Shrnutí vývoje kolem projektu Ostrava Tower, plánované výškové budovy v centu Ostravy,
Historie projektu
První oficiální zmínky o Ostrava Tower se objevily na Zastupitelstvu města dne 24. 6. 2020. Investor, společnost RT Torax zde představila záměr koupě exponovaného pozemku mezi ulicemi Těžařská a Jantarová v oblasti Karoliny. Společnost zde plánovala vystavět 238m vysoký objekt s 60 nadzemními patry. Dle uvedeného harmonogramu měla stavba začít v roce 2022 a být dokončena ke konci roku 2024. V prosinci roku 2020 byla mezi městem a společností RT TORAX uzavřena Kupní smlouva.
Autorem návrhu bylo studio Chybik+Kristof Architects & Urban Designers.
První dodatek ke smlouvě uzavřené v prosinci mezi městem a společností RT TORAX byl projednáván na Zastupitelstvu města dne 15.9. 2021. Investor například požadoval spoluúčast města ve výši 70% na odvozu kontaminované zeminy z výkopů na skládku odpadů. Dále bylo při průzkumných vrtech zjištěno, že se v oblasti nachází pažící stěny z období dekontaminace území. Odstranění, odvoz a likvidaci pažících milánských stěn mělo dle návrhu plně zaplatit město. Společnost rovněž požadovala prodloužení termínů o 18 měsíců. Jedním z bodů byla také urbanistická a architektonická změna návrhu. Ta se z původního konceptu dvou věží změnila na věž jednu. Nově pak přibyl komunikační parter s obchodními prostory mezi Frýdlantskými mosty a ulici Těžařská.
Dodatek smlouvy je uveden bod jednacím bodem BJ1822 02610/21 (ZM_M – 80)
Přílohy jednacího bodu si můžete prohlédnout ZDE.
Další termín, kdy byl záměr (Kupní smlouva) projednáván, byl na Zastupitelstvu města dne 20. 4. 2022. Důvodová zpráva uvádí následující:
Poté, co společnost provedla technickou a právní prověrku, smluvní strany spolu dne 15. 10. 2021 uzavřely Dohodu o řešení negativních zjištění a dodatek č. 1 (dále jen Dohoda). Dohodou bylo částečně dohodnuto řešení negativních zjištění z prověrky dle Kupní smlouvy s tím, že smluvní strany předpokládaly uzavření finální dohody upravující část nedořešených otázek do 31.12.2021.
Obě smluvní strany vedly intenzivní jednání v daných záležitostech, avšak do prosince 2021 se nedohodly, zejména na podmínkách převodu smlouvy na projektovou společnost, a to s ohledem na otázku záruk pro město. S ohledem na tuto skutečnost se jevilo jako účelné vytvořit dodatečný časový prostor pro další jednání. Proto smluvní strany uzavřely dodatek č. 2 ke Kupní smlouvě, kterým si sjednaly termín pro uzavření finální dohody v otevřených záležitostech do 30.4.2022. Právo kterékoliv ze smluvních stran odstoupit od Kupní smlouvy v případě nedosažení finální dohody je v tuto chvíli termínováno do 30.6.2022.
Na počátku měsíce dubna 2022 se na město společnost obrátila se sdělením týkajícím se skutečností, které byly zjištěny až po uplynutí termínu pro provedení technické prověrky, avšak týkají se předpokladů pro proveditelnost projektu na pozemcích. Jedná se o otázku vyhodnocení inženýrskogeologických průzkumů podloží a jejich dopadů do založení a statiky objektu. Dle sdělení společnosti z odborných závěrů vyplývá, že pravděpodobně bude nutné přepracovat projekt výstavby. Vzhledem k tomu, že s projektem a jeho podobou jsou spojeny závazky společnosti převzaté Kupní smlouvou, lze předpokládat, že další záležitostí, která se bude mezi smluvními stranami diskutovat, bude úprava projektu a s tím související případná úprava obsahu závazků. Tuto záležitost nelze od dalších otevřených záležitostí oddělit, proto se navrhuje uzavřít dodatek č. 3, kterým se posune termín pro uzavření finální dohody v otevřených otázkách do 31.12.2022. V případě, že k uzavření finální dohody v tomto termínu nedojde, má kterákoliv ze smluvních stran právo od Kupní smlouvy odstoupit, a to do 28.2.2023.
Z výše uvedeného vyplývá, že věž vysoká 235m obsahující 56 pater nelze v navržené výšce a podobě realizovat. Pod stavbou se nachází neogenní jíly, která způsobují nadlimitní výpočtové sedání stavby. Z těchto důvodů je statickým posudkem doporučeno realizovat stavbu do výšky max. 175m a s větší půdorysnou plochou.
Statické závěry studie jsou jsou částí jednacího bodu BJ1822 01088/22 (ZM_M – 34). Přílohy jednacího bodu si můžete prohlédnout ZDE.
