Smetanovo náměstí

Popis a vizualizace Smetanova náměstí v centru Ostravy.

Autor: MÍSTNÍ architekti

Koncept
Koncept návrhu je postaven na zahuštění stávající urbanistické struktury. Jedná se o doplnění zástavby o nové objekty, vytvoření městkých prostor – ulic a náměstí, definování zastavěných a parkových ploch, vytvoření dopravní logiky a usměrnění dopravy v klidu.
Zahušťování není samoúčelným konceptem, je zdůvodněn ekonomickým fugováním města, jeho výdaji spojenými se správou a údržbou a s dopravní obslužností přepočtenou na jednoho obyvatele. Ostrava je zastavěna velice řídce a řešené území, které se nachází v těsné blízkosti historického centra, s vazbou na park a řeku a zároveň v sousedství dvou divadel se jeví jako ideální místo pro zástavbu rezidenčního typu. Stávající zástavba Moravské Ostravy, která se táhne od řešeného území směrem na sever, je řešena jako bloková. Opačným směrem k Nové Karolině je dle studie zpracované ateliérem Casua rovněž navržená bloková zástavba. Území Černé louky je řešené studií ateliéru Maxwan a je pojato jako přechod mezi intenzivní zástavbou a parkem, který je ve studii lemován prstencem solitérních (kulturních) staveb. Náš návrh reaguje na stávající zástavbu – rostlou historickou a solitérní mladšího data – dostavbou čtyř samostatně stojících objektů 01-04. Cílem je různé druhy zástavby propojit a dotvořit tak, aby vzniklá nová čtvrť byla uživatelsky příjemná pro své obyvatele i návštěvníky. To při zohlednění významných vzrostlých stromů (a zákonných a normových požadavků).
 
Regulace
Východní fasáda objektu 01 je osazena do uliční čáry definované objektem administrativní budovy na Smetanově náměstí. Záměr tyto objekty spojit a doplnit tak neuzavřený blok, je nereálná s ohledem na řešení stávajících fasád, ve kterých jsou umístěny okenní otvory a také s ohledem na uzavřenou nárožní kompozici administrativní budovy. Objekt  01 je tedy z jižní strany odsazen od administrativní budovy, vzniká zde průjezd do dvora (případně do podzemních garáží). Ze severní strany stavební hranice objektu respektuje ochranné pásmo památného stromu a vytváří uličního frontu nového prostoru – Vojanova náměstí (název je pracovní, pouze pro účely této studie). S naproti stojícím objektem 02 definují pozměněnou stopu Pivovarské ulice. Objekt 02 je na jižní straně záměrně protažen loubím do prostoru Smetanova náměstí, kde na něj navazuje objekt 04. Spolu náměstí z východní strany, v místě stržené hasičské zbrojnice, uzavírají. Objekty 02 a 03 definují nový prostor Výstavního náměstí (název je pracovní, pouze pro účely této studie), definují nové pěší tahy, které logicky spojují významné body v území – zastávka MHD, výstaviště, divadlo loutek  a spolu s objektem 04 definují nový uliční prostor Univerzitní (název je pracovní, pouze pro účely této studie). Reziduum fragmentovaných zpevněných a travnatých ploch je tímto přetvořeno do smysluplně využitelných celků. Objekt 06 není primárně předmětem řešení této studie. Je už řešen jiným návrhem jako Lauby II. Naším podnětem je pouze posunutí stávající stavební hranice, která se kryje  s pozemkovými hranice, a vystoupit s touto hranicí do ulice resp. prodloužit ji v pokračování objektu Lauby I. Tím by se opět lépe uzavřel prostor Vojanova náměstí, vznikl záliv, který navrhujeme pro parkovací místa a v neposlední řadě by objekt Lauby II.  mohl mít hlubší vnitroblok – dvůr, což by usnadnilo osvětlení stávajících dvorních fasád.
 
            Funkce
 
Funkční využití objektů 01 až 04 musí respektovat limity dané územním plánem: Plochy smíšené – bydlení a občanské vybavení. Za ideální využití považujeme parter všech objektů obsadit komečními aktivitami – obchody, služby, a patra rezidenčním bydlením. Při tomto využití by v území vzniklo bydlení pro cca 600 osob. To by se mělo zohlednit při řešení navzujících území, které by měly řešit potřebnou občanskou vybavenost (školky, školy, atp.) Další možnosti využití dle ÚP.
 Objekt 05  je výsledkem potřeb výstaviště (pokladny, odpadové hospodářství, reklamní plochy) a uvažovaného podzemního parkoviště (schodiště a výtah). Objekt pomáhá na východní straně uzavřít Výstavní náměstí a odděluje jeho veřejnou / výstavní část od technického / zásobovacího dvora.
 
