Ostravské sochy #35

Autobusové zastávky na Frýdecké ulici s reliéfy Josefa Krejčiříka, Jana Václavíka a Václava Fidricha a další práce těchto autorů pro ČSAD Ostrava.

V dnešním díle navážeme na povídání o zastávkách na ulici Bohumínské ve Slezské Ostravě z 33. dílu seriálu. Vydáme se po této silnici jižním směrem, kde se v oblasti Kunčiček a Kunčic ulice nazývá již Frýdeckou. Zde se nachází soubor 6 autobusových zastávek s betonovými reliéfy z let 1972–74 od tří autorů. Půjdeme přitom od severu.

První zastávkou je Králičí v Kunčičkách, kterou v obou směrech zdobí reliéfy brněnského malíře Josefa Krejčiříka. Právě on stál rovněž za vznikem nejstarších zastávek na Rudné, o nichž jsem pohovořil na OstravaBlogu již v roce 2014 (http://ostravablog.cz/komentare/autobusove-zastavky-na-rudne), tehdy ještě bez určení autorství. Zatím však nebylo ověřeno, zda všechny tyto zastávky navrhl sám, nebo spolupracoval s dalšími výtvarníky. V případě zastávky Králičí však víme jistě, že návrhy reliéfů pocházejí od něj. Motiv je vlastně v obou směrech shodný, odlišnost spočívá pouze v tom, že na zastávce ve směru do centra města motiv z pozadí vystupuje, zatímco ve směru z centra je týž motiv zahlouben. Přemýšlet nad jeho významem by zde asi bylo zbytečné – jde o dva jednoduché abstraktní prvky spíš organického charakteru, ačkoli v případě levého prvku se nabízí i jistá podobnost s technickým nářadím. Problémem obou těchto reliéfů je fakt, že jsou to velmi nízké basreliéfy, spíš grafického vzezření, které jsou po několikerém přemalování již málo patrné (čas od času jsou totiž tímto způsobem údržby řešeny špína a graffiti).

Josef Krejčiřík: zastávka Králičí ve směru do centra, 1972–74 (foto Jakub Ivánek)Josef Krejčiřík byl rovněž autorem výtvarně řešené stěny podchodu na Ústředním autobusovém nádraží (dále jen ÚAN) z let 1971–72). Patrně šlo o realizaci týkající se původního (kratšího) podchodu, který byl významně rozšířen v polovině 80. let. Dnes už lze těžko zjistit, kde přesně se onen reliéf nacházel, protože nejsou k dispozici ani žádné historické fotografie.

Jan Václavík: zastávka Frýdecká ve směru do Kunčic, 1972–74 (foto Jakub Ivánek)

Mnohem plastičtěji než Krejčiříkovy zastávky jsou řešeny protilehlé zastávky s názvem Frýdecká na začátku Kunčic (před přemostěním Frýdecké Rudnou). Jejich autorem je ostravský malíř Jan Václavík a oba reliéfy pracují s kruhovým motivem, který je znázorněn pomocí vertikálního šrafování. Zatímco ve směru do centra města je kruh pomyslně rozdělen horizontálním předělem na polovinu, a připomíná tak zrcadlení, protější zastávka (směrem na Kunčice) pracuje s prolínáním několika kruhových množin.

Jan Václavík: zastávka Frýdecká ve směru do centra, 1972–74 (foto Jakub Ivánek)

Autorem poslední dvojice umělecky ztvárněných zastávek na Frýdecké ulici (zastávka U Rozvodny) je havířovský sochař Václav Fidrich. Ten si za motiv zvolil šipky, které symbolizují směry, a tak ze všech zmíněných děl asi nejvíce odpovídají dopravnímu určení objektu. Zastávka směrem do centra města představuje skrumáž šipek směřujících právě tímto směrem. Zastávka v protilehlém směru zobrazuje střet dvou k sobě směřujících šipek.

Václav Fidrich: zastávka U Rozvodny ve směru do centra, 1972–74 (foto Jakub Ivánek)

Václav Fidrich: zastávka U Rozvodny ve směru do Kunčic, 1972–74 (foto Jakub Ivánek)

Oba posledně jmenovaní autoři – Jan Václavík a Václav Fidrich – pracovali spolu pro ČSAD už krátce předtím (v roce 1972), a to na monumentálním objektu Křídla pro tehdejší Ústřední autobusové nádraží. Už zde trojice betonových křídel připomíná k sobě směřující šipky, mezi nimiž krystalizují kovové krychle různých velikostí. Ty posloužily grafikovi Jaroslavu Němcovi rovněž jako inspirace pro vizuál naší databáze Ostravské sochy (onen červený čtvereček z loga jako by se vydělil z obalu tištěné mapy, na němž je použita právě fotografie tohoto ústředního detailu Křídel s modrým a červeným filtrem). Poté, co byl ÚAN v nedávné době zmenšen, ocitla se plastika (dnes v zanedbaném stavu) mezi silnicí a parkovištěm obchodního střediska Karolina. Málokdo si ji dnes tedy spojí s motivem dopravy, která ač ne přímo letecká, přišla na počátku 70. let autorům jako prostředek přinejmenším povznášivý.

Prostranství u někdejšího Ústředního autobusového nádraží v Ostravě s plastikou Křídla autorů Jana Václavíka a Václava Fidricha z roku 1972 (foto Archiv města Ostravy).

Obal tištěné mapy Ostravské sochy od grafika Jaroslava Němce s detailem plastiky Křídla autorů Jana Václavíka a Václava Fidricha z roku 1972.

Popisovaná umělecká díla naleznete na stránkách databáze Ostravské sochy autora článku Jakuba Ivánka.

http://ostravskesochy.cz/dilo/1077
http://ostravskesochy.cz/dilo/1076
http://ostravskesochy.cz/dilo/586
http://ostravskesochy.cz/dilo/225
http://ostravskesochy.cz/dilo/226
http://ostravskesochy.cz/dilo/224
http://ostravskesochy.cz/dilo/223
http://ostravskesochy.cz/dilo/584

Související články

• 03.12.2016: Ostravské sochy #33
• 22.04.2017: Ostravské sochy #53
• 15.04.2017: Ostravské sochy #52
• 08.04.2017: Ostravské sochy #51
• 01.04.2017: Ostravské sochy #50
• 25.03.2017: Ostravské sochy #49