V rámci projektu „Modernizace železničního uzlu Ostrava“ bylo zahájeno územní řízení Stavba v hodnotě kolem 30 miliard korun obsahuje desítky stavebních objektů a rozkládá se na stovkách pozemků-
S modernizací železničního uzlu souvisí i mnohé veřejné stavby v Ostravě. Mezi nejvýraznější patří předprostor hlavního nádraží v Ostravě-Přívoze a kde město Ostrava stále netuší, co chce s tímto prostorem provést.
Správa železnic, která je investorem modernizace celého uzlu, nemohla na nečinnost města již čekat a vyprojektovala stavební objekty tak, jak město chtělo v roce 2018. Tedy řešení, kdy nástupiště budou přístupná podchody. Nikoliv nadchody, jak je tomu nyní. Podchod má navíc ústit v místě současné kašny v prostoru před hlavní budovou ostravského hlavního nádraží. Vše jen proto, aby před nádražím vznikly nákladné podzemní garáže pro osobní automobily. Bývalý primátor a tým lidí, kteří s tímto hloupým návrhem přišli, tak podepsali ortel současné unikátní výpravní budově hlavního nádraží.
Budoucnost předprostoru hlavního nádraží
Na začátku března tohoto roku město Ostrava vydalo tiskovou zprávu, ve které shrnuje aktuální kroky v rámci řešení předprostoru hlavního nádraží.
Na proměnu předprostoru město vypsalo v prosinci 2021 veřejnou zakázku. Jejím předmětem bylo zpracování studie, obsahující urbanistický návrh řešeného území s rozpracováním do úrovně investičního záměru. Do přípravy podmínek pro výběrové řízení se z důvodu zajištění kvality návrhů zapojil Městský ateliér prostorového plánování a architektury. Ve výběrovém řízení zvítězilo architektonické studio CASUA a AFRY CZ. V srpnu 2022 následovala debata s veřejností.
„Pokud je mi známo, před vyhlášením této veřejné zakázky v průběhu roku 2021 zvažovalo minulé vedení města uspořádání architektonické soutěže. Soutěž mohla přinést ambiciózní návrh od světově proslulého architekta nebo architektonického studia, ze kterého by pak vzešla další ostravská ikonická stavba. Pravdou však také je, že v té době nebyl k dispozici dostatek relevantních dat a podkladů pro zadání architektonické soutěže, a proto tehdy minulé vedení města od takovéhoto zadání upustilo. V současnosti je informací o Hlavním nádraží Ostrava a jeho předprostoru více než dostatek, avšak ač se úvahy o architektonické soutěži znovu objevily a mají smysl, s ohledem na termíny dané rekonstrukcí celého ostravského uzlu, do kterého musí náležet i kýžené úpravy, je vhodnější jít cestou výběru architekta a projektanta na základě profesního přístupu, nikoliv podle nabídnuté ceny,“ uvedla náměstkyně ostravského primátora Hana Tichánková. „V opačném případě je zde reálné riziko odkladu této významné investice Správy železnic na neurčito,“ doplnila náměstkyně.
Městský projekt proměny předprostoru zapadá do širšího kontextu uspořádání celého dopravního uzlu Hlavního vlakového nádraží Ostrava, do něhož je zapojeno několik svébytných aktérů. Ti mají jeden společný cíl – vytvořit pro cestující příjemné a funkční místo. Shodu na řešení město hledalo i se Správou železnic. V přípravě projektu města bylo a stále je důležitá synergie a souhra se zmíněnou velkou rekonstrukcí železničního uzlu.
Předprostor hlavního nádraží
Ostrava a Praha moc společného nemají. Nicméně, něco se najde. V obou městech se nedaří připravit řešení přednádražních prostor hlavních nádraží.
Nevhodný průběh pražského soutěžního dialogu a jeho dopady skvěle okomentoval v několikadílné sérií propagátor architektury Adam Gebrian. Některé výtky jde pak aplikovat i na ostravský případ, které si v další části článku rozebereme.
Historie
První vlak přijel na nově postavené přívozské nádraží 1. května 1847. Nádraží se nachází na mezinárodní trati Krakov – Vídeň (Severní dráha císaře Ferdinanda). Od roku 1894 spojuje tehdejší přívozské nádraží s Moravskou Ostravou tramvajová linka. V letech 1892–1893 nahradila původní výpravní budovu nová, charakteristické svým červeným režným zdivem.
Na leteckém snímku z roku 1946 můžeme vidět řešení předprostoru tehdejšího nádraží. Přístup k vlakům je řešen nadchody.
Nadchody jsou lépe viditelné na leteckém snímku z roku 1958. Patrná je i změna v podobě vybudované tramvajové smyčky a přítomnost nového objektu před výpravní budovu, kde jsou v současné době kanceláře Českých drah.
Patrná je i lávka, která vedla přes celé kolejiště až na dnešní ulici Hálkova.
Lávku přes kolejiště můžeme vidět i na archivním snímku z roku 1963. Dnes stojí v předprostoru hlavního nádraží kolem Nádražní ulice o poznání méně objektů, než v minulosti. To také mělo vliv na pohledovou osu, který byla ke kolejišti prakticky kolmo.
Zásadní změny pak pro celý prostor nastávají v letech 1966-1974, kdy je společně s objekte pošty vystavěna nová výpravní budova. Stavební úpravy si vyžádaly značné demolice objektů v okolí. Nové nádraží bylo vystavěno podle projektu Lubomíra Laciny a Vlasty Douši. Budova byla umístěna mezi železniční tratě Bohumím – Přerov a Ostrava – Frýdlant nad Ostravicí. Přístup na nástupiště by řešen nadchody. Od řešení přístupu na nástupiště se pak odvíjí celý vnitřní návrh objektu. Objekt s charakteristickou pergolou je příkladem doznívání bruselského stylu v české architektuře.
Probíhající stavební práce v předprostoru a výstavba objektu pošty na leteckém snímku z roku 1969. Bohužel ne moc kvalitním.
