V dnešním díle se netradičně podíváme na proměnu města, které je Ostravě velmi podobné, avšak poslední dekády se mění zcela dynamickým a jiným směrem. Německé Lipsko.
Podobností s Ostravou má Lipsko mnoho. Tak jako Ostrava leželo ve východním komunistickém bloku. Soustředil se zde těžký, strojírenský a textilní průmysl. Po pádu komunismu v roce 1989 došlo k zavírání továren a odlivu obyvatel. Mezi lety 1989 – 1998 město ztratilo 100 000 obyvatel a populace se snížila na 437 000 obyvatel (viz např. zde)
Město trápilo znečištěné po těžkém průmyslu, mnoho opuštěných budov, vysoká nezaměstnanost.
Ve stejné době však začaly vznikat první opatření na zvrácení nevlídného stavu. Investice zamířily do infrastrukturních projektů jako byla obnova nádraží (dnes největší nádražní budova v Evropě). Stavba dálnic kolem města, vznik nového výstaviště, revitalizace centra. Nastavení tvrdších pravidel suburbanizace. Dnes se nachází ve městě dokonce tři podzemní vlakové stanice na vysoké architektonické úrovni.
Lipsko a Ostrava dnes
Obě města mají podobnou historii. Jedním z impulsů rozvoje byl příchod automobilek. Na ostravsku Hyundai v Nošovících. V Lipsku to byly Porsche a BMW. Obě města mají mezinárodní letiště zaměřené také na nákladní dopravu. Ostravské DHL je dokonce napojené na hub v Lipsku. Industriální objekty jsou v obou městech ke kultuře. Hudební festivaly se odehrávají v bývalých dolech. A dokonce i v centru Lipska je hobby market. Naštěstí Bauhaus v Ostravě již nefunguje. V Lipsku v centru města OBI stále je. Obě města mají centrum řešenou jako pěší zónu. Bohužel však Ostrava, i přes svou podobnost, nezažívá to co Lipsko nyní. Populační růst a všeobecně přítomný rozvoj města.
Narozdíl od Ostravy se Lipsku podařilo zvrátit populační trend a nyní už dosáhlo počtu 600 000 obyvatel a neustále roste. Ostrava klesla k cca 290 000 obyvatel a neustále se vylidňuje. I když od představitel města můžete slyšet, že to je vlastně dobře…
Nyní už k náplni tohoto seriálu. Srovnávací fotografie. Jak můžete vidět, na historických snímcích vypadají obě města podobně.
Člověku však rozdíl, kterým se města začala ubírat po roce 1989, začne docházet až ho sám vidí nebo i vyzkouší.
Ucelenost a návaznost projektů je zde vyšší než v Ostravě. Nejrazantněji to jde vidět na vlakové a cyklistické infrastruktuře, na kterou se zaměříme. Nové cyklostezky v Ostravě by se daly přirovnat k velmi komplikovanému porodu, kdy novorozenec stejně trpí dysfunkcemi. Bikesharing vypustil do ulic Ostravy mnoho nových cyklistů. Bohužel ulice na tohle nebyly a nejsou připraveny. Samotná cyklistika je v Ostravě chápána deformovaným způsobem. Jako sport nebo rekreace. Vůbec ne jako druh dopravy, což je v jednom z nejvíce znečištěných měst ČR zarážející. Důraz je stále kladen na budování nových parkovacích kapacit pro osobní automobily.
V centru Ostravy nebyla během poslední dekády realizována žádná cyklostezka, pokud nepočítáme ty kolem řeky Ostravice, které jsou však spíše rekreační / sportovní. U parku Husův sad byl v rámci rekonstrukce ulice Českobratrská realizován přechod pro cyklisty se semaforem pro cyklisty. Bohužel doteď nefunkční. Samotné vybavení mobiliáře je v Ostravě katastrofální. Absolutní absence cyklostojanů. V Lipsku (ale v moha dalších německých a českých městech) najdete stojany u každé veřejné budovy, obchodů, na ulicích.
Deficit této infrastruktury odrazuje obyvatele k cyklistice a v důsledku brání jeho rozvoji. Jak je tady možné, že podobná města, s podobnou historií, sociálním vývojem v obdobných klimatických podmínkách se ubírají rozdílnými směry?
Pohled na přednádraží v Lipsku. Nejenže je zde perfektně řešen (bez červenobílého zábradlí) přestup na ostatní MHD. Dokonce se to obešlo bez infantilních „design“ kopečků, jak známe v Ostravě.
Samotné historické centrum a pěší zóna je vybavena stojany.
Stojany nejsou pouze v centru, širší oblast města je vybavena taktéž. Tak jako zbytek města.
Dojet na kole do obchodního domu není ostuda.
Pokud to šíře komunikace umožňuje, je cyklostezka realizována stavebně. Jinak se používají vyznačené značky na asfaltových komunikacích. Ale běžně to jde i bez nich.
Stojany jsou běžně umístěny před činžovními domy.
Prostor před vyšší školou.
Před základní školou…
Nechybí ani pohled na prostor před mateřskou školou.
Návštěva klubu nebo hospody také není problém.
Možná by tak stačilo se podívat kousek za hranice, než na kliky v New Yorku.
zdroj srovnávacích fotografií: lvz.de
Související články
- 29.11.2020: Proměny Ostravy #426
- 22.11.2020: Proměny Ostravy #425
- 15.11.2020: Proměny Ostravy #424
- 08.11.2020: Proměny Ostravy #423
- 01.11.2020: Proměny Ostravy #422
- 25.10.2020: Proměny Ostravy #421
Michal :
Holt Ostrava neměla k dispozici západoněmeckého strýčka, co by do ní napumpoval miliardy marek/euro. A vylidňování Ostravy přece podle několika zdejších rozumbradů taky není problém.
Adam :
Vy jste očividně kolo neviděli ani z vlaku. Cyklostezky, především ty vedoucí podél silnic, v užití kola jako dopravního prostředku spíše překáží a zdržují. Kolo je legitimní dopravní prostředek podle pravidel silničního provozu, silnice samy jsou tak nejlepší možný systém komunikací pro cyklistickou dopravu ve městě. Jediné místo, kde má cyklostezka smysl, je tam, kudy nevede silnice.
29.12.2019 09:39Martin [msstavby.cz] :
Adam: V čem překáží cyklostezky podél silnic?
Michal: Jde o to, jak jsou ty peníze využívány. Stačí se však podívat například i na polská města. Tam zápodeněmecké Marky netečou. Tam tečou Eura, jako k nám.
29.12.2019 09:58Adam Třetí :
Adam: Nohy jsou vlastně také dopravní prostředek, tak zrušme chodníky a choďme po silnicích.
29.12.2019 12:14Lukáš 2222 :
Velmi pěkně napsaný článek. Hlavně, aby si ho přečetli na magistrátu a konečně něco s centrem Ostravy plným proluk a nevzhledný parkovišť udělali. Ale podle toho, že se v Ostravě jen kreslí vizualizace a nic se neděje několik let, tak vypadá , že to nikomu nevadí. A Ostrava přinejlepším neustále už několik let stagnuje. Přitom je teď nejlepší doba na rozvoj města. Velká škoda! Ostrava by si to zasloužila
adamous :
Lukáš 2222: Bohuzel naprosty souhlas a pokud to timhle tempem pujde dal, tak z Ostravy se za chvilku stane predmesti polskych mest nebo Olomouce, kam bude stat za to se max. podivat na Landek, DOV a 1-2x za rok zajet na festival. Rozhodne nebude ani za 10 let brana jako misto pro zivot, kam by stalo za to se odstehovat, protoze v okoli budou mnohem zajimavejsi alternativy a to jak z hlediska financi, tak taky zajimavosti prace a kvality infrastruktury.
29.12.2019 13:26Dejv :
Michal: No jasne, kolo nebo cyklostezka stoji miliardy eur.
29.12.2019 13:41Tom :
V Lipsku se snažili přestěhovat lidi z okraje do centra. Celé centrum pak náročné opravili a slovo měli hlavně specialisté na organismus. V Německu,ale i v celé Evropě je to příklad třetího,jak oživit město. Lipsko se po sjednocení vylidnovalo,ale tento trend se podařilo zvrátit. Každopádně finanční náročnost nebyla malá, mnoho zemí si asi takový luxus nemůže dovolit. Mimochodem spousta měst v Německu je moc pěkná. Sice nenabízejí dechberouci množství památek,ale jsou krásně spravena a pohodlná k životu. Takže tam by bylo dobré se inspirovat.
zerdě :
byl jsem v lete v Katowicich a velmi me prekvapilo, jak to se to mesto meni, vzpominam si jako maly, ze na me pusobilo osuntele a ted? samozrejme je tam hodne problemu k vyreseni, ale proste se tam stavi, opravuje, modernizuje, stavi vyskove budovy…, a coz teprve Gdansk, ten mne docela vyrazil dech, jako maly jsem do Polska jezdil casto s rodici a proste Polsko bylo Polsko, vzdy krok za nami, ted se obavam, ze je dost daleko pred nami, maji penize a chteji, aby to bylo videt, a pritom jak to Polsko pred 30 lety vypadalo?! a v Ostrave skoro nic, mam moznost jezdit do Plzne, v Plzni je taky mnoho a mnoho veci k reseni, ale at je vikend nebo svatek a nebo jen vecer, tak Namesti Republiky porad zije, navic pres namesti jezdi tramvaj i auta a kupodivu to funguje, je bezproblemu pristupne, na Masarykovo namesti v Ostrave vlastne ani nema smysl moc chodit, i kdyz se to pomalu meni, ale porad je to podle mne malo a navic, coz je myslim nejhorsi, si lide zvykli, ze na Masarykac nema smysl chodit a zmenit ten pohled da hodne prace, myslim, ze v Ostrave se zaspalo a nejde se uz vymlouvat na to, ze Ostrava je v blbem miste, pri hranici s Polskem, protoze ono staci prejit hranicni prechod do Chalupek a je to tam zivejsi nez v Ostrave v centru, uz jen to ze v takove dedine jako jsou Chalupki maji zubniho lekare, gynekologa, praktickeho lekare i lekarnu, 3 docela velke obchody a to maji necele 2 tisice obyvatel a prakticky jsou uplne na hranici, takze periferie, tady u nas jsou kolikrat petitisicova mesta, ktera nemaji ani jedno, nejak to v tom Polsku asi funguje lip nez u nas
29.12.2019 14:40adamous :
zerdě: Mne by se moc libilo, kdyby se vice zastavela kancelaremi a byt. domy slezska cast Ostravy a propojila se tramvaji, treba i pres ten Masarykac.
zerdě :
adamous: pokud tam bude ta ctyrproudovka tak je to myslim nezastavitelne, to je bariera jako hrom, ta estakada z mostu Pionyru taky zabila obrovsky kus a tam kde jsou takove nadjezdy a podjezdy a mosty taky nic smysluplneho clovek nevymysli, napada me treba ta krizovatka U Bulhara v Praze, je to hned u hlavniho nadrazi, par set metru od Vaclavaku a ty mosty a sjezdy to misto uplne zabily,tam neni nic, max prostitutky, bezdaci a fetaci, ono vubec ta Slezska Ostrava strasne zarvala, je az k placi, jak vypada vstupni brana do Ostravy v oblasti Hrusova a Muglinova, vymlouvat se jen na komunisty, myslim, uz nejde, tady bylo 30 let casu to resit a nevyresilo se nic, coz je myslim smutne
Jan :
Clanek je zavadejici.Jak se rika Lipsko je jedno z mest..kde chod mesta neovlivnuji uprchlici musl.puvodu.Je tam velky podil Nemcu+Nemcu,kteri se stehuji z mest kde se k kvuli muslim.komunite odstehovali treba do Lipska.
adamous :
zerdě: Resenim by bylo svest Bohuminskou do tunelu, coz se tady objevilo pred volbami, kazdopadne cela vec „necekane“ vysumnela do ztracena
29.12.2019 17:49Adam :
Adam Třetí: Natvrdlý? Kolo je dopravní prostředek podle zákona o silničním provozu. Cyklista má na silnici všechna práva a povinnosti. Chodec se silničního provozu účastní jen jako narušitel, musí se jej stranit, a pokud se v něm ocitne, musí jej co nejdříve opustit.
