Fotografie revitalizace ulice Mezi Trhy a nového městského mobiliáře v Opavě.
Revitalizace ulice Mezi Trhy
Ulice Mezi Trhy se nachází mezi Dolním a Horním náměstím. Bylo zde provedeno nahrazení původního mobiliáře, který se skládal z betonových truhlíků osázených květinami a popínavou zelení. Dále zde byly lavičky a dřevěné konstrukce pro popínavé rostliny.
Nově se zde nachází několik kusů platanů, které jsou umístěné v nových betonových truhlících. Stromy jsou sice z důvodu výskytu vysokého počtu inženýrských sítí pod chodníkem umístěny v truhlíku, ten však nemá dno a kořeny tak mohou čerpat podzemní vodu. V okolí stromů byla provedena dlažba, která umožňuje zasakování dešťové vody právě v okolí stromů. V prostoru pro zasakování dešťové vody je umístěna zeleň.
Stromy mají zatím pomocnou konstrukci, které pomůže definovat růst větví do požadovaného tvaru. Obdobně jsou stromy upraveny a střiženy i před objektem obchodního centra Slezanka na Horním náměstí. Kvůli trakčnímu vedení trolejbusové dopravy nelze zde očekávat stromy vyššího vzrůstu.
Lavičky jsou realizovány ze dřeva a pohledového betonu. Zatím však lavičky nepůsobí dobrým dojmem, jelikož realizační firma provedla špatný nátěr, který se začal roztékat. To je však vada stavby, která se opraví.
Betonové pruhy v dlažbě symbolizují obrys původních měšťanských domů.
Podoba, ve které budou růst i stromy na ulici Mezi Trhy, byť v o něco menších rozměrech.
Vsakování dešťové vody skrze dlažbu v okolí stromů je již poměrně častá věc v západních městech. Opava je jedním z prvních měst v rámci Moravskoslezského kraje, které aplikuje obdobné řešení.
Obdobnou proměnou projde i část veřejného prostoru na Horním náměstí.
Nový městský mobiliář
Město Opava současně vyměnilo část městského mobiliáře. Tím jsou různé betonové truhlíky, umístěny různě po městě. Převážně v jeho centru. Původní šedé, desítky let staré truhlíky, byly nahrazeny prvky ve světle pískovcovém odstínu z probarveného betonu. Truhlíky ohraničují zahrádky, nebo jsou umístěny tak, aby bránily vjezdu aut na chodníky.
Odstín je shodný se slunečníky restauračních zahrádek v centru města. Jedná se o velmi podstatný detail, který pomáhá vytvořit harmonizaci daného prostoru a vytváří ucelený vizuální vzhled.
Jakub :
Kdyby namísto revitalizací raději vrátili nejstarší ulici Opavy předválečný ráz – včetně navrácení zástavby, udělali by lépe.
27.05.2024 10:11ZwM :
Jakub: A byty v té „navrácené zástavbě“ nabídnout potomkům původních obyvatel tohoto vylidněného „hlavního města“ neexistující země ? Chtěli by se nastěhovat ?
27.05.2024 10:49alfons :
Myšlenka dobrá, ale nedotažená do konce. Bohužel to působí jako jeden velký bordel, včetně „překvětináčového“ centra a dalších ulic. Místo toho, aby se řešila koncepce umístění zeleně do terénu (přeložky, plánování povrchů v rámci celého centra..) tak se to dělá postaru nejjednoduším způsobem z betonových oblud … uvidíme jak to bude vypadat za pár let ..
Dan :
Jakub: No, ale to projekt neresi. To bychom si kazdy zde mohli predstavovat, co my si prejeme.
27.05.2024 11:48Dan :
alfons: Ty kvetinace slouzi jen jako zabrana proti autum a definuji zahradky restauraci. To vam prijde hodne?
Podivejte se treba do Holandska nebo Nemecka, kolik tam je obdobnych kvetinacu a kolik si treba sami lidi davaji malych kvetinacu s rostlinami ke vchodu…
Jiri978 :
„Opava je jedním z prvních měst na severu Moravy, která aplikuje obdobné řešení.“ 🤦
27.05.2024 13:15I moje 6-letá dcera ví, že Opava není na Moravě… Jak to může někdo napsat, když je to hlavní město Českého Slezska?