Další historický letecký snímek je až z roku 1992. Je zde patrné logické napojení nástupišť podchody.
Další významná přestavba předprostoru byla dokončena v roce 2013. Celý článek ZDE
Období roku 2018-2022
Správa železnic dlouhodobě plánuje přestavbu železničního uzlu Ostrava. Právě v tomto období přichází požadavek města Ostravy, aby byl nově přístup na nástupiště řešen podchod. Tento požadavek nemusel být vůbec proveden. Přestavba železničního uzlu řeší hlavně „koleje“. Tento nápad byl čistě rozmarem Ostravy. Město však v té době netušilo, jak radikálně zkomplikovalo celou přípravu přestavby železničního uzlu.
Vše následující podstatné vyplynulo ze dvou debat, které proběhly již v roce 2022! První pořádalo město Ostrava v prostorách MAPPA (Městský ateliér prostorového plánování a architektury). Druhá debata, organizována Předsedou komise dopravy Rady města Ostravy Davidem Witoszem, proběhla 25. srpna 2022 v prostorách Centra Pant. Debata byla zaměřena konkrétně na projekt Modernizace železničního uzlu Ostrava.
Z debat vyplynulo, že město Ostrava nespolupracuje na projektovému souběhu podchodů (řešeno Správou železnic) a předprostoru (řešeno městem Ostrava). Město Ostrava měnilo studie k řešení předprostoru v několika denních intervalech.
Jednotlivé debaty jsme podrobně popsali v tomto článku ZDE. Prosím, pro doplnění kontextu je důležité si je rovněž přečíst. Zároveň zub času ukázal, které debaty stavěly na reálných vstupech.
Období roku 2023
Město Ostrava skrze svou organizaci MAPPA na konci března 2023 prezentovalo studii předprostoru hlavního nádraží v Ostravě-Přívoze. Kromě absolutní ignorace stávajícího objektu výpravní budovy je pro mnohé palčivé téma demolice průmyslových objektů na ulici Wattova, kde byla zvažována možnost realizace Muzea MHD. Nicméně kvůli přesunu tramvajové a trolejbusové smyčky právě do prostoru na ulici Wattovou mělo dojít k demolici těchto objektů.
Umístění smyčky je patrné i z vizualizací publikovaných v březnu roku 2023. Jak jsme popsali v roce 2023. Celý návrh se odvíjí od nesmyslného umístění podzemních garáží do prostoru pod tramvajová nástupiště. Z toho plynoucí vjezdy do garáží, vyvolané přeložky sítí apod.
Více v tomto článku z roku 2023 ZDE.
Co dál se dělo v roce 2023?
Praktiky nic. Byla dopracována studie řešení předprostoru. Nově se však nepočítá se smyčkou MHD na Wattově ulici. Kde se s ní počítá není ze situace patrné. Tato varianta je prezentována na webových stránkách autora studie, společnosti Casua. Nabízí se tak otázka, zda je nutné demolovat průmyslové objekty na ulici Wattova a opravdu zde nevytvořit Muzeum městské hromadné dopravy. Lepších lokalit není.
Dlouhodobě v našich textech k hlavnímu nádraží upozorňujeme na finanční nákladnost celého řešení. Naše slova se projevila i v návrhu rozpočtu města Ostravy na rok 2024. U položky „Přednádraží Ostrava-Přívoz, dopravní řešení a veřejný prostor“ je uvedena odhadována celková částka téměř 2 miliardy Kč. Což je poněkud komické, protože ani s touto částkou se nepodařilo vytvořit krytý přístup od nástupišť MHD do výpravní budovy nádraží.
Byla provedena soutěž?
Na sociálních sítích se můžeme občas v diskuzích k tomuto záměru dočíst, že zde byla provedena regulérní soutěž na řešení prostoru. Dá se říct, že byla. Ale formou veřejné zakázky na dodavatele, kdy rozhodovala nabídková cena. Tedy tak stejně, jak například probíhá nákup toaletního nebo kancelářského papíru. Na řešení předprostoru nebyl proveden soutěžní dialog. Nebyla provedena ideová a ani urbanistická soutěž.
V této části textu navazujeme na úvod a srovnání s Prahou. Jak uvedl Adam Gebrian. Výsledek soutěže je takový, protože porotci vybírali nakonec pouze ze tří návrhů. Víceméně tak bylo vybráno menší zlo.
U Ostravy se stalo něco obdobného. Město mělo na výběr sice z varietních řešení, ale z pohledu jediné architektonické kanceláře. Z časového tlaku (byť se téměř rok nic neděje) byl tento jediný pohled na řešení lokality přijat a je s nim dále počítáno. Město však nemá srovnání s jinými návrhy. Což je k předpokládané částce přestavby prostoru neslýchané.
Související články
- 31.10.2024: Nikdo nechce projektovat přednádraží
- 03.09.2020: Náměstí Svatopluka Čecha
- 01.07.2020: Rekonstrukce trati Nádražní
- 01.06.2020: Nádražní 497/187
- 27.10.2019: Proměny Ostravy #368
- 25.02.2018: Proměny Ostravy #282
Jakub FM :
Je to věc vkusu. Mě osobně se řešený předprostor v Praze moc líbí. A v Ostravě? Nejhezčí fotka nádraží je hned ta první. Pod nápisem Historie. Proč se tak verputně chrání bruselský styl této budovy, snad z dob komunismu, který sám o sobě hezký není a zničil původní historickou budovu. Znovu opakuju ten sám objekt zničil krásnou historickou výpravní budovu. A aby někdo neřekl, že jsem proti stavbám z dob komunismu, tak Varšavský mrakodrap palác kultury…, je hezký a do Varšavy patří.
02.05.2024 06:43Jakub FM :
Je vidět, že ani budova nádraží a ani budovy okolo na sebe nenavazují a vznikly úplně špatně. Naprosto nefunkční jako celek. A my s tím odpadem pořád něco děláme. Pořád předěláváme a lepíme. Za pár let zjistíme, že to není ono. Jenom proto, že chráníme budovu, která zničila tu původní historickou.
