Město Ostrava vypsalo dne 15. 12. 2021 veřejnou zakázku pod názvem „Ostravský mrakodrap“.
Předmětem veřejné zakázky je následující:
Předmětem této nadlimitní veřejné zakázky je budoucí koupě Jednotek a podílu na Zastavěném pozemku pod Parkovacím domem v rámci stavby Ostravský mrakodrap. Předmětem veřejné zakázky je v této souvislosti projekční příprava a výstavba stavby Ostravský mrakodrap, sestávající ze:
a) stavebních úprav stavby č.p. 2691, která je součástí Pozemku parc. č. 1013/54, jako bytového domu
b) stavby parkovacího domu na Pozemku parc. č. 1013/125 včetně realizace související technické, dopravní a zelené infrastruktury (a to také na jiných pozemcích, než těch, které tvoří Předmět převodu), vše v k.ú. Moravská Ostrava, obec Ostrava.
Ostrava tak hledá kupce na objekt, který má nejen věžový dům na Ostrčilově ulici rekonstruovat, ale také vypracovat projektovou dokumentaci na povolení stavby a provedení stavby dle investičního záměru, který vypracovalo studio AI – DESIGN, s.r.o. architektky Evy Jiřičné v roce 2021.
Zájemci se mohou přihlásit do 31. března 2022. V tomto případě můžeme vidět hned několik rozdílnosti s jinými zakázkami. Doba vypsání zakázky je téměř 4 měsíce (od 15.12. 2021 do 31. 3. 2022). Například u veřejné zakázky na řešení přednádražního prostoru hlavního nádraží v Ostravě to byly pouze necele dva měsíce (od 15. 12. 2021 do 31. 1. 2021). Následně prodlouženo do 7.2. 2022.
Další rozdíl spočívá v projektové přípravě. Zatímco například u projektů jako Nové Lauby, bytovým dům Janáčková, bytový dům Biskupská je objednatelem projektové dokumentace město. Je v případě objektu na Ostrčilově ulici objekt prodán s investičním záměrem, nikoliv však projektovou dokumentací jak pro stavební povolení (v případě parkovacího i pro územní povolení), či pro provedení stavby.
Vypsání veřejné zakázky prodeje výškového objektu na Ostrčilově ulici však nemění nic na tom, co jsme popsali v článku OVASTORY #83 – Ostrčilova. Objekt má nedostatečnou konstrukční výšku z čehož plynou nedostatky jak v technickém provedení a komfortu bydlení, tak v samotném povolovacím procesu, kdy rekonstrukce již jednou povolena nebyla. Viz v odkazovaném článku.
Objevily se i názory, že když nyní za pouhou studií stojí slavné jméno paní architekty Evy Jiřičné, tak přece již stavební úřad stavbu povolit musí. My však snad doufáme, že žijeme ve státě, kde se stavby povolují na základě splněných podmínek legislativy, ne podle jména autora projektové dokumentace.
V letních měsících také město Ostrava vypsalo tržní konzultace k výškové objektu. Napřímo adresně bylo osloveno 17 společností, mezi kterými jsou i velcí hráči typu Penta Investments nebo Finep Holding. V lednu proběhla prohlídka pro zájemce. Zájemci byli tři a nechtěli být uvedeni, jak vyplývá z reportáže České televize.
Ostrava se zároveň smluvně zaváže, že v rekonstruovaném objektu odkoupí 15 bytů, jejichž cena teprve bude určena na základě více faktorů. Předkupní smlouva definuje tyto byty:
3x 1+kk
7x 2+kk (s balkonem)
3x 3+kk (s balkonem)
2x 4+kk (s balkony)
Cena za jeden byt však bude pro město opět neskutečně nákladná, která se odvíjí od celkového technického řešení stavby. Neodpovídá definici městského bydlení, která budují města, aby aspoň částečně pokryla nabídku cenově dostupného bydlení. Ostrava se prezentuje, že je jediné (nebo jedno z mála) měst v ČR, které tento postup (prodání pozemku s projektem a slibu budoucího odkupu části stavby) provádí. Není se čemu divit, pro města je nevýhodný, drahý.
Jednodušeji řečeno to znamená, že za vysoké náklady Ostrava získává nižší počet bytů, než kdyby stavěla ekonomicky a enviromentálně přijatelné / rozumné stavby. Takové stavby však titulky v médiích tak nezaujmou.
