potřebuje ukrýt nebo hnízdit v podzemí (například mravenci nebo různé druhy hmyzu, které kladou vajíčka do půdy).
Využití prostoru a jeho rozvržení
Analogií k Hlavní třídě může být park na následujících fotografiích. Atraktivní prostor je od okolních ulic odstíněn keřovým patrem a díky tomu je zde hluk z dopravy minimální. Plocha je maximálně využita k různým funkcím. Proti tomu ostravské řešení významně omezuje možnosti pobytového využití ploch tím, že prostor mezi ulicí a chodníkem je rozdělen souvislým záhonem. Prostor mezi záhonem a cestou je tak nepřístupný.
Pohled z ulice
Park Rüdesheimer Platz
Příkladů s keřovým patrem je opravdu mnoho….
Transformace velkých veřejných zelených ploch by měla směřovat směrem k přírodnímu prostoru s květinami, loukami a útočištěm pro hmyz. Aplikovat kroky směrem k ekologičtější, udržitelnější a biodiverzitně bohatší krajině. Znamená to, že by navržené rostliny neměly být vysazeny? Absolutně ne. Nově realizovaný prostor by však měl mít funkci nejen estetickou (kvetoucí květiny v různých obdobích roku), ale i funkční. Záměrem veřejné správy by neměla být pouhá aplikace funkcí snadné údržby a lidskému oki lahodícím pohledům, ale celkově přírodně blízké řešení podporující i jiné živé organismy, než je člověk.
Úsměvně pak vypadají různé veřejné akce s dílnami na tvorbu hmyzích domků, přičemž kvalitní a mnohem větší prostor pro hmyz (a nejen ten) můžeme vytvořit již v počátku navrhování veřejných prostor. Hmyzí domky, které sice mohou být v mnoha případech fajn, jsou pak jen řešením následků, ale ne řešením příčiny úbytku přírodně blízkého prostoru pro živé organismy.
Příklad ponechání louky v okolí stromů v kombinaci s částí trávníku určeného pro pobyt obyvatel. Pro další zajímavá řešení doporučujeme navštívit facebookovou stránku Grün Stadt Zürich.
Související články
- 05.03.2025: VŠB-TUO CPIT TL4
- 07.02.2025: Křižovatka 17. listopadu x Dr. Slabihoudka
- 29.01.2025: Centrum transferu technologií
- 28.01.2025: Bytová výstavba, ul. Lvovská
- 27.01.2025: Novostavba bytového domu Ostrava-Poruba
- 17.01.2025: Náměstí Družby – etapa B1
Vítek :
Ví někdo kdo takové úpravy vyprojektoval?
25.11.2024 07:29Dan :
Vítek: Rekl bych, ze podstatnejsi je zadani verejne spravy a co od prostoru ocekava.
25.11.2024 07:35donc :
Leninka byla vždy pěkná!
25.11.2024 09:19Roman :
donc: Lenin (3 – 10 milonů mrtvých)
Podíl viny Vladimíra Iljiče Lenina na milionech mrtvých, které má jeho vláda na svědomí, je dnes často relativizován, a to nejen v Rusku, ale i jinde ve světě. Zdá se, že v myslích mnoha lidí stále přežívá představa Lenina jako intelektuála, teoretika marxismu a hlavní postavy říjnové revoluce roku 1917. Tím vším jistě byl, stejně tak byl ovšem i jedním z největších zločinců historie, byť je pravda, že odhady obětí jeho vlády se i mezi historiky značně různí.
Jen ruská občanská válka (1918-1922) si vyžádala (hrubým odhadem) 10 – 17 milionů obětí. Přestože toto obrovské číslo nelze připsat za vinu přímo a pouze Leninovi, za oběti tzv. Rudého teroru, který probíhal ve stejné době, již Lenin rozhodně odpovědnost nese. Odhady počtu obětí Rudého teroru se pohybují od několika set tisíc až po 2 miliony. Z Leninovy iniciativy byla rovněž založena tajná policie Čeka, která za svoji pětiletou existenci stihla popravit a umučit až 500.000 lidí.
