Další strategický projekt dostal přiklepnutou dotaci z evropského Fondu pro spravedlivou transformaci. POHO Park Gabriela se stane centrem pohornické krajiny, z bývalého dolu Gabriela vznikne návštěvnické centrum s bohatým programem a poutavou expozicí o těžkém životě horníků a jejich rodin.
„Tak už je to jisté, budeme rekonstruovat bývalý důl Gabriela. A nejen to. Projekt POHO Park Gabriela vytvoří na Karvinsku místo, kam lidé budou jezdit za zábavou, ale i historií hornictví. Vybudujeme tu centrum pohornické krajiny, které bude výchozím bodem i křižovatkou stezek pohornickou krajinou. Důl Gabriela je jen malý kousek od šikmého kostela, který v posledních letech na toto místo a jeho historii výrazně upozorňuje. Věřím, že nové návštěvnické, kulturní a zároveň technologické centrum tuto oblast ještě více zatraktivní,“ uvedl 1. náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro průmysl, energetiku a chytrý region Jakub Unucka a doplnil, že celkové náklady projektu jsou vyčísleny na 503 milionů korun. Ministerstvo životního prostředí kraji z Operačního programu Spravedlivá transformace přikleplo dotaci ve výši 428 milionů korun, z krajského rozpočtu na projekt půjde 75 milionů.
Kromě expozice o životě horníků a těžbě uhlí nabídne zrekonstruovaná kulturní památka, která posledních 20 let pouze chátrala, reprezentační prostory po konání konferencí, workshopů, festivalů a dalších nejrůznějších akcí. „Pohornické krajině Karvinska toho hodně dlužíme. Těžba černého uhlí toto místo obrovsky proměnila. Kdo viděl fotky Staré Karvinné nebo četl románovou kroniku Šikmý kostel, ví, že kvůli průmyslu odsud zmizely celé ulice s domy a zahradami, škola, obchody, hospoda. A proměnil se i běžný život místních lidí. Těžba sem přinesla opravdovou dřinu a s ní i životní tragédie havířů a celých jejich rodin. Hornických muzeí máme v republice několik, naše expozice ale bude jiná. Nebude jen ukazovat staré kahany, špachtle a kožené zástěry, bude vyprávět lidské příběhy, připomínat historii tohoto místa a vyjadřovat respekt obětem i životu lidí, které těžba tolik ovlivnila,“ řekl náměstek hejtmana kraje Jakub Unucka s tím, že flexibilní expozice bude umístěna v podzemí strojovny, kde byly původně umístěny těžní stroje a související technologie provozu.
Roční náklady POHO Parku Gabriela jsou odhadovány na 12 milionů korun. Hrazeny budou z rozpočtu kraje, přispívat by mělo i město Karviná. „Jsme rádi za každou investici, která do Karviné přijde. Pevněvěřím, že POHO Park Gabriela nebude jediným z projektů v rámci Fondu pro spravedlivou transformaci, který bude pro oblast Karvinska schválen. V každém případě se na projekt POHO Park Gabriela těším a věřím, že do Karviné přiláká mnoho nových turistů,“ řekl primátor Karviné Jan Wolf.
POHO Park Gabriela bude provozovat zapsaný spolek POHOPARK, jehož členy jsou Moravskoslezský kraj, krajská akciovka MSID, město Karviná a spolek Dokořán. „Jako Iniciativa Dokořán jsme provozovatelem volnočasového areálu Lodičky v Karviné. Do přípravy POHO Parku Gabriela vstupujeme s vizí zajistit programovou a provozní náplň tak, aby reflektovala nejenom minulost regionu, ale také vývoj k moderní budoucnosti. Chtěli bychom realizovat pestrý program, ať už v podobě stálých atrakcí, tak v podobě eventů. Nechceme to ale dělat pouze sami. Podobně jako je projekt centrem a průsečíkem aktivit v pohornické krajině, tak ze spolku bychom chtěli udělat koordinátora a podporu aktivit již fungujících aktérů nebo pořadatelů v regionu. Budeme jeho provoz stavět hodně na spolupráci,“ řekl člen rady a projektový manažer Iniciativy DOKOŘÁN, Michael Sikora a doplnil, že kromě zrekonstruovaného dolu je součástí projektu i novostavba informačního centra se zázemím pro návštěvníky. V areálu nebudou chybět odpočinkové prostory s malým bistrem, vzniknou zde pěšiny, cyklotrasy nebo odpočinkové plochy. Velkým lákadlem bude ferratová stezka na vrchol jedné z těžních věží.
„S přípravami projektu se na schválení dotace nečekalo. Už se zpracovává kompletní projektová dokumentace na rekonstrukci dolu, hotová by měla být ke konci roku. V nejbližších měsících nás také čeká zahájení záchranného archeologického průzkum lokality bývalého dolu. Samotná stavba by měla začít na přelomu let 2025 a 2026. I když první návštěvníky POHO Park Gabriela přivítá ve druhé polovině roku 2027, chystáme program, který toto mimořádné místo bude postupně oživovat a dostane jej do širšího povědomí ještě před dokončením rekonstrukce,“ řekl místopředseda představenstva MSID Petr Birklen, který řídí program POHO 2030 zaměřený na nové využití pohornicé oblasti.
pramen: msk.cz
Fukujáma :
Česko, země, kde již skončily dějiny a kde HDP vytvářejí státní zaměstnanci a animátoři průmyslových skanzenů. Proč totiž těžit ošklivé uhlí pro ošklivé koksovny jako někde v Polsku, kde ještě dějiny běží, když můžeme koks do koksovny v centru Ostravy dovážet třeba z Austrálie a být všichni v POHO na stezkách pohornické krajiny chytrého regionu ?