Příklad z jiného města
Velmi kontrastně pak působí veřejná zakázka na výstavbu polyfunkčního domu s městskými byty, kterou v nedávné době vypsal IPR Praha. Přesněji: „PALMOVKA – ZENKLOVA; OBJEKT Č.1; INVESTIČNÍ AKCE PDS Č.45884“
Podívejme se, jak je návrh stavby hned v úvodu pražského projektu definován:
Jak jste si mohli sami přečíst, důraz je kladen na hospodárnost, udržitelnost. To však prosklený věžový dům, s balkóny po obvodu není a nebude. To se již ale dostává do oblasti energetické náročnosti budov, českého energetického mixu apod. Vlastně cela tahle část provedení stavby je již dost imaginární. Nevíme, jestli se nejde kupec a nevíme, jak bude nyní postupovat stavební úřad. Je také velmi složité popsat ekonomičnost a efektivitu výstavby městského bydlení (veřejný investor) v jednom článku . Navíc ve společnosti, kde se většina, i odborné veřejnost, rozhoduje na základě vizualizace libí/nelíbí.
Související články
- 19.09.2023: Ostrčilova – aktuálně
- 29.11.2021: OVASTORY #83 – Ostrčilova
- 03.02.2021: Rekonstrukce výškového domu Ostrčilova
- 06.04.2018: Snížení výškové budovy Ostrčilova 4
- 11.03.2015: Úpravy ploch před ZŠ Ostrčilova
- 16.01.2015: Zásahy do krajiny – prosincec
Vítek :
Na „věžáku“ je nejhorší jeho pověst. Prý se kymácí,může se propadnout do země apod. Mám pocit, že to výrazně snižuje hodnotu potencionálních bytů.
26.01.2022 07:41Po internetu koluje plno různých videí z odstřel budov, třeba hotelů a casín v Las Vegas, kdy se zdá, že provoz v okolí není příliš omezen. Docela by mne zajímalo, zda je možno takový dům odstřelit, aby se položil na parkoviště za ním a kolik by to stálo.
Aleš :
Takovy dum by se mohl asi odstrelit smerem do jeho stredu.
A ano, kazdy vysoky dum se houpe.
26.01.2022 09:27Marian Kechlibar :
Není mezi stavbou nového objektu a rekonstrukcí objektu existujícího docela podstatný rozdíl? To druhé je o dost problematičtější, některá rozhodnutí za vás udělali dávno mrtví lidé a vy si s nimi nějak musíte poradit.
Jinak děkuji za pobavení nahlédnutím do toho, jak i do Prahy proniká „virtue signalling“. Ten odstavec o soudržnosti jsou čisté kecy toho druhu, který už pěkně zamořil anglosaský prostor. Většina lidí spolu dřív koexistovala, aniž by architekt musel přizpůsobovat stavbu činžáku tomu, že Kučera v 1.patře je gay a Nguyen v přízemí zase Vietnamec. Záchod, koupelnu, kuchyň, 2-3 pokoje a příjemný výhled chtějí všichni.
A ti jedinci, kteří otravují život ostatním sousedům, třeba pořádáním večírků ve dvě ráno a zvracením na schodech (úplně stačí ožralí turisti v AirBnB, netřeba spekulovat dál), ti se architekturou nijak nevyřeší. Leda by pro ně byly určené nějaké speciální zvukotěsné kotce s blicími kanálky zaústěnými do kanalizace, což se tak ale asi nemyslelo.
aldar :
Poprosím všechny aby přestali tomuto věžáku říkat mrakodrap! Mrakodrap je dům, který má alespoň 40 pater a 150 metrů výšky, což tento věžáček opravdu nemá. Děkuji.
Crazym :
aldar: Tomu domu se říká „Ostravský mrakodrap“ a ne mrakodrap. Pokud v tom necítíš tu ironii, těžko se ti to bude vysvětlovat :D
Michal :
A já bych poprosil všechny, aby tu nesmyslnou definici mrakodrapu, který má alespoň tolik a tolik metrů, přestali používat. Děkuji.