Mnohem méně známou (byť co do počtu obětí mnohem horší) událostí je hladomor v Povolží (1921-1922). Přestože byl primárně způsoben špatným počasím a nízkou úrodou, bolševici měli na celkovém počtu 5 milionů mrtvých lví podíl, protože již tak zbídačeným rolníkům zabavovali zásoby i osivo. To mělo mimo jiné za následek masové rozšíření kanibalismu.
25.11.2024 09:27JSjr. :
Proboha to je zase žvástů, není to zdaleka hotové, ale hlavně že vy máte jasno „odborníci“.
JOaNE :
Tomu, co to vymyslel, bych ty šutry odvozil kolečkem na jeho pozemek.
Z kolejišť tramvají to odstraňují kvůli hluku, teplu, vzhledu, ale do záhonů to sypou a je to ta stejná sprostá stěrkodrť do kolejišť akorát v menší frakci.
Přirozené zábrany proti hluku a prachu v podobě keřů, které využívají i ptáci, zruší a jebnou tam nějaké stepní trávy nebo co to je.
Martin [msstavby.cz] :
JSjr.: Můžete být konkrétnější a vyjádřit se k tomu, čemu říkáte „žvásty“? Nějak více na úrovni.
Tady jde vidět budoucí podoba. Ano, chybí ještě osadit mobiliář. Ale výsadba je provedena. Proužky záhonků jsou na hlavní porubský, téměř bulvár, málo. https://positiv.cz/region/ostrava/zelen-na-hlavni-tride-v-ostrave-porube-ziska-novou-vizaz/
a tak daří se :
JSjr.: tak narozdíl od úředníků a politiků na obvodě v porubě, kteří se snaží o rozvoj skrz stavební úpravy, je autor článku opravdový a titulovaný odborník + znalec z praxe, ne jen ten co si na to hraje :)
25.11.2024 09:56JSjr. :
a tak daří se: Znalec z praxe by nenapsal kritický článek pouze na základě vizualizací, protože moc dobře ví, že jejich vypovídající hodnota je malinká.
Nedělal by hlukové závěry dokud by si nenastudoval prováděcí projektovou dokumentaci.
A už vůbec by se nevyjadřoval k nedokončenému projektu, ze kterého jde vidět zatím jenom hlína a pár kačírků.
Martin [msstavby.cz] :
JSjr.: A jak víte, co jsem k tomu nastudoval?
Projektovou dokumentaci k veřejné zakázce jsem si přečetl celou.
Například vysázené keře, Ořechokřídlec clandonský, Hortenzie latnatá, Růže bílá poléhavá, jsou jen doplňkem v záhonech nebo jsou plánovány jako solitéry. Ne jako příklady uvedené v článku.
aldar :
Celkový urbanismus Hlavní třídy je klasicistní. Rovněž i zeleň by se měla podřídit tomuto principu, jinak tam bude vždy něco špatně, něco co nebude ladit… Už umístění cyklostezky v klidové střední části vždy určené pro pěší provoz a odpočinek je velký faul. Kola tam nepatří!
25.11.2024 13:57Zrušení hustých živých plotů a umístění trojúhelníkových záhonů a šikmých pruhů (snad vzpomínka na „Brusel“), které jsou čitelné pouze na situačním výkrese a ve skutečnosti budou vnímány jako cizí prvek.
Čeněk Urbanec :
Ten komentář Romanův je výsledkem naivní snahy anglosasů, ZA KAŽDOU CENU ZHNUSIT POHLED NA SOVĚTY: když miliony mrtvých, tak co Leopold v Kongu, Británie v Jižní Africe a v Indii? Co nedávné ukončení genocidy Indiánů, která množstvím násobně překonala „teror“ v Rusku? K hladomoru – byl jediný na světě? Ale v Rusku/Ukrajině byl zaviněn NEDODÁNÍM ZAPLACENÉHO OBILÍ Z USA!!! vykašlete se na plivání na Rusko, jste ubožáci bezesporu!