Martin [msstavby.cz]: V normálním pohybu podle pravidel silničního provozu. Pokud je tam cyklostezka, cyklista je povinen ji použít, a tím pádem nemůže užít kvalitativně nadřazeného pohybu po silnici samotné.
zerdě: To je od vás hezké, že to posuzujete vizuálně a ještě si vybíráte „pozitivní“ příklady. Polsko je stále kilometry za ČR ve všech ohledech, které mají dopad na kvalitu života. Většina Polska je díra, ze které lidé utíkají, a to i do ČR. V Polsku také stále jasně vidíte, co postavili Němci, a posléze si ze stavu věcí také uvědomíte, že pokud ji postavili Němci, v poslední době ji zcela zjevně (ne)udržovali Poláci.
29.12.2019 17:59Adam Třetí :
Adam: Mentálně zaostalý? Legislativa je samozřejmě něco, čím se musíme řídit, ale není to zákon přírodní, a tudíž ho lze změnit. Bavili jsme se o realitě – tj. k čemu jsou nám chodníky, když jsou nohy také dopravním prostředkem a můžeme se s nimi pohybovat spolu s auty po silnici?
29.12.2019 18:05thvari :
no tak to udělejme aspoň jako v tom Berlíně, že budou výrazné cyklopruhy, když cyklostezky nejsme schopni stavět.
adamousi, Bohumínskou do tunelu nemá vůbec smysl dávat, Bohumínská by tam vůbec nemusela stát, stačí jí zúžit na dvouproudou ulici s cyklopruhy a hezkými chodníky, tedy na obyčejnou ulici, a kolem ní stavět domy…
adamous :
thvari: Ahoj, ono kazdopadne ten tunel byl takhle zamysleny, svest tranzitni dopravu do tunelu a Bohuminskou zuzit na dva pruhy pro ostatni provoz, tim by se uvolnolo misto pro zastavbu a mozna i pro tu tramvaj, kterou bych tam tak rad jednou videl, snad se v duchodu dockam :D. Uvidime, treba se ledy v brzke dobe pohnou.
Martin [msstavby.cz] :
Jan: Jane, Danku, nebo kdo vlastně jsi. Prosím, vrať se do reality. Ta, která je vytvořena z příspěvků SPD, Trikolóry a Parlamentních listů je mimo realitu.
Takže v Lipsku jezdí více lidí na kole, je tam kvalitní infrastruktura, protože tam nejsou migranti jo? A počet obyvatel roste právě také díky tomuto faktu?
Tak prvně, je zajímavé, že se lidé z východního Německa stěhují na to západní. Kde je historicky více přistěhovalců.
Lipsko je jedno z nejrychleji rostoucích měst, to však neznamená, že by to bylo na úkor vylidňování jiných německých měst.
Největší města v Německu a populační změna. 2010 a 2018.
1 Berlin / 3,292,365 / 3,644,826
2 Hamburg / 1,706,696 / 1,841,179
3 München / 1,348,335 / 1,471,508
4 Köln / 1,005,775 / 1,085,664
5 Frankfurt / 667,925 / 753,056
6 Stuttgart / 585,890 / 634,830
7 Düsseldorf / 586,291 / 619,294
8 Leipzig / 502,979 / 587,857
9 Dortmund / 571,143 / 587,010
10 Essen / 566,201 / 583,109
11 Bremen / 542,707 / 569,352
12 Dresden / 512,354 /554,649
Populačně rostou tedy města všechny. Na východě i západě. Rozdíl je ve venkově. Ale celkově roste více západ, kde jak už bylo psáno, je nepůvodního obyvatelstva více.
Lipsko, jako každé jiné město v Německu uprchlíky umisťuje, v tisících (https://www.resettlement.eu/page/cities-welcome-refugees-leipzig)
To co píšeš, je vše lež a nemá s realitou nic společného. A pro své vlastní dobro a klid svého imaginárního světa, určitě nezvažuj návštěvu Berlína. A pro úplný klid se vyhni i severním Čechám. V Sasku jich tam při přerozdělování míří cca 5%. Co kdyby některý přelezl hory nebo prošel kolem Labe.
Podrobnou statistiku najdeš zde https://www.citypopulation.de/en/germany/cities/
29.12.2019 20:14Miv :
Jan: tak dle Vaší logiky by se v Ostravě nemělo dát zkrze uprchlíky ani hnout jak daleko jsme za Lipskem. Smiř se s tím: imigranti nemůžou za tvůj pos..ný život.
29.12.2019 20:42Slosor :
Srovnávat Lipsko s Ostravou nelze. V Lipsku totiž žijí Němci.
zerdě:
Za mě je Plzeň kromě úplného historického středu ještě ošuntělejší než Ostrava.
S Gdaňskem souhlas, ten mi taky vyrazil dech. Je to sice původně německé město, ale po válce z něj zbyly jen ruiny a Poláci jej krásně opravili.
Celkově mi přijde Polsko hodně rozporuplné. Pak jsou tu totiž města jako Bielsko-Biała, kde to vypadá jako by včera válka skončila.
Jan :
Martin [msstavby.cz]: Nebudu se rozepisovat…nemam na to silu.Spis si kladu otazku proc ses v minulosti Ostravy zastaval a nyni na ni nemuzes nechat suchou nit…ze by nejake politicke ambice.Nejaka strana ti slibila nejaky benefit?
29.12.2019 21:30Martin [msstavby.cz] :
Jan: Na to nemám sílu já. Když neumíš obhájit svůj názor, tak vytáhneš konspirační teorie? Upřímně, měl bys vyhledat nějakou pomoc. Nejlépe lékařskou.
Protože jsem byl zde několik označen ve spolupráci s Piráty a ODS, ty strany jsou však ve vládnoucí koalici. Tak nevím -_-
29.12.2019 21:35aggu :
Martin [msstavby.cz]:
Korektnější by imho bylo porovnání počtu obyvatel v delším období, nejlíp 80.léta a nyní. Navíc, různá města, různá historie, různá ekonomika, ergo nelze přímo srovnávat. Jen jedno je jisté, jednou si dole, jednou nahoře, a tak furt dokola.
Ostrava klesla z maxima o cca 12% a prokazatelné minimum ještě nemáme za sebou. Brno kleslo z maxima o cca 6% a minimum už za sebou má. Praha jen na krátký čas drobně zakolísala o 3% a nyní stabilně mírně roste.
A když se podívám na ten zajímavý web, tak některé města v Porúří (srovnatelná s Ostravou) na tom jsou podobně jako Ostrava. Essen -11%, Dortmund -10%, Duisburg -8%, Bochum -9%… Některé už zase rostou, některé ještě ne.
Jsou jiní rekordmani, třeba Liverpool -46%. Teď už se to obrátilo.
U Ostravy to bude stejné a zase poroste. Přes všechny ty klacky pod nohy.
balde :
aggu: jinak Praha jasně směřuje k 1,5 mil obyvatel, kdyby nebyl problém se stavebním zákonem tak ten 1,5 mil tam už je teď, ale díky dlouhodobému problému s novou výstavbou ti lidi dojíždějí ze středočeského kraje.
aggu :
balde: To je asi největší český problém 21. století. Pokud někdo rychle nedostane rozum, tak koncem století každý třetí v této republice bude žít okolo Prahy.
adamous :
aggu: Reseni je tady dostat sidla zahranicnich firem, popr. podporovat stredni a male podniky, aby zde vznikalo vice zajimavych pracovnich prilezitosti s pridanou hodnotou v perspektivnich oborech. To druhe uz se snad zacne vice darit diky inovacnim centrum. Ono to potom na sebe navazuje – vystavba kancelarskych komplexu, bytova vystavba, atd. Bude to ale beh na dlouhou trat, protoze v oblasti sluzeb atd. Ostrava stale hodne zaostava. Na druhou stranu si myslim, ze to je trochu i chyba vladnich agentur, jako je CzechInvest, ktere vsechny zahranicni firmy (nemyslim montovny) cpou podle meho nazoru do Prahy, rad bych se ale mylil.
FM :
adamous: Mi se líbí i ten nápad přesunout mimo Prahu sídla některých institucí jako např. ČSÚ, ČTÚ, NKÚ, SÚKL atd.. Bohužel toto nemá širší politickou podporu :\
pomsta Jouzovy :
dvě poznámky k všudypřítomným kolům v Lipsku
a) pohledem do mapy lze zjistit, že Lipsko je jiný typ města než OV
(myšleno tak, že v OV do centra se pohodlně člověk dostane z MO, Fifejd, Přívoza … a dost , na jih areál DOV, na východ řeka a prudký kopec na slezskou)
b) v OV nejsou kola bezpečná ani v zamknuté kolárně, takže si zatím nedovedu představit „pohozené“ bicykly před činžákem.
balde :
adamous: aggu: bylo by třeba postavit ty rychlodráhy – Praha – Brno do hodiny, Ostrava – Brno do hodiny, a pak Ústí, PLzen, Karlovy Vary, České Bud., Vysočina, Pardubice, Hradec, Liberec – Praha do hodiny. Tím by se pomohlo Praze i těm městům.
30.12.2019 08:17Martin [msstavby.cz] :
pomsta Jouzovy: Velký rozdíl tam není. Většina Ostravy je také rovina +-. Pokud má zdravý člověk problém s mostem na Českobratrské, je problém jinde.
To s bezpečnostní kol vychází z nějaké dostupné statistiky, nejlépe s odkazem? Respektive se v Ostravě více krade je podloženo čím?
aggu: Když se podíváš z dlouhodobého hlediska, tak málokteré město dosáhlo stavu před druhou světovou. Všiml jsem si, že ta města zmiňuješ často. Chápu, že v porovnáni s nimi Ostrava vychází lépe. Nicméně pak je tady třeba právě zmiňované Lipsko, ale i další města z východu (i Chemnitz), která měla startovací základnu horší po roce 1989 a dokázala se transformovat úspěšněji než Ostrava. Čím to tedy je?
A to, že Ostrava budou jednou nahoře píšeš zde už 10 let a další roky předtím jsi to psal na Ostravablogu.cz (s Dimitriem se záme). Přál bych ti, aby se tak opravdu někdy stalo. A když se vrátíme k podstatě článku. Čím to, jak je patrné z historických fotografií, že si východní Němci cyklistiku po 1989 oblíbili?
30.12.2019 09:09Rado :
Jaka krasa, kdyz se zbavili tech hnusnych panelaku a postavili tam neco normalniho a vzhledneho. Ostrava se ma co ucit.
30.12.2019 09:14Rýša :
V Lipsku jsem nebyl, ale fotografie jasně ukazují, že Lipsko a Ostrava se alespoň co se týče výstavby a udržování veřejných prostranství vůbec ale vůbec nedá srovnávat. Bohužel pro Ostravu, Lipsku to je asi zcela u……, tam se určitě snaží srovnávat s městy, která se dynamicky rozvíjejí a hlavně si z toho berou příklad a jedou. strava se furt chce s někým srovnávat, ale tím to tady končí.
aggu :
Martin [msstavby.cz]: Anglická nebo americká města měla krizi dříve. Východoneměcká nedávno. Ostrava si nyní prochází jejím závěrem. Trvá to podle zvyklostí desítky let, a není důvod si myslet, že Ostrava je výjimkou. Takže těch 10 let není žádná míra ;)
O to víc je škoda, že Katowice a okolí ještě „nekoply do hlíny“. To co dnes v Katowicích obdivujeme je jen držhubné z Varšavy a skutečnou konverzi stále odkládají. To těžké tam teprve přijde a sranda to nebude. Poláci mají jinou náturu než češi.
Ostrava to už má za sebou. A bez fanfár.
O jakési „startovací základně“ se bavit nemůžu, ale transformace v Německu logicky proběhla, jednak úspěšněji, jednak rychleji, protože Německo je normální stát a my stát přechytralých buranů, který ve skutečnosti podporuje pouze svou zlatou klícku uprostřed České kotliny. Ano, takových států je na světě víc. Na východ od nás, v Africe…
Jsme na stejné cestě k nápravě jako v Lipsku – sám píšeš – investice do infrastruktury, kultury, do centra. Za supervize MAPPY. Vše probíhá. Jen s rozdílnou rychlostí, protože Pražsko víc než 1 dobré místo k životu (a 1 menší, které si borci ze štatlu vyplakali na počátku devadesátek) jen tak lehce podporovat nebude ;)
Ohledně kol, myslím, že němci obecně měli kola a jiné přírodní radovánky v oblibě vždycky. Na fotkách to vypadá líp, protože už si uklidili po svých komunistech město a cyklodopravu masivně podporují. Je to jen o lidech. Takhle to může vypadat všude (kde mají město na rovině).
