Ostravské sochy #26

Jakub Ivánek | 15.10.2016 | OSTRAVA | #sochy | Žádné komentáře

Světec pro každou dědinu (III): sochy sv. Jana Nepomuckého pro Hrušov, Kunčice a Starou Bělou.

O „stěhovavých“ sochách sv. Jana Nepomuckého jsme již hovořili několikrát. Tomuto trendu se nevyhnuly ani další dvě ostravské sochy tohoto barokního světce. První z těch, o nichž si povíme, stávala ve vsi Hrušově. Zda bylo její umístění před branou Wilczkova statku původní, již těžko zjistíme. Stejně tak není jisté, zda byl antikizující sloup, který ji nesl, původním podstavcem sochy. Podle jeho historizujícího pojetí, které plně nekorespondovalo s barokním typem sochy, ale také podle jeho odstínu na starých fotografiích, který sugeruje dojem materiálu odlišného od skulptury samotné, se však zdá, že spíš nikoli. Neznáme ani stáří vlastní sochy – pouze se odhaduje na přelom 18./19. století. Bližší průzkum lokality a sloupu je dnes již nemožný. Místem dnes vede dálnice a sloupový podstavec zmizel. Na jistou dobu vlastně zmizela i socha… Již počátkem 90. let 20. století byla značně poškozená – chyběla jí dokonce celá hlava, která se válela poblíž a jen díky iniciativě občanů byla vyzdvižena a předána Ostravskému muzeu. Tam se roku 1993 vydalo i Nepomukovo tělo. Socha prošla restaurátorským zásahem a ještě chvíli poté stávala opravená za mřížemi u vstupu do muzea. Od roku 2002 se však po ní slehla zem a ani majitel této památky, Úřad městského obvodu Slezská Ostrava, nedokázal s pátráním po ní pomoci. Zcela náhodou však byla nedávno „objevena“ v interiéru kostela sv. Antonína Paduánského v Kunčičkách, kam ji tehdejší vedení obvodu propůjčilo. Na tomto místě ji nalezneme dosud.

Sv. Jan Nepomucký v Hrušově na fotografii asi z 80. let 20. století (Archiv města Ostravy).

Fotografie sochy sv. Jana Nepomuckého v Hrušově z farní kroniky dokládá její někdejší barevnou polychromii.

Sv. Jan Nepomucký vznikl v barokní době rovněž v Kunčicích. Ačkoli meziválečná kronika obce zaznamenala jako jeho „původní“ stanoviště nádvoří zámku, pro takovéto uzavřené prostory sochy světce běžně nevznikaly. Je tedy možné, že stával zprvu opět někde u vodního toku, nebo na návsi při hlavní silnici. Tam byl koneckonců později přenesen (ke škole), ale už roku 1924 putoval na další stanoviště – tentokrát ke strouze na pozemek Petra Czelinského. I tento Nepomuk přišel v minulosti o svou hlavu a rovněž byl následně opraven. Jeho další osudy nám však již nejsou známy, a pokud víme, na území dnešní obce se žádná taková socha ani stopy po ní nenacházejí. Jen díky staré kronice víme o latinském nápisu na podstavci sochy, který zněl VIATOR SISTE ET CONVERTE PIOS AD IOANEM OCVLOS (tedy: Pocestný, postůj a obrať své zbožné oči k Janovi) a součtem římských čísel v anagramu udával také letopočet jejího vzniku – rok 1769.

Naopak jeden z mála kamenných Janů Nepomuckých, který během své historie s největší pravděpodobností nezměnil místo, je Nepomuk ve Staré Bělé. Zde je vyveden v nadživotní velikosti a zasazen do vnější niky presbytáře tamního kostela, který byl tomuto patronu zasvěcen. Kostel vznikl dle projektu příborského stavitele Václava Röhricha z roku 1773 a vysvěcen byl roku 1801. Zda pochází socha již z této doby, bohužel nevíme. Stejně jako není znám její autor. Ve Staré Bělé sice existovala už v 18. století malá kaplička sv. Jana Nepomuckého, ale v té stávala dřevěná socha, která je od roku 2003 umístěna v interiéru kostela.