J.S. :
Květináče na Krnovské jsou dobré no.
Místo toho bych tam raději opravil chodníky, ty jsou katastrofální.
Stejně jako mám rozpačité pocity z parkoviště u Jelena. Bude to asi pěkné, ale zase takové typicky opavské. Záhony začínají zničeným a křivým obrubníkem lemující hlavní cestu. Už ho mohli rovnou vyměnit a nebo alespoň ty rozbité lišta opravit. (Chápu že cesta je MSKraje atp)
27.05.2024 13:17J.S. :
Květináče na Krnovské jsou dobré no.
Místo toho bych tam raději opravil chodníky, ty jsou katastrofální.
Stejně jako mám rozpačité pocity z parkoviště u Jelena. Bude to asi pěkné, ale zase takové typicky opavské. Záhony začínají zničeným a křivým obrubníkem lemující hlavní cestu. Už ho mohli rovnou vyměnit a nebo alespoň ty rozbité opravit. (Chápu že cesta je MSKraje atp)
27.05.2024 13:18Lojza :
Jiri978: co bereš? v Opavě jsou vycházky?
zerdě :
Opava je z větší části ve Slezsku, výjma Jaktaře, Vlaštoviček, Suchých Lazců a ještě trochy drobného smetí, které přináležejí Moravě, ale zmiňovaná revitalizovaná ulice je v centru, takže Slezsko
27.05.2024 13:40Martin [msstavby.cz] :
Jiri978: Dcera je šikulka. Ale jo, vhodnější je v rámci Moravskoslezského kraje.
Jsem rád, že však stále drtivé většině komentujících uniká podstata řešení.
27.05.2024 13:52J.Šrámek :
Jiri978: Samozřejmě, že Opava v rámci dnešního geografického úzu není městem „na severu Moravy“.
Ale s tím „Českým Slezskem“ a s „hlavním městem Českého Slezska“ je to také trochu složitější.
V prvním vhledu ano, Opava je od jisté doby ve Slezsku. Ale původně to byla součást Olomouckého údělu a tedy Moravy a posléze sídlo samostatného knížectví levobočné linie Přemyslovců jako samostatný subjekt Koruny české (mimo Moravu i Slezsko). Pak se Opavsko dynasticky přimknulo k Ratibořsku a tedy ke Slezsku. Hlavním městem rakouského korunního vévodství (Horní a Dolní) Slezsko se stala Opava ale až v roce 1850 (do roku 1918) a třeba její dnešní městská část Jaktař patřila i v té době stále k moravským enklávám ve Slezsku. Po roce 1918 byla Opava na krátký čas hlavním městem Sudetenlandu (zjednodušeně řečeno, rakouských Němců bez zaniklé vlasti). V rámci RČS pak existovala Země slezská de facto jen formálně, protože zemské zřízení mělo být dle ústavy nahrazeno zřízením župním, což se však nestalo, ovšem Slezská zemská vláda byla nahrazena Zemskou správou politickou. A v roce 1928 Slezsko jako země zaniklo (aniž by vlastně plnohodnotně vzniklo) a nahradil jej správní formát označovaný jako „Zemský národní výbor země Moravskoslezské – expositura v Moravské Ostravě“. Ano v MORAVSKÉ Ostravě :)
Takže hovořit dnes o Opavě jako o hlavním městě jakéhosi „českého Slezska“ – tedy historicky a funkčně vlastně nikdy neexistujícího útvaru – je pouze marketingové a propagační označení, neboť dějiny Opavy jsou nejednoznačné a proměnlivé a je vlastně jen otázkou volby, která z etap bohatých dějin Opavy dnes bude společensky akceptována jako určující. Opava jako hlavní město rakouského (zbytkového) slezského védvodství ? Opava jako součást slezského Ratibořska ? Opava jako hlavní město samostatného Opavska ? Opava jako součást moravského Olomoucka ?