26.01.2022 16:12Johnny :
Já kritice v článku rozumím, ale zrovna tento projekt s sebou nese určitá specifika, která je třeba brát v úvahu a článek je nereflektuje. Ostravský mrakodrap je stavba, která je součástí jisté kompoziční a panoramatické koncepce a v případě, že skutečně dojde k jeho demolici, tak Nová radnice a katedrála ztratí v panoramatu partnera. Podle všeho by se v tomto případě už nepodařilo zařídit, aby novostavba na téže parcele byla dominantou obdobných rysů, a tedy by to byla ztráta trvalá. Takže tady nejde o pouhé rozšiřování bytového fondu, snahy magistrátu směřují k zachování určitých historických kvalit, a to je, myslím, velmi cenné. I proto je srovnání s domem na Palmovce scestné, protože tam jde o dům v léta zanedbané čtvrti, navazující na blokovou zástavbu a dotvářející nároží, jehož cílem je rozšířit nabídku městského bydlení; určitě to není budova v centru, která vytváří panorama. Proto pražský projekt z principu vyžaduje zcela jiný, střídmější a subtilnější přístup.
Martin [msstavby.cz] :
Johnny: Jak tento, tak předchozí článek o věžovém domě na Ostrčilově ulici nevynáší nad stavbou jako takovou závěry. V článcích dáváme dohromady časové milníky a okolnosti kolem stavby, které jsou pro odbornou veřejnost zajímavé sledovat.
Jak uvedeno v textu, polyfunkční objekt na Palmovce je porovnáván se zadávacími kritérii. Hospodárnost, udržitelnost… Ne s umístěním stavby. I stavba na Palmovce se dá postavit nehospodárně, neudržitelně a neekonomicky.
Udělat z věžového domu na Ostrčilově ulici prosklenou stavbu s doplněním vykonzolovaných železobetonových balkonů nespadá ani do jednoho z míněných kritérií. Od tohoto řešení se odvíjí také cena objektu jako celek a z toho vycházející cena budoucích bytů. Ale jak jsem pro jistotu uvedli v textu: „To se již ale dostává do oblasti energetické náročnosti budov, českého energetického mixu apod.“…. Byť termika se učí ve fyzice snad již na základní škole.
27.01.2022 09:17Martin [msstavby.cz] :
Marian Kechlibar: Ne, normy platí stejně.
27.01.2022 09:20Johnny :
Martin [msstavby.cz]: No jo, jenže naplnit tyto požadavky u novostavby je násobně jednodušší, než u rekonstrukce. Proč tam AI design navrhnul prosklenou fasádu a balkóny víme, to že museli řešit nedostatky stávající budovy vychází z potřeby rekonstrukce, která zase vychází z potřeby zachovat panorama města. Zároveň ale projekt počítá s očesáním pláště budovy až na skelet a se zcela novým budováním fasády, takže se dá předpokládat, že nová skleněná fasáda bude využívat nejmodernějších technologií pro co nejnižší energetickou náročnost (Ostrava Tower má být taky skleněný barák a tento typ obav jsem nikde nezaznamenal, podobě Organica bude mít prosklenou fasádu a pyšní se certifikátem nízké energetické náročnosti – ono to jde vymyslet).
Tahle diskuse je navíc trochu postavená na vodě, poněvadž zatím je tady jenom IZ a jednotlivé stupně PD bude připravovat až případný investor, takže reálné technické a řešení ještě ani posuzovat nemůžeme :)).
27.01.2022 11:35Martin [msstavby.cz] :
Johnny: Prosklená fasáda byla navrhnuta čistě kvůli pocitu uvnitř objektu, jelikož má nízkou konstrukční výšku. Plochy jdou prosvětlit i s běžnými okny (jinak bychom všechny stavby měli prosklené, že).
Balkóny jsou čistě estetická záležitost…
Skla se dají modifikovat tak, aby byla energeticky účinnější. Vylepšení je však ale v řádech nižších desítek procent. Celoprosklená stavba, navíc vysoká, má problém v letních měsících s přehříváním a v zimních s úniky tepla. A co si budeme, větší ztráty jsou skrze sklo, než skrze stěnu. To je prostě vědecky daný fakt… Pro kvalitní pobytové podmínky je pak nutné celoprosklenou stavbu v létě nákladně chladit a v zimě masivněji vytápět. Z toho plynou náklady na samotné technické a technologické vybavení budovy a náklady na dodanou energii budově. Stále je a dlouho bude, nejlepším řešení u celoprosklených fasád, předokenní stínění. Buď pevné, nebo mechanické.
