Slezanka – aktuálně

V aktuálním vydání opavského zpravodaje Hláska byly zveřejněny vizualizace zamýšlené podoby multifunkčního sálu a historizující dostavby náměstí.

Léta neřešený problém zvaný Slezanka spěje k úspěšnému řešení. Město vlastní část od podchodu směrem ke konkatedrále a bývalému divadelnímu klubu. Varianty přestavět tuto budovu se ukázaly jako technicky neřešitelné a neekonomické. Vedení radnice proto chce tuto nevzhlednou budovu zbourat a se zapojením soukromníků postavit místo ní šest bytových domů inspirovaných předválečnou zástavbou náměstí, postavených však podle současných norem.

Přízemí by mělo sloužit jako obchodní plocha. V zadní části by pak měl vyrůst multifunkční sál, který v Opavě citelně chybí. Bohužel kvůli rozhodnutí hygieniků se v Kulturním domě Na Rybníčku nemohou pořádat žádné akce po 22. hodině, například plesy ani koncerty. Jiný sál pro kulturní a společenské akce pak město nemá. Projekt počítá i s tím, že v podzemí vyroste parkoviště, které částečně vyřeší problém s parkováním v historickém centru, a to jak pro obyvatele domů, tak i třeba pro návštěvníky divadla či akcí v sále. Projekt počítá i se stavbou amfiteátru.

Město zatím plánuje v létě začít demolovat tu část, kterou stoprocentně vlastní. Zastupitelé totiž před lety za 270 milionů korun nekoupili Slezanku celou, ale právě jen její část. V druhé polovině (bývalý Čedok, Tempo a bývalé restaurace Veneto) pak vlastní jen část, do první etapy demolice tak nemůže být zapojena. Pro stávající nájemníky chce radnice najít jiné vhodné prostory v centru. V nejbližší době se bude muset vyřešit i přeložka ČEZ a po demolici na místo nastoupí archeologové. Začít by se mělo na konci léta.

Původní zástavba v místě dnešního obchodního centra Slezanka:

zdroj: opava-city.cz

Související články


Komentáře

  1. Mx :

    Škoda, že dnešní vyspělé stavitelství neumí či spíše nechce postavit tak krásné domy, jako tam byly. Celé silně historické centrum Varšavy je čistá kopie, vše padlo za války až k základům. My se ale bojíme něco obnovit v původním stavu

    Thumb up 18 Thumb down 7
  2. Johnny :

    Mx: WTF, vždyť tohle je zrovna ukázková výstavba potěmkinovské kopie :DDD

    Thumb up 6 Thumb down 9
  3. Dan :

    Mx: Ono je zajimave, ze centrum Varsavy bylo obnoveno do podoby ne pred vypuknutim valky, ale do mnohem davnejsi podoby. Z obdobi tesne pred valkou se nedochovaly stavebni plany. Dochovaly se tech domu, co tam muzeme videt dnes. I tak to nejsou verne kopie. Napriklad tunel pod centrem je povalecna novinka. Samotnou kapitolou jsou pak vnitrni dispozice.

    Obdobne to probiha i v Drazdanech. Mezi kopie domu jsou umistovany modeni domy ve forme blokove zastavby a vypada to dobre.

    Prijde mi, ze delat uplne verne kopie zastavby patri tak na Vesely Kopec nebo do skanzenu v Roznove.

    Vim, ze podoba zameru v Opave se bude jeste menit. Ale tento koncept moderniho salu z vnitrobloku a linie domu v hostorizujicim stylu smerem k namesti se mi velmi libi.

    Thumb up 9 Thumb down 2
  4. Mx :

    Dan: já se jen bojím, jak se na to budou dívat další generace. Takový “špalíček” na jihlavském náměstí taky byl vrcholem moderny té doby a dnes tomu nemůžeme přijít na jméno. Tančící dům dnes ok, ale kdo ví, jak za 100 let. Moderna mi nevadí, ale ty staré domy jsou osvědčené a za skanzen považuju, jen když by tam kdysi nestály a jen by někdo uměle napodoboval. Riziko moderny vedle klasiky je v tom, že to může být nadčasové, ale lehce taky ne

    Thumb up 2 Thumb down 1
  5. Dan :

    Mx: Spalicek v Jihlave vrcholem te doby. Spise z nouze cnost.

    Myslim ze i v dnesni dobe umime postavit dobrou budou podle aktualnich trendu, ktera i za 100 let bude vypadat dobre. Neni to jen o Tancicim domu. Nemusime vykradat jiz realizovane styly.

    Navic na vizualizace je pohled na pristavbu, krera bude z vnitrobloku.

    Thumb up 2 Thumb down 0
  6. Pavel :

    Půjde-li Slezanka k zemi, vznikne příležitost otevřít průhled z Horního náměstí na konkatedrálu. I když jediným obdobím v historii, kdy takový průhled existoval, bylo cca 25 let po válce, umím si představit, že by se úzkostně nelpělo na původní středověké uliční čáře. Stačilo by jižní hranu lichoběžníkového Horního náměstí o několik metrů oddálit tak, aby opticky navazovala na linii severovýchodní zaoblené zdi konkatedrály a byla téměř rovnoběžná jak se severní hranou náměstí, tak s budovou divadla. Zvětšená mezera mezi divadlem a rohovým domem s věžičkou by pak poskytla dostatečný průhled. Bude se stavět na „holé pláni“, takže je to příležitost na dlouho jedinečná.