Ondřej :
Nechápu proč ruší krásné vzrostlé keře,kterych je fakt masa a myslím si že mají dost plusovích funkcí (údržba něco stojí), na druhou stranu v jiném obvodě vznikají za miliony 4m2 zelené střechy na zastávce a jsou z toho Mega promo akce :)
Dr. Kohn :
Je dobře že ty keře jsou pryč. Jenom se za ně schovávali bezdomovci a ožralci.
Michal Scholtz :
Obsolutní hovadina co se děje v Porubě. Na kruhaci se vyměnila tráva za trávu. Parkoviště se dělají betonové, když můžou zatravňovačky které propustí vodu. Paní starostka sedí na dvou židlích. Proto to tak vypadá. Za vše mluví rekonstrukce ulic Urxova a Gustava Klimenta. Někdo zapomněl změřit jak je velký kontejner! Když chcete otevřít jeden musíte posunout druhý.
Mx :
Živé a aspoň trochu udržované živé ploty jsou v Ostravě na veřejných místech vzácnost a mají hodnotu i v zimě. Na to se nemá sahat. V létě to tam možná bude hezké, ale v zimě to bude takové nějaké obyčejné a budeme koukat do kamení. Úroveň zase tak nějak možná jako nadstandardní hezké Parkoviště v obchoďáku, Nikoliv Úroveň pro hlavní třídu. Rezignace na detail a neskutečné možnosti dnešních možností prace se zelení a nejen s jí. Nezacloněné elektro sloupky a tak dále. Za 3.
25.11.2024 20:14Mx :
Bez ohledu na to, že to samozřejmě všechno teprve vyroste A doplní se pár laviček.. ten celkový dojem je prostě, jako by to chtěl někdo udělat fakt co nejjednodušeji a levně.
25.11.2024 20:18Dasa :
Keře – s nimi se naše porubská radnice vypořádává i na 8. obvodě – drtivá většina keřů ořezaných na krátké pahýly, část úplně k zemi (třeba málo častá kdouloň letos podruhé). Proč??? Budou chybět lidem, ptákům i hmyzu…
25.11.2024 22:29JOaNE :
aldar: Chápu že se rád motáte s kolem mezi auty, hlavně když má člověk děti, tak „je to opravdu skvělé“, když kolem Vás mag… jedou 80 místo 50.
26.11.2024 08:29Pokud jsou lidi k sobě ohleduplní nejezdí v části pro chodce a když chodci nechodí s čoklem na dlouhém vodítku v pruhu pro cyklisty, tak je to ideální a lidi tohle řešení rádi využijí.
Si to srovnejte s tím podělaným cyklo pruhem na Frýdlatských mostem a je to milion a jedna. Nebo cyklo pruh na 28. října, který je společný i pro širší nákladní auta a MHD.
mJožka :
JOaNE: Akorát ta stezka středem neumožňuje obsluhu obchodů a vstupů do bytových domů lemující Hlavní třídu. Takže pro rekreační a cykloturisty je to fajn, ale pro každodenní dojíždění pro lidi na kole to moc funkční není.
26.11.2024 11:01„Podělaný“ cyklo pruh na Frýdlantech není pro všechny typy lidí na kole, resp. pro průjezd v každou denní dobu, a v rámci svých možností funguje. Navíc byl schvalován jako dočasný do doby velké rekonstrukce mostů.
Jestli ve Vás cyklořešení vyvolává negativní emoce a chcete to změnit, doporučuji napsat správci komunikace (SSMSK) nebo Vašemu městskému či krajskému zastupiteli, ať se při chystané rekonstrukci změna k lepšímu neopomene či ať se rekonstrukce uspíší.
