Zpravodajský web irozhlas.cz přišel s aktuálním stavem transformačních projektů Moravskoslezského kraje., které mají být financovány Evropskou unií z operační program Spravedlivá transformace pro uhelné regiony v Evropě.
Moravskoslezský kraj usiluje o evropské dotace na takzvané transformační projekty. Ty mají pomoci s přeměnou původně hornického regionu na místo, odkud lidé nebudou odcházet a kam budou směřovat i investice. Zhruba devět miliard korun musí kraj podle podmínek vyčerpat do roku 2027. Se stavbou se však čeká na kladné stanovisko resortu životního prostředí. „Dostáváme se do těžkého skluzu,“ konstatuje náměstek hejtmana Jakub Unucka (ODS).
Centrum veřejných energetiků, CEPIS, LERCO a Černá kostka. To jsou názvy čtyř Regionální stálou konferencí (RKS) dosud schválených transformačních projektů pro Moravskoslezský kraj.
Jde o vědecká centra, výzkumné instituce, projekty, které mají pomoci s efektivním nakládáním s energiemi či přitáhnout do regionu pozornost potenciálních investorů.
Jak ale upozorňuje náměstek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka (ODS), který se na tvorbě transformačních projektů podílel, ačkoliv má dojít 13. října ke schválení dalších připravených projektů krajem, příslib dotace na ně region zatím nemá.
„Ministerstvo životního prostředí má schválit a připravit dotační smlouvu a poslat nám papír, že ty peníze opravdu máme. To, co mělo být hotovo v březnu, tak není ani v říjnu. A dostáváme se do těžkého skluzu z hlediska termínu, protože na druhou stranu chtějí, ať ty peníze vyčerpáme do roku 2027,“ říká rozladěně náměstek Unucka.
Podle mluvčí resortu Lucie Ješátkové by mělo být na projekty LERCO a Černá kostka doručeno rozhodnutí o poskytnutí dotace v nejbližších dnech. Zbylé dva projekty schválené Regionální stálou konferencí by pak ministerstvo chtělo schvalovat 26. října. „Zatím se nejednalo o zásadní výhrady, které by projekty nebyly schopny zohlednit a zapracovat,“ naznačuje Ješátková, že by neměl být závažnější problém.
Jak podotýká, nejvíce dotazů padá u projektů na otázky spojené s veřejnou podporou – tedy jestli je možné některé projekty z dotací vůbec budovat. „Veřejná podpora je u takto komplexních projektů mnohdy velmi složitá a proces hodnocení se tímto bohužel oproti očekávanému harmonogramu prodlužuje, protože vyžaduje dodatečná jednání se zástupci Evropské komise a jejích podpůrných týmů,“ vysvětluje Ješátková důvody, proč resortu hodnocení projektů trvá tak dlouho.
Takovým příkladem je v Moravskoslezském kraji třeba strategický projekt výzkumného a vzdělávacího parku Eden Silesia. „Problém by mohl být v tom, že když my dáme veřejné peníze do tohoto projektu a někdo by si ho chtěl za soukromé peníze postavit bez dotace třeba v Polsku, tak my tou dotací zkazíme trh. Takže teď řešíme zdůvodnění, že je Eden ztrátový projekt, který vyžaduje nějakých 300 milionů korun ročně, což bude vykrývat univerzita z peněz na studenty, společně s krajem a ještě někým,“ vysvětluje taktiku hejtmanství.
Termíny jsou šibeniční
Kdyby se projektu Eden Silesia nepodařilo evropskou dotaci získat, je podle Unucky celý v ohrožení. „Když nám nepřiznají plnou výši dotace, tak ten projekt zkrátka spadne pod stůl, protože Slezská univerzita (provozovatel vzdělávacího parku – pozn. red.) prostě nemá stovky milionů na kofinancování,“ vysvětluje s odkazem na zmiňovanou možnost, že nedopadnou vyjednávání o veřejné podpoře.
Právě na rizika spojená s neúspěchy plánovaných strategických projektů v dotačních výzvách upozorňuje také právník Transparency International Jan Dupák. „Hodnotí se, jestli daný projekt splňuje v konkrétní výzvě veškeré podmínky. A rizikem je, když takový projekt vypadne kvůli jeho nepřipravenosti,“ poukazuje právník zejména na skutečnost, že celý Fond spravedlivé transformace je řešený ve velkém spěchu.
„Začal poměrně pozdě, takže nemohl prakticky ani dopadnout jinak, než že je hodnocený kriticky. Všechno se musí dohánět, jsou tam šibeniční termíny a neodpovídá to standardnímu operačnímu programu. To se ale vědělo, když se to připravovalo,“ vysvětluje situaci.
Jak dodává, je sice nízká pravděpodobnost, že by se v případě neúspěchu strategických projektů peníze z fondu v regionech nevyčerpaly, ale peníze pak budou využity více na takzvané tematické výzvy, které transformaci regionu nenastartují.
„Ve chvíli, kdy není promyšlená velká strategie a ty malé investice budou použity nelogicky, tak se ty peníze sice také vyčerpají, ale udělá se pár nesouvisejících projektů, které ničemu ve výsledku nepomůžou,“ popisuje Dupák s tím, že takto se ztrácí celý smysl operačního programu Fondu spravedlivé transformace.
celý článek + zdroj: irozhlas.cz
Operační program Spravedlivá transformace pro uhelné regiony míří kromě České republiky do několika dalších států. Více ZDE
Německo – oblast Lužice (3600 zaměstnanců v těžbě)
Polsko – Slezsko (93000 zaměstnanců v těžbě)
Polsko – Malopolsko (4900 zaměstnanců v těžbě)
Španělsko – Asturie (2400 zaměstnanců v těžbě)
Španělsko – Palencia a León (1100 zaměstnanců v těžbě)
Rumunsko – údolí Jiu (4700 zaměstnanců v těžbě)
Winter :
„Takže teď řešíme zdůvodnění, že je Eden ztrátový projekt, který vyžaduje nějakých 300 milionů korun ročně, což bude vykrývat univerzita z peněz na studenty, společně s krajem a ještě někým,“ vysvětluje taktiku hejtmanství.“
je teda neuvěřitelné, že terpve evrospká unie nám musí říct, že jsem si tu vymysleli úplnou p*čovinu. Jinak bychom se rozkradli do bezvědomí.