02.05.2024 06:48Dan :
Jakub FM: Je zcela irelevantní, ze stavba vznikla za komunismu. Jako takova je stavba kvalitni a oproti puvodni budove obsluhuje obe trate, ja na Bohumin, tak na FM.
Varsavsky palac kultury je kyc. Historizujici vyskova stavba, ktere vznikaly od zacatku 20.stoelti. Ne-li drive. Jde vidět, za bruselsky styl je v mistni kotline stale nepochopen. Uz pred valkou vznikla ve Varsave zajimavejsi vyskova stavba reflektujici dobu vystavby.
https://www.bryla.pl/bryla/56,85301,9993085,Prudential__historia_jednego_budynku.html
Btw soucasne hlavni nadrazi, je oproti jinym nadrazim v CR, porad v hodne dobrem stavu. Pomohla tomu i regulace reklamy v nedavne dobe.
02.05.2024 07:07Jakub FM :
Pařížská Eiffelova věž je také kýč a k městu patří… Připadne mi, že kvalitní není to co je hezké, ale to co určí zapšklí lidé. Funkční tedy nádraží ani nádražní budova nejsou, když se pořád mění. Tak jak to může být kvalitní. Těmi prosklenými okny? Schodištěm? Malbou? Sochami? Sloupy? Vše se dá udělat lépe, funkčně, kvalitně a hezky. Tahle stavba rozhodně funkční není. Co je teda víc. Historická budova z pálených cihel nebo konkrétní budova v Bruselském stylu? Je to věc vkusu. Jedna odstranila druhou. Co je teda lepší pane Dane??
02.05.2024 07:45Jakub FM :
Já neříkám, že varianty rekonstrukce se zachováním budovy jsou vyloženě špatné. Ale také bych netrval na budově, která odstranila právě historickou budovu a je nefunkční. Raději bych to udělal jako celek znova dle výsledku mezinárodní architektonické soutěže. Abych pak za pár let neslyšel, že je ta budova a okolí pořád k ničemu. Jen proto, že chráníme něco co zničilo historii. V Brně staví nové nádraží, kdy to původní je historické a krásné. Nevím, jak s ním naloží. I-když vím, že nové bude také luxusní, praktické, nové atd. A tady se snažíme zachovat budovu, která zničila jinou.
02.05.2024 08:01Proč tedy nepředělat Bruselskou budovu nádraží v muzeum ČD a nádražní budovu udělat na jiném místě v dané lokalitě s celkovým konceptem náměstí, parkováním, zelení a nových budov okolo. Tak, aby to dávalo smysl, bylo účelné a navždy funkční? Tlačíme na čas. Ale přitom se jedná o koncept pro generace lidí.
Dan :
Znaji lidi i jinou stavbu nez Eiffelovou vez? Kdyz mam tedy reagovat na tento priklad, tak Eiffelova vez rovnez reflektuje dobu sveho vzniku.
Meni se prredprostor! Budova je vice jak 50let porad stejna. Funkcni, prehledna, prosvetlena. S citlivymi zasahy by mohla byt jeste vice. Umistena mezi obemi tratemi.
Zeptam se, byla by v dnesni dobe funkcni puvidni vypravni budova?
Tohle neni zapsklost, ale prehled o problematice.
Jakub FM :
Pane Dane, nejste jediný člověk co se o tuto problematiku zajímá. A budete se divit, ale znám mnoho budov po celém světě, právě proto, že mě to baví a tak i cestuju a doplňuju znalosti. A že Eiffelova věž reflektuje dobu svého vzniku je nadmíru jasné. To snad nemusíte ani psát. Stejně jako již zmíněná nádražní budova a také jako hodnotná budova, která byla již před touto současnou. A také ji zničila. A v čem je funkční? Já vidím asi funkčnost odlišně a ne od slova styl. Od úniku tepla, zázemí pro personál, kapacity, umístění a množství únikových východů, strojové části, návaznost na kapacitní parkovací plochu, kapacitu a pohyb osob, včetně umístění služeb a umístění východů s návazností na nástupiště. K tomu inženýrské sítě, kanalizace, WC atd. Promiňte, v čem je vlastně vyhovující? Že jste odborník??? A že se mi Bruselský styl nelíbí??? :-)) Ve zmíněné Varšavě je dost hezčích budov, to vím. Ale jsou dosti odlišné oproti Paláce Kultury. Vaše psaná slova, tato budova reflektuje dobu. Ale hlavně zapadá i do celku, stejně jako Chrysler Building do NY. To nemůžete popřít. Vůbec nechápu o čem se tu zbytečně dohadujeme.
02.05.2024 10:28Romana :
1) Ostrava hlavní nádraží už dávno není hlavním nádražím.
02.05.2024 10:332) To se bude pokaždé přestavovat co jednu dekádu?
3) Bude to zase kšeft pro místního dvorního architekta?
Jakub FM :
Právě proto by se to mělo udělat pořádně na celé století či více. A pokud se má tato budova zachovat, tak jí dat jiné smysluplné využití. Stejně se hádáme zbytečně. Vše je prakticky rozhodnuté. Nakonec vždy zvítězily peníze a bohužel pro nás a u nás horší kompromis. Není to tak? Tímto končím zdejší obhajobu :)
02.05.2024 11:02zerdě :
jestli dobře koukám, tak nakonec ta historická budova mohla zůstat zachována, protože nová budova je postavena mimo a jediné co by z nové budovy zasahovalo tu starou jsou dnešní nadchody
02.05.2024 12:23Szczur :
Ad „v návrhu Casua chybí smyčka“ – to je protože v té době už existoval koncept vést tramvajovou trať dále na severovýchod zpět na Hlučínskou, a zrušit trať přes sad B. Němcové.