Dr. Kohn :
Po porubské hlavní třídě jezdím na kole pravidelně a zatím jsem neměl problém. Jen například takový detail…. kde by jste udělali stojany na kola, když by byly cyklopruhy na kraji? Na obou stranách? To když bych se chtěl podívat do aplikace kde je zrovna volné kolo… to by bylo fakt přehledné. Navíc už teď jsou chodníky po krajích docela úzké, pokud se tam postaví zahrádky. Nevím kde by se tam ještě měla vměstnat kola. A co je úplně třešnička na dortu jsou řidiči, kteří si zaparkují v jednom pruhu, dají světla a jdou pryč. To pak objíždět ještě na kole… to je úplně pecka.
26.11.2024 11:25Mx :
Většina travní výsadby do jara uhyne tradičně opakovaně nevhodným ostravským pozdním termínem výsadby (kdy už to moc neroste). Na jaře to obsadí agresivnější plevel. Plusem je nevídaná rovnost a uválcovanost travnaté plochy a bez časté miliardy zamíchaných kamenů, jako třeba u zázemí sportu v centru.
26.11.2024 13:06Dan :
Mx: Muj oblibeny expert na vse a pritom na nic opet perli. S koncepci zelene na Hlavni tride nesouhlasim, ale vysadba travniku, cibulovin a dalsich rostlin je v tomto obdobi zcela bezna.
Dr. Kohn: Samozrejme ze profil Hlavni tridy je tak velkorysy, ze lze udelat cyklostezky po obou stranach ulice. Mit tam prostor pro chodce a i pro zahradky. Vedeni uprostred neni zcela vhodne. Stojany po bocich ulic lze umistit take.
Cyklisticka infrastruktura se nerovna stanice sdilenych kol…
27.11.2024 07:24Mx :
Dan: Už minule jsi se totálně ztrapnil tím, že beton moc nesaje vodu a další neznalostí. Teď se ztrapňuješ touto neznalostí, v listopadu se tráva už sadit nemá. Nejpozdější vhodný termín je konec října A i to už může být na hraně.
27.11.2024 13:33Dan :
Mx: Ja byt saskem jako ty, tak radeji o tom co pisu mlcim a neztrapnuji se dale.
27.11.2024 14:00Martin [msstavby.cz] :
Mx: Všeobecný termín výsadeb je od poloviny dubna do poloviny června a na podzim – od poloviny září do poloviny listopadu.
Snímky do redakce přišly 19.11.
27.11.2024 14:39Mx :
Martin ms: toto neni z mé hlavy ale ze spousty zdrojů: : “Zakládání na začátku podzimu, během září nebo října, porostu umožní dostatečně vyrůst ještě před chladnými zimními měsíci, kdy se vývoj zpomalí nebo zastaví. Setí trávy v listopadu už se přiliš nedoporučuje, jelikož mají semínka málo času k naklíčení a zapuštění kořenů.” Dalším problémem je následná případná absence pravidelné zálivky v tomto růstovém období na veřejném místě, Která působí při výsadbě v listopadu jako dodatečný rizikový faktor a také překryv spadaným listím, pokud není pečlivě odklízeno, kde ale hrozí pošlapání ještě teprve klíčících semen a jejich zničení. Řekl bych, že logiku to má zřetelnou, a důkazy najdeme u zázemí sportu nebo v parku u boříka, oboje bylo seto v listopadu, Při chůzi přímo po trávníku je vidět mimořádně mizerná kvalita
27.11.2024 14:54Martin [msstavby.cz] :
Mx: Já to mám z technické zprávy projektu. Zároveň se doba výsadeb shoduje s jinými projekty.