Porovnávat objekt s Organicou je zcela mimo. Aniž bychom věděli technické specifikace jednotlivých technologií, stačí se podívat na objem a tvar budovy a z toho si vypočítat koeficient budovy. Tato bilance se dá odvodit klidně u investičního záměru…
Když to hodně zjednoduším na elementární kvádry. Objekt na Ostrčilově ulici je kvádr o půdorysných rozměrech 18/21m a výškou 68m. Ochlazovaná plocha této budovy je pak 5482m2. Objem budovy je 25704m3.
Pokud opravdu hodně zjednoduším tvar Organicy (ale stačí na to jakákoliv jiná admin.budova) je to krychle o půdorysu 65/65 s výškou 25m a vnitřním atriem.
Plocha obálky budovy pak činí 8225m2 a objem 95625m3.
Poté se počítá poměr plochy obálky budovy k objemu budovy. U věžového domu na Ostrčilově ulici poměr vychází 0,21. U Organicy 0,086. Čím menší výsledek, tím lepší. jen pokud to čte nějaký energetický specialista, je to fakt zjednodušené :)
Pokud je hodnota součinitele vysoká, tlačí se právě na fasádu. Z čehož automaticky vypadává celoprosklení. Takže, čím kompaktnější tvar objektu, tím lépe. Výškové, štíhlé, budovy pak nevychází již z tohoto poměru dobře. Organica je navíc administrativní budova, kde není pobyt osob 24h/den. Samotná stavba pak umožňuje kvalitně provést rozvody vzduchotechniky. Navíc balkóny, tedy balkónové dveře, přispěji k velkým energetickým ztrátám. Bylo by ještě vhodné, jaký certifikátem se Organica pyšní. Stačilo, aby známý, co se podílel na posouzení vnitřního prostředí budovy pro uměleckou fakultu OU na Černé louce, podíval na vizualizaci, a řekl to stejné, co píšu já.
Ostrava Tower je podobný příklad. Energeticky a udržitelně nevhodně navržena budova. Že jsi k ní výtky neslyšel, neznamená, že nejsou. Ale to je soukromá stavba, ať so soukromý investor.
Neřekl bych, že to je diskuze postavena na vodě. Jen nemáš vědomosti v této problematice jako je energetické posuzování budov.
27.01.2022 16:53Dan :
Johnny: Me se libi, jak se v soucasne dobe i k slozite problematice vyjadruje ocividne kde kdo, aniz by k tomu mel znalosti😀
27.01.2022 17:12Dan :
Marian Kechlibar: A co vas na tom tak stve? Bohuzel zijeme stale v dobe, kdy soukromnik odmita poskytnout najem lidem na zaklade viry, sexualni orientace nebo barvy pleti. Viz ex Residomu u ktereho se provalilo, ze u najemcu meli kolonku na barvu pleti :))
27.01.2022 17:25Johnny :
Martin [msstavby.cz]:
Ano, proto jsem psal, že víme, proč tam to prosklení je; kvůli optickému zvětšení prostoru. Balkóny nejsou čistě estetická záležitost, byly navrženy co největší (v podstatě kopírujou hranici nosnosti), aby navýšily komfort bydlení. Na spoustu domů v Porubě se v posledních letech přidělala spousta balkonů, a to určitě ne z estetických důvodů, ale prostě aby lidé v těch domech měli balkon. Obojí je tedy snahou udělat ty byty obyvatelnějšími (pak se můžeme bavit o tom, že to třeba šlo navrhnout i jinak, Jiřičná s Vágnerem ovšem viděli toto jako nejlepší řešení).
Dále, já jsem přece nezpochybnil, že ta energetická náročnost bude vyšší, jenom jsem konstatoval, že nejde o žádný mimořádně neekonomický projekt, ale o poměrně běžné řešení – i proto jsem zmínil Ostrava Tower, ne, že by na to neplatily stejné výhrady, ale že je nikdo nevznáší (tj. samotný fakt, že ty výtky nezaznívají – ani tady – byl smysl mého sdělení), protože to zkrátka není nic neobvyklého stavět výškové domy se skleněnými fasádami. Jenom ve Vídni se podobných v tuto chvíli staví celá řada, v Německu a v dalších zemích světa právě tak (a tady se často německá města dávají za vzor). A proto pocit, že chceme být papežštější než papež; návrh rekonstrukce OM zkrátka není nijak extrémně nešetrný. Jak sám píšeš, je to dáno hmotou (tj. výšková budova na relativně malém půdorysu), a to je opět to, o čem jsem psal – dědictví v podobě existující budovy, se kterým se buď nějak naloží, anebo o něj přijdeme.