Návrh dopravy
Dopravní návrh představuje tři zásadní body:
– změnu trasy tramvajové tratě včetně přemostění Ostravice
– změnu stopy Pivovavarské ulice
– návrh kapacitního podzemního pakroviště pod částí Výstavního náměstí
 
Stávající průběh tramvajové trasy sleduje nejkratší spojnici mezi křižovatkou ulic 28. října a Žofínské s mostem přes Ostravici. Tím nevhodně rozděluje Smetanovo náměstí na hlavní plochu před divadlem Antonína Dvořáka a zbytkovou plochu mezi kolejemi a místní komunikací před administrativní budou při severní straně náměstí. Přikloněním trasy k severní straně náměstí dojde ke scelení prostoru. Trasa pak pokračuje rovnoběžně se sevení fasádou divadla, ovšem ve větším odsptupu než je stávající stopa. Přemostění Ostravice se v návrhu posouvá o 10,0m proti proudu řeky. To umožňuje vést po obou stranách trati jednosměrné komunikace, které spojují Havlíčkovo nábřeží se Smetanovým náměstím včetně dopravního napojení pavilonu G na černé louce. V dlouhodobějším výhledu se uvažuje o uzavření nábřežní komunikace pro automobilovou dopravu a pro tento případ je navržen pro pavilon G nový sjezd. Odklonění trati od pavilonu je také žádoucí s ohledem na jeho předpokládáné kulturní využití.
Tramvajová zastávka Výstaviště se posouvá o 50m dál ze Smetanova náměstí směrem k přemostění. Nová poloha reaguje na změnu těžiště (docházkové vzdálenosti) v území s ohledem na předpokládanou budoucí zástavbu. Zastávka rovněž nabude na významu, protože se stane přestupní stanicí tramvaj – autobus (alt. trolejbus). Radiální systém tramvajové dopravy  je doplňován tangenciální autobusovou nebo trolejbusovou dopravou. Tramvaje mířící z centra směrem na Hranečník se u jednoho nástupiště střídají s autobusy jedoucími z Karolíny směrem na Sýkorův most a naopak.
            Stopa ulice Pivovarské je v odbočení ze Smetanova náměstí posunuta ke stávající administrativní budově na místo, kde v dnešní době stojí nevyhovující přízemní zástavba. V místě, kde prochází Vojanovým náměstím, je naopak posunuta na jeho střed. Původní stopa, vedená po kruhové výseči, vymezovala kolem stávajících objektů nevyužitelné zbytkové prostory. Jejím pousnutím vzniká záliv, kde navrhujeme parkovací místa, která nejsou pro tento prostor rušivá.
 
            Návrh dále nepočítá s odbočením z náměstí do ulice Žofínské – s výjimkou zásobování.
            Ulice Univerzitní (název je pracovní, pouze pro účely této studie), která začíná na Smetanově náměstí se za divadelními dílnami stáčí směrem k Nové Karolině. Nejprve mine plánované objekty Ostravské univerzity a následně vstoupí do navržené blokové zástavby. Hned při výjezdu z náměstí dojde ke zúžení komunikace na z 13,0 m na šířku 6,5 m a ke sdílení tramvajového pruhu a místní komunikace. Projíždějící tedy musí dát přednost zastavujícím vozům veřejné dopravy. Obecně je v návrhu uplatňován postoj, který zajišťuje nezbytné minimum pro dopravní obslužnost osobními auty, ale jinak jsou preferovány daší druhy dopravy – hromadná, pěší, cyklo.
 
                Navrhované podzemní parkoviště s předpokládanou kapacitou 80 míst je pokračováním stávající polozapuštěné garáže pod přístavbou pavilonu A. Zmíněná kapacita samozřejmě neřeší aktuální požadavky na parkování v centru, ale tyto ambice ani nejsou předmětem řešení. Naopak, zaměrem je, aby do centra města zajíždělo aut co nejméně. To je ale samozřejmě problematika, která se musí řešit v rámci většího územního celku – spádového regionu. Další parkovací místa jsou navrhována v rámci ulic a náměstí.
 
                V celém území je preferována pěší doprava. Prostupnost území, bezpečí a pohodlnost chodců je priorita řešení. Pěší tahy jsou navrhovány na logických spojnicích důležitých bodů. Upřednostňovány jsou úrovňové křížení pěších tras a místních komunikací. Je navrženo prodloužení pěší zóny na ulici 28. řína do ulice Žofínské.
 