Vyberte si :) Já hlasuji pro to hlavní město samostatného Opavska na úrovni dalších zemí Koruny české, to mi příjde nejvíc :)
Jo a betonové truhlíky rozházené po náměstích a ulici mezi nimi považuji za obzvláště banální řešení veřejného prostoru. A zvláštní mi připadá umístění těch betonových květináčů vedle průsaků do dlažby. Protože průsaky tam tedy jsou, ale stromy nerostou na úrovni těch průsaků, ale nad nimi. Alespoň tedy, že to není corten.
alfons :
Dan: Prosím Vás, zábrana proti vjezdu aut? Co to je za nesmysl? K čemu je to potřebné? Jsou mraky náměstí v jedné úrovni s cestou a nic tam není potřeba. Definování zahrádek? Ony bez kvetináčů definovány nebyly? Byla alespoň pestrost toho co si vybrat podle toho jak se daná provozovna snažila zahrádku vyřešit…na to má Opava jasné regule. Jde o princip…staré kvetináče se vyměnily za nové, čisté (na pár týdnů) a to je řešení? Nemělo by se nad městem uvažovat jinak? Neměla by se řešit celková strategie jak do budoucna (bez ohledu na politiku) revitalizovat město na etapy s jasnou vizí, včetně přeložek tak, aby zeleň rostla ze země a ne z plastového betonu? Čekal bych více od města, které obhospodařuje hlavní architekt už několik let (asi 8)… Obávám se, že je to jen populistické politické gesto přidání kytiček do města, což zvedá prestiž i v kdejaké strategické hře. A co s tak typickými palmami, které Opavu dotvářely v létě? Ano můžete si je koupit po tisícikoruně..jelikož je jejich údržba drahá…amen
Ro Mirek :
To: Šrámek, Vy jste totální popleta, a takové slátaniny či jste napsal o Opavě, je snůška manipulační až to zavání tím, že jste zatvrzelý severomoravan z Ostravy…..a ten hrzbopis o tzv olomouckém údělu spíše to dosvědčuje. Opava byla je a bude centrum českého Slezska již se s tím smiřte, nebo pane, po bezesných nocích přemýšlejte jak zrušite státní instituce Slezskou univerzitu, Slezské zemské muzeum, Slezský zemských archiv ( je mu podřízen i Olomouccky kraj) Slezské gymnázium, atd. Vše se sídlem v Opavě , nezabýjvejte se hloupostí, že ve Slavkově byl kdysi Moravský statek spravoval děkan v Olomouci, Přeji pěkné spaní.
davidb :
zerdě:
No to určitě ne!
Hranice Slezsko – Morava není řeka Opava, ale řeka Odra (až po Hadinku, pak už jde jinde). Takže celá Opava je ve Slezsku.
J.Šrámek :
davidb: Nechápete, co chtěl svým příspěvkem zerdě sdělit. Z čeho jste vyvodil, že zerdě píše o řece Opavě jako moravsko-slezské hranici ? Zerdě má na mysli tu etapu v dějinách Opavy, kdy Opava byla hlavním městem rakouského vévodství zvaného aspiračně „Horní a Dolní Slezsko“ (1850-1918) a kdy současně v rámci Slezska existovaly tzv. moravské enklávy (přesněji obvody) ve Slezsku, z nichž některé zasahovaly i na dnešní území města Opavy. Zerdě správně uvádí, že v tomto významu je centrum Opavy ve Slezsku a tím tedy logicky i ulice Mezi trhy.
J.Šrámek :
Ro Mirek: Možná, že na Slezském gymnáziu a Slezské universitě by vám vysvětlili, kdo je tady totální popleta a generátor slátanin :)
Slezské zemské muzeum ? Máte na mysli Zemské muzeum pro Rakouské Slezsko ? Nebo Opavské gymnazijní muzeum ? Nebo Muzeum Matice opavské ?
Slezský zemský archiv ? Nic takového neexistuje. Existuje Zemský archiv v Opavě, organizace se sídlem v Opavě a s pobočkou v Olomouci. ZAO je přitom oblastním státním archivem pro oblast bývalého Severomoravského kraje (tj. zbytek Slezska v Česku a severní část Moravy).