Pavel :
Pokud chceme Ostravu jako moderní velkoměsto, tak musíme mít kvalitní dopravní infrastrukturu.
30.12.2019 16:55Bohužel přestup vlak-MHD je tragický, vnitroměstská MHD je pomalá a pochybuji, že MAPPA ji bude mít ambici a hlavně SÍLU změnit. Pokud se to nepodaří, zůstane Ostrava směsicí shluků budou mezi mimoúrovňovými křižovatkami.
Raptor :
Je legrace, jak tady jistý clovek vsechny cizi a hlavne opacne nazory donedavna hanil s odkazem na voliče SPD a nyni uz do toho pomalu zacina pridavat Trikoloru :-)) :-))
30.12.2019 18:30Dejv :
Raptor: Co Luba? Pořád má v Privozu baraky na kt. bere davky? Je spise sranda, kolik lidi si vsimne uplne neceho jineho, nez tu autori psali. A reakci na spd vidim u reakce na ten blabol u muslimech. Coz je pro takove strany hlavni tema. Ne u kazdeho jineho nazoru.
Tak snad spokojene slavis svatky, kdy se nesezdanym migrantum z vychodu narodil syn.
30.12.2019 18:44maki :
Dejv: Nevim proc blabol.Znamy se s rodinou stehuje z Nemecka po 23letech zpet do CR.Z duvodu neustale zvetsujici uprchlicke komunite.Ta samozrejme zasahuje do chodu zivota vsech obcanu na kde uprchliky prijmuli.Ze roste pocet obyvatel v zadnem pripade nevede ke zkvalitneni zivota obcanu v obci..prave naopak.Nebo si treba Martin mysli,ze treba v Mlade Boleslavi kde zije 45tis.obyvatel a do toho 10tis.lidi z vychodu..kteri ovlivnuji zivot obcanu k horsimu.Nebo si mysli,ze v Usti nad Labem kde kvuli obchodnikum z chudobou vyrazne vzrostla Romska komunita …jsou stestim bez sebe obcane…ne, naopak bezna komunita stehuje pryc.
Dejv :
maki: Takze znami taky pristehovalci. Pokrytci. Uz tu mame Usti, Boleslav. Co Praha plna cizincu? Ta jde taky do srac*ek?
30.12.2019 20:26Martin [msstavby.cz] :
maki: Danku, Jane. A nyní „maki“. Je to sice tvůj 4. komentář pod touto přezdívkou, pro změnu v ženské osobě, ale opravdu je to už únavné. Tvé historky o známých jsou vhodné do nějaké špatné knížky.
Ono je jedno, kolik přezdívek si vytvoříš, kolik virtuálních IP adres. Tvůj charakteristický styl psaní tě vždy prozradí. Takže si prosím nevytvářej nicky, co se obhajují navzájem a prostě dej nějakou statistiku, data o tvém tvrzení :“Clanek je zavadejici.Jak se rika Lipsko je jedno z mest..kde chod mesta neovlivnuji uprchlici musl.puvodu.Je tam velky podil Nemcu+Nemcu,kteri se stehuji z mest kde se k kvuli muslim.komunite odstehovali treba do Lipska.“
A tohle bys už taky nějak mohl vysvětlit, jsi paranoidní :“…ze by nejake politicke ambice.Nejaka strana ti slibila nejaky benefit?“
aggu: Dobře, vezměme delší časový úsek. Třeba 25 let, pak zde máme pořád pokles.
Zvrat a rozvoj bych také viděl rád, ale kdy tedy bude, pokud jsme “ a stát přechytralých buranů, který ve skutečnosti podporuje pouze svou zlatou klícku uprostřed České kotliny“? Co přinese zvrat?
Btw. to nemusí být město na rovině. Například Drážďany jedou na stejné vlně. Morfologie tohoto města ti je asi známa.
Raptor: V ČR existují strany, které vyznávají určité programy, hodnoty, myšlenky.
30.12.2019 20:41adamous :
„ČSÚ zpracoval novou projekci obyvatelstva, podle níž do konce roku 2070 klesne počet obyvatel kraje za současných 1,2 milionu na pouhých 883 tisíc.“
30.12.2019 22:21Zdroj: https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/v-moravskoslezskem-kraji-se-zije-dele.A191228_523561_ostrava-zpravy_jog
Adam Cerv :
adamous:
31.12.2019 00:01Jo tak ty projekce prostě příznivé nejsou. Poměrně dobrou udělal Šotkovský na VŠB „demografikcý vývoj Ostravy“ – a už teď jsme pod hranicí nejhoršího scénáře, který počítá s počtem obyvatel Ovy pod 250k do roku 2040. Pokud se něco nestane a nezačnou se tady stěhovat ekonomicky aktivní a nejlépe mladí lidi, tak se opravdu může tady z toho (s určitou nadsázkou) může stát město/kraj důchodců a sociálního vyloučení. A stejně jako Martin se ptám, co přinese ten zvrat, kdy nastane když nenastal ani teď ? Přijde až se staneme bezvýznamné město max. regionálního významu – nebo už jim jsme ? Jak říká Macura: lidi sem přišli z určitého důvodu, tak se to akorát dostáva do normálu ? Zatím jen pořád prohráváme pomyslný konkurenční boj s jinými, mnohdy i mnohem menšími městy, a rozdíly se prohlubují. Případ Lipska je podle mě dobrý. Ovšem nevím jestli se z toho poučíme, to je pořád akorát: No jo Německo – to je jiný svět, my tady na to nemáme, tady to nejde apod, budeme si to raději dělat po svém – než si uvědomíme, že už nám uletělo i Polsko. Jsem rád, že se přeci jen něco mění, viz MAPPA – Přijde mi super, že to vzniklo, ale pořád jenom tak napůl. Jak to bude fungovat (například kooperace s Vltavským, kolik tam bude lidí – hlavně jaké kvalifikace… Zatím to na mě působí jako takové: sakra už to má každý, tak to musíme mít taky i když pořádně nevíme o co se vlastně jedná. Na závěr si nejsem jistý jestli (bez ohledu na svou špatnou image) má Ova mladým lidem co nabídnout. Já tady žiju celý život, mám to tady rád a přestěhovat se nechci. Uvědomuji si ale, že potřebujeme hodně zamakat a včera už bylo pozdě. Pro začátek se můžeme podívat alespoň pravdě do očí, protože celému světu jsou naše dojmy úplně u pr…. Klepat si po ramenou mě nebaví, a nikoho to jak je vidět například v demografické analýze, nezajíma.
MN :
Myslím, že u Ostravy je špatný image větší problém, než si lidi u nás myslí. Můžu poskytnout svoje zkušenosti po 4 letech studia v Praze, v prostředí mladých lidí. A není to jen Ostrava vs Praha.
Počínaje Olomoucí na západ od Ostravy lidi nemají vůbec ponětí, jak to v MSK vypadá. Jo, nějaké doly, znečištění, Colours, a tím to hasne. Opravdu ani negativní zprávy, které bývají v médiích, většinou vůbec nepostřehnou. Jsou překvapení, když jim řeknete, že máme 2 státní VŠ. A lékařskou fakultu, fakt? V Ostravě nikdy nikdo nebyl, je to přece příliš daleko.
A zatímco pro nás je odejít do Prahy velký krok , pro lidi z Čech (Liberec, Plzeň, České Budějovice, Ústí,…) je to hnedka vedle, od malička jsou na Prahu zvyklí a nevnímají bydlení v ní jako nějakou obrovskou změnu. Často se narozdíl od Moraváků dokonce chtějí vrátit, protože ví, že to je kousek.
Ostrava se bohužel stala v očích většiny lidí periferií, čímsi hodně vzdáleným tam “ve výběžku do Polska”. Nemají vůbec představu o tom, že by zrovna Ostrava mohla nabízet nějaké možnosti, proto se k nám nikdo nehrne. Kromě pár lidí, co se zajímají o svět kolem sebe, o Ostravě nikdo neví vůbec nic a ani by tam normálně nikdy nejel.
A takový náhled je široce sdílený, nejen mezi Pražáky, a nejen mezi mladými lidmi, nejen mezi studenty.
A teď si představte investora, který se rozhoduje, kam asi vrazí svoje peníze?
Není v tom žádná nenávist ani škodolibost, jen je v tom absolutní “ignor”. A to je podle mě třeba změnit, protože se současnou pověstí Ostrava moc lidí nepřiláká.
balde :
adamous: to je úplně logické co se stane, jakmile stát nebude mít na to platit důchody, neboť by se kvůli tomu musel extrémně zadlužit, a politicky to bude neprůchodné důchody snižovat, tak se uvolní migrační politika z třetích zemí a bude tady žít mnohem více cizinců, kteří budou na nás budoucí důchodce vydělávat, tak jak se to děje dnes na západě. A já v tom nevidím žádný problém že tu budou, konečně to zase bude multikulturní země jako jsme vždycky byli, než jsme všechny menšiny vyhnali (Němci, Židé), a ti Nemci vlastně ani nebyli menšina ale půlka národa.
31.12.2019 08:24Eli :
MN: perfektně popsáno jak to s Ostravou vypadá v očích lidí z jiných regionů.
31.12.2019 10:14adamous :
balde: Souhlas, ze Nemcu a Zidu je skoda. Kdyby nebylo Zidu, tak Ostrava bude asi jen hnusne panelakove mesto vedle tezebnich vezi. O to vice je skoda, kolik krasnych staveb znicila 2. svetova, takze takove migranty ja bych bral zpet vsemi deseti :).
31.12.2019 10:21Rýša :
adamous: Ano, souhlas, ale spousty krásných staveb nezničila jen II.světová, ale bohužel některé šly k zemi až po válce a mnohé až v „budovatelských“ letech padesátých ad.
Adam :
MN: A je to podloženo demografickými daty. Z Moravskoslezského kraje neodchází v poměru nijak zásadně více lidí, než z jiných krajů. Ale na rozdíl od většiny krajů, do Moravskoslezského kraje mnohem méně lidí přichází. Nářky nad odchodem mladých lidí jsou tedy liché, ti budou odcházet vždy a dělají to ve všech krajích. Problém je v tom, že zbytku země málokdo jde studovat a žít sem.
Typická manifestace nerealistického mediálního obrazu je kvalita ovzduší. Ano, kvůli geomorfologii a neschopnosti Polska má Ostravská pánev občas horší ovzduší, občas výrazně nad limit, a kvůli tomu má vyšší dlouhodobé průměry. Ale když máme třeba 100 μg/m3 (což jde většinou težko rozeznat od mlhy, a v Praze se to vyskytuje pravidelně taky), v celostátních médiích se hned objevují nesmyslné zprávy typu „Ostrava se zase dusí ve smogu“. Uslyšíte ale někde v médiích, že v těch 330 dnech bez smogu má Ostrava v průměru čistější vzduch (především pokud jde o nanoprach), než Praha? Neuslyšíte. Když je v Praze 100 μg/m3 PM10, jsou v médiích zprávy, že se smogem dusí Praha? Nejsou. Místa s velmi vysokými lokálními koncentracemi znečištění se vyskytují také všude, ale v médiích uslyšíte jen o těch na Ostravsku. A pak vycházejí různé reporty o kvalitě života, ve kterých zcela tendenčně a absolutně komicky Praha vychází s jedním z nejvyšších ukazatelů čistoty životního prostředí mezi městy ČR, a Ostrava přesně na druhém konci. Tyto informace produkují vesměs soukromé subjekty; správní jednotky v MS kraji by je měly žalovat za neustálé lhaní, protože těmito informace se řídí jak politici, tak vysocí manažeři.
Ostrava, respektive města Ostravské aglomerace, by také měla žalovat stát za nesmyslné rozpočtové určení daní. Státní politici jej vyrábějí na základě HDP na hlavu v jednotlivých krajích, což je naprosto zavádějící ukazatel, protože v Praze si firmy vykazují zisky vyprodukované v jiných krajích.