Martin [msstavby.cz] :
Winter: Přičemž Slezská univerzita operuje ročně s cca 600 mil. Kč. https://www.slu.cz/slu/cz/file/cul/ff8bd471-99a2-4b34-a3c3-dac4fb1d0fd4
Bohužel není připraveno nic lepšího. Ty peníze přijdou z velké části vniveč.
Centrum veřejných energetiků je taky celkem vtípek.
https://hrajemskrajem.msk.cz/centrum-verejnych-energetiku/
Pro zajímavost web pro investory Lužické oblasti https://www.lausitz-invest.de/
11.10.2023 12:19Martin [msstavby.cz] :
K tématu i tento článek: Je docela ostuda, že až Evropská unie byla schopná podpořit uhelné kraje, říká sociální geograf Slach
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/moravskoslezsky-kraj-dotace-transformace-obnova_2310031134_fil
11.10.2023 12:21David :
Mě by zajímalo kdo všechno ty strategické projekty v MS kraji řídí, kdo pracuje v těch týmech? Že by bylo tolik neschopných lidí…?
11.10.2023 16:44Winter :
Davide, jednoduchá odpověď: bílí muži blížící se padesátce se středopravicovým názorem (v českém kontextu).
11.10.2023 21:40SpinJ :
Do roku 2027 to nestihne projít ani stavebním řízením, tak co řeší… Navíc jsem rád, že někdo na rovinu řekl, že ten projekt se nemá šanci ufinancovat v dalších letech. Přece si tady nemůžeme za Evropské peníze postavit pomníčky, u kterých nebude na jejich provoz. I když by mě to nepřekvapilo
12.10.2023 07:51Alexx :
Být úředníkem EU se zkušenostmi z Evropy a zjistit v MSK, že veřejná správa a legislativa umožňuje, aby v regionu vznikaly na jedné straně další a další brownfieldy a na druhé straně se na zelené louce, na orné půdě stavěla logistická centra (Lidl, CTP), tak se místním soudruhům se spravedlivou transformací nahlas vysměju.
12.10.2023 09:04V regionu odsála masová produkce s nízkou přidanou hodnotou („montovny“ – automotive) veškerý použitelný personální materiál. I ten nejvýznamnější regionální hráč v místních rukou – Třinecké železárny – je zcela závislý na automotive, tj. dodává hrubou výrobu firmám, které vyrábějí, co jim namaluje někdo zvenčí.
V regionu chybí:
a/ podnikatelská vrstva, která by byla schopna budovat autonomní produkci s globálním nebo aspoň evropským potenciálem,
b/ politické síly, které jsou skutečně ochotny takovou podnikatelskou vrstvu podpořit, inspirovat, přilákat,
c/ tlak významné části veřejnosti, aby zde autonomní ekonomika vznikala (ve skutečnosti podstatná část i vzdělaného obyvatelstva vůbec neví, o čem je řeč, ideálem je odbouchat svých osm, plný košík z Teska a v létě Chorvatsko).
Pokud pan Unucka sní o investorech, je třeba se ptát, co by tady dělali, proč by tady šli? Co je tady lepšího než ve Vietnamu, Indii, Argentině? Právní stát? Hahaha. Evropské peníze? Hahahaha. Vzdělaná pracovní síla? Dávno překonaný mýtus.
A pokud by sem šli, pak zase jen proto, aby sem přesunuli část své produkce s nízkou přidanou hodnotou.
Samozřejmě, že tento stav silně vyhovuje rozhodujícím hráčům, kteří usilovně dbají na jeho udržení prostřednictvím své lobby: Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy, Svaz obchodu a cestovního ruchu. Ti mají tisíckrát větší rozhodovací sílu než politikové, bez ohledu na partaj.
Takže k transformaci asi tolik.
Cyklista :
Alexx: Za mne je toto velmi omezený, tendenční a zavádějící pohled na věc.
12.10.2023 14:141. orné půdy je škoda, ale zemědělcům se na ni nechce hospodařit
2. složení průmyslu přesně odpovídá vzdělání obyvatelstva
3. máme v regionu zastoupen jak těžký, tak lehký průmysl, máme v ragionu i velké a silné technologické společnosti (i když o tom hodně lidí neví)
4. nevím, co by Třinecké železárny, nebo Liberty podle Vás měli dělat, než hutní prvo a druhovýrobu… Rakety?
5. docela rád bych věděl, co si představujete pod pojmem autonomní ekonomika
6. investoři se naštěstí rozhodují podle mnoha kritérií, ne jen podle evropských peněz a co by asi zainvestovali ve Vietnamu, Indii, Argentině?
7. kolik společností má podle Vás produkci s vysokou přidanou hodnotou a kolik na tom uživí lidí a kolik dalších jejich zaměstnanců pak musí dělat produkci s nízkopu přidanou hodnotou?
Archerr :
https://www.ekonews.cz/sporna-technologie-muze-ziskat-miliardovou-dotaci-ma-polykat-odpad-a-vyrabet-z-nej-vodik/ další transformační projekt se zajímavým příběhem.
16.10.2023 05:33