České Slezsko ? Kdy podle vás vzniknul tento zemský útvar a kterým zákonem se Opava stala jeho hlavním městem ? Napovím Vám. Nikdy. Opava byla od roku 1850 do roku 1918 hlavním městem Rakouského Slezska (přesněji rakouského korunního védvodství Horní a Dolní Slezsko), ale nikdy ne Českého Slezska. Pojem „České Slezsko“ je umělý ahistorický konstrukt pro ty, kteří nemají šanci se orientovat ve spletitých a bohatých dějinách Opavska a chtějí jednoduchý, třebaže vymyšlený a historicky zmatečný slogan pro jakousi novou identitu města, které aktuálně nezažívá úplně progresivní část svých dějin.
A když podle vás existuje České Slezsko, existuje také Česká Morava ? Nebo České Dolní Rakousy známé také jako jih okresu Břeclav ? Opět napovím. Neexistuje ani jedno z toho. To jen Slezsko, tato historická země rozdrobená na spoustu knížectví a svobodných deskových statků dnes leží z dominantně větší části v Polsku (dříve Německu) a z malé, zbytkové části v Česku. V Česku je území historického Slezska součástí krajů Moravskoslezského a Olomouckého a v Polsku součástí vojvodství Dolnoslezského, Opolského a Slezského, přičemž součástí Slezského vojvodství jsou – k jejich velké radosti – i historická území Malopolska.
Historie je nejednoznačná a porozumět se jí snaží vzdělaní lidé. Slogany a vymyšlené identity jsou jednodušší a určené pro saturaci pracujícího lidu.
zerdě :
davidb: pojem Moravské enklávy resp. exklávy ve Slezsku znáte? Nemá to žádnou spojitost s tokem řek, ale spíš s tím, kdo byl majitelem panství a tím bylo Olomoucké biskupství a později arcibiskupství a tak třeba Osoblažský výběžek je Morava, který byl pro zjednodušený spravován později ze Slezska, ale dle zákonů platících na Moravě a aby to nebylo tak jednoduché, tak v dnešním Polsku se nachází jedna z exkláv Moravy a tím je bývalé panství Ketř (Kietrz), když tato Morava připadla Prusku tak se pro zjednodušení jeho postavení nazývala Pruská Morava a Kladsko Pruskými Čechami, než je v Prusku přičlenili ke Slezsku, páč bylo třeba zjednodušit jejich správu
28.05.2024 11:57J.Šrámek :
zerdě: Ano, tzv. Osoblažský výběžek byl z hlediska platných zákonů Morava, ale z hlediska správy Slezsko. A aby nebylo zmatení málo, jsou tam obce s názvy jako Slezské Rudoltice a Slezské Pavlovice (dříve Německé Pavlovice), ale také třeba Moravské Pelhřimovy, zaniklá ves patřící dnes k území obce Slezské Rudoltice se zámkem, který se marketingově označuje jako „Slezské Versailles“.
Mimochodem, ne všechny tzv. moravské enklávy ve Slezsku jsou ex definitione enklávy či exklávy, neboť některá tato území navazují přímo, bez oddělení na území Moravy, takže přesnější je hovořit o tzv. moravských obvodech ve Slezsku. Platí to třeba o opavské Jaktaři, která je koncem moravského výběžku navazujícího přímo na Moravu. Na rozdíl od tzv. Osoblažského výběžku, který je výběžkem do Polska z hlediska dnešní hranice ČR, ale z hlediska moravských obvodů se jedná o enklávu / exklávu hluboko v území Slezska.
Klára :
J.Šrámek: tak Moravská Třebová je v Čechách a Čechy pod Kosířem jsou na Moravě, odkazem na zemi bych se v názvu fakt neřídila. zerdě to napsal zcela správně.
J.Šrámek :
Klára: Moravská Třebová není ani omylem v Čechách, ale na Moravě. Odtud Moravská. Jaké překvapení.
V případě obce Čechy pod Kosířem nejde o název země, ale obce. Podobně jako se jiná obec jmenuje Morávka a leží ve Slezsku a jiná třeba Dolní Morava a její dnešní území leží v Čechách i na Moravě.
Zerdě to napsal o moravských enklávách ve Slezsku správně a já o Opavě a Slezsku a moravských obvodech také. Špatně to máte vy. Chce to totiž porozumět psanému slovu a nestřílet od boku, bez alespoň náznaku znalosti věci.