ČR tak systematicky znevýhodňuje polycentrické aglomerace, pohraničí, východ a cokoliv co není Praha a okolí. Tyto systematické nevýhody se všechny potkávají jen v Moravskoslezském kraji (Ústecko má všechny hromě „východu“). Stát nemá zájem nic dělat. Lokální politici, kteří odejdou to celostátní politiky, na své sliby zapomínají. A když o problému začnete mluvit, okamžitě do toho někdo začne míchat ideologii.
aggu :
Eli: No a pak jsou lidé, kteří mají jiné názory. A nemají potřebu vydávat svůj subjektivní pohled za objektivní skutečnost ;)
31.12.2019 11:11Rado :
Eli: Tak tomu bylo vždycky, zejména mediální obraz Ostravy je katastrofický, kdy v jedné dekádě to byla romská otázka, co se furt řešila, v další zase, jak je tady neustále znečištěné ovzduší. A jelikož minimálně polovina národa smýšlí tak, že když je to v televizi, tak to musí být pravda, takže nic překvapivého. Na straně druhé ani město nedělá nic proto, aby bylo místem k životu pro mladé. O moderní architekturu ani nezavadilo, nestaví se zde, jen se tu zatepluje, čili dá se říci, že z toho pohledu, jak moc se mění naše okolí, se tu zastavil čas. A nemusíme chodit pro vzory do Lipska, stačí do Polska. Katowice nebo teď třeba Gliwice, kde budou mít nový úžasný přestupní terminál, který jim ještě zaplatí EU: https://www.slaskibiznes.pl/wiadomosci,gliwice-dostaly-129-mln-na-centrum-przesiadkowe,wia5-2-2059-1.html. Když to srovnám s tím hyperhnusným Hranečníkem, otázka je nabíledni. Proč to někde jde a Ostrava je stále taková zaprděná, zamindrákovaná ve svých projektech? Někdo přetváří město pro lidi, Ostrava nedělá nic, furt šlape na místě a čeká na spasitele.
Eli :
aggu: Jsem zapomněla, že na naši Ostravu se nesmí nic negativního napsat. A k tomu ještě z pohledů mimo ostravských! A asi právě i díky takovým jako jste vy, to tu stále přešlapává na jednom místě a žádný posun k lepšímu.
31.12.2019 12:25Pavel :
Ze tu bude min lidi mi nevadi. Vice mista, vice klidu, levnejsi bydleni. A svoji praci v IT muzu delat odkudkoli ;-) Jen at si mladi jdou pryc.
Jirka :
Eli: jinak než negativně se o Ostravě ani nepíše. Největší problém je jak přesvědčit lidi z Ostravy ať na své město nehledí očima celostátních médií
31.12.2019 13:46Martin [msstavby.cz] :
Pavel: Ostrava je stavěna na určitý počet obyvatel. Sítě, dopravní infrastruktura, veřejné budovy. Pokud však počet obyvatel nedosahuje projekce, a může se stát, že ta projekce bude brzy naplněna ani ne 50%, tak rapidně rostou náklady na údržbu sítí, infrastruktury atp. Ty náklady rostou už nyní. K čemu potom například z poloviny zaplněna rezidenční oblast, polovina obsazených bytů v oblasti, když ty náklady pořád budou na stejnou oblast, ale rozdělí se mezi méně lidí, kteří daně platí? Úbytek má za následek také uzavírání škol, slučování. Což známe. A další věci.
Odliv lidí má také vliv na určité obory, ať už to je třeba výstavba. Rozhodně není moc perspektivní být např. projektantem nebo architektem v kraji, kde ubyde 1/4 obyvatel. A to není jen stavitelství.
Takže pro někoho je asi fajn, že bude levnější bydlení, když bude méně lidí, ale tenhle demografický vývoj má drastické důsledky na ekonomiku. Ale to jsme se do toho, že i Němci v teplákách (východní), jsou tak nějak enviromentálně a globálně více smýšlející.
31.12.2019 13:55aggu :
Martin [msstavby.cz]: Bavíme se o 10%, možná 15%, a to ještě dočasně. 25% nebo dokonce 50% je nesmysl.
31.12.2019 14:38balde :
aggu: tím bylo myšleno že Ostrava se plánovala na 400 až 500 tis. obyvatel. a reálně tu je těch 50%
31.12.2019 15:01adamous :
balde: Ostrava je projektovana na cac 1 mil. obyvatel. Pavel – Ja delam taky do IT, mam se na zdejsi pomery kralovsky, protoze mam minimalni naklady a prijem na urovni Prahy. Abych byl ale uprimny, rozhodne nejsem nadseny, ze odsud utikaji lidi, kteri takove stesti z hlediska uplatneni jako ja nemaji, je to pro me docela depresivni stav.
31.12.2019 15:38maki :
Martin [msstavby.cz]: Proto rust bytu za tento rok Ostrava cca.36%.
31.12.2019 15:50thvari :
Ostrava by na marketingu města měla opravdu obrovským způsobem zapracovat. Je tristní, že Ostravu často reprezentují lidé jako Jarek Nohavica, ve vší úctě k němu, který ji vykresluje jako bizardní místo plné srandovních, zkarikovaných lidí, kteří nesou nějaký svůj smutný ostravský úděl a jsou hrdí na nějakou nikým nevysvětlenou rázovitost. Ale Nohavicova Ostrava je minimálně dvacet, možná třicet let mrtvá a dneska je to v podstatě obyčejné město, či spíše širší aglomerace, plné zeleně, které se pomalu, pomaličku probouzí.
Dneska například vyšel na nhl.com článek ve francouzštině, – shorturl.at/BNUX1 – který o Ostravě mluví jako o městu s určitým šarmem, které má moderní, levnou veřejnou dopravu a hokejové fanoušky vítá mnohem lépe než v roce 1994. Článek popisuje Ostravu bez běžných českých předsudků a jde vidět, že na cizince už působí vřelým dojmem. Tohle je reklama, kterou by o sobě mělo město produkovat i v češtině.
davidb :
thvari:
Já si myslím, že loňské MS v Parahokeji a hokeji do 20 let udělaly Ostravě skvělou reklamu.
Hlavně, a bohužel, v zemích odkud tady moc lidí nejezdí (USA, Kanada, Japonsko,Korea či Švédsko).
Pro zbytek světa byly tyto dvě sportovní akce nevýznamné.
Martin [msstavby.cz] :
maki: Aspoň odkaz Danku, když už takto taháš čísla z rukávu. Takový růst cen, o 36% nebyl nikde. Ani v Praze. Ostrava za rok 2019 20%. https://realitymix.cz/statistika-nemovitosti/byty-prodej-prumerna-cena-bytu.html?fbclid=IwAR066Lc-lEKRYTXHwPxIAGf-lkcOuxbAiKKwsCS-F_9idETeAr3ziK5E3fo
aggu: Sám víš, že Ostrava byla navrhována na 480-500 tis. obyvatel. Nyní je zde kolik? 290 tis?
Má také nízkou hustotu zalidnění.
02.01.2020 15:24aggu :
Martin [msstavby.cz]: Číslo na které se Ostrava plánovala, se v čase měnilo a nemá moc cenu se o něm bavit. Lepší je vývoj skutečného počtu obyvatel (resp. pseudoskutečného, protože tento stát si ten reálný zjistit neumí).
Nízkou hustotu mají všechna česká města, cokoliv pod 10000/km2 je v generelu špatně. V Praze je někde kolem 25000 (když si vyseknu „ten správný km2“). A někde zase 100x méně.
02.01.2020 16:45Ostrava v průměru 1300, Brno 1650, Praha v průměru 2600.
Celé to je hrátka s čísly. Cedule začátek města je v Česku obvykle někde v lese nebo na poli 10 km od centra. Pak se divíme. Města jsou zbytečně rozlehlá.
PetrP :
odkaz na článek od thvari: https://www.nhl.com/fr/news/carte-postale–ostrava-en-republique-tcheque/c-313300626
02.01.2020 18:26Marty :
Ty cyklostezky bych tak nepřeceňoval, myslím si, že Ostrava je na to moc kopcovitá a rozlehlá. Nedovedu si představit, že bych pravidelně celý rok jezdil trasu Zábřeh – Poruba např. Naopak nejvíce ocením kvalitní MHD, tzn. čisté klimatizované tramvajky. Bikesharing pak ideální na krátké přesuny do 5 minut.
02.01.2020 23:21Pavel :
Marty:
05.01.2020 10:28Zkuste se mrknout na Drážďany, jak jsou rozlehlé, že okraje města jsou na kopcích a na kolech se jezdí. Někdo celoročně,někdo jen od jara do podzimu. Vzdálenosti a převýšení se dají srovnávat s Ostravou.
Tramvaje jsou fajn, ale na ty vzdálenosti, co jsou v Ostravě, je už lepší vlak. A ten je bohužel v Ostravě zcela zásadně oddělen od systému MHD
Dokud se budou přeceňovat názory přespolních, tak se tam ti přespolní nepohrnou.
Pavel :
Zrovna já jsem jeden z těch, který přišel na Ostravsko a rychle jsem se z něj pakoval. Hlavní plus pro příchod jsem viděl výrazně nižší ceny nemovitostí vůči příjmům než v jiných částech země. Některé z těch věcí se mezitím zlepšily celkově, jiné lokálně, jiné vůbec.
Co mi vadilo:
Životní prostředí – těch topičů tuhými palivy v RD je zde stále moc a v kombinaci s kobercovou zástavbou je to problém.
Možnosti rekreace – všude je zeleň, ale ve výsledku je to zarostlý bordel. V zimě na běžky jsou Beskydy slabé, nejbližší sjezdové lyžování reálně až na Slovensku. Kolo s děckama – chybí trasy, vše podřízeno autu.
Nižší kvalita, vyšší ceny a menší dostupnost u gastronomie.
Méně drobných podnikatelů a více zaměstnanců – souvisí s s dostupností služeb.
Péče o veřejný prostor – nikdy předtím jsem si neuvědomil, že i existence chodníku nebo jeho stav zlepšuje kvalitu života.
Doprava – VHD byla nepřátelská vůči uživateli, dlouhé přestupy. Autem vše pohodlné. Nutnost auta pro každého člena rodiny. Obecně velké vzdálenosti. Kolo pro dopravu do práce sebevražda.
Myšlení mnoha lidí zaseklé před 30 roky, kteří se nejsou schopni smířit, že svět je jinde. Výrazná nostalgie.
To, co se mi jsem neřešil při víkendových návštěvách, tak to mi při trvalém životě chybělo.
05.01.2020 10:50balde :
škoda že soudruzi neměli koule a neprosadili v Ostravě nadzemku. Vím že by to bylo drahé ale třeba udělat třeba pro tramvaje mosty od svinovských mostů na hulvácký kopec a ke střelnici aby nemuseli jezdit přes křižovatku vodárna by bylo super
05.01.2020 10:55adamous :
balde: Pokud vim, tak o nejake nadzemce se uvazuje v Brne, takze nerealne to nemusi byt do budoucna snad ani tady.
05.01.2020 11:04Pavel :
balde:
05.01.2020 11:08Tak ona by ani nemusela být nadzemka pro to zrychlení. Stačilo by mít předjízdnou kolej na Svinovských mostech nebo alespoň před nimi na Zahrádkách a potom někde na náměstí Republiky a mohly by jezdit rychlé tramvaje se zastávkami na dopravních uzlech i ty zastávkové po jedné lince. Z jihu by to bylo o něco složitější, ale určitě by to také šlo.
Pavel :
adamous:
05.01.2020 11:17V Brně se uvažuje o železničním diametru. Tj. tunel, ve kterém by jezdily příměstské vlaky. Byl by realizován v severojižním směru a výrazně by pomohl odlehčit přetíženým tramvajovým linkám.
O rychlé tramvaji v nadzemní variantě se uvažovalo v Brně v osmdesátých letech, ale ta měla zlikvidovat park kolem Koliště („brněnský ring“), architekti proti tomu vystupovali a od té šílenosti se ustoupilo. Nadzemní dopravní stavba bývá z hlediska urbanismu problém.
thvari :
Ostravě by stačilo využít efektivně to, co už dávno má, skvělou silniční síť. Stačilo by zavést přímý elektrobus z Poruby přes Svinov do centra k Sýkorovu mostu přes sad Boženy Němcové. Pět zastávek: Fakultka/Báňská – Hlavní třída – Svinov mosty – Sad Boženy Němcové – Most Miloše Sýkory. Jízdní doba 25 minut max. Z Jihu tam ten problém nevidím, protože jedničkou jste v centru za 15-20 minut, což je časově poměrně v pořádku.
