I v loňském roce mladí architekti soutěžili v Young Architect Awards. Soutěž je určena studentům či absolventům oborů architektury, urbanismu, krajinářské a zahradní architektury, ale i autodidaktům praktikujícím v oboru. I letos pokračujeme v prezentaci přihlášených prací, které se týkají míst v našem regionu.
Satelit ve městě | Tomáš Čech (FAST, VŠB-TUO)
Satelit ve městě
Ostrava je metropolí Moravskoslezského kraje. Pokud bychom o nich však mluvili jako o jednom městě, bylo by to jisté zjednodušení. Ve skutečnosti se jedná o jakési „trojměstí“ Moravské Ostravy, Poruby a Jihu, které tvoří pomyslný trojúhelník. Zhruba uprostřed něj se nachází bývalá industriální zóna Ferona, která čeká na svou rekultivaci. Následně se bude jednat o velmi perspektivní území.Jakožto ostravský rodák bych rád mluvil optimističtěji, ale naše město nevzkvétá. Centrum chřadne a obyvatel spíše ubývá. Velké množství z nich se ale nestěhuje daleko. Chtějí si pouze splnit svůj sen o lepším bydlení – malý domek se šikmou střechou a kousek zahrady. V Ostravě zůstávají svou prací a studiem a na noc odjíždějí domů. A to nevede k ničemu dobrému. Město řídne, domy jsou prázdné. Žádná veselá budoucnost.
Právě tyto dvě témata jsem se rozhodl spojit a řešit ve svém příspěvku v soutěži Young Architects Award 2014.
Lokalita Ferona je dnes opuštěným lánem země. Stopy industriálu zde prakticky nejsou. V budoucnu by měla proběhnout rekultivace území. Následně se naskytne volný prostor s potenciálem polohy v geometrickém středu města.
Na tomto území navrhuji postavit „satelit“, který dnes obíhá kolem města. Měl by to být prostor pro plnění snů bez přirozených nevýhod, které s sebou dnešní satelity nesou. Plocha je pokryta racionálním rastrem ulic, který má odkazovat na industriální minulost. Kolmou síť ulic protíná jediná diagonála, která kontextuálně reaguje na fungující průmyslový areál ležící nedaleko. Jasný systém vytváří pravidelné bloky, které jsou rozparcelovány pro jednotlivé domy. Jednotlivé bloky jsou napříč přepůleny pěší ulicí tak, aby měli chodci k dispozici širokou a dostatečně různorodou síť komunikací. Bloky zároveň nejsou příliš dlouhé.
Jeden celý blok je věnován veřejnému prostoru. Na jedné půlce se na něm nachází rybník, na druhé půlce se nachází náves. Může sem přijet cirkus, farmářský trh nebo sousedská slavnost. Mělo by to být centrum celé čtvrti.
V celém území jsou pouze tři typy domů – domy řemeslníků a obchodníků, řadové domy a domy v zeleni.
Domy řemeslníků se koncentrují kolem návsi a podél obchodní ulice. V přízemí je prostor pro dílnu, obchod nebo hospodu. V patře pak bydlí sám majitel. I v sobotu tak můžete jít pěšky pro rohlíky nebo večer na fotbal do hospody. Zároveň se nemusí konat ranní exodus za prací.
Řadové domy jsou zvoleny pro svou kompaktnost a hustotu, kterou dovedou vytvořit. Zároveň napomáhají pocitu intimity, která je v takovém sousedství nesmírně důležitá. V přední části domů není nutné budovat ploty a veřejný prostor je tak daleko širší a s měkčím okrajem.
Po okrajích čtvrti jsou umístěny domy v zeleni. Jednotlivé domy mezi stromy mají za úkol naředit strukturu a zajistit přirozený prostup čtvrti do okolí. Důležité je, že všechny domy mají okno z obývací části přímo na ulici. Ta by tak měla být pod neustálým přirozeným dohledem obyvatel.
Při vstupu do území je ponechána volná plocha pro budoucí veřejné využití. Může zde být školka, škola nebo sportoviště. Co si budou obyvatelé přát. Zároveň může vzniknout něco nového po nastěhování a napomoci identifikaci místních s lokalitou. To je taky důležité.
Opuštěný industriál s sebou přináší romantické prostory, ale také území kde je historie připomínána málo nebo vůbec. Je třeba nepropadnou přílišné nostalgii a území správně rekultivovat a popřípadě znovu účelně využít. Ostrava má evidentně nedostatek „míst pro plnění snů“ a zároveň řídne. I tento demografický vývoj je důsledkem industriální minulosti a je třeba se s ním vyrovnat. Tento návrh může pomoci rekultivovat území a zároveň rekultivovat populaci zasaženou postindustrializmem.