Poučte mě ještě o historii Opavy a Slezska, místní experti :)
zerdě :
J.Šrámek: názvy obcí na Osoblažsku jsou asi způsobeny poválečnou snahou o redefinici Slezska, však byly i snahy o připojení např. Hlubčicka, to se jaksi nepovedlo, to že dnes skoro nikdo nezná původní linie zemských hranic už je ta pověstná třešinka na dortu, pak se s budou s vámi lidé hádat, že Vítkovice jsou přece ve Slezsku, ostravská Poruba pak zase na Moravě, souměstí Frýdek-Místek je pak zase takové fluidní, málokdo ví, jestli je ve Slezsku Frýdek a nebo ten Místek, Moravská Třebová se je zase v Čechách a podobné perličky, a pak se člověk podívá na nějaké polské stránky o Slezsku a vidí, že hranice Slezská jsou definovány, dle některých, hranicemi státu a tak je najednou ve Slezsku část Lužice, ale není tam zakreslená česká část Těšínska, je tam sice zakresleno Ratibořsko, ale nemají tam Hlučínsko, pač dnes málokdy ví kudy vedly původní zemské hranice a aby to nebylo tak jednoduché, tak do provincie Slezsko byly pruskými úřady připojeny i části, které Slezskem nebyly, tedy kromě již výše zmíněného Kladska a Ketře, to byla část Saska, takže Slezsko, které Prusko vyhrálo na Rakousku není zcela totožné s Pruskou provincii Slezsko, ale je to je významně zvětšeno připojením jiných mimoslezských oblastí
28.05.2024 19:03Jiri978 :
J.Šrámek: Na slezskosti Opavy ani termínu České Slezsko samozřejmě vůbec nic složitého ani nejednoznačného není. Jen jsem chtěl říct, že se Opava nejpozději od roku 1318 nenachází „na severni Moravě“. Pan Martin moc hezky zareagoval a to mi stačí. Opava je součástí Slezska de jure od r. 1614 a hlavním městem Rakouskeho Slezska již od roku 1742 (nikoliv 1850). Sídlil zde královský úřad, zemští prezidenti, zemský výběrčí úřad atd.. V zemskem domě zasedal v nádherně zdobeném sále zemský sněm. Termín České Slezsko (oproti Rakouskému má jiné hranice na Hlučínsku a na Těšínsku) není žádný umělý marketing, ale živoucí kontinuální identita připomínaná kulturně-historickými institucemi. O své bohaté slezské historii a identitě nemáme v Opavě žádné pochybnosti. A kdo by případně ještě nějaké měl, toho srdečně zvu 7.6. k nám do Zemského archivu v Opavě na výstavu „Opava jako hlavní zemské město“…
28.05.2024 21:21Rudolf Čančík :
Nová úprava parteru v centru Opavy je pouhou replikou postsocialistickeho brutalizmu bez jakého koliv pochopení prostoru a dimenze nových prvků.
V porovnání s městy např. V Andaluzii je to extrémně benzínvence.
28.05.2024 21:51Osum set trvání města a jeho ozvláštnění nikde.
Pavel :
Dan: V Holandsku je sice květináčů na ulicích hodně, ale obdobných jako v Opavě určitě ne. Zkuste si pojmenovat rozdíly mezi novými květináči na ulici Mezi Trhy v Opavě a tím, co člověk může vidět v Holandsku – například https://images.app.goo.gl/CTUUp2jPGjFFAfU27
28.05.2024 22:12J.Šrámek :
Jiri978: Od „pana Martina“ vám „stačí moc hezká reakce“ v tom smyslu, že uzná, že je VHODNĚJŠÍ napsat, že Opava není na severu Moravy, ale v Moravskoslezském kraji. Tedy, že uzná zcela zřejmou věc, přičemž o Opavě ve Slezsku nepadne ani slovo. Naproti tomu slezskému zemskému prezidentu Šrámkovi máte potřebu sdělit, že „slezskost Opavy“ je zcela jednoznačná :)
K vašim datacím a jejich interpretacím:
1.V roce 1318 se nejedná, vašimi slovy, o „slezskost Opavy“, ale „opavskost Opavy“ :)
2.Formální „slezskost Opavy“ začíná až v roce 1613 stvrzením Opavského knížectví jako součásti Slezska v souvislosti s udělením Opavska lénem Karlovi I. z Lichtenštejna jako náhradou válečných škod. Vyjdeme-li ze skutečnosti, že Opava se uvádí jako středověké město od 13.století, pak cca 4 století Opava NENÍ slezská a cca 4 století JE slezská. Tedy podle vás samozřejmost a jednoznačnost :)
3.Hlavním městem rakouského zbytku Slezska je Opava formálně až od roku 1850. Od roku 1742 v Opavě sídlí Královský úřad, jak správně uvádíte, ale jedná se o provizorium přesídleného úřadu z Vratislavi po prohrané válce o Slezsko, přičemž následují další slezské války až do roku 1763. Provizorium skončilo v roce 1782, kdy byl Královský úřad v Opavě zrušen a zbytkové rakouské Slezsko císařským dekretem spojeno s Moravou, čímž vzniknul jeden správní útvar v čele s moravskoslezským guberniem se sídlem v Brně. Korunní země Horní a Dolní Slezsko s hlavním městem Opavou je ustavena až v roce 1850 a trvá do roku 1918.