Ad „nádherná a funkční budova hl.n.“ – je hnusná a nefunkční. „Hl.n.“ je okrajové nádraží, které je současně naddimenzované a chybně umístěné, což je částečně způsobeno špatným vedením tratí městem. Ostrava žádné hlavní nádraží nemá a v současném rozložení sítě ani mít nemůže.
Ad „přestavba železnicního uzlu“ – žádnou přestavbu nevidím, jenom drobné úpravy, které skoro nic neřeší a ve výsledku jenom zabetonují současné špatné rozložení železnic a stanic ve městě na další desítky let. Místo toho, aby se utratilo třeba 50 miliard za funkční řešení, se utratí 30 miliard za nic a za to, že budeme muset žít se špatným řešením a ve výsledku utratíme mnohem více za opakavané „rekonstrukce“ a nic-neřešící úpravy.
Ribb.Mol. :
Jakub FM: „Varšavský mrakodrap palác kultury…, je hezký a do Varšavy patří.“ Doporučuji toto pronést nahlas v polštině, nebo ještě lépe v ruštině přímo pod tímto skvostem stalinské „architektury“, symbolem zatím posledního ruského imperiálního záboru Polska v jeho pohnutých dějinách boje za nezávislost. Reakce místních bude okamžitá.
Bahnhof Oderfurt :
Současná podoba „hlavního nádraží“ v Ostravě je naprosto dostatečná, koncepčně, architektonicky, urbanisticky i prakticky. Budova organicky reaguje na rozdvojení železniční trasy a tvoří funkční přestupní spojnici meziměstské vlakové a městské hromadné dopravy skrze prosvětlený pavilón a navazující velkorysou krytou plochu nástupišť hned vedle nádražní budovy.
Stačilo by se zaměřit na údržbu a výměnu některých, řekněme neušlechtilých materiálů za ušlechtilé, když v posledních letech při jednotlivých rekonstrukcích to bylo spíše naopak (viz brutálně, nikoliv brutalistně zmrzačená budova policie vedle nádraží atd.atp.). Začít by se mohlo tím, že půl roku nebude stavební páska kolem nefunkčního vodotrysku a následovat by mohla dlažba místo asfaltu na nadchodech, případně by mohla správa nádraží přestat cpát informační a reklamní panely na přímé cestě mezi dvěma eskalátory.
Neustálé diskuse o vymístění smyček elektrické trakce MHD, výměny nadchodů za podchody, a cpaní parkoviště pod zem až skoro na nástupiště – přitom přece snižujeme tu uhlíkovou stopu, nebo v tomhle případě zase ne ? – jsou zcela zbytné úkony města, resp. jeho politické reprezentace ,jež se domnívá, že ekonomickou stagnaci Ostravy pozvedne nějaká milionkrát pozměněná podoba jeho nádraží, které, opakuji, není již dávno hlavním. Méně mindráků, více praktického přístupu, tak málo v tomto případě stačí.
P.S. Kecy Ludovíta Szcura o chybném umístění přívozského nádraží a špatném vedení trati jsou k smíchu. Co 50, pojďme do toho dát 150 miliard a zatunelujme frýdlantskou dráhu, ať má Ostrava i nějaké to metro pod zemí … a dálnici hned vedle něj … Chce to naopak určitou střízlivost a střídmost a údržbu ale Szcur – a jemu podobní – prostě chce pořádné miliardy, takže to už nepotřebuje, jeho slovy, žádnou další argumentaci …
WS :
Hlavní nádraží by se mělo udělat namísto nádraží Ostrava střed. Se vstupem směrem ke trojhali, spojené s OC Karolinou. Vlaky by mohly vjet tam a zpět na Bohumín nebo směr Olomouc. Viz skoro vsechna nádraží v Německu, přes které se nejede. Co by to udělalo s centrem města Ostrava a jak by jej oživilo nemusím ani psát, viz Kraków nebo Katovice.
Szczur :
WS: To je zcela přirozený nápad. Ostrava má k dispozici celý 50-100 metrů široký pruh od nádraží střed až po ghetto na Cihelní, půl čtverečního km zmaru uprostřed města, a neexistuje žádný plán, co s tím. Pokud čekáme postupný úbytek těžkého průmyslu uvnitř města, napojení takového centrálního nádraží by bylo možné dokonce z několika směrů. To by ale plánování nesměli dělat přizdikakáči a postkomunističtí nostalgici.
02.05.2024 14:03D-r :
Ani jsem nevěděl, že Ostrava měla tak hezké nádraží, viz 1 foto.
02.05.2024 14:36Nursultan Ostravajev :
Szczur: Sám jsi, abych použil tvůj slovník, obyčejný przyzdisracz. Stěhovat nádraží blíže do centra. Proč tak skromně, dejme do toho ne 50, ne 150, ale 500 miliard a postavme zcela nové centrum Ostravy jako světově proslulí Kazaši hezky nově, tentokrát v geografickém středu města, v Nové Vsi !!! A hlavní nádraží je hned 200 metrů za řekou. Proč máme nostalgicky vzpomínat na nějakého šaumburského Brunona, který založil Moravskou Ostravu tak excentricky jako nějaké blbé pohraniční město na zemské hranici a ne hezky uprostřed v polích budoucí velké ostravské konurbace, která tolik touží stát se skutečným městem se skutečným hlavním nádražím. Chce to vizi, Ščuře, a ne nějaké argumenty, ale to ty jistě víš.
Tohle je bolest Ostravy: Místo údržby a každodenní práce velkohubé plány na přesuny kontinentů.
02.05.2024 15:24O. :
Nursultan Ostravajev: Ty voe, musim se opakovat … Tolik slov a přitom taková blbost… Co se to tady v posledni dobe vyrojilo? Je to jeden magor pod ruznymi nicky, nebo tady maji sraz inteligenti z Novinek?