Kvalita trávníku nezáleží pouze na době vysetí…
27.11.2024 14:59Mx :
Třetím příkladem takovéto pozdní výsadby je park u zámečku Zábřeh. A vůbec nejde jen o následnou údržbu, kvalitní založení je 70% výsledku. Nekvalitní založení umožní agresivnímu plevelu snadno obsadit špatně založený nehustý nezaklíčený trávník, různé lysiny a slabě vytvořený Kořenový systém trávníku je nahrazen snadno vrůstajícím plevelem. Takže klidně saďme trávník v listopadu nebo občas na přelomu prosince, ale neočekávejte potom kvalitu veřejného prostoru, která je nesporně definována i hezkým trávníkem.
27.11.2024 15:01Mx :
Martin ms: Technická zpráva projektu je fajn, druhá věc je, co se doporučuje pro vytvoření kvalitního trávníku A snížení rizika nekvality. Na veřejném místě je pravděpodobně možná tolerance A možná bych to nazval i nezájmem úřadu nebo stavitele udělat to pořádně, ale potom nečekejme kvalitní výsledky. Troufl bych si i spekulovat, že přednost má možnost prodloužit stavební sezónu a ekonomický zájem nad preferencí kvality dle odborných pravidel výsadby.
27.11.2024 15:05Dan :
Mx: Zkopiroval jsem si texty, ktere jste použil a dle vaseho obvykleho vyjadreni nejsou urcite vase.
Jako argumentovat textem z Heureky je palacek nahoru :)
Jak jsem psal, s koncepci zelene zde nesouhlasim, ale radeji budu po technicke strance verit autorizovanym krajinarskym architektum, nez vam.
Muzu se zeptat, cim se zivite? Jen pro predstavu :)
27.11.2024 15:13Crazym :
Dan: Podle toho kde všude byl, co ví, čemu rozumí a co vše má prošlé to bude nejspíš lokální Brouk Pytlík zkřížený Všeználkem. Zkrátka taková pojebαná křižovatka co jich je plný net 🤭🤣
27.11.2024 16:26Mx :
Dan: Tvoje znalosti problematiky trávníku jsou úchvatné, které tady předvádíš, Samé logické a věcné znalosti problematiky.. Obdivuju. A to jak si umíš ověřit spoustu zdrojů. Mimochodem já zakládal trávník na svém pozemku A konzultoval to s majiteli trávníkářských firem, jenom blázen by si v listopadu sadil trávu na svém pozemku., jakou zkušenost máš konkrétní ty Rozumbrado?
27.11.2024 16:33Mx :
Dan: A zrovna tebou zmiňovaná heureka, jež je jen jedním z mnoha zdrojů, je mnohem relevantnější zdroj než tvoje podivné věty tady a nulový vhled. Nepochybně si nedovolí při svém významu neověřovat si svoje četné odborné rady z mnoha oblastí. Poškozovali by tím svůj byznys, ale to je tobě zbytečné vysvětlovat.
27.11.2024 16:38Mx :
Martin ms: Technické normy a dále stavební praxe například nebo nejen v Ostravě, nepochybně ovlivněna mnoha faktory, včetně ekonomických jako napnutá stavební sezóna A potřeba jí maximalizovat, kdy trávník se dělá zpravidla na konci,, neznamená, že je to v souladu s nejlepsi kvalitou A doporučeními odborníků na výsadby, jejich zdroje lze snadno dohledat nebo se jich přeptat. Norma tedy nerovná se automaticky u trávníku nejlepší kvalita a praxe.
27.11.2024 16:48Dan :
Mx: Arogantnejsiho vseznalka aby clovek pohledal. Neustala prezentace svych nevedomosti je uchvatna.
28.11.2024 07:18Mx :
Dan: tak určitěěě 😁
28.11.2024 09:52Dan :
Mx: Proste decko.
28.11.2024 12:24Mx :
Dan: Diskuse o tom, jak mít v Ostravě co nejkvalitnější trávníky, Dan jediný vznesený argument a poznatek: “trávník se v listopadu běžně sadí”. 😁😁😁😁😁😁😁 Borec na konec.
28.11.2024 22:55