POHO ENVI – Areál zámku Doubrava

Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje na svém zasedání 1. března 2023 rozhodlo uzavřít Memorandum o spolupráci při realizaci projektu „Vzdělávací centrum POHO ENVI – Areál zámku Doubrava“ s obcí Doubrava a společností Moravskoslezské Investice a Development a.s.

Dle kraje revitalizace zámku pomůže obci nabrat novou dynamiku rozvoje, příkladná rekonstrukce v souladu se současnými energetickými standardy pobídne k investicím soukromého sektoru, stane se dalším pilířem a uzlovým bodem rozvoje POHO2030 a naplní závazek MSK upravit vhodný objekt pro vznik střediska environmentálního vzdělávání.

Předmětem projektu je vznik nového centra, které zajistí efektivní naplňování Strategie rozvoje MSK, respektive Koncepce enviromentálního vzdělávání (EVVO) v návaznosti na Strategii rozvoje MSK 2019–2027, ve které se kraj rozhodl vytvořit vzdělávací centrum enviromentální a klimatické osvěty. „Vzdělávací centrum POHO ENVI“ – by se mělo zaměřovat na realizaci krátkodobých ekologických výukových programů pro děti a mládež, vzdělávací akce pro pedagogické pracovníky, organizovat vzdělávací akce pro širokou veřejnost a propagovat udržitelný rozvoj.

Zámek Doubrava je kulturní památkou nacházející se v centru obce, bez připojení na inženýrské sítě, smysluplného využití, je opuštěn a chátrá.

Popis projektu z předložených materiálů zastupitelstvu

CENTRUM REGIONÁLNÍ A ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ – ZÁMECKÝ DVŮR DOUBRAVA

Projekt se zaměřuje na vybudování centra regionální a environmentální výchovy a vzdělávání, které bude vycházet ze specifických potřeb obyvatel pohornické krajiny Karvinska. Jeho jedinečnost bude spočívat zejména v zasazení centra a jeho působnosti přímo do území silně ovlivněného hlubinnou těžbou černého uhlí, ale přitom stále s géniem loci zemědělské krajiny („kontrasty“ v pohornické krajině), ve výchovně-vzdělávacích činnostech zaměřených na aktivní seznamování se s bohatou kulturou a historií regionu a dovednostmi našich předků („kořeny“ pro lidi žijící v pohornické krajině), v provozu šetrném vůči životnímu prostředí a v nízkoenergetickém standartu se začleněním využívaných prvků ve výchově a vzdělávání jako příkladů dobré praxe („vize“ nejen pro pohornickou krajinu) a ve venkovních badatelsky orientovaných výchovně-vzdělávacích aktivitách přímo v pohornické krajině s řadou přírodních a krajinných fenoménů („poznávání a obdivování“ pohornické krajiny).

CO SE CHYSTÁ?

Budova zámku

Dominantu areálu dvora v Doubravě představuje památkově chráněná budova barokního zámku z 18. století. Těžiště celého projektu spočívá právě v rekonstrukci tohoto objektu, který bude zároveň plnit ústřední roli v zamýšleném záměru vybudovat zde centrum regionální a environmentální výchovy a vzdělávání.

Přízemní místnosti jsou zaklenuty zrcadlovou klenbou a dokonale tak vytvářejí dobovou (historizující) atmosféru místa. Toho lze v rámci projektu plně využít a tak se jednotlivé místnosti promění v zámeckou dobovou kuchyni s kamny (výukové programy zaměřené například na ukázky přípravy tradičních pokrmů, velikonočního či vánočního pečení, nebo povídání u kamen o bylinkách, které budou růst v zámecké bylinkové zahrádce), třídu venkovské školy (nepůjde o pouhé dobové ukázky psaní či „trestání“ žáků; koncept venkovského učitele z přelomu 19. a 20. století toho nabízí mnohem více – kromě žáků se rovněž stará například o včely a sad). Nebudou zde chybět rovněž místnosti věnované řemeslům našich babiček a dědečků (dobové „soft“ dílny) – dílny zaměřené například na předení či tkaní, na práci s kůží, které ožijí nejen v rámci výukových programů, ale také během besed či kurzů pro širší veřejnost.

Přízemí může ale stejně tak sloužit jako prohlídkový okruh pro návštěvníky v rámci tzv. „muzea bez provázků“ (aneb sahat na exponáty se doporučuje). V přízemí bude umístěna expozice připomínající původní majitele zámku, rod Mattencloitů. Byl to právě Richard Mattencloit (1759-1837), kdo nechal zámek vystavět a pokoušel se zde o těžbu uhlí, úspěšný byl však až jeho syn. Mattencloitové budou sehrávat významnou roli v příběhu vznikajícího centra regionální a environmentální výchovy a vzdělávání. Byli podnikaví a měli vizi. Čemu by se na svém panství v krajině Karvinska věnovali dnes, kdyby zámek na začátku 20. století neprodali? 