05.01.2020 11:51adamous :
Pavel: S mnoha vecmi ze seznamu nesouhlasim, ale ve 2 vecech ti musim dat za pravdu a to je casto zasekle a zpatecnicke mysleni mnoha obyvatel – viz nejruznejsi petice proti vsemu novemu a ta druha je stale ne tak rozvinuta uroven sluzeb.
05.01.2020 12:36D-r :
Pavel: Kam a kdy jste se odstěhoval?
05.01.2020 17:42Marty :
Pavel: Ano souhlasím, ty přesuny pomocí MHD jsou pomalé, např. Výškovice – Hlavní třída: 35 minut. Právě proto oceňují kvalitní tramvajky nejlépe klimatizované. Když jsem teď dal stejné body do mapy.cz, aby to našlo trasu pro kolo, tak 40 minut.
Osobně jako největší problém Ostravy vnímám nedostatek zajímavých pracovních míst pro vysokoškoláky, hodně mých známých se poohlíží v Praze nebo Brně, mám na mysli hlavně ty, kteří vystudovali třeba elektrotechniku, strojní inženýrství nebo chemii a podobné technické obory.
05.01.2020 19:25Davidb :
Marty:
05.01.2020 21:20Ta pomalost mezi těmi 2 body je způsobena jedinou větví tramvají do Poruby.
Kdyby z Výškovic jela tramvaj i kolem Rudné až k Vřesinské, tak by čas od Shoppinu byl cca 10 minut.
Leny :
Adam: No tak toto je naprostá misinterpretace dat. Ostrava má jedno z nejznečištěnějších ovzduší v celé EU. Praha na tom zdaleka není tak špatně, navíc smog v Praze je dán především dopravou a v ulicích, které nejsou přilehlé k dopravním tepnám se koncentrace prachu rychle snižuje.
06.01.2020 09:28Ovzduší v Ostravě a k tomu další kontaminace jsou podle mého názoru jednou z hlavních příčin odchodu mladých lidí a nepřištěhovávání lidí odjinud.
Rýša :
PetrP: thvari:
06.01.2020 10:36Jo, článek jsem četl a dokonce přímo v centru v sobotu ve veřejné samoobslužné prádelně jsem se setkal se 2 Kanaďankami – maminky hokejistů a s jedním turistou taktéž z Kanady. Byli vstřícní a milí.
No a ve článku, který popisuje bez hanobení a také bez růžových brýlí Ostravu, se dočteme nejen o pokroku od roku 1994 (je to dlouhých 16 let, bylo by smutné, kdyby nebyl), ale také o tom, že po trase centrum – Aréna viděli Kanaďané a jistě nejen oni pozůstatky zřícenin, jak je ve článku uvedeno.
Rýša :
….dlouhých 26 let :-)….
06.01.2020 10:38adamous :
Leny: Ovzdusi je na 90% mistech Ostravy cca 340 dni v roce na stejne urovni jako jinde v republice, staci se podivat na data z mericich stanic, kolikrat je na lepsi urovni nez v Brne nebo Praze. Lidi, ktere znam kvuli ovzdusi neodchazeji, ale hlavni duvod je, ze se zde zastavil cas a neni zde tolik zajimavych moznosti uplatneni v jejich oboru, zaroven hraje roli i nizsi cisty prijem po odecteni vsech nakladu. Uvidime kam vse bude smerovat, mam pocit, ze az za posledni 3-4 roky se to tady trochu rozhybalo.
Leny :
adamous: V žádném případě. Tady: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/18groc/gr18cz/Obsah_CZ.html si nastudujte stranu 54 ale i jiné strany. Zajímavá je také mapa nejvyšších koncentrací, které jsou tady v Ostravské pánvi oproti zbytku země kromě části Mostu a Kladna na brutální úrovni. A to je pouze za rok 2018, dlouhodobé koncentrace jsou mnohem horší a dále je tam pasáž o rakovinotvorném benzoapyrenu, který se prakticky jinde v republice nevyskytuje.
06.01.2020 19:03S tou možností uplatnění s vámi určitě souhlasím.
aggu :
Leny: Maxima koncentrací jsou hezká tak akorát do „brutálních“ novinových titulků. Vzhledem k jejich jepičímu životu nemá moc smyslu se jimi zabývat. Dlouhodobější statistiky jsou – přesně naopak – lepší s jasným pozitivním trendem. Každý by chtěl v centru Karlovu Studánku, ale s realitou – více než 90% zlepšením za posledních 30 – 40 let jsem spoko. Jestli tady chceme sofistikovaný průmysl (chceme) a dopravu (chceme) tak už velký prostor pro zlepšení není. Městské stanice v Ostravě začínají být v prachu srovnatelné s Prahou, v průměru za rok jsme už ve stejném pásmu 28-40 mikro. A při pohledu do mapy PM10/2.5 každý vidí, že západní část Ostravy má už dnes srovnatelnou kvalitu ovzduší jako zbytek rozvinutější části republiky.
06.01.2020 23:51Vyšší čísla jsou už jen v okolí plošně omezených hot spotů – NH, Přívoz. Další větší skok je možný jen pokud by se podařilo „přátelským způsobem“ omezit polský import sraček a přesunout/zastavit/“přátelským způsobem zakázat“ koksovnu v Přívoze (NH má svoje baterie) a nejlépe i maďarsko-čínskou MCHZ v Mariánkách. Nicméně, po osekání portfolia výroby se zdejší anilince docela daří, což je na jednu stranu fajn a na druhou ne.
S podílem dopravy se nic světového udělat nedá, jen řešit lokální průšvihy (třeba frekventované tranzitní průtahy silně zastavěnými částmi Ostravy).
A ohledně benzoapyrenu – ten je opět vyšší jen v okolí obou hot spotů. Pokud víš jak BP vzniká, tak je ti jasné, že na vesnicích si ho mažou zejména v zimě na chleba, ale vzhledem k tomu, že to není zajímavé téma a nikdo je nestraší v novinách, tak je klid.
Co je horší, soused za plotem proti větru s pecí plnou plastových raket, kterou ani neumí zapálit nebo barák pár km od NH? Určitě na to má někdo grant….
Skeptik :
Obávám se, že situace s odlivem lidí z Ostravska je ještě horší, než uvádějí statistiky, protože mnoho lidí zde má trvalý pobyt jen formálně, přičemž ve skutečnosti žijí jinde a bydlí v podnájmu. Ve svém okolí vidím, že absolventi VŠ odcházejí. Pokud se dívám na nabídky práce ve své profesi, jsou v Praze atd., v Ostravě žádná. A tak třeba časem … mošnovský promovaný skladník.
07.01.2020 12:13Jirka :
Skeptik: a funguje to taky přesně naopak. Spousta lidí má trvalý pobyt jinde a pronajímá si byty v Ostravě. Odliv se podstatně zmenšuje
07.01.2020 12:18Skeptik :
Jirka: Psal jsem o Ostravsku, v širším smyslu MS kraji. Opravdu do Bruntálu, Krnova, Oder, Bohumína, Karviné míří desítky VŠ absolventů a hledají bydlení?
07.01.2020 12:35Josef :
Jirka: Dobrý den, z jakých dat prosím vycházíte? Podle dostupných zdrojů ubývá Ostravě obyvatelstvo za poslední roky stejným tempem (cca. -1500 za rok). Díky.
https://www.ostrava.cz/cs/urad/hledam-informace/aktualni-informace/pocet-obyvatel-ve-spravnim-obvodu-statutarniho-mesta-ostravy
https://www.mistopisy.cz/pruvodce/obec/9130/ostrava/pocet-obyvatel/
https://www.obyvateleceska.cz/Ostrava-m%C4%9Bsto/Ostrava/554821
Jirka :
Skeptik: aha tak to pardon…nevedel jsem ze termin Ostravsko zahrnuje Bruntal,Krnov, Odry…. to je stejne ve všech mensich mestech v cele CR
07.01.2020 17:40Jirka :
Josef: pronajimam byty a poptávka je několika nasobne vetsi nez byla před par lety
07.01.2020 17:42Josef :
Jirka: Děkuji za odpověď, nicméně to může být i důsledek toho, že lidé čím dál častěji bydlí sami. Nebo, že máte atraktivní byt např 2plusKK nebo jej máte v atraktivní lokalitě :-) Každopádně zajímavý poznatek.
07.01.2020 18:00thvari :
Tady další příspěvek do diskuze: https://www.ovatrip.cz/clanky/novorocni-vyzva-ostravakum/
Je to teda docela negativně laděné a podle mě to vůbec nezmiňuje některé pozitivní věci, které by to zmínit mělo, ale jako příspěvek do diskuze o kvalitě života v Ostravě je to zajímavé.
aggu :
thvari: Je obdivuhodné, že i takto vzdělaný člověk, kým Lenart je, může v každé druhé větě plácat bláboly.
07.01.2020 20:01Tempo se nezvyšuje. Počet cizinců se zvyšuje. Ostrava má funkční centrum. Užaslý výraz „náhodného turisty“ je smyšlený. Moderních barů jen v centru jsou desítky. Vznik a zánik barů je přirozená věc všude na světě a v Ostravě jednoznačně víc podniků vzniká než zaniká. Vytáhnout si jako modelová příklad La Ruelle je ukázková demagogie. Tržnice nemohla skomírat protože ještě žádná nevznikla ( to co tam bylo těžko považovat za tržnici). Spojovat proluky s bombardováním je opět nesmysl.
Dál už se mi nechce psát.
Ten člověk má nějaký stín na duši :-)
Crazym :
aggu: Nevím jak Ty ale já si spoustu proluk v centru Ostravy dokáži přímo spojit s bombardováním a ty kolem mého baráku dokonce i s konkrétním náletem 15th USAAF(Mission No. 263) z 29.8. 1944. A co se týče „užaslých úsměvů turistů“, tak těch jsem zažil při právě skončeném MS v hokeji hned několik, takže bych nebyl tak rezolutní :-) Je to možná taky tím, že se neustále pohybuji v centru po Zámecké ulici a okolí a tudíž častěji narážím na ty turisty když jdu desetkrát za den z domu či do něj a oni míří na hlavní náměstí ve městě. Každopádně ale většina se kterými jsem přišel do styku včetně těch dvou Kanaďanů co jsem dnes odvezl na letiště do Katovic se o Ostravě vyjadřovali ve stylu nice city a nezdálo se mi, že by to bylo jen společenskou zdvořilostí. Dokonce ruský pár, který jsem dovedl do Comedoru když hledali večer v polopustém centru nějakou dobrou restauraci byl nejen překvapen když mě oslovili anglicky, že rozumím a mluvím víc rusky ale dokonce se ke mě druhý den hlásili když mě potkali u haly a děkovali s tím, že restaurace byla výborná.
Mmch nevím sice kdo je a jak moc je vzdělaný ten pan Lenart ale nezdá se mi, že by v každé druhé větě plácal bláboly, víceméně s jeho shrnutím souhlasím a s posledním odstavcem toho jeho dílka a s jeho dvěma závěrečnými větami dokonce naprosto souhlasím :-)
aggu :
Crazym: Dobře, najdou ale proluky v centru souvisí hlavně s citlivým přístupem komunistů k centru. Stejně tak nebudu za střízliva stavět hypotézy o stavu města na domněle užaslých tvářích turistů. To je přece infantilní blbost.
07.01.2020 22:23Spíš to souvisí s tím, že půlka lidí se raději dívá dopředu. A ta druhá se pořád ohlíží za rameno. Někdo z nostalgie, někdo z nedostatku fantazie…
Adam Cerv :
aggu: A není úplně jedno za jakých okolností ty proluky vznikly? Už máme více než 30. let od převratu, tak nevím proč takhle pořád slovíčkaříš a omlouváš neomluvitelné.
