Ostravské sochy #50

Jakub Ivánek | 1.4.2017 | OSTRAVA | #sochy | Žádné komentáře

Ostravská díla Eduarda Ovčáčka II: exteriérové realizace.

V minulém díle jsme se zaměřili na interiérové realizace předního ostravského výtvarníka Eduarda Ovčáčka. Dnes dáme přednost těm, které stojí v exteriéru.

Rovněž mezi těmi venkovními uplatnil Ovčáček svůj oblíbený sochařský materiál – dřevo. Jeho životnost je však vzhledem k podnebním vlivům (déšť, sníh, mráz, silné slunce) vždy omezena, zvlášť neprochází-li daná plastika pravidelnou údržbou. Proto také první dvě dnes představené realizace již v prostoru města nenalezneme. Ta první, z roku 1965, stávala na Černé louce a zanikla možná již v průběhu existence Parku kultury a oddechu, jehož výzdoba bývala vcelku pravidelně obměňována. Druhá plastika se však nacházela v předprostoru restaurace Koruna v Porubě až do roku 2010, kdy se jedna její část následkem dlouhodobé hniloby dřeva zřítila, a následně byla kompletně odstraněna. A to i přesto, že byla v polovině 90. let 20. století opravována.

Eduard Ovčáček před svými Totemy na Černé louce z roku 1965 (archiv Eduarda Ovčáčka)

V obou těchto případech šlo o totemy. Již minule jsme připomněli Ovčáčkovu závěsnou plastiku pro restauraci Panorama, která využila podobný motiv. Eduard Ovčáček měl totemické a idolické objekty zejména v 60. letech velmi v oblibě. A nejen on. Sochařství 60. let se obecně inspirovalo uměním, které lze označit za naivní – řezbami tzv. primitivních národů včetně indiánské tematiky, plastikami, které z hlíny uplácali naši pravěcí předkové, či podivuhodnou stylizací některých národů starověké Evropy a Asie. Zatímco totemy na Černé louce byly ztvárněny coby oboustranný reliéf, čili víc plošně, jejich porubská verze zachovávala válcovitý tvar kmene stromu. Protože v Porubě stály totemy tři a každý z nich byl jinak vysoký, vžilo se pro toto uskupení rovněž označení Rodina.

Eduard Ovčáček: Totemy/Rodina před restaurací Koruna v Porubě, 1970–1972 (Archiv města Ostravy)

Eduard Ovčáček: Totemy/Rodina před restaurací Koruna v Porubě, 1970–1972 (archiv Úřadu městského obvodu Ostrava-Poruba)

Jednoznačně trvanlivější materiál zvolil Ovčáček v případě další porubské realizace. Ve stejném obvodě (pátém) vytvořil na přelomu 60./70. let 20. století spolu s Drahoslavem Beranem, kterému jsem věnovali 31. díl našeho seriálu, betonovou dekorativní stěnu složenou ze 138 krychlí. Některé z nich měly na čelní straně původně smaltované terče, avšak ty byly rok po realizaci (1973) na doporučení umělecké komise nahrazeny reliéfními terči v barvě betonu, které na stěně nalezneme dosud. Na dětské hry upomínající dílo v geometrizovaném duchu je dnes na rozdíl od původní situace obklopeno vzrostlými stromy, což působí negativně na stav jeho povrchu, který je silně znečištěn. Obvod Poruba v nedávné době uvažoval o renovaci tohoto díla, což by bylo jistě chvályhodné.

Eduard Ovčáček a Drahoslav Beran: dekorativní stěna pro 5. obvod Poruby, 1968–1973, fotografie z roku 1972, ještě se smaltovými terči (Archiv města Ostravy)

Eduard Ovčáček a Drahoslav Beran: dekorativní stěna pro 5. obvod Poruby, 1968–1973, (foto Roman Polášek)

Poslední dnes představená realizace patří pod nálepku současného umění. Eduard Ovčáček ji totiž vytvořil až v letech 2015–2016. Jde o výzdobu vstupního průčelí budovy fary v Třebovicích, kde uplatnil své nápady z raných 60. let, kdy se zabýval vizuální poezií. Nalevo od vstupu visí na stěně ocelový kříž s perforovanými písmeny, které tvoří opakující se výraz INRI – tedy zkratku označení Krista jako krále židovského, kterou nechal na jeho kříž připevnit Pilát Pontský. Na stříšku nad vstupem zase Ovčáček zasadil svou báseň 10 slov z roku 1961, která však byla v současné realizaci rozšířena na požádání faráře o 1 slovo navíc. Ve výsledku v ní tedy čteme: „ŽENA MUŽ LÁSKA DÍTĚ VODA VÍNO CHLÉB DOMOV VÍRA NADĚJE BŮH“ Báseň se nám při vnímání štěpí do tří segmentů, kdy ten nejduchovnější uvidíme teprve tehdy, když vstupní pergolu nahlédneme ze strany, kam běžný návštěvník před vstupem do farnosti nedojde. I to má své opodstatnění. Když navíc přijdete k třebovické faře ve večerních hodinách, uvidíte písmena básní podsvíceny, což dodává realizaci další efekt navíc.

Popisovaná umělecká díla naleznete na stránkách databáze Ostravské sochy autora článku Jakuba Ivánka.

http://ostravskesochy.cz/dilo/286

http://ostravskesochy.cz/dilo/53

http://ostravskesochy.cz/dilo/61

http://ostravskesochy.cz/dilo/1308