Reko. zastávky Karolina stále v nedohlednu

Martin [msstavby.cz] | 7.4.2025 | OSTRAVA | #centrum, #karolina | 1 komentář

Rekonstrukce tramvajové zastávky Karolina v centru Ostravy měla začít již v létě roku 2024. Stále se však nic neděje. Jak upozornil web zdopravy.cz, zakázka by měla být opakována.

Už asi půl roku měla být cestujícím ostravské MHD k dispozici zmodernizovaná zastávka Karolina. Frekventované místo mělo projít úpravou za 30 milionů korun, Dopravní podnik Ostrava (DPO) chtěl s pracemi začít loni v létě.

Jak však řekla deníku Zdopravy.cz mluvčí dopravce Tereza Šnoblová, vysoutěžený zhotovitel, sdružení společností Hroší stavby Morava a Chládek a Tintěra, Pardubice, však nepřevzalo staveniště a nezahájilo stavbu.

„Ostravským cestujícím chceme poskytovat bezpečné, čisté, komfortní a moderní prostředí na našich zastávkách. Mrzí nás, že se věc kolem zastávky Karolina komplikuje. DPO v tuto chvíli intenzivně jedná o dalším postupu. Je pravděpodobné, že věc směřuje k vypsání nové veřejné zakázky,“ uvedla Šnoblová.

Zhotovitel deníku Zdopravy.cz řekl, že situaci s investorem řeší, o dalším postupu by mělo být jasno v blízké době.

Vizualizace pochází z webové stránky mhd-ostrava.cz / FB Události Ostrava
(přístřešky z plexiskla, PROJEKTSTUDIO EUCZ, s.r.o. (Ing. arch. David Kotek, Ing. et Ing. arch. Rudolf Müller, MArch Ing. arch. Ing. Jiří Uran Vítek), srpen 2022, zdroj: jirivitekarchitects.blogspot.com)

Je však absolutně žádané, aby byla opakována nejen zakázka na stavební práce, ale byl zcela změněn koncept a návrh přístřešků. S dovolením použijeme text, který jsme již publikovali v lednu 2024.

Při pohledu na projektovou dokumentaci se dá konstatovat, že jediné pozitivum této stavební akce je rozšíření přechodu pro chodce. Jak můžeme vidět na vizualizaci výše, značná část přístřešku parabolicky ustupuje k vnější hraně nástupiště při ulici 28.října. Funkčnost je pak prakticky nulová a přístřešek působí spíše jako protihluková stěna, než krytí nástupiště.

Přibližně třetinu nástupiště pak kryje přístřešek na celou šířku nástupiště. Což je určité zlepšení. Kdyby jen návrh v podobě křídla nezpůsobil to, že přístřešek má maximální výšku až 4,85m a jeho sklon stoupá směrem k nástupišti. Ochrana proti dešťovým či sněhovým srážkám je tak opět horší, než při vodorovném zastřešení.

Zastávka se nachází v husté zástavbě. Nejsou zde stromy, zeleň (pás trávy podél administrativní budovy se opravdu nedá počítat). Zastřešení mělo být ozeleněno, aby v tomto teplotním ostrově byly alespoň nějak zlepšeny mikroklimatické podmínky. Samotný materiál, plexisklo, sám o sobě ani moc nestíní. Zabudované světelné LED pásky v přístřešku mají barevně reagovat na projíždějící tramvaje. Celé akce tak působí dojmem vyzkoušení si realizace nějakých představ, než vybudování kvalitního a funkčního přístřešku. Ostrava (skrze dopravní podnik) zároveň nemá, i když se tak často snaží prezentovat, peníze na obdobné výstřelky. Natož prostředky na následnou údržbu.

Při tak nákladné přestavbě tramvajové zastávky s pochybným výsledkem nastávají legitimní otázky. Má investor stavby (DPO) vůbec nějakou představu o tom, jak má vypadat důstojný přestupní uzel jedné z nejvytíženějších tramvajových zastávek ve městě? Zda-li vůbec vedení tohoto dopravního podniku tuší, jaké to je cestovat městskou hromadnou dopravou?

Na následujících snímcích se podívejme, jak by mohly a měly velkokapacitní přístřešky vypadat. Jsou funkční. Opravdu kapacitní. Z neprůsvitných materiálů nebo tmavého skla se stínícími fóliemi proti slunci.

Zde můžeme vidět tramvajové zastávky před budovou hlavního nádraží v Lipsku.

Východoněmecké město Chemnitz (přibližně 250 tis. obyvatel) je v povědomí starší generace známo pod názvem Karl-Marx-Stadt. Častěji pak bylo v médiích nechvalně proslaveno protesty krajní pravice. Milovníkům architektury je pak známá budova obchodního domu Schocken od Ericha Mendelsohna (rovněž autor obchodního domu Bachner v Ostravě). A i v tomto městě umí vybudovat v samotném centru funkční přestupní uzel s velkokapacitními přístřešky.