08.01.2020 09:32„Stavět hypotézy o stavu města na domněle užaslých tvářích turistů.“ – zase to nesouvisí s faktem v jakém stavu centrum je. Rozhodně výrazně přibylo za posledních 6. let podniků, ten boom byl ale všude, a navíc tady nebylo skoro nic. A teď kolik z nich funguje přes víkend ? Krom řetězců typu Koloseum, Radegastovna… – skoro nic. Neděle v normálním funkčním městě by mělo být to nejlepší. Čím dál více si uvědomuju tu víkendovou atmosféru v cizích městech. Nikdo nikam nespěchá, všichni vyjdou do restaurací na nedělní oběd, posedí atd. V Ostravě jsem něco vzdálně podobného snad zažil jenom jednou, když byl první hezký den po dlouhé zimě – jako je fakt, že ty letní zahrádky dost pomáhají, ale jinak tady chcíp pes. Není to tak jenom o víkendu, ale i v pozdním odpoledni, kdy všichni zase odjedou zpátky do svých baráčků do Beskyd. V centru bydlím, chodím po něm denně, všímám si věcí a vím jak to tu vypadá. Na turistu skoro nenarazíte, akorát naposledy se mě jedni ptali u pošty na Husáku, jak se dostanou do centra, – tak jsem jim řekl, že pokud myslí náměstí, tak je asi 100 metrů rovně. Půspbili trochu rozpačitě. Já nechci působit jako někdo kdo je věčně nespokojený, ani nechci šířit špatnou image města. Naopak všem říkám, jak je to tu super a zajímavé, ale chci si to umět i obhájit.
Adam :
Leny: Děláte přesně to, co dělají média – vybíráte si, která data brát v potas a která ne, protože dopředu víte, jakého chcete dosáhnout závěru. Samozřejmě, že maxima jsou vysoká, a proto jsou vysoké i průměry. To něříká nic o většinovém stavu. Znova opakuju, tentokrát snad zvládnete tuto větu pochopit: Pokud v Ostravské pánvi nenastanou konkrétní atmosférické podmínky, jsou hodnoty znečištění ovzduší stejné či dokonce lepší, než v jiných krajských městech. Specificky, pokud jde o malé prachové částice, jednoznačně lepší než v Praze. Dívat se na hodnoty ze stanic záměrně postavených k lokálnímu zdroji znečištění a porovnávat je s plošnými průměry odjinud je taky nesmysl.
Josef: Prosté saldo populace vám nijak nepomůže pochopit, co se děje. Potřebujete vědět separátní čísla pro odchody a příchody, a ty si porovnat s jinými městy a kraji.
Adam Cerv: A napadlo vás, že zdejší lidé prostě nechtějí sedět nebo postávat venku? S městem to nemá nic společného, je to otázka kultury. Klidně bych mohl, ale prostě a jednoduše se nechci o víkendu motat po městě. Jdu na konkrétní místa, abych tam dělal konkrétní věci, anebo prostě zůstávám doma. Pokud chcete žít někde, kde se většina lidí o víkendu fláká v ulicích, prostě se odstěhujte, to se v ČR totiž nikdy nestane. Pro srovnání takoví Romové mají jiné kulturní dědictví, a venku skutečně spoustu z nich postává. Zdejší většinová populace tohle nikdy dělat nebude, ať už do města dáte cokoliv, takže to přestaňte používat jako měřítko „kvality města“.
08.01.2020 12:02aggu :
Adam Cerv: Není to jedno a nic neomlouvám ;)
08.01.2020 12:21Ohledně boomu, tak ten rozhodně všude v Česku nebyl a není. Ano víkend je problém – všude v Česku, kde nechodí turista. Protože Čech o víkendu balí kufry a jede na chatu nebo si jde zašopovat. Ale i víkendy se pomalu v Ostravě mění k lepšímu. Pomalu ;) Použít „Skoro nic“ – tak bych to určitě nenazval. Cokafe, Petpunk, Capolitos, Black Kale….
Co je to „normální funkční město“? V Česku se hodně lidí pohybuje jen v centru Prahy a o víkendu na Stodolní a v Brně u Jakuba. Jinak ten pes chcíp naprosto všude. České specifikum.
Osobně preferuji klidnější centrum, které neohnulo chrbát před turisty. Centrum Prahy je totální děs a pocitu trapnosti se nezbavíš ani na minutu. Stejně jako na Stodolní (čest výjimkám).
Vždycky je „něco za něco“.
Já bych se na šíření „pozitivního image Ostravy turistům“ vybodl. Tohle město ještě čeká hodně změn a je fajn být u toho. Image můžeme šířit pak.
Adam Cerv :
aggu: Adam: Líbí se mi jak umí romové využít veřejný prostor (teď to nemyslím v tom negativním). Ale jinak mě zase úplně zbytečně chytáte za slovo. Atmosféru víkendového města nevidím nutně v tom „flákat se po ulicích“. Myslím to město normálně vklidu využít (služby, apod.) Kdyby tu ti lidi byli a využívali je, tak by není 80% podniků zavřených.
08.01.2020 15:57A nemyslím ani nedávám příklad centrum Prahy. A rozhodně si nemyslím, že pes chcíp o víkendu Česku všude, v Polsku už vůbec ne.
Adam Cerv :
Adam: Možná by i stačilo to, jak je to na Hlavní třídě o víkednu v Porubě.
08.01.2020 16:00aggu :
Adam Cerv: 80% podniků je zavřených? ;)
08.01.2020 16:08aggu :
aggu: aha, taxto myslel, sorry.
08.01.2020 16:09Rýša :
thvari: Protože bych byl velmi rád, kdyby konečně Ostrava už konečně zase byla ve stavebním boomu v době, kdy největší český populista při jakékoliv příležitosti líčí jak se za jeho vlády Česku daří, jak se tlačíme v úspěších na čelo Evropy potažmo světu, atd….,ale jelikož jsou to premiérovy sliby, sliby a zase jenom populismus, tak i v Ostravě zatím jen na papíře čteme o velkolepých stavbách už několik let, o zastavění proluk, které hyzdí centrum doposud, atd., a proto velký souhlas se článkem, na který jsi dal odkaz.
09.01.2020 08:23A větičky typu: Tohle město ještě čeká hodně změn a je fajn být u toho. Image můžeme šířit pak., mne opravdu nenaladí k jásotu, neb si myslím že poslední roky stále jen čekáme, čekáme a není zrovna fajn stále čekat a stále se nedočkat….
JSjr. :
Rýša: A co takhle místo čekání něco dělat? Potom bys pochopil, že
09.01.2020 09:27všeobecný problém je stavební zákon, díky nemuž je příprava staveb v Česku naprosto nechutně dlouhá. Když se někdo rozhodne postavit u nás například bytový dům a má to štěstí, že koupí pozemek v souladu s územním plánem, stejně mu potrvá pět let než se kopne do země..
Takže i největší machr na stavby, pokud by postupoval v mezích zákona, by prostě stavební boom nevytvořil a jeho práce by se projevovala až za x let.
Čili zaměřme se na kvalitu chystaných projektů, a buďme rádi za každý, protože si nějak moc vybírat nemůžeme. Aspoň do doby, než bude nový stavební zákon. :) A tam se trochu bojím, že zase narazíme na nedostatečné kapacity projekčních kanceláří..
Rýša :
JSjr.: A že v jiných městech, třeba v Brně, to jde ??? Nebo tam mají jiné stavební zákony?
09.01.2020 09:55Rýša :
JSjr.:… a o stavbách, které jsou v článku, a které jsou stále jen v příslibech, se nepíše „rok, dva, tři, čtyři…“, ale čekáme na ně daleko déle a právě ty mám na a myslí, ne ty, o kterých se psalo loni nebo před loni
09.01.2020 10:12Adam Cerv :
Rýša: Myslím, že problém je i personální deficit. Ale jako samozřejmě, výmluv proč to nejde můžeme najít spousty.
09.01.2020 10:25thvari :
Rýša: hm, tak se zdá podle příspěvku Crazyma vedle, že menší boom začal, i když ne zrovna těmi budovami, na které bychom se tu nejvíce těšili – dvěmi fakultami Ostravské univerzity navrhnutými bez jakékoli soutěže na Černé louce. Výhoda je, že zároveň s nimi se město pouští i do druhého břehu Ostravice, jehož stav tam byl zatím poměrně tristní. Prý se za dva týdny začne kopat do země. K tomu se staví bytový dům na Janáčkově vedle Bauhausu a projekt přestavby jatek začne taktéž během pár měsíců. Do toho běží další bytové domy na Karolině. To už není úplně slabý výčet, když vezmeme v potaz, že všechno je to v centru města.
Pořád čekáme na: Černou kostku, Bílý stín, Nové lauby, Koncertní síň Janáčkovy filharmonie, bytový dům Biskupská (asi nejodvážnější a nejlepší projekt zástavby proluky v Ostravě, který jsem kdy vůbec viděl), a pak různé jednotlivé parcely ve městě, na které zatím neexistují plány, vč. plochy na Masarykově náměstí, do níž se nikdo zatím nehrne.
Dokončeno je už teď mimo jiné (tahám to z hlavy): přestavba areálu Bazaly, tzv. „skelet“ vedle krajského úřadu, 2x dům na Karolině.
adamous :
thvari: jeste by to chtelo splavnit Ostravici pro vyletni lode, dodelat Malou Kodan se skeletem a zastavet levy breh Slezske Ostravy + tu tramvaj na Slezskou :)
JSjr. :
Rýša:
09.01.2020 11:07Brno má trochu jinde kupní sílu, víc obyvatel, pozici blízko Prahy. Investice jdou i z hlavního města. Jasně, můžeme vyjmenovávat proč to nejde, ale je třeba brát v potaz tyto faktory.
Pokud budou nachystané projekty, bude se stavět.
rom :
velký problém je i slabá politická síla – ANO získalo zde nejvíce hlasů, přesto nejsou schopni poslanci zde dostat ani zcela novou organizaci státu – Národní sportovní agenturu. Konkurence 14 krajů je vysoká, některé jsou uměle vytvořené. Co přepadne z Prahy, tak si urvou mnohdy malé kraje. Argumenty proti Ostravě se jim vždy hodí – ovzduší, chudoba atd.
Patrik :
A když jde o tu vnímanou image, tak se stačí podívat co vytvořila ČT za nový seriál „z Ostravy“.
adamous :
Patrik: Pravda, myslim, ze i tema pristiho dilu – vysetrovani kradeze medenych kabelu hovori za vse. Serial se odehrava v celem MS kraji, ale konkretne pro Ostravu bych tipoval ze byly predevsim vybrany lokality jako je Cerveny kriz, Hrusov, Michalkovice apod.
09.01.2020 12:44MN :
adamous: Patrik: Ten seriál měl zatím s Ostravou společnou asi hlavně siluetu radnice v úvodní znělce.
09.01.2020 14:06Jinak kolekce nepěkných míst podle stereotypu “Ostrava”, ať jsou odkudkoli. Když jsem se koukal, nemohl jsem se zbavit dojmu, který dobře vystihl jakýsi diskutující na Facebooku: jako by tam ti vyšetřovatelé byli snad ve vyhnanství ze zbytku ČR a za trest skončili v Ostravě. A co hůř, ještě ten seriál prezentují, že je podle skutečných událostí. :-))
rom :
významná část toho seriálu se stejně točila mimo Ostravu. Jsem zvědavý, kolik bude záběrů z centra města a z jakého pohledu. Současně kolik bude ukázáno secek atd. (
09.01.2020 15:00nk :
rom: Prý většinou v Praze, jinde asi kamery nemají. Předpokládám, že ve venkovních záběrech z Ostravy bude převažovat stereotypní razovitost, protože hlavně ta se v Čechách dobře prodává. Ach jo.
09.01.2020 16:26Patrik :
Hodně se prý točilo v kladně.
09.01.2020 20:37Patrik :
*v Kladně*
09.01.2020 20:40Jan Lenart :
Adam: 1) Z jakých dat vycházíte? Já z ročenky ČHMÚ. Vy z pocitů? 2) Stanice jsou rozděleny na dopravní, vesnické, městské a lokalizované u velkého zdroje. Tak je tomu v celé ČR, Prahu, Ostravu nevyjímaje. Čili parametry stanic jsou všude stejné a lze mezi sebou srovnávat např. 2 vesnické apod. Neplatí, že v Ostravě jsou stanice situovány jinak, než v Praze. 2) Uvedená ročenka uvádí, že v celé Ostravské aglomeraci…byl překročen počet dní stanovených zákonem NA VŠECH STANICÍCH. To v Praze samozřejmě ne. 3) No a na závěr: proč by se mělo ovzduší porovnávat pouze tehdy, pokud nenastanou nějaké konkrétní meteorologické podmínky? Vy si myslíte, že v jiných oblastech česka nenastává inverzní zvrstvení atmosféry? Nebo dokonce v jiných oblastech Evropy? Takových pánví je plno, přesto zrovna ta naše má děsivý vzduch. Je třeba s tím něco dělat, možností na zlepšení je ještě plno.