                Hlavní dopravní cyklo tah, který je veden po pravobřežní cyklostezce podél Ostravice od Frýdku-Místku až k soutoku s Odrou (a dále podél Odry), je v řešeném území doplněn o levobřežní stezku v místě stávající místní komunikace na Havlíčkově nábřeží. Tato bude spojovat území Nové Karoliny s Komenského sady. Pravobřežní i navrhovaná levobřežní stezka spojuje stávající lávka vedoucí k hradu. Další propojkou bude nový tramvajový most, který bude rozšířen o pruh pro pěší a cyklisty. Z levobřežní cyklostezky odbočuje stezka rovněž opačným směrem – podél tramvajové trati směrem na Smetanovo náměstí, kde se střetne s pěší zónou ul. Žofínská – 28.řijna. Tato by měla být opatřena dopravní značkou pěší zóny s dodatkovou tabulkou, která bude vjezd kol umožňovat. Celý prostor bude ve vhodných místech doplněn dostatečným množstvím kolostavů pro kola vlastní i sdílená.
           

Zeleň
            Dendrologický posudek zpracovaný Ing. Magdou Cigánkovou Fialovou z roku 2016 konstatoval, že většina stromů v řešeném území je v dobré kondici. Proto je maximum stávající zeleně v návrhu zachováno. Dva památné platany a kaštan jsou dokonce určující pro definování stavební hranice nově navržených objektů. Památné platany mají ochranné pásmo rovno desetinásobku jejich průměru. Skupiny platanů a líp vedle Divadla loutek jsou zase určující pro polohu nově navržené trasy ulice Pivovarská. Myslíme si, že po zvednutí koruny prořezáním (vyvětvením) mohou zůstat obě skupiny stromů a oboustranně lemovat ulici Pivovarskou. Zároveň vytvoří základ pro zeleň na nově navrženém parkovišti vedle Vojanova náměstí. S maximálním zachováním zeleně pracuje i návrh parkovišť kolem budovy dílen divadla. Vzrostlé stromy doplňuje a pokud stojí na plánovaném parkovišti, parkovací stání v těch místech vynechává.
            Téměř každá ulice je navržena tak široká, aby ji alespoň po jedné straně lemovalo stromořadí. Ulici Žofínská se stává pěší zónou z rozšířeným chodníkem před budovou kampusu. Díky tomu je dost místa i pro nové stromořadí, které pokračuje již realizovaným stromořadím v ulici 28.řijna. Oboustranné stromořadí je navrženo i ulici Univerzitní a zastávce Výstaviště. A také v závěru ulice Pivovarské. Doplněné jsou i stromy uzavírající Smetanovo náměstí a především stromy lemující monumentální průčelí divadla Antonína Dvořáka, které nahrazují dnes nešťastně umístěné buky převislé před objektem. Výstavní náměstí je v parkové části komponováno jako dvojice rozevírajících stromořadí. Reaguje tak na trojzubec pěších komunikací. Stávající lípy u Loutkového divadla jsou doplněny o stromy navazující na stávající javory (staré maximálně 8 let) okolo zapuštěného hlediště a společně lemují příchozí osu k výstavišti. Solitérní strom navrhujeme i do prostoru před Loutkové divadlo.
 