Proč jsem zmiňoval, že musíme počkat na PD je právě mimo jiné to, že investor tam klidně to předokenní stínění může naprojektovat.
Dan:
27.01.2022 19:13Mně se zase strašně nelíbí, když se tady místo relevantní diskuse začínají kupit osobní invektiva. Moje znalosti laskavě nechte být, poněvadž o nich nic nevíte; dle mého je vysvětlení prozaičtější. Martin a já zkrátka přikládáme různým kritériím různou významnost – nemyslím si, že by došlo k neshodě na úrovni fakt, ale na úrovni jejich zhodnocování v kontextu. A od toho tady přece diskuse jsou.
Martin [msstavby.cz] :
Johnny: V Evropské unii platí jednotný systém na posouzení energetické náročnosti budov. Který je pravidelně zpřísňován. Což má logické důvody. Vše je definováno směrnicí, která je překlopena do národní legislativy.
Ta definuje mnohé. Mimo jiné i to, jak „zeleně“ je posuzována v jednotlivé zemi EU elektrická energie, která je zdrojem pro většinu primárních i sekundárních systémů v domech. Zmíněné Německo a Rakousko má výhodu v tom, že větší část elektrické energie pochází z obnovitelných zdrojů. V ČR je elektrická energie posuzována vlastně jako špinavý zdroj. Zatím stojí energetický mix naši výroby. To má za následek i zhoršení výpočtu pro el. energii. U českých staveb se musí poté navrhnout taková opatření, která zajistí dostatek zdrojů energie v objektu ekologickou, nebo ekologičtější cestou. Proto třeba novostavba rodinného domu v Německu může být vytápěna elektřinou, ale v ČR by takto navržený rodinný dům neprošel.
Náš špatný energetický mix má za následek to, že stavby se stávají takovými malými elektrárnami. Každá technologie navíc stojí peníze nejen při pořízení, ale také v následné údržbě. Proto navrhnout celoprosklený výškový objekt v našich podmínkách je něco jiného, než postavit takový objekt v zahraničí. Se zbytečně zvýšenou spotřebou energie na klimatizování přehřátých prostor vzniká i vyšší nárok na energie dodané budově. Z toho plynou i vyšší nároky na jiné, ekologičtější zdroje energie pro objekt.
Jelikož stavba již vychází z daného tvaru, který není přívětivý, je absolutně proti energetickým nárokům ji realizovat celoprosklenou. Pokud se budeme bavit, že investor v projekční fázi dodá předfasádní stínění, tak bude muset část zasklení snížit pro umístění roletových boxů, nebo umístí pevné stínění, které však pak radikálně mění vzhled budovy. Otázkou pak je, proč by město mělo kupovat byty, které budou sloužit jako městské v objektu, který je svou podstatou velmi drahou záležitostí a jeho provoz bude rovněž nákladný.
K tomu Německu snad jen krátce. Na poměry Německa, které má větší populaci a je diametrálně bohatší se tam moc výškových staveb nestaví. Pak je také důležité rozlišovat funkci objektu. Vyšší bytové domy vypadají většinou třeba takto https://www.frankfurt-greencity.de/fileadmin/user_upload/_imported/0209.jpg
27.01.2022 20:22Marian Kechlibar :
Dan:
Všimněte si, že se tam mluví o „výstavbě“, ne o „politice pronajímání“.
Umím si představit, že město deklaruje nějakou formu inkluzivní politiky při pronajímání svých vlastních bytů.
Ale není mi patrné, jaký vliv bude mít budoucí složení nájemníků, které se notabene ani nedá odhadnout na 50-100 let předem, na samotnou výstavbu, pomineme-li tedy bezbariérovost. Jak už jsem psal v minulém komentáři, všichni chceme od bytu zhruba totéž – plochu přiměřenou velikosti rodiny, klidné prostředí, bytové jádro a pár pokojů.