09.01.2020 23:47Jan Lenart :
aggu: Tempo se zvyšuje – VIZ graf na základě dat ČSÚ; počet cizinců se zvyšuje, ale minimálně a hlavně v článku netvrdím, že nezvyšuje; tržnice byla na Černou louku odsunuta z jiné lokality, kde fungovala; proluky s bombardováním samozřejmě spojoval lze – viz dokonce nově instalovaná pamětní deska na náměstí, která s těmi prolukami přímo souvisí…
10.01.2020 00:05aggu :
Jan Lenart: „Tempo“ je řekněme „stejné“, i když ve skutečnosti v tomto roce už potřetí za sebou klesl kvartálně počet co odešli. Různým směrem. Přesně je to kvartálně -503, -471 a za 3. kvartál už jen -174. Zajímavé, ale velkou vědu bych z toho zatím nedělal ;)
Pokud si kvartálním rozdílem počtu obyvatel proložím trend za posledních 6 let, tak směrník jde jednoznačně nahoru. To taky něco (málo) znamená.
Počet cizinců v Ostravě se kvartálně zvyšuje. A opět, není to úplně „minimální“ číslo, celkově je to cca 1/3 těch co odejdou za rok.
To co bylo na ČL nebyla tržnice ani z legrace. Ani ta první, ani ta druhá. Třeba se to do třetice někde povede.
Mě moc nezajímá, proč je někde v ulici díra, v kterém roce vznikla a co ji způsobilo, protože je to všeobecně známo. Největší ránu centru nezpůsobily americké bomby, ale KSČ. A je snad logické že chvíli po zavření poslední šachty nepoletí výstavba v centru raketově nahoru. Všechno má svůj čas. Proč bych se měl mj. i kvůli tomu rozčilovat, tady, na twitteru, prostě všude? ;)
A k tomu ovzduší.
10.01.2020 00:541) „Neplatí, že v Ostravě jsou stanice situovány jinak, než v Praze“. Ehm, existuje přehledná mapa všech stanic CHMI, které měří v CZ prach?
2) To že byl limit překročen je jeden údaj. Trendy, doby trvání smogových situací, průměry za delší období zase jiné. Když chci být korektní, nemůžu si vybrat to co se mi hodí…
3) Kolik pánví ve v CZ je při inverzi dotováno prašanem z oblasti Katowic? A mimochodem by mě zajímalo, CO s tou polohou a morfologií ostravské pánve chcete dělat :-) Pokud vím, Beskydy se už zastavily, a jiné „možnosti na zlepšení“ mě nenapadají (kromě teleportace jižního Polska).
Jan Lenart :
aggu: Je to velmi výživná diskuse s vámi. To, že se v posledních kvartálech mění tempo statisticky nic neznamená. Pokles obyvatelsta začal 1990 a od te doby se s drobnými výkyvy jeho tempo zvyšuje. Stojím si za tím a hry s drobnými časovými úseky s tím nic nezmůžou. Dále s těmi cizinci:v článku píšu: Přibývá sice cizinců, ale jen velmi pomalým tempem. … takže mi dáváte za pravdu. Důvody proluk a tržnice…víte ono je to jedno.Článek shrnuje současný stav a nemá cenu slovíčkařit, jak moc tržnice byla nebo nebyla tržnicí nebo kde mělo větší efekt bombardování a kde myšlení bolševika. No a nakonec ovzduší: Zda existují přegledné mapy stanic, které měří prach: dejte si do googlu Mapa stanic PM10 a okamžitě vám vyjedou obrázky. Mimochodem z těch map vyplývá, že většina stanic okolo Ostravy jsou městské pozaďové, nikoliv průmyslové. Dále trendy doby trvání: ano, zlepšují se. Ale co jako? Je tady jedno z nejhorších ovzduší v EU a není dodržován ZÁKONNÝ limit. Však je za to na stát minimálně jedna žaloba. Dotace z Katowic byla modelována několikrát, přímo do Ostravy zavítá 15 až 30 % polského prachu. Viz strana 99 a 103 Atlas ostravského ovzduší, Jnačík 2013. Data vycházejí z přeshraničního projektu Air Silesia. Je to spíš otázka Bohumínska. Přestaňme se už vymlouvat na Poláky a geomorfologii a řešme naše problémy.
10.01.2020 08:39Adam :
Jan Lenart: Stále porovnáváte jablka a hrušky. Počet dní překračujících limit nemuá absolutně nic společného s mediánovým znečištěním. A ano, Ostravská páven je geomorfologicky unikátní, najděte v Evropě jinou ve tvaru trychtýře orientovaného ve směru vytrvalého proudění vzduchu, v níž je milionová industriální aglomerace, a která je ze severu zašpuntovaná pětimilionovou industriální aglomerací. Ročenka ČHMÚ opakuje právě hodnoty maximální a překročené limity, ale o dlouhodobém průběhu nemluví. Občas ale ČHMÚ vydává i zprávy o s hrubějšími daty, ty se samozřejmě do médií nikdy nedostanou, protože novináři ani veřejnost nechápu statistiku a přírodní vědy ani na základní úrovni.
Mimochodem, právě teď je znečištění v Ostravě už asi týden prakticky na nule, zatímco například celé Brno už několikátý den překračuje limit PM10. Toto je setrvalý stav: v Ostravě je ovzduší v základu a v drtivé většině dní velmi dobré a často lepší než v jiných velkých městech, a jen pokud meteorologická situace nažene znečištění do onoho geomorfologického „trychtýře“, je ovzduší velmi špatné. Na tom se nic zásadního nezmění. Počet dní překračujícíh limit ani maximální hodnoty prostě nedefinují celkovou kvalitu ovzduší, a prezentovat to tak je buď lží nebo absolutní ignorací reality.
Josef :
aggu: Dobrý den, trend za posledních 6 let určitě není jednoznačně nahoru.
2014: I. -410 II. -253 III. -393 IV. -304 = -1360
2015: I. -430 II. -210 III. -466 IV. -567 = -1673
2016: I. -375 II. -312 III. -337 IV. -307 = -1331
2017: I. -477 II. -412 III. -262 IV. -276 = -1427
2018: I. -443 II. -425 III. -327 IV. -422 = -1617
2019: I. -503 II. -401 III. -174 IV. -283 = -1361
Zdroj:
10.01.2020 08:43https://www.ostrava.cz/cs/urad/hledam-informace/aktualni-informace/pocet-obyvatel-ve-spravnim-obvodu-statutarniho-mesta-ostravy
https://www.mvcr.cz/clanek/informativni-pocty-obyvatel-v-obcich.aspx
Jan Lenart :
Adam: Adame, pro Česko je nejčastější západní proudění a Ostravská pánev je směrem na východ relativně otevřená. Dále: Opravdu argumentujete tím, že jen Ostravská pánev je z celého světa jediná unikátní? Takhle jde přece popsat úplně každou oblast na světě. Vždy se jedná o kombinaci přírodních podmínek, historickéhovývoje a současného stavu. A je třeba nezastírat, že ten problém se znečištěním tady je, ale naopak hledat řešení na míru té naší pánvi. To co vy tady tvrdíte, že vlastně není problém, to není pravda. Citujte nějaká přesná data, která podpoří vaše tvrzení. Ukažte grafy nebo citujte zprávu. Počet dní s překročenými limity je jasný a univerzální ukazatel míry znečištění. A ta absolutní čísla jsou taky významnym ukazatelem. Máte dojem, že je v pořádku, když tu žiju a vím, že tady existuje šance, že bude ve vzduchu až 600 mikrogramů PM10? Za takového stavu se nedoporučuje vycházet! To v Brně a v Praze nebylo nikdy. Takže všechna data jsou důležitá. A zastírat to, že tady máme stále ještě nedořešený problém, byť se to zlepšuje a byť plno lidí před tím zavírá oči, protože jsou šťastnější, když to nevidí, když se o tom nemluví, tak to k výsledku nevede. Hezký den.
10.01.2020 09:15Jan Lenart :
Adam: Ještě jsem chtěl reagovat na to, že tvrdíte, že „právě teď je znečištění v Ostravě už asi týden prakticky na nule, zatímco například celé Brno už několikátý den překračuje limit PM10“. To je argumentační faul. To je jako kdyby mi někdo říkal „Podívejte se, u nás se vůbec nekrade, protože zrovna v poslední hodině se nestala ani jedna krádež.“ Pomáháte zastírat problém, který má zdravotní dopady.
10.01.2020 09:24aggu :
Josef: Co jde nahoru? ;) Já tam vidím, že úbytek je zatím +/- stejný. Akorát v tomto roce už úbytek klesal (4Q/2019 ještě nevím). Doufám že chápete, že se bavíme o úbytku.
10.01.2020 10:16davidb :
Jan Lenart:
Poláci za to 100% nemohou, ale ten jejich vliv je prostě markantní.
Stačí přejet v karviné hranici a jste v jiném ozvduší.
Kotle staré, topí nekvalitnějším uhlí.
Podívejte se na mapu benzo(a)pyrenu v Evropě obr. VIII.3- http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/15groc/gr15cz/VIII_EU_CZ.html
Polsko je v hajzlu skoro celé- a hlavní vliv na to má domácí topení a pak průmysl.
V případě inverze, která se zarazí o Beskydy, Jeseníky a Oderské vrchy nám nepoůže vůbec nic. Jedině velké ventilátory, které budou tu pokličku rozfoukávat.
10.01.2020 10:19Josef :
aggu: V píšete: „Pokud si kvartálním rozdílem počtu obyvatel proložím trend za posledních 6 let, tak směrník jde jednoznačně nahoru. To taky něco (málo) znamená“
Já vidím, že úbytek obyvatel je za posledních 6 let konstantní. Takže za mě, směrník nejde ani nahoru ani dolu jinak řečeno: trend je pořád stejný, pořád stejně špatný. :-)
10.01.2020 10:34Ale možná jsem Vás špatně pochopil.
aggu :
Jan Lenart:
10.01.2020 10:43„To, že se v posledních kvartálech mění tempo statisticky nic neznamená“
Ano i ne. Když mi poslední 3 kvartální úbytky klesají, tak to logicky znamená, že se již může blížit doba, kdy počet obyvatel Ostravy může přestat klesat. Nic víc nic míň. Je to jen trend, vzhledem k řadě zatím malý.
Ještě jednou a naposled, tempo poklesu obyvatel se nezvyšuje. Je cca stejné.
Cizinců přibývá tak, že nahradí menší než malou část těch co odešli nebo zemřeli. Třeba 1/3 není „pomalé tempo“ ale významný počet. A je žádoucí aby se zvyšoval.
Ohledně tržnice jste si téma zvolil sám, a já jen tvrdím, že to žádné téma není, protože Ostrava v centru žádnou tržnici hodnou toho jména neměla.
Mapa stanic PM10: já nepotřebuji malůvky v měřítku 1:1 000 000, ale aplikaci na podkladech třeba mapy.cz/google, ať se můžeme bavit přesně v jakém prostředí stanice v Ostravě měří. Po jedné se mi to dělat nechce ;)
Ano máme tady v poměru ke zbytku Západní Evropy relativně horší ovzduší. O Polsku, SSSR a Balkánu se nebudeme bavit. A protože jsem se včera nevzbudil, tak vím proč ho tady máme a taky vím, že náprava trvá roky. A je nezpochybnitelné, že náprava se děje a že je efektivní, protože prachu nyní máme o 90% méně než kdysi. A to „kdysi“ bylo třeba u mne šťastné dětství v Ostravě ;)
Zákonný limit je jen číslo. Jeho (ne)dodržování je centrální česká politika, která je vůči Ostravě (i v tomto ohledu) nepřátelská. Tečka.
Mě nezajímá kolik % z polského prachu přijde k nám, mě zajímá jaký podíl má polský prach tady v Ostravě, a že významně zhoršuje inverzní období. To není žádná výmluva z plezíru. A zajímá mě, proč s tím Poláci nic nedělají. A proč to českou vládu nezajímá.
