Rekonstrukce knihovny Petra Bezruče

Město Opava plánuje rekonstrukci knihovny Petra Bezruče, dílo slavného architekta Leopolda Bauera.

Jedná se o stavební úpravy národní kulturní památky zahrnující:

1. etapa
– výměnu střešní krytiny budovy včetně výměny souvisejících klempířských konstrukcí,
– výměnu poškozených částí bednění,
– doplnění korunních říms vikýřů,
– výměnou krytiny vyvolané úpravy systému hromosvodu,
– související a navazující HSV a PSV konstrukce a práce.

2. etapa
– opravu fasády včetně sanace trhlin,
– opravu soklu,
– výměnu souvisejících klempířských konstrukcí,
– opravou fasády vyvolané úpravy systému hromosvodu,
– repasi mříží části oken,
– provedení okapových chodníků,
– související a navazující HSV a PSV konstrukce a práce.

Historie objektu

Obchodní a živnostenská komora v Opavě byla ustanovena dle zákona z 18. března 1850 č. 122 ř.z. Komora měla z počátku velmi malou členskou základnu a sídlila provizorně v různých objektech ve městě. Počátkem století zaměstnávala komora 21 úředních a odborných sil. Vzrůstající administrativa i prestiž opavské komory vedla k rozhodnutí představenstva nechat si postavit důstojné a honosné sídlo. Opavská obchodní komora patřila k nejmenším v tehdejším Rakousku, ale hospodářský význam Slezska rozhodně nebyl zanedbatelný. Ve Slezsku se čile rozvíjel uhelný průmysl a hutní výroba, zpracování železa a textilní průmysl.

V roce 1908 byla vypsána veřejná soutěž. Porota vybírala ze 45 soutěžních projektů. Porotu zaujal projekt vídeňského architekta Leopolda Bauera. Veřejnost byla se všemi soutěžními projekty seznámena v místním muzeu. Samotný projekt Leopolda Bauera bylo však nutno přepracovat, neboť představitelům komory se nelíbila příliš bohatá úprava architektonického řešení, a proto umělce žádala, aby celý návrh zjednodušil.

Budova od svého vzniku v roce 1910 sloužila až do roku 1949 opavské obchodní a živnostenské komoře (OŽK), která byla v letech 1938-1945 přeměněna na průmyslovou a obchodní komoru (Industrie und Handelskammer), jak tomu nasvědčuje nápis nad bočním vchodem, který se odkryl při generální úpravě fasády v září roku 2001. V přízemí budovy byla umístěna moderně uspořádaná knihovna a čítárna, přístupná široké veřejnosti, dále živnostenský katastr a registr firem.

Řemeslná a umělecká výzdoba budovy

Budova OŽK měla být vyzdobena uměleckými díly, která by vyjadřovala vztah k výrobě, řemeslům a obchodu ve Slezsku. K této práci byli přizváni slezští umělci malíř Adolf Zdražila a sochař Josef Obeth, dále vídeňský sochař Gustav Gurschner. Na zámečnických a kovářských pracích se podíleli Franz Pohl a Ludwig Blucha, štukovou výzdobu realizoval Adolf Kohler. Malíř Adolf Zdrazila je autorem návrhů vitráží ve velkém zasedacím sále, které zhotovila specializovaná firma Richarda Schleina v Hrádku v Čechách. Vitráže prošly rozsáhlou rekonstrukcí firmou Vitráž v Novém Boru. Devět ženských postav alegoricky symbolizují řemesla a odvětví výroby provozované na území Slezska ( zlatnictví, stavitelství, zbrojařství, sklářství, ocelářství, textilnictví, obchod apod.)

Sochař Josef Obeth je autorem čtyř soch umístěných na hlavním průčelí budovy a kamenných reliéfů. Reliéfní výzdoba je rozdělena obdélníky, ve kterých byly umístěny názvy 16 slezských měst, ke kterým měla reliéfní výzdoba vztah. Názvy měst budou do fasády umístěny ve 3. etapě rekonstrukce v roce 2002.

Vstupní, bohatě zdobené, dveře byly zhotoveny dle návrhu Leopolda Bauera, reliéfní figurální motiv je dílem vídeňského sochaře Gustava Gurschnera.

Leopold Bauer je i autorem návrhů všech svítidel, ozdobných mříží, kování, které se v budově nacházejí. Objekt byl již v roce 1910 vybaven ústředním topením a centrálním vysávacím systémem (chodba mosazné hlavice ve zdi). Kolem budovy byla opět dle návrhu Leopolda Bauera vytvořena parková úprava, která připomínala barokní palácové zahrady a navazovala na zahradu paláce Razumovských (Slezský studijní ústav)

zdroj: zakazky.opava-city.cz / kpbo.cz

Související články

• žádné související články, zkuste tagy pod nadpisem..