02.05.2024 15:44Nursultan Ostravajev :
O.: Ty voe, taky se musím vopakovat … pokud nerozumíš jasné a zřetelné analogii, hyperbole, sylogismu či metafoře, zkus to projet nějakým překladačem do své blbštiny, v níž se cítíš tak jistý a víš, co je jasné a správné. Literárním figurám nehovíš a nezajímají tě aní strohá fakta, čísla a informace. Vyrovnáš se s tím tak, že jednou je pro tebe druhý „proruská onuce“ a jindy zase „inteligent z Novinek“. Úplně ti přitom uniká kontext a jsi spokojený ve své nevědomosti,
Umíš konkrétně připojit svůj názor, zdali upřednostňuješ složité nákladné stěhování nádraží, nebo údržbu stávající a funkční dopravní infrastruktury ? Nebo umíš jen druhé označovat za „proruské onuce“ nebo „inteligenty z Novinek“, případně se s názorem vyrovnat ve stylu „taková blbost“ ?
Jsi typickým reprezentantem místních jakožedebatujících chytrolínů, kteří všecho vědí, všemu rozumí a nepotřebují o tom diskutovat a argumenty jsou pro ně zbytečné, protože přece „na tom je shoda“ a každý s jiným názorem je pouze objektem urážlivých nálepek.
Původně jsem tady měl chuť diskutovat, neboť architektura a urbanismus mě zajímají. Ale opakovaně zjišťuji, že místní hlupáčci a sprosťáčci nejsou partnery pro diskusi a nesnesou ani, když se něčí hrubá záplata přišije na jejich hrubý pytel. Ale proč to vlastně vysvětluji hlupákovi ?
02.05.2024 16:40Patrik :
Souhlasím se Szczurem, místo vybudováno lepšího řešení (a neříkám že se musí hned stavět něco nového u trojhalí, ale aspoň trochu vyřešit aktuální polohu hlavního nádraží a dopravní řešení kolem), tak jen na dalších 50 let minimálně „zabetonujeme“ současné špatné řešení. A kdyby se aspoň postavilo komplet nové nádraží v Přívoze, ale nevím proč tam zůstane toto nedůstojné řešení jen s novými nástupišti, zastřešením, kolejemi a přednádražním prostorem. Ostravské hlavní nádraží je ostuda. Horší jsem v Evropě ještě neviděl.
kukačka :
Patrik: To jste toho tedy v životě moc neviděl.
02.05.2024 17:16Jozo_cz :
Dan: Kolego, je úplně jedno jak dnešní budova nádraží vypadá. Po výstavbě podchodů z nástupišť bude úplně zbytečná!!! Věci týkající se cestování budou probíhat pod úrovní země a mimo dnešní budovu. Architekti ani neřeší, co tam nadále bude. Vzhledem k lokalitě jejího výskytu se obávám, že skončí jako ta ve Vítkovicích.
02.05.2024 20:14Debata o hlavním nádraží v ateliéru MAPPA k vidění tady: https://www.youtube.com/watch?v=t50rXrnm1ik
Michal :
WS: no, ono je otázka co od hlavního nádraží očekáváš. Ono je Ostrava dost nešťastně postavená – tj většina dálkových vlaků že zbytku republiky a dál do Polska a na Slovensko jezdí přes nádraží mimo centrum (Hlavák a Svinov) a Střed je spíš na regionální trati. Zas na druhou stranu, v Brně mají hlavák postavený úžasně uprostřed města a mají s tím problém a chci u ho postavit jinde.
03.05.2024 09:17David.Witosz :
Zdravím.
Ostrava hlavní nádraží je hlavním nádražím správně. Jen je potřeba nedívat se na něj pouhým okem cestujícího.
Součástí železniční stanice Ostrava hlavní nádraží jsou také obvody Ostrava levé nádraží a Ostrava pravé nádraží sloužící výhradně nákladní dopravě a které jsou největším seřaďovacím nádražím v ČR. Pokud tedy vezmeme, že nákladní doprava z tohoto levého a pravého nádraží významně ovlivňuje provoz a kapacitu uzlu, pak je jasné, že jakýkoli vlak přijíždějící do této stanice je tím zákonitě ovlivněn. Zjednodušeně řečeno i kdyby zde nebyla výpravní budova pro cestující, tak by osobní vlaky zde často zastavovaly a samotná stanice by byla pořád (z pohledu dopravy, nikoli cestujícího) stanici hlavní.
K tomu si dodejme, že podél levého a pravého nádraží se nachází mnoho volných pozemků, které v kombinaci s seřaďovacím nádražím mají velký potenciál rozšířit možnosti využití pro nákladní dopravu, obchod všeobecně.
Zde seznam seřaďovacích nádraží v ČR.
nádraží / počet kolejí / počet rozposunovaných vozů za den
Ostrava levé + pravé 39 2849
Česká Třebová 33 1463
Most nové nádraží 33 1374
Nymburk seř. n. 29 2186
Brno-Maloměřice 23 987
České Budějovice 22 1194
Přerov pravé přednádraží 22 822
Plzeň hl. n. 21 830
Olomouc přednádraží 15 876
Cheb 14 404
Ostrava-Kunčice 13 1127
Břeclav přednádraží 13 1072
Havlíčkův Brod 13 660
Beroun 12 538
Tábor 12 450
Praha-Libeň 11 1033
Hezký pátek Vám všem.
PS
03.05.2024 10:56Z Olomouckého hlavního nádraží na Horní náměstí je to vzdušnou čarou cca 2 kilometry.
Z Ostravského hlavního nádraží na Masarykovo náměstí je to vzdušnou čarou cca 2,4 kilometru.
Falteeneck :
Michal: Já taky chci u ho postavit jinde. Hned vedle stoky. Ale nemámm strach, v Brně mají s odsunem a lajniovými záležitostmi zkušenosti. A taky mě nebaví vyjít z nádraží přímo do centra města, chci ještě neskutečně podpořit rozvoj MHD a neskutečně tak snížit neskutečnou uhlíkovou stopu. Což teď nejde, když chodím z nádraží na jednání jen tak pěšky.