Díky za pozvání do Zemského archivu v Opavě, státního oblastního archivu pro severní Moravu a Slezsko :) Rád se podívám na prezentaci dobové společenské, politické a kulturní sebeindentity současné Opavy jako hlavního zemského města rakouského Horního a Dolního Slezska v letech 1850 – 1918 :)
29.05.2024 07:27J.Šrámek :
zerdě: Tak jest.
29.05.2024 07:28Dan :
Pavel: Jako priklad ale davate postranni ulicky, kde je ciste ulice a domy. Zadny prostor pro shromazdovani apod.
29.05.2024 07:55Dan :
alfons: A podle vas tohle komplexni reseni neni vysledkem nejake strategie…?
A ano, v mnohych mestech bohuzel auta nerespektuji chodniky, verejne prostory apod. Viz rozbite centrum Ostravy.
Souhlasim s vami, ze je lepsi strom v zemi, nez truhliku. Ale zkusil jste nekdy osobne toto reseni prosadit? S dotcenymi spravci siti? Bohuzel je v cesku prakticky nerealne, aby spravce siti provedl prelozku funkcni site na sve naklady.
Rok na investicnim odboru a prestane doufat v racionalni smysleni lidi, to mi verte.
29.05.2024 08:01ZwM :
Dan: Opravdu stojí za to plýtvat energií na obhajobu betonových květináčů rozhozených chaoticky po městě ? Viz třeba ta fotka zahrádky u kavárny v radnici, to je estetické peklo. Nebo ta „Velká pardubická“ uprostřed chodníku na Dolním náměstí. Vždyť je to jen shluk rozházených umírajících rostlin v betonu. A ty průsaky v chodníku vedle stromů ve vyvýšených květináčích, to má jakou logiku ?
29.05.2024 08:11JanikK :
Vsakování dešťovky skrz dlažbu je skvělé a přál bych si aby ta dlažba byla stavěná i na pojíždění auty a nerozlámaly ji auta. Myslím vysypávače košů, úklidovky, zásobovače..atp. protože těch po tom bude jezdit dost. Před 20 lety jsem zažil jak borec s náklaďáčkem skočil v Průhonicích na obrubník a šinul si to po nově vydlážděném náměstí aby vysypal pár malých košů. Došel za ním místní zastupitel, bydlel naproti přes ulici a vysvětlil mu, že když jim po tom náměstí bude jezdit den co den, tak do roka z té krásy za spoustu milionu moc nezbude. Bylo trochu křiku, ale pak pochopil.
29.05.2024 10:09Irena :
No, až to zaroste, tak to bude trochu lepší. Na ulici Mezi Trhy je málo místa, ale nerozumím, proč jsou stromy vyvázané vodorovné a ne kolmo. Vytvořily by zelenou stěnu. Truhlíky jsou všeobecně moc malé, Dolňák je katastrofa, do těch květináčů tam se vejde jen pár letniček.
