V nedávné době proběhla v České televizi reportáž na téma zrušení územní rezervy pro vedení tramvajové trati mezi územím Karoliny a Dolní oblasti Vítkovice. V reportáži se vyjádřili také zástupci města a městských organizací.
V reportáží zazněl jako hlavní důvod zrušení územní rezervy fakt, že by trať vytvořila v území bariéru a muselo by kvůli ní být zbouráno nedávno rekonstruované Národní zemědělské muzeum. Když se řekne A, pojďme si říct i B.
Řešené území, kde by mohla vyrůst nová městská čtvrť, se v současné době nachází mezi železniční trati Ostrava-Frenštát pod Radhoštěm, železniční vlečkou směřující na Slezskou Ostravu a řekou Ostravici. Centrum Ostravy je specifické v tom, že je přístupné jen po mostech, lávkách nebo podchodech. Je to vlastně takový „městský ostrov“, který je obklopen železničními tratěmi a řekou. Je pak poměrně zvláštní tvrdit, že zbudování mostu je technicky složité, když tak funguje obsluha prakticky celého centra.
Přístupy do centra města jsou označeny křížky:
Pokud má tedy být propojeno území mezi Karolinou a Dolní oblastí Vítkovice, musí i zde být vybudován most přes železniční trať směřující na Frenštát pod Radhoštěm. Mosty by měly být zbudovány i nad železniční vlečkou. Ta však z územního plánu vypadla…
Morfologie lokality není vůbec jednoduchá. Území mezi železničními tratěmi je vyvýšené a oddělené zářezy pro železnici.
Současný územní plán poskytuje územní rezervu pro vedení tramvajové trati a navrhuje nové hlavní dopravní komunikace. Na západě území a kolem řeky, na východní části území. Jak tramvajová trať, tak dopravní komunikace jsou navrženy přes železniční trať. A všechny v budoucnu navržené mosty, pro jakoukoliv dopravu, musí výškově překonat železnici s ochranným pásmem trakčního vedení, jelikož se jedná o trať elektrifikovanou.
Tudíž všechny mosty vytvoří druh bariéry. Ne jen tramvajová trať.
Podívejme se na přibližný profil územní rezervy pro tramvajovou trať. Z profilu jsou patrné terénní zářezy pro železnici a výškový rozdíl jednotlivých území. Z analýzy území (kterou si může každý provést sám na webových stránkách Zeměměřického ústavu ) je patrné, že tramvajová trať může z větší části využívat stávající morfologii území. Navíc v oblasti Karoliny bude postupně docházet k navyšování terénu (což je již nyní patrné). Jelikož vyhloubena zemina z nově budovaných objektů musí zůstat na území Karoliny. A celé území bude novými stavbami remodelováno.
Dva „propady“ v grafu jsou v místech železničních tratí. Profil grafu začíná v území Karoliny a končí v Dolní oblasti Vítkovice.
Že jde pro výstavbu použít z velké části současnou morfologii je patrné již z mostu stávajícího, který vede nad železniční vlečkou.
V reportáží ČT zaznělo, že oblast bude obsluhována například autobusy nebo trolejbusy. Ty by se pravděpodobně do území dostaly po navrhovaných komunikacích, které jsou zanesené v územním plánu. Podívejme se tedy, jaká je morfologie v území pod těmito záměry.
Graf profilu západní komunikace začíná v místě současného kruhového objezdu do podzemních garáží obchodního centra Forum Nová Karolina. Území je v podobné výškové hladině, jako území Dolní oblasti. Aby byla překonána železniční trať se svým ochranným pásmem, budou zde muset být zbudovány mostní estakády.
Východní komunikace je navržena podél řeky Ostravice. Graf profilu terénu opět začíná na území Karoliny. Celé území je členitější kvůli stávajícím, ale již také zaniklým železničním tratím. Pokud má být zde vybudovaná komunikace, budou zde znatelné terénní úpravy a potřeba mostních objektů také.
Při výstavbě mostů jak pro tramvaj, nebo jakékoliv dopravní prostředky budou nutné mosty vždy. Nejde o to, co je po nich, ale pod nimi. A to je elektrifikovaná železniční trať. Mrzí nás tedy, že tento argument je použit při realizace tramvají, ale že vznikne i při dopravního spojení pro kolová vozidla se na něj zapomíná.