            Smetanovo náměstí
Návrh na Smetanovo náměstí se snaží vyrovnat s jeho vlastní velikostí. Prostor, který se rozlohou cca 7000m2 blíží Masarykovu náměstí, strádá nedostatkem komerčních ploch v parteru. Téměř polovina obvodu náměstí má v parteru jiné využití než obchodní plochy. Náměstí, které nemá tímto přitažlivost jiných veřejných prostranství, navrhujeme „zaplnit“ terénní vlnou, která je „rozkrájená“ hlavními pěšími tahy, jenž uvnitř vymezují komorní prostor, který zaplní i menší množství lidí. Je to prostor v prostoru vymezený lavicemi, „zastřešený“ korunou stromu a doplněný o vodní resp. akustický prvek kašny, ve kterém bublá přepadávající voda. Pozvolna stoupající plochy terénní vlny jsou pojednány různě barevnými travinami a křovinami. Mobiliář – kolostavy, odpadkové koše, lampy veřejného osvětlení – jsou umístěny po obvodu náměstí. Osvětlení uvnitř prostoru je myšleno tělesy integrovanými přímo do lavic. Pochozí plochy jsou dlážděny žulovou kostkou, lavice, které vymezují pěší tahy a nezpevněné plochy, jsou řešeny z betonových prefa skořepin.
            Návrh propojuje předpolí divadla Antonína Dvořáka s divadlem samotným. Pěším tah v ose budovy spojuje střed náměstí a vstup do divadla. Stávající okrasné buky, které svojí pozicí, potlačují průčelí divadla, navrhujeme odstranit a po stranách vstupu vysadit stromy nové. Monumentální průčelí, odkazující svým pojetím na antický chrám, se zapojí zpátky do náměstí a stane se jeho dominantou – tak, jak byl prostor urbanisticky komponován.
            Podél západní strany náměstí navrhujeme prodloužit pěší zónu vedoucí na Masarykovo náměstí. Již dnes jsou v parteru této strany náměstí restaurace, kterým rozšíření pochozích ploch umožní realizaci zahrádek. V pěší zóně je navrženo rovněž pokračování aleje. Podél jižní a severní strany ponecháváme parkovací stání.
Návrh terénní vlny svojí geometrií a materiálovým řešením respektuje existenci důlního díla – výduch jámy Antonín. Prostor kolem jámy je chráněn rozhodnutím o stavební uzávěře a realizace záměru resp. jeho projednání je podmíněno projektem báňského inženýra a vyjádřením státního podniku Diamo.
 
            Výstavní náměstí
            Náš návrh hledá řešení výše popsaných problémů území okolo výstaviště. Nahodile rozeseté objekty jsou doplněny zástavbou, která prostor jednoznačně ohraničuje. Chaotické zbytky zpevněných ploch a trávníku kolem již neexistujících budov zceluje do dvou větších – zpevněné a zatravněné. Dopravu v klidu posiluje rozšířením podzemních garáží pod náměstím a vizuální smog omezuje koncentrací reklamy a její kultivací.
Výstavní náměstí je ohraničeno stávající budovou pavilonu A výstaviště, divadlem loutek, nově navrženou výstavbou městských domů a přízemním objektem zázemí výstaviště (objekt 05). Nově navržené objekty rozlehlý prostor předpolí výstaviště oproti dnešního stavu zmenšují.
            Určujícími podmínkami návrhu byla kvalitní stávající zeleň (platany, kaštan a lípy) a potřeby zpevněných ploch pro expanzi výstav do exteriéru. Vznikla tak plocha pro relaxaci v zeleni i plocha charakteristická pro náměstí. Rozhraní zeleně a dlažby je definované hlavní vstupní osou výstavní budovy. Ta spojuje vstup výstavní budovy s centrem města. Zeleň má i velkou přidanou hodnotu pro nově navržené rezidenční objekty. Navrhujeme ji doplnit o drobné herní prvky (houpačky pro dospělé, workout), ale ne v rozsahu dětského hřiště, které je již dnes realizované za výstavní budovou.
            O městských domech je psáno již v části urbanistický návrh. Z jihovýchodu v prvním plánu náměstí uzavírá vzrostlý platan, takže i bez navrhované zástavby domů bude prostor působit ohraničeně. Objekt 05 uzavírá náměstí ze severovýchodu. Náplň budovy zázemí vykrystalizovala při debatách o potřebách výstaviště. Zároveň řeší několik problémů v území. Přístavba pavilonu A z roku 2002 umístila vedle vstupní fasády objektu z 60-tých let zásobovací zázemí. Díky tomuto řešení se prolíná reprezentativní s obslužným. Výsledkem je odstavený kontejner na odpadky v zorném poli příchozího návštěvníka a spousty vyasfaltované plochy. Přízemní budova je umístěna téměř kolmo k oběma budovám a to na jejich rozhraní. Zásobovací vjezd do budovy je tímto potlačen a je jasně definovaná hranice mezi reprezentativní částí a zázemím výstav. Objekt bude sloužit pro prodej vstupenek, odpadové hospodářství ze strany zásobovacího dvora a veřejné záchody. Pod zpevněnou plochu náměstí je navržena podzemní garáž, navazující na garáž pod výstavištěm. Je snahou využít stávající rampu a cca polovinu patra, které auta po této rampě sklesají. Výstup z tohoto podzemního parkoviště je navržený rovněž do nového objektu zázemí výstaviště. Vyasfaltovaná plocha zásobovacího zázemí, která bývá využívána nárazově před výstavami získala druhotnou funkci streetové basketbalové hřiště. Poptávka po sportovištích v centru města vyplynula i z akce Městské zásahy z roku 2013. Hřiště je navrženo do míst kde minimálně ovlivní okolí hlukem.
            Použité materiály zpevněných ploch reagují na dlažbu okolo divadla loutek. Především plocha okolo věžové budovy a venkovního hlediště bezprostředně navazuje na řešené zpevněné plochy, proto jsou rovněž navržené ve štípané žulové kostce 10/10 cm kladené na vazbu. Takto jsou řešeny všechny chodníky i plocha před samotnou výstavní budovou. Větší souvislá plocha by byla melírovaná žulovou dlažbou stejného rozměru kontrastní barvy. Druhým materiálem jsou řezané žulové bloky, použité na hlavní vstupní osu k výstavišti (řezané bloky jsou již dnes používány na chodníky v centru města i jako dláždění před vstupy do loutkového divadla). Plochy za přízemní novostavbou zázemí výstaviště ponecháváme asfaltové. Zásobovací manipulační prostor je pouze členěn lajnami basketbalového hřiště.
            Plochy budou doplněny městským mobiliářem – koši, kolostavy, zahrazovacími sloupky, mříži ke stromům, již použitým na ulici 28. řijna. Prvek hravosti přináší lavičky/lehačky recyklovanými z MuseumsQuartier ve Vídni.
            Reklamní plochy jsou pro výstaviště důležité a proto nejsou odstraněny bez náhrady. V návrhu jsou kolmo ke vstupní fasádě výstavní budovy umístěny citylighty (podobně jako na nedalekém Masarykovém náměstí). Název konkrétních výstav s termínem je plánovaný podél nad parterem nového objektu zázemí výstaviště (objekt díky tomu může být vysoký až šest metrů což rovněž prospěje uzavření náměstí).
 