V prvním patře se klenuté stropy nedochovaly, jsou ploché. První patro tak umožňuje zcela jinou dimenzi výchovně-vzdělávacích akcí a jiný styl práce s veřejností. Odpovídat tomu bude nejen vstupní místnost s expozicí věnovanou proměnám pohornické krajiny Karvinska s relaxační zónou, ale také moderní přednášková místnost, přírodovědná laboratoř či knihovna s besednicí u kulatého stolu.

Naše současná společnost stojí na základech, které položili naši předkové, a s touto symbolikou chce pracovat také centrum regionální a environmentální výchovy a vzdělávání v Doubravě (proto zrovna takový charakter přízemí). A nejen to! Chceme, aby se součástí příběhu regionálního a environmentálního centra stala také osobnost významného těšínského středoškolského profesora Jana Leopolda Šeršníka (1747–1814), jehož tehdejší metody práce s mládeží byly nadčasové. Vytvářel také veřejné muzejní sbírky, založil knihovnu, zasloužil se o rozvoj školství na Těšínsku, byl těšínským regionálním znalcem. Pokud, historicky vzato, za prostory (hmotou) centra stojí Richard Mattencloit, tak za náplní centra (duchem) stojí Jan Leopold Šeršník.

Ostatní budovy zámeckého dvora (které však budou sehrávat neméně důležitou roli)

Na zámeckou budovu navazuje postranní přístavba, která v minulosti sloužila jako panské vězení s kamennou lavicí, kde prý byli biti vzdorovití sedláci. Tato budova se promění v návštěvnické centrum a kanceláře.

Z druhé strany uzavírá zámecký dvůr pás budov, přičemž první z nich (umístěná nejblíže zámku) bude sloužit jako dům správce. Vzhledem k tomu, že velká část aktivit centra je založena na fungování areálu jako malého zemědělského sídla, je potřeba, aby někdo dohlížel na jeho bezproblémový chod. Jestliže se má zámecký dvůr skutečně probudit k životu, je potřeba aby zde sídlil i „staro-nový správce zámku“, který zajistí každodenní chod zámeckého areálu (chov zvěře, bylinková zahrádka, políčko, …).

Na tuto budovu dále navazují garáže, které by se měly z části proměnit v dobové „hard“ dílny, konkrétně v kovárnu a truhlářskou/tesařskou dílnu. Pracovní sousloví dobové „hard“ dílny popisuje fakt, že bude při práci vznikat více odpadu a hluku, a také logicky patří mimo hlavní budovu zámku. Dílny by mohly ožívat nejen v rámci nejrůznějších výukových programů pro žáky a studenty, ale také během besed či kurzů pro širší veřejnost.

Další část garáží se promění v zastřešený prosklený prostor, který poslouží jako venkovní učebna, zároveň se však jedná i o prvek, který umožní zámecký dvůr propojit s vnější částí areálu s výhledem na nedaleké poklesové jezero Kozinec.

Na tyto prostory dále navazuje sýpka se zajímavým sklepením. Tím se dostáváme k třetí osobě spojené s příběhem centra, a tím je Ondráš Šebesta (1680-1715). Podle tradované legendy se má právě ve sklepeních Doubravského zámku (anebo ve sklepeních sýpky?) ukrývat poklad zbojníků. Při práci s dětmi a mládeží je nesmírně důležité pracovat také s tajemstvím, romantikou a dobrodružstvím, a i na toto chceme v centru pamatovat. Tato budova by mohla kromě představování dobových ukázek spojených s pracemi na poli, sušení bylin, umožnit také příležitostné přespání.

Zemědělské zázemí zámeckého dvora

Kromě již zamýšlené a zmíněné bylinkové zahrádky, sadu či včel, je součástí areálu také zámecký park. K budovám dvora přiléhá i louka, pastvina a nebude chybět ani políčko, na kterém se budou pěstovat staré odrůdy zemědělských plodin. Celý areál pak bude oživen chovem drobného zvířectva (slepice, králíci, ovce). Vše tak, aby celý areál zámeckého dvora působil jako jeden integrální celek, ve kterém by si žáci, studenti, ale i veřejnost mohla autenticky ochutnat svět našich předků, seznámit se s příklady dobré praxe a kdo ví, dospět tak třeba k vlastnímu rozhodnutí, jakým směrem jít dál… Areál bude protkán chodníčky a doplněn také menší vodní plochou, a kromě výchovně-vzdělávací funkce bude tedy plnit i funkci rekreační a relaxační. Umožní návštěvníkům na chvíli v dnešní uspěchané době zpomalit a poskytnout prostor nejen pro poučení ale také pro sebereflexi. Pasoucí se ovečky se zvonky na krku, bzučící včelky vracející se se zásobami do úlů, vrkající holubi v holubníku – tak „málo“ stačí na alespoň krátké zastavení se v čase, k nasměrování na celý život.

zdroj: msk.cz

Související články

• 08.10.2024: Nájemní bydlení v obci Doubrava
• 22.11.2023: Zámek Doubrava – aktuálně
• 09.11.2023: Příprava území Dědina – výstavba infrastruktury
• 20.05.2023: Další dvě důlní věže budou mít památkovou ochranu
• 03.03.2022: Zámek Doubrava