Mozaiky Pavla Hanzelky I: exteriérové mozaiky v Hrabůvce, Porubě a Bělském lese.
Již ve třetím díle našeho seriálu jsme si představili dvě díla uherskohradišťského keramika Pavla Hanzelky, která stojí v areálu ZŠ Klegova v Hrabůvce – keramickou rybu před školou a dekorativní vázy v jejím atriu. Na jeho díla však lze narazit na mnoha místech Ostravy. Jde zejména o keramické mozaiky, jejichž nezaměnitelný styl snadno rozeznáte. Čiší z nich především Hanzelkovo nadšení výtvarníky, jako byli Joan Miró či Pablo Picasso, jejichž stylizace reality, přelévající se často již do abstraktního vyjádření, je Hanzelkovi rovněž vlastní. Volil však také podobné motivy a značně inspirující byla pro Hanzelku zejména Miróova barevnost. K jeho zklamání ji však v architektuře často nemohl plně využít, neboť tehdejší umělecké komise preferovaly spíš uměřenější výraz děl. Proto jsou Hanzelkovy exteriérové mozaiky většinou laděny do hnědých a okrových odstínů kombinovaných s bílou. Dnes si právě tyto venkovní mozaiky na území Ostravy představíme.
Již ve 2. polovině 60. let představil Hanzelka svůj mozaikářský um na nevelké práci pro Hrabůvku. Nové náměstíčko v prostoru ulice Klegova (před okrskovým střediskem Savarin) doplnila dekorativní zídka dělící jej od zahrady mateřské školy. Tuto zeď zdobí dosud čtyři motivy z říše zvířat (pták, motýl, ryba, sova) a jeden neidentifikovaný kruhový motiv (snad slunce). Dnes je zídka ve zbědovaném stavu – část prvků je posprejovaná, teracový povrch je popraskaný a celá zeď je zastíněna vzrostlými keři. Zajímavé je, že zde užitý motiv stylizovaného motýla využil Hanzelka ve stejné podobě v Ostravě ještě jednou, a to na keramickém reliéfu pro nákupní středisko v Radvanicích z roku 1971. Tam zůstal v neglazované keramice.
V roce 1970 vznikla již rozměrnější dekorativní zeď pro parčík za poliklinikou v Porubě na Opavské ulici. Zeď s přírodními motivy opakuje některé stabilní motivy Hanzelkova díla – ryby, motýla, ptáka či olistěnou větévku. I tato zeď je bohužel už řadu let zcela posprejovaná. Přitom by stačilo tak málo – obyčejné čisticí prostředky (neboť keramika nevyžaduje zvláštní péči o povrch) a chvilku času.
O něco lépe je na tom soubor zdí v areálu bývalého dětského hřiště na začátku Bělského lesa. I zde jsou některé zídky posprejovány, ovšem ne v takové míře. Některé mozaiky však zarůstají vegetací a jejich části tak časem pokryl mech a lišejníky. Pro tento areál, který začíná již blízko za domem kultury Akord a končí až v areálu vlastního minigolfu, vzniklo celkem sedm mozaikových stěn s náměty z přírody. Daly by se (podle motivů) označit následujícími názvy: Zvířata a slunce (ihned za paneláky na začátku lesa, nedaleko kulturního domu), Písnička a Noční zvířátka (na kraji lesa vedle ulice Čujkovovy), Sport a Rostliny se sluncem (kruhové prostranství bývalého hřiště) a Motýli a Ptáci (areál minigolfu). Dvůr minigolfu pak doplňuje ještě Hanzelkova keramická plastika Princezny, respektive její hlava – kam se poděl zbytek plastiky, která byla původně mnohem vyšší, je záhadou.
Zdejší práce Pavla Hanzelky vznikly v roce 1973 jakou součást experimentálního dřevěného hřiště od scénografa Otakara Schindlera, z něhož dnes nezbylo zhola nic. Kéž se jednou prostor dočká obnovy a zdi se zaskví v původní kráse, vyproštěny z okolní vegetace.
Popisovaná umělecká díla naleznete na stránkách databáze Ostravské sochy autora článku Jakuba Ivánka.
http://ostravskesochy.cz/dilo/734
http://ostravskesochy.cz/dilo/983
http://ostravskesochy.cz/dilo/149
http://ostravskesochy.cz/dilo/658
http://ostravskesochy.cz/dilo/661
Poslední komentáře