Ostravské sochy #8

Jakub Ivánek | 11.6.2016 | OSTRAVA | #poutače, #sochy | 1 komentář

Poutače (II): vítací poutače Miroslava Karpaly a Bronisława Firly, poutač Vítkovických železáren Rudolfa Kouby a poutač autokol Emila Sedlíka.

Zatímco minule jsme si představili umělecky ztvárněné poutače sloužící jako informativní a orientační body u vstupů do podniku či přímo symboly podniku, dnes se podíváme na další možnosti využití těchto výtvarných objektů.

Poutače mohly rovněž vítat přijíždějící do města. Měly funkci informativní (oznamovaly, že vjíždíme do Ostravy) a emotivní (mohly naladit příchozího, obyvatelé města si je zase spojovali s návraty domů). O většině ostravských vítacích poutačů, kterým se v době jejich vzniku říkalo rovněž „vstupy do města“, jsem již pohovořil v článku pro periodikum (Krásná Ostrava 4/2014). Tam jsem rovněž upozornil, že kromě poutače při cestě z Děhylova do Plesné již byly všechny odstraněny.

To platí i pro poutače, o jejichž existenci jsem se dověděl teprve po napsání článku. Výtvarně ztvárněné vstupy do města totiž zdobily rovněž silnice od Šenova v Bartovicích, od Bohumína v Hrušově (oba tyto poutače z roku 1979 byly dílem grafika Miroslava Karpaly a architekta Bronisława Firly), od Rychvaldu v Michálkovicích a od Petřvaldu v Radvanicích (u těch jsem zatím autora nevypátral). Osudným se jim často stal dobově poplatný obsah. Kromě textů o různých socialistických vyznamenáních města některé z nich přímo ztvárňovaly politické symboly. Ačkoli někdy velmi abstrahovaně a skrytě, jak můžeme posoudit na motivu kladiva z Bartovického vstupu do města.

Miroslav Karpala a Bronisław Firla: vstup do města od Šenova, 1979 (foto Petr Sikula)

Neznámý: vstup do města od Rychvaldu (foto František Řezníček)

Poutače mohly plnit také funkci reklamy. Zvláště pro velké podniky byla instalace vlastních poutačů v interiéru města záležitostí prestiže. Např. Vítkovické železárny měly po Ostravě řadu podobných objektů – někdy méně náročných, které patrně zpracovali podle plánů podnikových výtvarníků sami zaměstnanci železáren, jindy reprezentativnějších, které byly řešeny v rámci uměleckých komisí. Takovým poutačem Vítkovických železáren byl např. designově ztvárněný kryt větrací šachty podchodu na náměstí Republiky. Ačkoli modro-oranžový objekt stále na svém místě mezi zastávkami a pozdější budovou celního úřadu stojí, nedávno z něj byl, těžko říct proč, odstraněn onen reprezentativní nápis Vítkovických železáren. Objekt vytvořil v roce 1982 výtvarník a kunsthistorik Rudolf Kouba.

Rudolf Kouba: Poutač Vítkovických železáren na náměstí Republiky, 1982 (Google maps 2014)

Zástupcem menšího reklamního poutače, který byl navíc vytvořen ze samotných výrobků propagované firmy, je poutač autokol, který stával před nádražím Ostrava-Kunčice. Kovovou plastiku ve tvaru ptáka s autokolem na dlouhém zobáku vytvořil snad na konci 60. let výtvarník Emil Sedlík. Dnes bohužel po hravém objektu zůstala jen rezivá kruhová základna.