Poutače (III): Globus/Kormidlo Otty Ciencialy, Směry a Pohyb Zdeňka Kučery.
Zatímco v minulých dvou dílech jsme si představili poutače, které měly vedle funkce estetické rovněž výraznou užitnou funkci (poutače informační, reklamní, navigační apod.), v dnešním díle si představíme objekty, jejichž funkce byla přednostně, ne-li výhradně estetická. Jde tedy o plastiky v pravém slova smyslu, a ačkoli bývaly označovány jako poutače, poutaly pozornost především svou uměleckou stránkou.
Jedním z takových poutačů je kovový objekt u horního konce obchodní galerie Kotva v Zábřehu. Vytvořil jej roku 1967 havířovský sochař Otto Cienciala, který v 60. letech vytvořil mnoho uměleckých děl ze svařované oceli. I proto byl roku 1969 pozván také na druhý ročník Mezinárodního sympozia prostorových forem, kde se pracovalo výhradně s kovem (v sadu Milady Horákové má dnes z této akce litinový sloup). I poutač u Kotvy můžeme označit za typickou prostorovou formu. Na červeno-modře natřené ocelové konstrukci s horizontálně položeným kruhovým prvkem jsou „na stojato“ připevněny dva velké, uprostřed opět dokulata vykrojené nerezové plechy. Plastika může akcentací kruhu připomínat globus, ale také např. kormidlo – takový námět by ostatně docela souhlasil s názvem obchodního střediska. Je třeba dodat, že léta špinavá, rezivějící a polepená plastika byla v loňském roce vyčištěna a nově natřena několika občany města, kterým nebyl osud díla lhostejný. Tento počin zaujal i úřad městského obvodu, který nyní s plastikou počítá při rekonstrukci předprostoru obchodní galerie.
Otto Cienciala: prostorová kompozice, 1967 (foto Jakub Ivánek)
O poznání méně štěstí měl zajímavý poutač s námětem směrů, který vytvořil roku 1978 pro atrium domu služeb Odra ve Výškovicích konstruktivistický výtvarník Zdeněk Kučera. Kovová plastika spočívala na sloupu půdorysu řeckého kříže, z něhož nahoře široce do prostoru vybíhaly směrové ukazatele – téměř jak okvětní lístky květu. Místo pestíku pak z jeho středu nahoru vyčnívala geometricky stylizovaná zaťatá pěst. Snad měl poutač symbolizovat směřování lidského úsilí, jehož plody mohou „rozkvétat“ všemi směry. Co se s plastikou stalo, je dodnes záhadou. Víme jen, že už v roce 1982 ji na tomto místě nahradil poutač nový – Práce a chléb Vladislava a Jana Gajdových.
Zdeněk Kučera: Směry, 1978 (foto Petr Sikula)
Zdeněk Kučera je však také autorem dosud existujícího, velmi zdařilého poutače Ostravských komunikací v Mariánských Horách. Ačkoli se touto realizací trochu vracíme na začátek vyprávění, tedy k poutačům označujícím vstup do podniku, jeho místo mezi poutači ztvárněnými primárně jako umělecká díla je neoddiskutovatelné. Objekt se skládá z vysokého betonového pylonu se zapuštěným nápisem „Ostravské komunikace“, na jehož vrcholku ční kovový objekt ztvárňující to, k čemu napomáhá činnost podniku. Jde o dva čistě ztvárněné, konstruktivně pojaté hranoly, které v dynamickém zvlnění symbolizují oživení geometrického útvaru proudem života, jehož výrazem je právě pohyb. Je zvláštní, že plastika s tímto námětem byla zhotovena právě v roce převratných společenských změn – roku 1989. Poutač byl donedávna zarostlý křovím, což neumožňovalo vnímat jej v celistvosti i s podstavcem. Kéž by podobně jako ono křoví zmizelo i oplocené parkoviště v těsné blízkosti objektu.
Zdeněk Kučera: Pohyb, 1989 (foto Jakub Ivánek)
Popisovaná umělecká díla naleznete na stránkách databáze Ostravské sochy autora článku Jakuba Ivánka.
http://ostravskesochy.cz/dilo/616-prostorova-kompozice-Kormidlo-Globus
http://ostravskesochy.cz/dilo/954-Smery
http://ostravskesochy.cz/dilo/847-Pohyb
Související články
- 11.06.2016: Ostravské sochy #8
- 04.06.2016: Ostravské sochy #7
- 22.04.2017: Ostravské sochy #53
- 15.04.2017: Ostravské sochy #52
- 08.04.2017: Ostravské sochy #51
- 01.04.2017: Ostravské sochy #50
riltr :
Plastika směry od Zdeňka Kučery měla smůlu. Z vyprávění architektky Majkové (autorky OD ODRA) vím, že plastika byla nahrazena dílem Práce a chléb, které mělo být původně určeno pro předprostor Muzea revolučních bojů na Nádražní ulici. Protože se toto dílo (Práce a chléb) zdálo jednomu ze soudruhů ze schvalovací komise velmi podobné erbu sociální demokracie, komise jeho umístění na tomto stranicky důležitém místě zakázala. Hledalo se tedy místo nové a čert ví proč byly vybrány právě Výškovice a právě místo, kde už stálo dílo Zdeňka Kučery. Podle slov arch. Majkové proti této výměně architektka protestovala u svých nadřízených ve STAVOPROJEKTU Ostrava, ale neúspěšně…
Kam se podělo dílo původní i to následující architektka nevěděla.
Jen chci ještě upozornit na kvality OD ODRA, které jsou na fotce díla Zdeňka Kučery jasně zřetelné. Použítím kombinace mozaiky, šatovských dlaždic, pískovcového obkladu a v části fasády domu služeb opaxitového skla se tyto objekty zcela vymykaly dobovým výtvarným kvalitám ostatních podobných objektů minimálně v Ostravě. Škoda že stále žijeme v době, která není schopna ocenit výtvarné kvality ne příliš starých realizací, i když věřím, že i v tomto směru se pomalu blýská na lepší časy
20.06.2016 09:27mJožka :
Podle pamětníka společnosti Ostravské komunikace,a.s. měl poutač na fotce č. 3 s „hranoly,… v dynamickém zvlnění“ vyjadřovat pohyb sněhu při zimní údržbě komunikací přední šípovou radlicí.
09.08.2016 07:09