Marian Kechlibar :
Fukujáma:
Nevím, jestli vám to dochází, ale to australské uhlí je opravdu výrazně levnější. Tam to shrabávají bagry v povrchových jámách a lodní doprava je extrémně levná.
U nás byste musel vydržovat značně složitý systém pro ochranu životů lidí v hloubkách několika set metrů pod zemí, navíc v regionu, kde se těží už 200 let a nejlepší sloje jsou dávno fuč.
Šel byste sám osobně pracovat do podzemní šachty, kde vám hrozí udušení, uhoření nebo zavalení? Jestli ne, tak tam nepopohánějte druhé.
Ti Poláci (kteří mají mnohem kvalitnější žíly) si ostatně taky v Bruseli dojednali pozvolný odchod od uhelné energetiky.
28.05.2024 08:42Fukujáma :
Marian Kechlibar: A vy byste šel od zítřka od klávesnice podřezávat prasata na jatka ? Ne ? Ale šunku si na chlebíček dáte, že ? Tolik k argumentu o mé pracovní kariéře v hornictví.
Pokud jde o australské uhlí, tak obhajovat jeho transport „extrémně levnou lodní dopravou“ (!) přes celou planetu a současně připomínat, že i Poláci s kvalitnějším uhlím jsou postupně tlačeni k odchodu od uhlí v rámci „ekologizace“ EU, je contradictio in adjecto neboli kulatý čtverec. Jak se to podle vás stane, že může být levnější těžba uhlí a jeho transport z Austrálie do Evropy, když v Evropě je 15 km od ocelárny nebo teplárny v provozu šachta ? A bagry v Austrálii jsou k přírodě nežnější než bagry v severních Čechách ?
Máte v šuplíku nějaký převratný objev, pokud jde o výrobu oceli, abychom už mohli všichni prodlévat jen za klávesnicemi, případně se procházet stezkami pohornické krajiny na výletě z města s koksovnou v centru, která bude zpracovávat uhlí z Austrálie ?
Mx :
Fukujáma: sice je to smutná doba (že kupujeme tužky a auta z číny a nevyplatí se to vždy jen v Evropě), ale na Váš argument: jak je možné, že tužka nebo automobil se vyplatí vozit z číny a u uhlí z austrálie to podle vás nemůže platit?
28.05.2024 12:03Fukujáma :
Mx: Ptal jsem se, jak se to stane, že to může být levnější přes celou planetu, když šachta od ocelárny je 15 km. A moje otázka byla víceméně řečnická. Je zřejmé, že za to mohou evropské daně balené do vzletných frází o záchraně planety. Protože uhlí z Austrálie je, na rozdíl od toho evropského a včetně celoplanetární přepravy, nejspíše bezemisní.
JanikK :
Obrázky hezké, ale 428 milionů jen na dotaci :-) Vybouchat peníze z programu Spravedlivá transformace na tohle mi příjde šílené.
28.05.2024 20:42Karel :
Nazval bych to NEspravedilvá transformace. Od roku 1948 do roku 1989 se do regionu masivně valily peníze na neefektivní těžbu pro těžký průmysl sloužící sovětským (ruským zájmům). Od roku 1990 se masivně valí peníze do sociálních dávek. Je na čase uvědomit si, že cíl byl splněn = uhlí je vytěženo. Nyní tak je třeba oblast de-urbanizovat – tedy obyvatele přestěhovat zpět, průmyslové i obytné budovy zdemolovat a zalesnit. Sbohem a šáteček černouhelné ostravsko-karvinsko.
Fukujáma :
Karel: Přestěhovat, zdemolovat, zalesnit ? Jak zkratkovité. A jak nepoučené, domnívat se, že těžba a průmysl na Ostravsku začaly v roce 1948 kvůli sovětským zájmům.
Pavel :
Fukujáma:
29.05.2024 08:29Lodní doprava je na přepravenou tunu nejekologičtější druh dopravy. Energetická náročnost těžby v hlubinném a povrchovém dole je při přepočtu na vytěženou tunu nesrovnatelná.
Severní Čechy bylo hustě urbanizované území. To Austrálie není.
Fukujáma :
Pavel: Také mám rád vůni těžkého topného oleje a dehet na křídlech kormoránů :)
Já vím, že to vyjde levněji, dovézt uhlí z Austrálie, destilovat ho uprostřed městské zástavby v centrálním městském obvodu Ostravy a vyvézt do Severní Ameriky. To je prostě ta záchrana planety :) A do míst, kde bylo město Karviná, si zajet z Ostravy projít se na čistém vzduchu po POHOrnické stezce s naučnými tabulemi a dát si kapučínko v bistru pod spravedlivě transformovanou těžní věží.
Eva Bernaciková :
Záleží na účelu, pro který se to dělá. Tato krajina, která stihla za 30 let krásně zarůst stromy a loukami, kde se nic netěží, by měla být v prvé řadě chráněna od jakékoli expluatace, a to i v dobrém smyslu. Tady žili lidé, umírali lidé, byli násilně vystěhováni lidé, tak je velmi necitlivé dělat další „zábavní“ park. Představuji si chráněné území bez velké infrastruktury, spíše komorní záležitost. Cyklostezky? Proč? Zachovejme krajinu, která si celé území vzala zpět.
01.07.2024 13:27