Nad geomorfologií brečet můžeme, protože to prostě je další důležitý faktor. Bydlíme v uličce, do které z jedné strany ústí výfuk. Váš názor „řešme tento problém“ vede ke dvou možnostem – ucpat výfuk, nebo postavit zeď mezi Nízkým Jeseníkem a Beskydami. Prosím o návrh řešení ;)
Jan Lenart :
aggu: Dočkat se toho, že koksovna zavře, dále napomáhat lidem ve výměně kotlů a aut, konec dieselových autobusů, nestavět spalovnu, řešení dopravních tlačenek na Hlučín, možná zavřít předimenzovanou Bohumínskou, vzdělávání a osvěta u domkařů… Ještě vás chci požádat, abyste seriózní debatu nezačínal slovy, že v každé druhé větě plácám bláboly. Shazujete tím sám sebe, navíc když se ani neumíte podepsat a vystupujete tady anonymně. Hezký den.
10.01.2020 11:02aggu :
Jan Lenart
10.01.2020 11:39Koksovna je (bez hodně vysokého politického tlaku a hodně vysoké „náhrady škody“) nereálná, stejně jako anilinka, pokud se jim ekonomicky daří.
Kotle se mění. Kvůli tomu se nemá cenu čertit.
Konec dieselových autobusů se děje. Zase se vlamujete do otevřených dveří.
Spalovnu nestavět ano, i když zas významný vliv nemá. Spíš je to emocionální a politická záležitost.
Dopravní tlačenky na Hlučín mají na ovzduší jen lokální vliv (pokud vás to netrápí osobně z hlediska zmarněného času ;)
Bohumínská je stejný problém jako Místecká a doufám, že bude řešen stejně jako Místecká.
Domkaři viz první bod.
Ohledně seriozní debaty – jste na fan webu ostravských staveb. Diskutuje se tu přes 10 let anonymně. Podepsat se umím. Občas blábolím taky. Hezký den ;)
davidb :
Jan Lenart:
10.01.2020 11:40Ale stejnou reakci by měli dělat v Polsku, protože tam se neděje nic. Teda v poslední době se to rozbíhá (kotlíkovky, talky na továrny apod.).
I když my (v ČR) pojedeme ekologicky na 100%, tak počet dní s překročením emisního limitu NEKLESNE na 0.
nk :
aggu:
10.01.2020 11:42„zajímá mě, proč s tím Poláci nic nedělají. A proč to českou vládu nezajímá“
Máte pravdu, můžeme – a musíme – tady tlačit na různá opatření, které určitě povedou k dílčím zlepšením (pan Lenart je taky zmiňuje), ale Polsko v tomto ohledu představuje obrovský problém.
Polská vláda to dlouhodobě neřeší, protože to je pro ně moc těžké, takže jako správní populisté raději vymýšlí imaginární problémy kulturní a identitární povahy, o kterých lze pohodlně a nezávazně žvanit a tím získat politické body. Lenost a nezodpovědnost.
Horší je, že to i naši vlastní vládu evidentně nezajímá – jednak se to týká z jejich pohledu periferního regionu, a jednak se obávám, že místo orientace na skutečné současné i budoucí zájmy české populace se naše vláda nějak zasekla v pocitu, že musí držet basu s V4, takže jít do otevřeného konfliktu s Polskem (prostřednictvím evropských institucí) bohužel nepovažuje za žádoucí.
V době přístupových jednání před rokem 2004 měla V4 určitě svůj smysl, ale v dnešní době to už působí jako nějaký podivný myšlenkový skanzen, který nejen že je zcela zbytečný, ale je pro naši společnost i přímo škodlivý. Tento stockholmský syndrom se týká nejen současné vlády, ale i těch předchozích.
aggu :
nk: Varšavská vláda se bojí horníka z Katowic víc než Putina. Řešení budou odkládat co to půjde a až to bude na hraně tak si na to nechají od EU pořádně zaplatit.
10.01.2020 11:47Jan Lenart :
davidb: Určitě. Naprostý souhlas.
10.01.2020 11:48balde :
v Polsku to není téma jako u nás prostě tam málo lidí křičí že chce lepší ovzduší, jinak kokosovnu je lehké zavřít, stačí když se zvednout emisní limity, nebo neprodloužit nějaké to integrované povolení nebo jak se to jmenuje
10.01.2020 11:51davidb :
Jen v místech zatížených dopravou či průmyslem a při hranici s Polskem.
Zbytek kraje měl loni od smogu klid.
V roce 2019 bylo ovzduší nejčistší za posledních dvacet let.
https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/prach-ovzdusi-mereni.A200110_525797_ostrava-zpravy_woj
10.01.2020 12:34davidb :
Průměrné roční koncentrace PM10 i PM2,5 byly většinou zhruba o 20 až 30 procent nižší než v roce 2018.
V první pětce míst, kde polétavý prach nejčastěji překročil denní limit, nekraluje jen severní Morava a Slezsko, ale i lokality mimo ně.
Věřňovice hlásily v roce 2018 94 dní, v roce 2017 81 dní. Nejvyšší koncentrace prachu tam tehdy činila dokonce 501,5 mikrogramu na metr krychlový.
10.01.2020 12:38V roce 2019 74 dní (zákonný limit je 35 dnů)a nejvyšší koncentrace činila 218,5 mikrogramu na m3 (limit je 50).
Jan Lenart :
davidb: A tomu říkáte Od smogu klid? Hm, tak jde vidět, jak různě lze interpretovat data.
rom :
co dělají naši europoslanci – nemyslím jen z MSK – vystoupili někdy veřejně proti Polsku, snaží se to tlačit, proč mají Poláci pořád výjimky- pro ně je důležitější Agrofert a další podobné věci.
10.01.2020 13:51Davidb :
Jan Lenart:
10.01.2020 18:07Vše to jsou citace z článku.
Jan Lenart :
Davidb: Jasně. Omlouvám se. Už jsem to potom pochopil.
10.01.2020 18:08Adam :
Jan Lenart: Samozřejmě že anekdota neznamená souvislost, pro boha vy se snad pohybujete ve společnosti kde to někdo tvrdí? jenže taková situace je po většinu dní v roce, a pak už to anekdota není. V každém případě je argumentační klam vaše stupidní tvrzení, že počet dní nad limitem dává dostačující obraz situace. Vy zase analogicky tvrdíte, že protože se na nějakém místě krade nad průměrně v jednom měsíci v roce, automaticky to znamená, že se tam krade nejvíce v souhrnu. A to je samozřejmě nesmysl.
Je fakt, že 330 dní v roce má Ostrava stejné či lepší ovzduší, než jiná krajská města. To je prostý popis většinové situace. Extrémy jsou extrémy, a je třeba je tak interpretovat. Máte i jenom základní pochopení statistiky? Maxima, průměry, ani četnost jevu nad náhodně zvolenou hranicí neříkají o průběhu funkce ani o kumulaci hodnot obecně vůbec nic. Chcete se bavit o běžné kvalitě ovzduší? Vhodným měřítkem je medián (rozhodně nikoli průměr, protože se nejedná o normální rozdělení), a je vhodné doplnit alespoň horní a dolní kvartily či decily. Pokud chcete úhrn znečistění, potřebujete funkci integrovat. Proč v žádných materiálech takové hodnoty nevidíte? Protože existuje poptávka ukazovat to, co se hodí v určitých kruzích. A ukázat, že souhrná dávka znečistění na obyvatele Ostravy je úplně stejná (v případě znečistění generovaného dopravou jako třeba nanoprach dokonce menší) než na obyvatele Prahy, je tabu.
Samozřejmě, že existuje šance, že zítra vyjdete ven, a bude 200 μg/m3 PM10, ale je to poměrně málo pravděpodobné. Nejpravděpodobnější hodnoty jsou hodnoty mediánové, a ty Ostravsko prostě a jednoduše nemá horší, než jiná místa. Za podmínek bez vnějších vlivů jsme na tom stejně – což jasně dokazuje, že problém není v tom, jakým způsobem se lokálně se znečištěním zachází, ale v geomorfologických a geografických podmínkách.
Mimochodem, zdravotní dopady dlouhodobých nížších hladin znečištění jsou samozřejmě stejně závažné, jako dopady vysokých názarových hodnot znečistění. Opět ukazujete jasné zaujetí směrem k závěru, který jste si vytvořil dopředu.
Adam :
Jan Lenart: Jo a mimochodem, podle izotopové analýzy se během inverzní situace, kdy se smog drží v onom „trychtýři“ do Moravské brány, na prachových částicích polská strana podílí často více, než polovinou. Jestli chcete hrubá data, hledejte, já mám důležitější věci na práci.
10.01.2020 18:56Jan Lenart :
Adam: Už jsem vás jednou vyzýval. Ukažte ta propočtená mediánová data. Buď odkážete na nějaká data, tak jako já na ročenku ČHMÚ, nebo jsou to stále jen vaše pocity.
Velmi zajímavé je také vaše nařčení, že ČHMÚ záměrně ve svých zprávách zatajuje nebo zkresluje situaci. Co vás k této konspirační teorii vede? Máte nějaké důkazy?
Předveďte srovnání mediánů stanic Brna a Ostravy.
No a nakonec vaše tvrzení, že „dopady dlouhodobých nížších hladin znečištění jsou samozřejmě stejně závažné, jako dopady vysokých názarových hodnot znečistění“ – opět, z čeho čerpáte? Dělal na to někdo nějaký výzkum, nebo jsou to zase jen vaše pocity? Říká vám něco Velký smog 1952? Tato událost vaše tvrzení spíše vyvrací. Lidé vydrželi dlouhodobé působení, ale při dosažení určité hladiny zemřeli. Tak podobně na tom budou citlivější jedinci zde u nás.
Jinak ty osobní invektivy si nechte a citujte, odkud vaše tvrzení vychází. Pokud je to váś vlastní průzkum, tak dejte odkaz na data.
Jan Lenart :
Adam: Nepotřebuji nic hledat. To vy jste napadl můj článek a já vám argumentuji, že vycházím z veřejně dostupných zdrojů a vy to stále nejste schopen pochopit a kromě mě nyní napadáte i práci ČHMÚ.
10.01.2020 19:02thvari :
Adam: mne by ty data co se mediánů taky velmi zajímaly. na práci máme všichni své vlastní důležitější věci, to není výmluva :-)
10.01.2020 20:48Adam :
thvari: Myslíte si, že si ukládám a archivuji každý datový soubor, který se na chmi.cz objeví?
Jan Lenart: To není konspirační teorie, vy génie. ČHMÚ má za úkol upozorňovat na překračování limitů. Ne zkoumat setrvalé stavy. A proto produkují to, co produkují. To, že se to autoritám hodí do krámu, a proto se nic nezmění, je věc druhá. A ne, nebudu kvůli anonymovi na internetu zpětně hledat data. Ale stejně by to nebylo k ničemu, protože vy nechápete ani rozdíl mezi maximem, průměrem a mediánem. Vraťte se do základní školy.
11.01.2020 11:32potkan :
Adam: tak ale pak tady radši nic netvrďte a hlavně nekvantifikujte podíl Polska
11.01.2020 12:05Davidb :
potkan:
11.01.2020 13:06Nekvantifikovaný podíl Polska je kolem 50%.
https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/ovzdusi-ministerstvo-analyza-znecisteni.A190903_499605_ostrava-zpravy_woj
Jan Lenart :
Adam: Bullshit. Jste obyčejný troll a neumíte vést ani seriózní debatu. Výsledek je ten, že já neustále cituji veřejně dostupné zdroje a vy tu jen produkujete ničím nepodložená tvrzení.
11.01.2020 15:40Davidb: Kdybyste si dal tu práci a článek si přečetl, zjistil byste, že jde o celou ČR a všechny zahraniční zdroje a že v Ostravě je to jen 30-40 %.
Davidb :
Jan Lenart:
11.01.2020 15:50A pokud jste si přečetl i další větu, tak se píše o 80% na Ostravsku.
Jan Lenart :
Davidb: Jenže debata je celou dobu o Ostravě.
13.01.2020 01:08Jája :
To jsou takové úvahy, co by, kdyby, ale byli jsme na startu po revoluci na tom o hodně hůř než východní Němci.
13.01.2020 13:48Oni si po pádu Berlínské zdi směnili výhodně své bezcenné východní marky na trdé západní a nám tu akorát uvolnili kurz uměle nadhodnocené koruny, takže jsme se dostali na skutečnou a to děsivou hodnotu kurzu k západní marce.
Prostě nám tu nikdo nepumpoval tvrdou západní měnu, ale jen jsme prozřeli, jak moc špatně je na tom naše měna.