Prostě všechno přesunout a nebát se investovat do zvýšení veřejného dluhu. Protože investice do zničení současných funkčních staveb a jejich nahrazení jinými se vždycky vyplatí, hlavně sponzorům a jejich politikům před volbama. Na tom se shodne celá země. Prostě to chci.
03.05.2024 10:57IJP :
David.Witosz:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=180
03.05.2024 11:04Szczur :
David.Witosz:
1. To, že jsou osobní vlaky v nějaké kolizi s nákladními na periferii města, je přece přesně ten systémový problém, kvůli kterému tolik lidí říká, že je železnice v Ostravě na nic! Osobní vlaky by vůbec nemusely přes tuto nákladní infrastrukturu projíždět, tím pádem by v Přívozu nezastavovaly, a nádraží by bylo úplně jinde. Špatně není jen umístění nádraží (ne jen hlavního, ale všech), špatně je trasování železnic v celém městě. K žádným kolizím osobní a nákladní dopravy by nemuselo docházet, a osobní by mohla plnit svou roli uvnitř města. Za 30 mld. Kč by se tento problém měl alespoň začít řešit, místo toho bude problém na desítky let zmražen.
2. Ostrava není Olomouc. Ostrava se nepodobá žádnému jinému městu v ČR, srovnání jsou tedy mimo mísu.
3. Ostrava má přímo skrz město pás země, kde není nic, na jednom konci zbouraný průmysl, na druhém uměle izolované ghetto. Co se s tím bude dělat, v horizontu třeba 20, 50 let? Nic. Protože aby se něco rozumného v příštích desítkách let stalo, už TEĎ by musel existoval plán, a všechny současné stavby by k tomuto plánu musely směřovat. Salámovou metodou k žádné nápravě nedojde, jen se lijou peníze do nekoordinovaných dílčích staveb, a výsldkem je zvěčnění fundamentálních problémů města. Toto je TRIVIÁLNÍ aspekt městského plánování, a zde toho nikdo není schopen. Váš nedostatek představivosti v dlouhodobém horizontu a na celoměstské škále je vypovídající – lidé, kteří toho jsou schopni, dávno utekli do soukromého sektoru, protože takoví lidé chtějí pracovat v kompetentním prostředí, a to ve veřejné správě v ČR těžko hledat.
davidb :
Patrik:
03.05.2024 12:24Tak si zajeďte třeba do Žiliny.
Z Ovy tam jezdí vlaky co 2 hoďky.
panakis :
davidb: …aby videl, ze uzel Zilina prochazi v tuto chvili kompletni prestavbou? :D
03.05.2024 12:50David.Witosz :
Szczur: Zdravím.
Zřejmě Vám není znám mechanismus vzniku tohoto města. Pak byste zjistil, že vše je jak má být, dává historický smysl a alternativa k vedení trati (reálna, financovatelná) není.
Vaše představy jsou z kapitoly „Sim City“ aneb za peníze v Praze dům a ve Vídni park.
Představy můžete mít klidně jaké chcete, reálné prostředky však s Vaším uvažováním nikdy mít nebudete.
Jste hezký fantasta co si myslí, že objevil Ameriku. Neobjevil jste nic. Proto mne Vaše narážky na mou osobu nechávají klidným.
Hezký den Vám i čtenářům.
03.05.2024 13:29Szczur :
David.Witosz: Super, takže za 50 let stále skrz centrum města louka mezi silnicí a lokálkou, ghetto, a nádraží (v té době 100 let staré a každých 15 „rekonstruované“, avšak stále nefunkční) úplně mimo, v umírající periferii.
Znalost historie města samozřejmě u většiny lidí vyvolá touhu opravit problémy, které kvůli historii existují. Vám se očividnĕ líbí provozovat osobní vlaky v krajském městě po nákladní železnici z doby, kdy kolem ní byla tři malá města a pár vesnic.
Právě teď je na stole 30 mld. Kč na přestavbu. A místo přestavby se udělá záplata. To jsou peníze, za které by šlo úplně znova postavit tak třetinu železnic v Ostravě. V žádném větším městě v ČR na to není prostor, v Ostravě ano, a bude ho ještě více. Ale veřejný sektor to totálnĕ zazdí, jako obvykle. Nulová koncepce. Nulová koordinace. Jestli vás to uráží, zjevně jste v životě neviděl, jaké věci dokáže za pár let práce vymyslet a zkoordinovat malá skupina schopných lidí.
Dokonce i některá města v ČR mají dokumentaci cílového stavu infrastruktury ve velmi dlouhém horizontu, včetně zásadních změn. V Ostravě za posledních 30 let nic, přestože má pro takové změny suverénně největší prostor a největší potřebu.
O. :
Szczur: Ty voe, musim se opakovat … Tolik slov a přitom taková blbost…
O. :
David.Witosz: Ty voe, musim se opakovat … Tolik slov a přitom taková blbost…
Michal :
Pod každým článkem o hlavním nádraží se tady sejdou ti stejní lidé, kteří do bezvědomí budou opakovat svoje ujetá moudra a nereálné stavební výmysly za stovky miliard. Úsměvné to bylo na začátku, teď už je to k politování.
03.05.2024 15:23O. – original :
Tak nejaky debil tady pise pod mym nickem. … No nic, vypada to, ze diskuze na tomto serveru spamuje bud nejaky vysinuty jedinec, nebo nejaka dementni umela inteligence, nebo nejaka troli farma. Skoda. Snad to nedopadne jako diskuze na mnoha jinych serverech.
O. – original :
O.: Najaky de.ent, co se nezmuze na vlastni prezdivku? … Spamuje to tady v posledni dobe nejaky uch.l, nebo nejaka dem.ntni umela inteligence, nebo nejaka troli farma. Skoda. Snad diskuze na tomto vybornem serveru nedopadne jako mnoho jinych v minulosti.
Ptr :
WS: A spousta z těch německých měst má z toho hlavu v smutku a snaží se najít způsob, jak se hlavových nádraží zbavit i za cenu megalomanských projektů (Stuttgart, Frankfurt, uvažoval nad tím taky Mnichov, nebo v Rakousku Vídeň byla taky „moc spokojena“).