Ulice řemeslníků
Ulice kde se v přízemí pracuje a prodává a v ostatních patrech se bydlí. Řemeslníci a obchodníci slouží celé čtvrti. Je to centrum lokality, kde můžete sehnat vše, co potřebujete.Obytná ulice
Řadové domy na jedné i druhé straně. Důležitý je prostor bez plotů, který je dostatečně měkký a přívětivý. Každý dům má svůj vlastní domovní strom.Rybník
V přirozeném centru celé čtvrti je rybník. Vlhkost vody a stín stromů vytváří ideální místo pro odpočinek a relaxaci. A můžete vypustit i lodičky.Náves
Každá obec potřebuje svou náves. Někam musí přijet cirkus, lidé se musí někde setkávat. Po obvodu jsou domy s obchody a službami.Řadový dům
Dům vytváří hustou strukturu a napomáhá intimitě prostředí, která je nesmírně důležitá. Z obýváku vede okno přímo na ulici, bezpečí je tak zajištěno. V zahradě je dostatek intimity pro každého.Dům řemeslníků
Klasický dům navazující na archetyp městského domu. V přízemí je krám, v patrech se bydlí. Důležitý je přímý kontakt obchodu s ulicí.Dům v zeleni
Pokud chcete samostatný dům v zeleni, můžete bydlet na okraji čtvrti. Okolí proniká přirozeně dovnitř. Zeleň je kam se podíváš.Struktura
Racionální struktura pravoúhlé sítě je odkazem na industriální historii území. Zároveň je to jakási parafráze stroje na bydlení – stroje na žití.Propojovací ulice
Propojovací ulice zajišťují dostatečnou hustotu komunikací pro pěší. Zároveň zkracují ulice a napomáhají správnému měřítku.Rezervní prostor
Při vstupu do území je ponechán rezervní prostor pro budoucí veřejné využití. Může zde stát školka, škola nebo sportoviště. Cokoliv si budou obyvatelé přát. Zkrátka něco co poslouží přímo i nepřímo celé oblasti.
Pro informace o dalším ročníku sledujte náš web, nebo přímo yaa.cz.
acdlcia [msstavby.cz] :
Tohle je velice zajímavá myšlenka, ale myslím si že v dnešní době není realizovatelná. Čas k danému využití této lokality ještě nedozrál, ale jako vize do budoucna je to určitě dobré.
12.01.2015 18:08aggu :
Takhle vypadají 2/3 Londýna. Nízké řadovky. Nic moc zajímavého na tom nevidím. Kromě plýtvání místem ;)
12.01.2015 18:26aldik :
Satelity? Prostě paneláky naležato a jen zabere to mnohem více místa, než normální bytové domy.
12.01.2015 18:35thvari :
pro in-line nadšence by to teď ideální lokalita na bydlení :)
12.01.2015 19:33Martin :
1) Lokalita na mapě jsou bývalé Urxovy chemické závody/Rütgers
13.01.2015 00:252) Rekultivace lokality je více než potřebná(znečišťování spodních vod a nevhodnost využití zamořeného území). Kdo na místě byl, dá mi jistě za pravdu. Chemikálie jsou tam cítit ve vzduchu.
Jinak doufám, že toto území dostane raději využití formou obytné zástavby(popř. hotelu), než další megaobchoďák či jiná krabice (tyto stavby vypadají všechny stejně, takže je to jedno).
Hynek [msstavby.cz] :
(ta lokalita je orientacni podle textu, nebo nevim kde jinde bych mel hledat „bývalou industriální zónu Ferona“.. ale necham si napovedet.)
13.01.2015 12:49Cyril :
Co se týče vazeb, přijde mi to jako lokalita s dobrým potenciálem. Se satelitem sousedí „in-line areál“, za rohem je Lékařská fakulta, přes cestu je to do Starého Zábřehu. Tramvají se odtud dostanete během deseti minut na dvě nádraží, do Avionu, k řece. Dosud neutěšená lokalita se začíná měnit k lepšímu. Kdyby to byl Světlíkův projekt, tak už by se tam do tří let bydlelo.
13.01.2015 13:00Hynek [msstavby.cz] :
Cyril: to je dost odvazne tvrzeni, jak by tam lakal obyvatele? ze je to u inline arealu je mozna slabsi argument, nez ze je to u bedrisky… lekarska fakulta je pro mne vylozene neutralni informace. + je to trosku ujeta predstava, protoze svetlik neni developer a pochybuju, ze ma podobne ambice, ma „jen“ na krku nejaky majetek, ktery se snazi co nejlepe vyuzit s notnou podporou dotaci. uspesne postavit a prodat bydleni v tehle lokalite je imho dost jine kafe..
13.01.2015 15:09Cyril :
Hynek [msstavby.cz]: Myslím to spíše výhledově. Že je tam LF beru jako informaci, že v té oblasti se bude následujících X let investovat nějaký ten peníz (fakulta se bude rozvíjet – o tom není pochyb). Rozvoj fakulty s sebou táhne další investice – občanskou vybavenost a další. Bedřiška tam sice je, ale kdo ví jak bude vypadat za dvacet let. A poznámka se Světlíkem byla myšlena v tom smyslu, že Ostravě by se hodilo více takových pánů, kteří by měli na krku „jen“ nějaký majetek, a budou se snažit jej využít s dotacemi i bez nich. Nicméně děkuju za reakci, zkusím se vyjadřovat méně nadšeně :-)
Bohužel nemám moc s čím srovnávat, nabízí se mi tu jenom moje „oblíbené“ Brno, kde jsem strávil pár let. Tam se nezastavěný prostor během pár let stal centrem jak pro vzdělání, tak pro vědu, bydlení a nakupování. Mluvím o bohunickém kampusu, který splňuje požadavky stát se takovouhle „zlatou lokalitou“, kdyby ovšem nebyl téměř mimo město. Tento ostravský „vygumovaný trojúhelník“ do sebe také vtáhl vysokou školu, také je zde prostor, jak myšlenkový, tak fyzický, pro rozvoj. Nevýhody oproti Bohunicím jsou neutěšené okolí, živly a méně peněz. Ale to místo na to má.
13.01.2015 19:50Chce to jen čas. A těším se, až přijde.