Ulice Antonína Poledníka v Ostravě-Dubině v době výstavby.

Ulice Antonína Poledníka v Ostravě-Dubině v době výstavby.
This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.
Abychom poskytli co nejlepší služby, my a naši partneři používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízeních, technologie jako soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám a našim partnerům umožní zpracovávat osobní údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Kliknutím níže vyjádřete souhlas s výše uvedeným nebo proveďte podrobnější rozhodnutí. Vaše volby budou použity pouze na tomto webu. Nastavení můžete kdykoli změnit, včetně odvolání souhlasu, pomocí přepínačů v Zásadách cookies nebo kliknutím na tlačítko Spravovat souhlas ve spodní části obrazovky.
Crazym :
Tuhle fotku mám ale vždy jak ji vidím mě dostane. Jako mladý jsem nastoupil právě na tenhle věžák, který byl postaven jako první z šesti daleko v poli za rondlem v Hrabůvce od kterého jsme museli chodit od tramvaje pěšky. A v budkách vlevo dole za ním, konkrétně poslední budka ve vzdálenější řadě, první od parkoviště jsem strávil cca 5 let života. No a hnědá plechová bouda vevnitř oválu vedle ohrádky na popelnice byla náš sklad, odstraňovala se jako poslední neboť jako malíři jsme chodili po obydleném sídlišti ještě dlouho odstraňovat kolaudační vady. Podle samoobsluhy v dáli a baráků vedle ní tipuji ten snímek na max. rok 1988, což byl můj poslední u n.p, Bytostav.
Bože to to letí, tehdy někdy vznikl místní název „Údolí paroháčů“ :-)
Pavel :
Nevím proč, ale pocitově mi sídliště z osmdesátek připadají jako nejmíň povedená. V kterémkoliv našem městě. Byly to první pokusy o barevnost fasád, možná že vnitřní dispozice bytů byly o krapítek lepší. Ale připadá mi, že se nejrychleji opotřebovaly. V každém případě znamenaly největší oddálení se od toho, co se ve stejné době stavělo v západních zemích.
01.04.2018 22:12balde :
když se nad tím zamyslím, tak ta Dubina není zas tak špatná, bydlím tam odmalička a má své nevýhody to je jasné, ale i tak pokud by došlo k revitalizaci, tak se to může hodně zlepšit za tu dobu nekteré prvky zmizely jiné přibili, chtělo by to teˇ trochu sjednotit upravit chodníky, upravit cesty, parkování aktuální situaci, která ukázala co je dobře a co špatně, když to veme do ruky dobrý architekt, tak se z toho dokáže udělat pěkné místo k žití
02.04.2018 09:05MarianL. :
Sídliště z 80.let jsou vesměs nejméně oblíbená proto, protože se u nich vracelo k urbanismu tradičního města. Tedy vnitrobloky, ulice a náměstí. Na Dubině se paskvil tohoto řešení objevil zejména v její středové části – Jaroslava Misky, Norbert Frýda, Košaře. Tedy to klikaté bludiště. V Bělskén Lese už je ta inspirace tradiční městskou strukturou více vidět, tam při pohledu na mapě skutečně vidíme hlavní ulice, náměstí a téměř uzavřené vnitrobloky. Problém je v tom, že původně sídliště přesně proti této městské struktuře brojila. Podívejte se na takovou Hrabůvku, kde jsou velké a dlouhé hokejky, hodně daleko od sebe. Mezi domy je královsky místa. To jsou zlatá šedesátá. Pak tu máme Výškovice, zde už mají domy mezi sebou méně místa (oproti Hrabůvce) ale stále dostatečně. No a poslední fází je Právě Dubina. Vše to plyne z jediného: pro stavbu sídlišť byly stále přísnější normy na hustotou obyvatel. Ovšem je potřeba podotknout, že i sídliště jako Dubina a Bělský Les nabízejí násobně více místa mezi domy, než historické jadro města.
02.04.2018 13:25