Nebo by mi jako nájemníkovi bulharského původu (otec je Bulhar) nějací experti přidělili byt s tureckým WC, protože v Bulharsku je to běžné? (Absolutně bych o něj nestál.)
27.01.2022 20:43Dan :
Marian Kechlibar: Chapu, jak to myslite. Ale to je podle me mysleno obecne. V rovine takove, ze mesto neslektuje vyber najemniku podle rasy, orientace.
Nedokazi si pak predstavit, jak by takovy byt pro homosexualy mel vypadat po stavebni strance :D
01.02.2022 11:51Dan :
Johnny: Mate pravdu, ze nemohu znat vase znalosti. Ale dokazu si je odvodit z toho, co pisete. Budete takovy vseznalek. Za vase rady, ze brzy bude dostupne sklo, co razantne snizi prehrivani budov, by byl rad nejdeen energeticky specialsta, neli vedec.
01.02.2022 12:16Johnny :
Dan: A já jsem o takovém skle copak někde psal? Z mých sdělení, totiž ve vašich komentářích nezůstalo ani zbla. A proto ještě svoje hlavní připomínky ve zkratce shrnu:
1. Význam pro panorama
2. Je třeba brát v potaz, že je to dědictví, nikoliv návrh novostavby
3. Prosklená fasáda není sama o sobě nic neobvyklého nebo špatného
4. Balkony nejsou jenom estetická záležitost, ovlivňují komfort bydlení
5. Další stupně PD můžou výslednou podobu stavby změnit, nevíme, jak moc
To, co píše Martin je všechno pravda, otázka je, jaké závěry z toho dělat. Ano, je tady problém energetického mixu, ale ten se proměňuje a bude dál proměňovat, zatímco ten barák tu snad nějakých sto let zase bude stát. Ekologičtější zdroje energie (záleží taky které konkrétně) pro objekt taky nejsou nic, co bychom neměli ve městě chtít, byť to stojí víc – existuje na to zase řada dotačních titulů (mimo rozpočet města). I tady by odpovědi měly přinést další stupně PD. Že je ten projekt pro město nákladný, je relativní; pokud připustíme, že je to pravda, zůstává otázka, jestli za to zachování panoramatické dominanty nestojí.
Jsou to všechno příspěvky do polemiky ke zvážení. Já sám ještě řadu otázek (typu stojí/nestojí to za to?) pro sebe nemám vyhodnocenou. Pokud vám moje příspěvky připadají jako všeználkovské tlachy, tak je nemusíte číst. Ostatní ale můžou zajímavě reagovat i na věci, které jsem skutečně napsal (což pohádka o zázračném skle není).
01.02.2022 13:36Dan :
Johnny: Ano, psal. Viz 27.01. V 11:35
“ Zároveň ale projekt počítá s očesáním pláště budovy až na skelet a se zcela novým budováním fasády, takže se dá předpokládat, že nová skleněná fasáda bude využívat nejmodernějších technologií pro co nejnižší energetickou náročnost”
Tohle proste technologie zaskleni nedokazi
01.02.2022 13:52Martin [msstavby.cz] :
Komedie pokračuje. Zájem projevil jen jeden subjekt, přičemž město napřímo oslovilo více jak desítku největších developerů v ČR a měla reklamu snad všude za hodně peněz.
Zájemce je zatím uveden anonymně. Odhad prodeje výškového domu, s pozemky apod. byl odhadnut na cca 43mil. (viz posudek). Zájemce nabízí více jak 4x více, přesněji 187.291.739,66Kč. Tohle bude ještě zajímavé.
https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0003636/zakazka/480791
06.04.2022 11:35Ambry :
Proč komedie?
06.04.2022 12:46Jan :
Nemá někdo info jak to dopadlo?
03.05.2022 18:49Martin [msstavby.cz] :
Zájem projevil jen jeden subjekt, přičemž město napřímo oslovilo více jak desítku největších developerů v ČR a měla reklamu snad všude za hodně peněz.
Zájemce je zatím uveden anonymně. Odhad prodeje výškového domu, s pozemky apod. byl odhadnut na cca 43mil. (viz posudek). Zájemce nabízí více jak 4x více, přesněji 187.291.739,66Kč. Ticho po pěšině.
https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0003636/zakazka/480791
05.05.2022 07:25