29.05.2024 14:30Holandsko má stromy i v úplně úzkých uličkách, i kdyby měly být sloupové, nebo vyvázané do stěn. Já nevím, proč je to tady takový problém…
Pavel :
To, že v Holandsku jsou údajně obdobné květináče jako ty nově instalované v Opavě, tvrdíte vy, takže je na vás a ne na mně to nějak doložit. Většina restaurací v holandských městech s venkovními zahrádkami využívá vlastní mobilní květináče, často na kolečkách, umisťuje je tak, aby vhodně doplnily rozmístění stolečků, ne jako bariéru v chůzi, samozřejmě se o ně také starají a nenechávají v nich ani plevel, ani smetí. Mobilní zeleň spravovanou městem uvidíte spíše jako zavěšené květináče či truhlíky na sloupech nebo zábradlích. Květináče u domů jsou zase majetkem jejich obyvatel. Typizované městské kastlíky na chodnících mají snad jen v Rotterdamu, což je architektonicky dost specifické město. Středně velká města, která osobně znám, tohle nemají: Baarle-Nassau, Breda, Delft, Haag, Maastricht, Middelburg, Utrecht, rozhodně ne v masovém měřítku. To, co tam člověk vnímá, je ta udržovaná zeleň samotná, ne v čem roste.
31.05.2024 19:07Pavel :
Předchozí vzkaz patří Daňoví.
31.05.2024 19:08abc :
Opava by zde a v podobných celistvých úzkých ulicích mohla zrušit kandelábry. Ulice by bez nich byly na pohled vzdušnější a zelené prvky by vynikly. Svícení uprostřed ulic shora by snížilo světelné znečištění, pokud není právě ozáření domů v těchto ulicích záměrem.
31.05.2024 20:57Dan :
Pavel: Ale jiste, neni problem. Snad prominete odkazy na streetview. Pri studiich jsem si kvetinace nefotil :-)
Jedna se o bohaty Amsterdam.
https://www.google.com/maps/@52.3691769,4.8926757,3a,90y,342.31h,82.66t/data=!3m6!1e1!3m4!1sX48v0389GG1kqMpmNcEmjQ!2e0!7i16384!8i8192?coh=205409&entry=ttu
07.06.2024 12:18https://www.google.com/maps/@52.3671366,4.8935602,3a,75y,133.23h,88.11t/data=!3m6!1e1!3m4!1sYDiAhTvoX7e80Hf8oTH18A!2e0!7i16384!8i8192?coh=205409&entry=ttu
https://www.google.com/maps/@52.3684393,4.9042465,3a,90y,163.64h,86.33t/data=!3m6!1e1!3m4!1s_UuTnnJzEs1hXC_XW3b4Hw!2e0!7i16384!8i8192?coh=205409&entry=ttu
https://www.google.com/maps/@52.3693777,4.8922185,3a,75y,141.59h,81.27t/data=!3m6!1e1!3m4!1sqrleDB9hRk0o8ZD4t2o_hA!2e0!7i16384!8i8192?coh=205409&entry=ttu
https://www.google.com/maps/@52.3760592,4.8970209,3a,60y,34.95h,87.41t/data=!3m6!1e1!3m4!1sFjH_KaQc8k9mYnFjAPp-ig!2e0!7i16384!8i8192?coh=205409&entry=ttu
Pavel :
Dan: Dan: Děkuji za ty příklady. Z těch pěti uvedených vám uznám jen u jednoho (v pořadí čtvrtého), že je obdobný jako ty, které jsou nyní instalovány v Opavě. O tom totiž byla moje první reakce z 28. května. Kdyby se instalovalo něco, co lze vidět na ostatních záběrech, na které odkazujete, nejspíše by tady proti nim nikdo ani necekl. Mimochodem, z dodaných záběrů je patrné, že nejde o typizovaný mobiliář pro celé město rozmisťovaný hlava nehlava, ale o rozmanité typy květináčů ve valné míře respektující charakter konkrétní lokality. S výjimkou uvedeného čtvrtého záběru si člověk ani nevšimne, jaké květináče tam jsou, protože velmi přirozeně zapadají do svého prostředí. V uplynulých dekádách prošla valná část opavského centra náročnými rekonstrukcemi a budováním pěších zón, jejich součástí samozřejmě byly i prvky městské zeleně, za které jsme dnes vděčni. Jenže zatímco autoři těchto rekonstrukcí se snažili o harmonii všech prvků, nynější květináče jsou jak svým umístěním, tak designem nepovedené.
07.06.2024 20:27