            Vojanovo náměstí
Prostor náměstí je ohraničený navrženým objektem v místě přízemní Vojanky, zadním traktem budovy bývalé banky, budovou č.p. 2984 a novou polohou ulice Pivovarská. Místu komorního měřítka, velikostí srovnatelné s Kuřím rynkem dominuje vzrostlý památky platan. Nepravidelný tvar náměstí, respektive pozice domů, má středověký charakter. Náš návrh odhaluje skrytý potenciál místa. Důležité je dopravní řešení, které vede dopravu po obvodu náměstí (před objektem 01) a zrušení stávajících parkovacích stání, který omezují průchodnost územím. Díky odklonění Pivovarské ulice tak vzniká souvislá plocha bezmála 1200 m2 určena pouze chodcům. A nabízí se na toto náměstí přesunout stávající tržnici (dnes před výstavní budou), kterou při zcelování zelených ploch rušíme. V pozici blízko frekventované ulice 28. října, na trase zastávka Výstaviště – centrum by měla lepší obchodní podmínky než dnes.
Za důležité pro návrh považujeme i kontext místa a jeho vnímání chodcem, kterému je náměstí především určeno. Cesta z ulice 28.října na výstaviště totiž dostává nečekanou gradaci. Po úzké uličce která se zvolna rozšiřuje před Fér kafem do většího, ale stále sevřeného a převýšeného prostoru, následuje prostor ještě většího Vojanova náměstí a za ním graduje největší Výstavní náměstí.
            Život na navrhovaném náměstí (kromě navrhované tržnice) ovlivní to jaké komerční aktivity budou v parteru nově navrženého objektu 01 (na místě přízemní Vojanky) a budovy č.p.2984. Pro náměstí by bylo ideální kdyby se rozkládalo i na ploše soukromého pozemku par.č. 190/1, který je nyní parkovištěm. Vhodné by bylo alespoň kultivovat podobu oplocení mezi navrhovaným náměstím a parkovištěm.
Použité materiály zpevněných ploch i mobiliář navazují na nově zrekonstruovanou ulici 28. října. Je opravena i část ulice Vojanova včetně širšího prostoru před Fér kafem. Plocha Vojanova náměstí je vydlážděna řezanými žulovými bloky tří barev. Komunikace před novým objektem 01, plocha parkoviště a ulice Pivovarská je navržená z žulových štípaných kostek 10/10 cm skládaných do vějíře.

zdroj: ostrava.cz

Související články

• 27.02.2018: Územní studie Smetanovo náměstí
• 20.11.2024: Stavební úpravy Hlubinská 1183/6
• 18.11.2024: Zásilkové boxy – opět
• 14.11.2024: Rezidence KRAUS&FAIGL
• 14.11.2024: Nová Karolina – bytový dům C
• 12.11.2024: Odvolání proti stavbě IQ II