Třinec buduje nové tůně

Martin [msstavby.cz] | 11.12.2024 | ostatní | #třinec, #udržitelný rozvoj | 3 Comments

Na území města Třince „vyrostla“ díky Odboru životního prostředí a zemědělství Magistrátu města Třince další tůň. Konkrétně v příměstské části Nebory. V letošním roce taktéž vznikly nové soustavy tří tůní i v Nýdku, a to směrem na Čantoryji, další tři tůně jsou na Střelmé a jedna v části Nydek Gora. Investorem byla společnost Lesy ČR, Správa toků Frýdek-Místek, která při přípravě a realizaci spolupracovala s třineckým Odborem životního prostředí a zemědělství (ŽPaZ), jako dotčeným orgánem Obce s rozšířenou působností Třinec.

„Hlavním významem tůní je zvýšení biodiverzity v území a tím zlepšení ekologické stability krajiny, vytvoření vhodných biotopů zejména pro obojživelníky a další vodní a mokřadní společenstva,“ uvedla Gabriela Fojciková z odboru životního prostředí a zemědělství třineckého magistrátu.

V minulých letech vznikla soustava tří tůní v příměstské části Líštná („u Stavisek“), kde našel útočiště např. skokan hnědý, skokan zelený, zvláště chráněný druh kuňka žlutobřichá, ropucha obecná, čolek horský nebo užovka obojková. Osm tůní vybudovala v minulosti obec Nýdek v části Střelmá. Tůně s radostí osídlil čolek horský a obecný, kuňka žlutobřichá, ropucha obecná, mlok skvrnitý a skokan hnědý.

V Hnojníku vznikly díky společnosti Lesy ČR, Správa toků Frýdek-Místek dvě větší tůně situované v lesních porostech. Již první rok po realizaci byly obě tůně hojně osídleny skokanem hnědým a zvláště chráněnými druhy čolkem obecným a čolkem horským.

A jak se takové místo pro výstavbu nové tůně hledá? „Při výběru místa se udělá předběžné ohledání vytipované lokality, co v lokalitě roste, co se zde vyskytuje, ať se nezničí nějaký cenný biotop. Například v Nýdku jsme letos vymezovali tůně tak, aby nedošlo k ohrožení populace místních orchidejí. Teprve pak se přistupuje k návrhu velikosti tůně, tvaru a podobně,“ vysvětluje Gabriela Fojciková. Posléze odbor ŽPaZ zajišťuje monitoring tůní, čili rychlost osidlování, druhové zastoupení, případně další návrhy na zlepšení biotopu.

Součástí toho všeho je i případné odbahňování a čištění tůní, protože jsou někdy znečištěny odpadky nebo výkopovou zeminou. Občas dochází i k zarybnění tůně člověkem, což je negativní jev. „Ryba je predátor a sežere larvy obojživelníků. Správnou funkci tůní taktéž negativně ovlivňují nevhodné zemědělské postupy, např. hnojení,“ vysvětluje zástupkyně magistrátu.

V našem regionu najdeme i tůně existující dlouhá léta. Ve Vendryni je to tůň a mokřad „pod Zaolším“. V této přírodní tůni je až 2 000 skokanů hnědých, dále pak čolek horský, obecný i velký, ropucha obecná, kuňka žlutobřichá, užovka obojková a vodouš kropenatý, což je zástupce ptáků, který je z ornitologického hlediska velmi vzácný.

Skokan hnědý žije v tůni v Třinci Oldřichovicích u Agricoopu (u Tyrky). V tůni v Gutech můžeme najít skokana hnědého, zvláště chráněnou ropuchu obecnou, kuňku žlutobřichou, čolka horského i obecného.

Několik stovek jedinců ropuchy obecnése vyskytuje v místě, které je známo jako Boublíkův stav. V roce 2023 jich bylo spočítáno 952 kusů.

V průběhu prosince 2024 budou pracovnice odboru ŽPaZ se správou toků vytipovávat vhodná místa pro tůně v třineckém lesoparku. Realizaci bude opět zajišťovat společnost Lesy ČR, Správa toků Frýdek-Místek.