04.05.2024 06:10Szczur :
Michal: V časovém horizontu, ve kterém je „přestavba železičního uzlu“ Ostravy relevantní, je 100 i více miliard ospravdlnitelná částka. Mluvíme o desítkách let. MUSÍ existovat plán na tento časový horizont, jinak není dnes možné na železnici smysluplně utratit ani korunu. V Ostravě žádný plán neexistuje.
David Komár :
panakis: Železniční uzel Žilina rozhodně žádnou kompletní přestavbou, která by měnila nějaký koncept toho, jak železniční uzel bude v budoucnu fungovat, rozhodně neprochází. Respektive Ano. Železniční uzel Žilina se sice kompletně modernizuje. Ovšem, v rámci polohy, v rámci konceptu, bude modernizovaný uzel Žilina fungovat v budoucnu vlastně úplně stejně.
06.05.2024 14:50David Komár :
Co Žilina dělá asi opravdu správně, nebo minimálně lépe (jestli správně, netuším), je pak komplexní řešení a pohled na danou problematiku v rámci komplexní situace celého města – jímž se řeší zejména napojení a přestavba různých silničních sítí v okolí železničního uzlu či nádraží, rekonstrukce nádraží a podobně… A… To je něco, co by Ostrava prostě potřebovala taky. Sorry, ale tady se na tenhle přístup absolutně je*e. Správa Železnic si logicky řeší svůj píseček, ovšem Ostrava jako město by zkrátka měla adekvátně reagovat. To se bohužel evdientě neděje.
A… Ne. Pane Martine – Autore článku. 2 miliardy opravdu nejsou moc na celou přestavbu předprostoru celého přednádraží. Správně by tato částka měla být ještě podstatně, podstatně vyšší, a správně by se tato lokalita měla řešit ještě podstatně komplexněji. Ostrava ale, jak tady někteří náznaky (byť mylně) podotýkají, na to zkrátka nemá…
06.05.2024 15:16David Komár :
WS: Bahnhof Oderfurt: Romana: Asi by bylo dobré neplést si pojmy s dojmy… Hlavní nádraží se nejmenuje hlavní jen proto, že si to někdo vymyslel. Pointou hlavního nádraží není být co nejblíže centru, nebo být tím, které je pak lépe situované v městě – řada zejména mezinárodních spojů si úplně nemůže dovolit zajíždět moc do měst. Takhle to nefunguje. Hlavní nádraží zkrátka bylo, JE a ZŮSTANE i nadále hlavním nádražím SPRÁVNĚ. Ostatně, jak tady správně podotkl pan David.Witosz: Byť s panem Witoszem taky úplně ne zcela souhlasím… Dnes je totiž železniční uzel ostrava po určitých úpravách v minulém století tvořen tak, aby byly kolize mezi osobní a nákladní dopravou minimální. Nechci tím říkat, že ony kolize tam nejsou vůbec, ale rozhodně nemůžou být nijak markantní. Osobní (respektive spíše správně koridorová) doprava sama o sobě je tedy i v dnešní nynější situaci sama o sobě dostatečně od nákladní dopravy oddělena, a to, že by v případě vynechání nádražní budovy a celého osobního nádraží musely osobní vlaky na onom samém místě nějak často stát kvůli dopravě nákladní – to mi připadá opravdu jako hloupost. Nezlobte se na mne… Ovšem jinak ano. Hlavní nádraží zkrátka není hlavním nádražím jen z pohledu cestujícího. Na stranu druhou, to však ale neznamená, že se k němu město Ostrava bude nadále chovat tak jak se chová a nebude mu věnovat pozornost, kterou zkrátka zoufale celá koncepce hlavního nádraží potřebuje… Místo hlavního nádraží podle mne není nutně situováno špatně, špatný je ovšem samotný přístup k samotnému místu. Je velice smutné, že ani za tolik let není z hlavního nádraží vymyšlen nějaký smysluplný dopravní uzel, ktery by opravdu dával smysl. Je smutné, že lokalita Přívozu dodnes zkrátka není s hlavní nádražím propojená, a je ještě smutnější to, že se pravděpodobně ani nic podobného v budoucnu nechystá. Je smutné, že se třeba nějak nepřemýšlí nad smysluplným dálničním napojením hlavního nádraží na D1, či na ulici Slovenskou. Je smutné, že se s celou lokalitou pracuje pořád a dokola stále stejně – neefektivně. Chce to vzít mapu Ostravy, a začít přemýšlet řádně a komplexně. Nic víc to nechce.
Szczur: Jak by sis to prosím tebe představoval? Vytěpat koleje pryč zasypat je hlínou, zastavět a začít budovat celou železniční infrastrukturu nanovo o šířce 30-40 kolejí někde jinde, v centru města? Zbourat vše, protože pán chce hlavní nádraží mít v centru města? Víš, že ale takhle hlavní nádraží nutně nefungují… Pointou hlavního nádraží opravdu není být nutně co nejblíže centru města… Souhlasím s tím, že se v Ostravě opravdu nad hlavním nádražím (a celého uzlu vlastně) uvažuje špatně. To ale neznamená, že se to celé musí vzít a prekopat jinam. Taková vize je příliš utopická – přes město nově vést dráhu, která tam zkrátka není. Naopak. Město by mělo železnici adaptovat tak jak je, a snažit se vytvořit z určité bariéry, bariéru čím dál tím menší. (Viz. Praha)… Zatím, jak vidím kroky Ostravy, se tohle zkrátka nevyvýjí tím správným směrem…
06.05.2024 15:51David.Witosz :
David Komár: Zdravím a … dal jsem Vám palec nahoru ;)
Vše co jsem psal se snažím zjednodušit. Možná někdy až moc, a i tak je to dlouhé. Proto se pokusím doplnit a snad si to vyjasníme ;)
1) Rychlost v uzlu se zvýší na 120 km/h
2) Přidává se třetí kolej
3) Podstatný je nový přesmyk
Všechny tyto věci mají spojitost s propustností, zvýšení kapacity uzlu. Vše s výhledem na zvýšení čísel do budoucna. Proto možná mé zjednodušení Vám nesedí, myslím že se však chápeme co je myšlenka projektantů a že vliv na dopravu, která by np měla projet uzlem rychlostí 120 km/h, to vliv mít bude.