V reportáži jde vidět vedení trati územím Dolní oblasti. Je zde vidět umístění trati na náspu. Tohle provedení je diskutabilní a je plno možností, jak trať vést územím tak, aby působila přirozeně.
Dále je trať vedena budou Národního zemědělského muzea, což je jeden z argumentů pro vypuštění rezervy. To je velmi úsměvné. Není nic lehčího, než rezervu aktualizovat, lehce severněji posunout a namísto podivného zalomení trati přes budovu zbudovat běžný kolejový oblouk, který známe i z Ostravy, a který vyžaduje méně prostoru.
Křižovatka ulic Nádražní / 28.října.
Ještě taková drobnost. Územní rezerva je v kolizi s investičním záměrem Nová Pivovarská, která dopravně řeší obslužnost Nové Karoliny a Černé louky. Záměr, který je podkladem pro investice a rozvoj lokality, byl přijat před několika lety. Záměr však absolutně ignoruje územní rezervu pro tramvajovou trať vedenou v územním plánu. A v místě rezervy jsou navržené stavby. Třeba podzemní parkoviště pro osobní automobily…
Je promarněna příležitost rušit unikátní rezervu v rámci centra města, který by podpořila rozvoje oblasti a spoléhat se na obsluhu jinými prostředky. Prostředky, které nejsou v současné době známy, nejsou tak kapacitní a mají dopravní limity.
Jann :
Velmi kvalitní článek, podporuji, jak se dávají do textu palce nahoru?
potkan :
nejvíc děsivý je opakovaně uváděný argument, že tramvajová trať je bariériou v území (tou ale frekventované silnice nebudou, že…). O to děsivější, že to říká „městský architekt“. Je velmi pravděpodobné, že Ostrava jakýkoliv rozvoj tramvajové sítě prostě opět zazdí (ale jiná města jako Brno, Praha, Olomouc nikoliv).
tommtomm :
S celým článkem souhlasím, tedy vlastně s celou sérií obhajující uzemní rezervu pro trať. Samotná obhajoba vypuštění rezervy je trapnou ukázkou hledání důvodů za každou cenu. Územní studie a plány generované jeden za druhým bez logického zakomponování širšího celku je také směšné… Nešlo by vytvořit nějakou petici nebo něco podobného na podporu zachování rezervy, respektive opozici k současnému přístupu k územnímu plánování?
Johnny :
Se vším souhlasím, až na ten poslední argument. Studie proměny lokality kolem Smetanova náměstí tramvajovou trať sice ignoruje, ale podzemní parkoviště není něco, co by výstavbě tramvajové trati bránilo. Mám pocit, že celá diskuse je špatně, protože se o tramvajové trati hovoří jako o něčem objemném a komplikovaném, ale v jiných městech (Brno, Olomouc, Lisabon…) vidíme, že s trochou snahy se dá tramvaj vést takřka jakýmkoli prostorem, uzoučkými, klikatými i strmými ulicemi (nese to s sebou řadu komplikací, ale v našem případě není nutné se jimi zabývat). Což ale jenom podporuje ostatní argumenty uvedené v článku – násep potřeba není a při tom obrovském množství místa v celé lokalitě DOV a Karoliny je při troše vůle asi tisíc variant, jak tramvaj umožnit. Stávající územní rezerva je možná zastaralá a nevyhovující, ale to není důvod ji rušit, je to důvod ji změnit.
výhledový návrh rok 2030 ??? :
Co čekat od reportáží české televize ,,která nejen že překrucuje fakta ,ale taky uvádí LŽIVÉ informace ,tramvaj územím DOV klidně může jí tANO ,osobně bych se přiklonil k variantě ŔEKA ,pro budoucí trat se dá krásně využít stávající most ,který ostatně už v minulosti sloužil železnici ,podobný příklad lze nalézt na Hranečníku ,kde je trat vedena shybkou, pokud se budou REKONSTRUOVAT!!! frýdlanské mosty, nedokážu si PŘEDSTAVIT ,jak DPO Ostrava ZAJISTÍ VÝLUKU ??? v tomto exponovaném místě ,pro přejezd do centra Ostravy pro tramvaje se jedná do facto o JEDINOU PŘÍSTUPOVOU TRAT!!!