    Thumb up 9 Thumb down 4
  7. Mx :

    Dan: možná ano, možná ne. Je tu obrovský rozdíl dnešní doby. Nikdy se moderna umísťovananá vedle “starého” nelišila tolik co dnes. Po staletí se každý pokus o něco nového stejně snažil přizpůsobit resp. Ani nemohl jinal (např. renesanční a secesní stavba přece jen mají k sobě blíže než dnešní supermoderní stavby ze skla vedle secesního domu ap.). Jinými slovy občas může jít o velký wau efekt způsobený všemi těmi monostmi tvarů a materiálů, který ale za čas vyvane a zbude rozčarování. Přesně jako jihlavské náměstí. Tak uvidíme

    Thumb up 4 Thumb down 2
  8. Martin [msstavby.cz] :

    Mx: Tohle rozhodně není pravda. Stačí se podívat na sebevědomou funkcionalistickou architekturu První republiky, kde se vedle zdobných fasád secesních, klasicistních, barokních a dalších stylů začaly umisťovat čisté a puristické fasády. Zjednodušeně prakticky všechny obchodní domy Baťa na každém náměstí. Dnes nám to přijde jako normální.

    Thumb up 7 Thumb down 3
  9. Mx :

    Musím dodat, že jsem článek nečetl pozorně, ze strany radnice vzniknou právě historické domy a ta moderna je z druhé strany. Klidně si kopii starého domu dovedu představit i na Masarykáči, kde je teď na rohu ta proluka a to dočasné řešení (jak chybí ten rohový dům)

    Thumb up 5 Thumb down 0
  10. Mx :

    Martin Msstavby: otázka je, kolika lidem se funkcionalismus líbí a hlavně na náměstích a historických ulicích. Možná (podle mne) nadšencům nebo přinejmenším menšině. Berte ale prosím jako můj názor, nemohu podložit průzkumem. Nebavme se o Tudendhatu, kolik turistů si to fotí? A navíc, ty ulice a náměstí by byly cennější, kdyby byly plné např. jen renesančních a gotických domů. Takže ta náměstí, kde se drželi pár osvědčených stylů, jsou považována za cennější a hezčí. Takový Krumlov, Telč, staromák atd atd atd atd atd by byly těžce zasaženy, kdyby tam někdo za první republiky umístil “modernu” funkcionalismu

    Thumb up 4 Thumb down 5
  11. Tom :

    Prvně je hloupost demolovat objekt, ještě k tomu JEN jeho část, když nevím co zde bude. Líbivé primátorovy obrázky a studie sálu nezaručují žádnou jistotu realizace, není vydáno žádné povolení stavby. A tak se taky může stát, a asi se to stane, že tam zase, jako před 30 lety bude na pár let jen „díra“. Inspirace historickými domy je fajn, nicméně určitě ne tak jako prezentovaná Potěmkinova vesnice, ale soudobou formou, klidně se zachováním hmot a principů původních fasád. V současné době a asi vlastně už nikdy, není možné provést věrohodné kopie původních objektů s ohledem na finance a požadavky legislativy. Budou volby..

    Thumb up 3 Thumb down 8
  12. Zdeněk B :

    Železo sklo. Je to odporné.

    Thumb up 2 Thumb down 6
  13. Jiri978 :

    Jsem rád, že nakonec převážil názor, že na starém rynku prostě nemůže stát nic jiného než to, co tam bylo před válkou. Ať již v „levnější“ variantě. Ze zadní části už je to otázka vkusu a může tam být cokoliv nízkého. Ale rynek je rynek. Je to i zásluha místních kulturně-historických organizací, které lidem krásnou minulost města neustále připomínají.

    Thumb up 7 Thumb down 3
  14. Richard :

    Vybombardování a následná demolice středověkého centra otevřela možnost stavět v centru moderní výškové budovy a tím udrže život v centru města. Nestavme skanzen, ten je v každém jiném českém historickém městě nepostiženém válkou. Inspirujme se světem. V historickém jádru Londýna jsou jen markodrapy. Uvažujme o budově vysoké alespoň 100m v prostoru za Slezankou a rozšíření náměstí k ní. O další budově v prostorách Praskovy ulice rozdělující hisotrické centrum, další v prostorách proluky Masařská, v prostorách bývalé tržnice, a všude kde jsou panelové domy ve středověkém centru nebo jeho těsném okraji. Žádné jiné čeké město nemá tuto možnost.