Na tohle je výborný pan inženýr Jaroslav Tyle, jeden z hostů diskuse v Pantu. Proto nebudu dál rozvádět svá slova a doporučuji všem opět debatu z Pantu ;)
Hezký den Vám i čtenářům.
06.05.2024 18:48Szczur :
David Komár: Není až tak podstatné, jaký plán by to byl. Důležité je, aby nějaký dlouhodobý a závazný plán ideálního cílového stavu existoval. Přístup nemůže spočívat jen v lepení děr a ignorování fundamentálních problémů. „Mírným pokrokem v mezích zákona“, který razí zastupitelé, se nic nevyřeší. Politikům je to očividně úplně putna, protože volební období, maximalizace preferencí, a potopa.
Pokud takový plán neexistuje, šance na zlepšení je nulová. Pokud takový plán existuje, je nenulová šance na zlepšení. Logickâ volba je zjevná. A je zjevné, čí práce a povinnost to je.
06.05.2024 19:30David Komár :
Szczur: No jasně… Ale jak jsem již zmínil. Ale názory typu vytrhání kolejí a přesunutí, respektive znovu vybudování kolejí jinde, opravdu řešením není – je to dost nereálná vize, a nejde tady jen o ty finance… Hlavní tah (koridor) sice opravdu není v rámci Ostravy situován nejšťastněji, ale žádná bída to také rozhodně není… Naopak by se opravdu mělo pracovat s tím, co je a snažit se hlavní traťový koridor co nejvíce přiblížit lidem jinými způsoby. Opět říkám, a namítám, že to, že se k lokalitě hlavního nádraží přistupuje takhle, je zkrátka smutné, a bohužel i tragické…
06.05.2024 21:08Každopádně, abych to doplnil. Ona nějaká menší vize (opět ani ne tak v rámci města Ostravy – ta je v těchto ohledech opravdu tragická, jako spíše v rámci Správy Železnic a státu) existuje… Přímé vlakové spojení mezi Frýdkem-Místkem a Prahou například jsem si teď nevycucal z prstu. Tak jako určitou obnovu tratě okolo nádraží Ostrava-Vítkovice (související s VRT)… Je to ale běh na dlouhou trať a bude záležet, jak rychle se to povede dostat do nějakého cíle…
Řekl bych, že dokud se u nás nezačne alespoň částečně kopat ona VRT, která Ostravě i z hlediska železniční dopravní obslužnosti může výrazně pomoci, tak se nic moc dělat úplně nebude… Uvidíme, jak na tom budeme za 5-10 let…
Ze všeho nejdříve by Ostrava však měla začít právě se svým hlavním nádražím, a snažit se vymyslet koncept, jak z tohoto nádraží nedělat stále místo, které pak ve výsledku vypadá jako slepá ulička, ale udělat z něj opravdu nějaký možný smysluplný dopravní terminál dostupný z více světových stran… Ten potenciál tam podle mne i přes nelehkou situaci, kdy ono místo svírají nůžky železničních tratí je. Jen se to musí nějak vymyslet a nebýt líný a zbabělý dělat změny…
David Komár :
David.Witosz: Zdravím zpětně také, Ano… Chápu ty vize modernizace železničního uzlu v Ostravě, a ano. Souhlasím. Defakto jste shrnul ony přínosy a výhled do budoucna. Ovšem… To celé bylo inciováno zejména státem, respektive Správou Železnic. A to je na tom to smutné…
Já chtěl zejména akcentovat tu neochotu samotné Ostravy chtít něco víc. Mít nějaké vize, které tady zcela chybí. Většinu komentáře jsem se věnoval zejména hlavnímu nádraží, které (nezlobte se na mne), Ostrava po delší dobu už úplně ignoruje. Sorry, ale řekněte mi, na co je nějaká revitalizace a modernizace předprostoru hlavního nádraží, když bude hlavní nádraží sloužit defakto úplně, ale úplně stejně, tedy jako nějaký bod, ke kterému je přístup defakto jen z jedné světové strany? Nemyslíte, že je to trochu mimo? Ano… Situace, kdy je nádraží svíráno železničními tratěmi není jednoduchá, ale neříkejte mi, že to nejde.
Hlavní nádraží může mít takový neskutečný potenciál být jakýmsi hlavním dopravním terminálem v centru Ostravy, ale… Ne. Ostrava to naprosto ignoruje.
Řekněte mi prosím. Pane Witozsi… Počítá se alespoň s tím uplným nutným minimem, tedy „zajížděním“, respektive přetrasováním, autobusových linek z Hlučína na nádraží? A nebo ani tenhle naprostý logický krok po modernizaci předprostoru hlavního nádraží není jistý, nebo se s ním dokonce vůbec nepočítá? Jestliže se alespoň s tímhle nepočítá, nejsou to potom zcela vyhozene peníze??
06.05.2024 21:27David Komár :
David Komár: Ještě bych dodal, že vytvořením smysluplného terminálu u hlavního nádraží by odpadl ten docela nesmyslný „dopravní uzel“, skrz 2 docela velké a chodcům ne úplně vstřícné křižovatky u sadu Boženy Němcové… Město by snad mělo chtít, aby se přestupování na MHD a zejména pak vazby na vlak zjednodušili, ne?
09.05.2024 10:57David Komár :
Je docela komické, že nyní vyšel článek s dosti rozporuplným a za mne zcela nesmyslným vyjádřením, které reálně zcela přesně vystihuje zdejší problém se dvěma nádražími.VRT – zastavení na hlavním nádraží nebo na nádraží ve Svinově?
13.05.2024 00:41