08.01.2021 13:11TO BY SI PÁNOVÉ NA RADNICI MĚLI UVĚDOMIT !!! prostředky vyčleněné na trat do Poruby by měli směřovat sem do této tratě !!!
U DOV VITKOVICE bych doplnil VÝTAHY nebo ESKALÁTORY a vznikl by nádherný přestupní uzel na všechny druhy veřejné dopravy…
Co se týče železničních trati ,dala by se využít stávající vlečka přes důl Zárubek ,zde přesunout nádraží Ostrava-střed která by se elektrifikovala a tím že by ŽELEZNICE OPUSTILA stávající trat přes Ostravici,naskýtala by se zde jedinečná možnost pro tramvaje… např do Kunčic (napojení na novou hut ,trat Vratimova ,Paskov.(DEPO)…tratě by využíly stávající železniční těleso a vlečky a v Paskově by mohla vzniknout třeba úplně nová vozovna tramvají…..
O. :
Tleskam. Ukazkovy priklad poropvnani pristupu „najit zpusob jak to udelat co nejlip“ a „najit duvody proc to nejde.“ Skoda, ze nemame na radnici vizionare misto tech lemplu.
08.01.2021 17:18Adam :
Jednou stavbě tramvajové trati brání NIMBY plebs, jindy pseudo-eko plebs, a jindy titulovaný plebs v oficiálních funkcích.
08.01.2021 20:29Název :
výhledový návrh rok 2030 ???: prosim vypněte si caps lock
11.01.2021 13:43Jméno :
výhledový návrh rok 2030 ???: Proč by nešla udělat náhradní autobusová doprava během rekonstrukce frýdlantských mostů stejně jako tomu bylo když se stavěla zastávka Karolina? Tehdy to byl naprosto bez problémů. To dopravní podnik vyřadil tolik autobusů, že již nemůže takovouto výluku udělat?
11.01.2021 13:45Jméno: :
Jméno:
14.01.2021 17:26Tramvaj pojme dvakrát více lidí než-li autobus byt kloubový, vzhledem k tomu, že přes mosty jezdí většina tramvajových linek
MHD nebude určitě v silách DPO zajistit dostatek autobusů, což se ukázalo i při rekonstrukci Kotvy ,kdy autobusy nestíhaly
svážet tak ohromné množství lidí, zvláště v ranních a odpoledních špičkách, je potřeba pořádně čist a trochu počítat…
fanda železnic :
Tramvaj DOV ano,je zde jíž bývalý železniční most nad vlečkou,což je velké plus, jsou zde vybudovány mostní patky nad tratí 323,kde v minulosti byl
14.01.2021 17:55dvoukolejný most,mostní patky by pouze stačilo zvednout, dobetonovat o cca 2 metry poté trasa pozvolna klesá mezi řekou Ostravicí a vlečkou…překřížení vítkovické vlečky(tříkolejná trat v současnosti)by se dalo nádherně zrealizovat úrovňovým křížením, kdy by se současná Vítkovická vlečka zredukovala na jednu výtažnou-propojovací kolej do nádraží Ostrava-Střed, veškerá nákladní doprava po kolejích směřuje většinou z nádraží Ostrava-Vítkovice, tedy druhé strany.proč nevyužít stávající infrastrukturu???
Stavba tramvajové trati sice bude novostavbou,ale z větší části by při variantě ŘEKA využívala zaniklé vlečky po areálu, které by bylo jednodušší obnovit ,než znovu stavět tzv na zelené louce ,nehledě na fakt,že druhá varianta by sebou přinášela mnohem větší objem stavebních prací, co se týče násypů pro nové mosty které by křížily trat 323
Jméno :
Jméno:: Chápu že na Kotvě to asi problém byl. Ale na Frýdnlantských mostech už taková výluka byla v době stavby zastávky Karolina a problém s tím nebyl. Ani v ranní špičce ani v odpolední. A nechápu co se od té doby změnilo…. proto tento můj dotaz. Ví to někdo co je jinak? Nebo se tady jen dohadujeme….
18.01.2021 13:38