    Thumb up 2 Thumb down 12
  15. aldar :

    Již mnoho let se Opavská radnice snaží „něco udělat“ s jednou stranou Horního náměstí – objektem „Slezanka“. Proběhlo několik soutěží bez viditelného výsledku.
    Okolí – např. ulice Ostrožná láká obyvatele Opavy a nejenom je kombinací nabídky atraktivit a měřítka prostoru a budov, které ji tvoří. Toto je nutno vytvořit i na Horním náměstí. Pojmout celý nový blok jako jeden objekt je v podstatě to, co je tam v současnosti – Slezanka. A to se v podstatě všem jeví jako nevhodný typ zastavění. Po mnoha návrzích, které v podstatě preferovali jeden objekt s různou mírou kreativity fasád je zde vidět posun dobrým směrem ke zmenšení měřítka a k určité pokoře.
    V šedesátých letech, kdy Slezanka vznikala, byla potřeba rychle zalepit díru po vybombardovaných domech dosažitelnou technologií stavění. A hlavně v té době neexistovalo soukromé vlastnictví a stavět mohl jedině stát, který odmítal vše staré a preferoval „světlé zítřky“.
    Dnes je situace naštěstí jiná a umožňuje akceptovat členění celé fronty objektu do Horního náměstí dle velikosti pozemků (hmot původních předválečných objektů). Musíme si ale uvědomit, že tyto původní objekty nevznikly najednou, ale vznikaly postupně přestavbami předchozích objektů. A rozhodně nevznikly činností jednoho stavitele či architekta. Každý stavitel či architekt, který měl před sebou práci na vytvoření jednoho domu v této frontě automaticky volil výrazové prostředky odpovídající velikosti jednoho domu. Proto je na stavbách (fasádách) vidět rozmanitost tolik potřebná pro to, aby oko člověka pobývajícího v tomto prostoru s libostí ulpělo na drobnostech a rúzných ozdobách fasád.
    To, co bylo zveřejněno na vizualizaci připomíná tzv. opravy fasád v socializmu: odebrání veškeré štukové výzdoby snad kromě šambrán a nějaké římsy. Falešné a chudobné. My starší si dobře pamatujeme tzv. Potěmkinův princip – „Do ulice huj do dvora fuj“.
    A velmi doporučuji aby každý dům se svou fasádou projektovat jiný architekt. Jen tak vznikne tak potřebná rozmanitost, která zlidšťuje tu dlouhou rovnou frontu do Horního náměstí. (Ať nevznikne obdoba toho domu naproti, se kterým si nikdo neví rady.)

    Thumb up 2 Thumb down 2
  16. Miloň Daněk :

    „V šedesátých letech, kdy Slezanka vznikala, byla potřeba rychle zalepit díru po vybombardovaných domech dosažitelnou technologií stavění.“
    Úmyslně jsem použil část komentáře jednoho pisatele. Postavit Slezanku, byl stranický úkol přesně s popisovaným záměrem. Proč musí být celý prostor za každou cenu zastavěný? Zkuste si přectavit prodložení náměstí o zeleň, park. Za ním by se teprve mohlo stavět. Určitě by to neuškodilo archytektuře divadla i hlásky. Ale mají to v rukou lidé, chtiví se zapsat do historie Opav za každou cenu. Hlavně, aby s tím bylo spojováno jejich jméno. V dávné době se jednalo o komunisty, dnes o jejich děti. Nedivte se proto tak necitlivé, ošklivé a nesmyslné navrhované stavbě. Ta stavba, či vizualizace za to nemohou. Mají v tom prsty především radní a archtekt města Opavy. Bohužel se toto děje v mnohých městech po celé zemi. Lidé z radnic mají velikou ctižádost a žádnou úctu k obyvatelům. Vždyť oni jsou Ti co rozhodují. Avy, občané druhé kategorie mlčte. Volili jste je. Nebo snad ne?

    Thumb up 0 Thumb down 5
  17. Roman :

    Co je to za ohyzdnost. Přemyslovská Opava si zaslouží historizující budovy, nejlépe s gotickým podloubím a renesančními okny v dalších patrech. V přízemí a prvním patře by měly být obchody, kavárny a restaurace. Jestli vám nestačí fasády budov na Olomoucké, běžte se se podívat na podloubí do Krakova a na fasády hanzovních domů třeba na náměstí do Opole. Čerpejte z architektury všech zemí koruny české, včetně Horního a Dolního Slezska a Horní a Dolní Lužice. Hlavně linii budov zasuňte hlouběji na úroveň Hrnčířské a otevřete výhled na konkatedrálu.

    Thumb up 2 Thumb down 3
  18. davidb :

    Roman:
    Vždyť chtějí postavit kopii domů které tam stávaly viz. článek. Takže čerpají z historické architektury.

    Thumb up 0 Thumb down 0
  19. Karlos :

    Arch. Omar Koleilat ( CRESTYL ) byl přesvědčen, že se podaří zvládnout nejisté podloží za Slezankou s výskytem tekutých písků a choulostivou otázku dopravy v úzkých uličkách středu města Opavy

    Thumb up 0 Thumb down 0

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..


Příspěvky vyjadřují názory čtenářů. Server neodpovídá za jejich obsah a nenese právní důsledky spojené s jejich zveřejněním. Vyhrazujeme si právo odstraňovat nepřijatelné příspěvky.