22. 2. 2023 začalo Zastupitelstvo města řešit již čtvrtý dodatek Kupní smlouvy. Investor na popud města zcela změnil své plány. Zároveň ukončil spolupráci se studiem Chybik+Kristof Architects & Urban Designers, které stálo na úplném počátku příprav záměru a realizovala i změny záměru. Město společnosti navrhlo, aby nově byl do Kupní smlouvy zapracován postup, jakým bude nalezen nejvhodnější architektonický návrh zástavby za současného dodržení obecně uznávaných pravidel vedoucích k dosažení řádné architektonické soutěže.
Společnost na tento základní předpoklad pro další postup ve věci přistoupila. Z geologických poměrů vyplývá, že návrh by opět měly být dvě budovy. Nikoliv jedna.
Architektonický návrh zástavby na pozemcích vzejde z projektové architektonické soutěže podřízené Soutěžnímu řádu České komory architektů, jejímž zadavatelem bude společnost. Dodatek č. 4 rovněž měnil smluvní podmínky v termínech vyhotovení projekční a realizační části. Architektonická soutěž měla být vyhlášena do konce června / léta 2023. V sekci připravovaných soutěží na webových stránkách České komory architektů se však žádná soutěž na tento záměr neeviduje. Nově bysta měla být dokončena v roce 2032-2035.
Co na mrakodrapy říkají odborníci?
Téma výškové stavby v postindustriálním vylidňujícím se městě, které má velký počet proluk a vnitřních periferií nebylo nikdy v ostravském veřejném prostoru diskutováno. Atraktivní parcela, která by si jistou pohledovou a úměrnou výškovou stavbu zasloužila nebyla nikdy v dialogu urbanistů. Město, až slepě, přijalo záměr soukromého investora, který byl a je v rozporu s komplexním urbanistickým pojetím města. V současné době nemá oblast Karoliny komplexní urbanistický plán rozvoje, či komplexní územní studii.
Zajímavý text k tématu výškových budov sepsal ostravský architekt Ing. arch. Radim Václavík. Text vznikl jako úvod do chybějící diskuze, zda je nebo není vhodné stavět mrakodrap v centru Ostravy na místě vedle obchodního komplexu Karolina.
Je mrakodrap vhodný pro bydlení? Co na bydlení v mrakodrapu říkají psychologové a sociologové?
(Je důležité brát v úvahu, že urbanismus a architektura jsou oblasti, které se neustále vyvíjejí a vznikají nové teorie a přístupy. Proto je důležité průběžně sledovat výzkumy a názory v této oblasti a aktualizovat své znalosti.)
Je mrakodrap vhodný pro bydlení?
Existuje mnoho faktorů, zde je několik faktorů, které je třeba zvážit:
1. Pohledové úhly: Pokud je vaše bydlení v mrakodrapu na vysokém patře, může poskytnout nádherný výhled. Nicméně, pokud je výhled zablokován jinými budovami nebo je omezen výhled na město, může to být potenciálně frustrující a deprimující.
2. Větrání a přirozené osvětlení: Mrakodrapy jsou obecně velmi velké budovy, které mohou mít omezený přístup k přirozenému světlu a čerstvému vzduchu. To může mít negativní dopad na zdraví a pohodu obyvatel.
3. Vysoká úroveň hluku: Mrakodrapy mohou být velmi hlučné kvůli provozu v blízkosti budovy. To může způsobit nespavost a celkově snížit kvalitu života obyvatel.
4. Prostorová izolace: Mrakodrapy mohou být obecně izolované od ostatních budov, což může vést k pocitu osamocení a izolace.
Pokud jde o názory psychologů a sociologů na bydlení v mrakodrapech, většina souhlasí s tím, že bydlení v mrakodrapech může být náročné na psychiku a sociální interakce. Zmíněné faktory, jako jsou nedostatek přirozeného světla a omezení přístupu k přírodě, mohou mít negativní dopad na pohodu obyvatel. Navíc může být obtížné navázat sociální vazby, když je člověk obklopen velkým množstvím lidí, ale ještě stále izolován v uzavřené budově.
Co k tématu výšky budov ve městě říkají výzkumy architekta Jana Gehla?
Jan Gehl je dánský architekt a urbanista, který se specializuje na navrhování městských prostor s ohledem na potřeby a pohodlí lidí, a nikoli pouze na estetiku a dopravu. Jeho práce se zaměřuje na to, jak města ovlivňují lidské chování, pohyb a zdraví a jak by měla být navrhována, aby podpořila zdravé a udržitelné městské prostředí.
V souvislosti s výškou budov v městských oblastech Gehl tvrdí, že vysoké budovy by měly být umístěny v omezených oblastech a že většina obytných budov by měla mít maximálně 6-8 pater. Tvrdí, že vysoké budovy mají vliv na přirozené světlo a větrání, což může negativně ovlivnit pohodlí obyvatel. Vysoké budovy také mohou vést k většímu počtu dopravních nehod, protože vysoké budovy vytvářejí větší množství dopravy a větší počet chodců v blízkosti silnic.
Gehl také zdůrazňuje důležitost parků a zelených prostor v městské krajině, aby se vytvořila příjemná a zdravá životní prostředí. Jeho práce ukazuje, že vytváření městských prostor, které jsou vhodné pro chůzi, cyklistiku a veřejnou dopravu, může zlepšit zdraví obyvatel a zvýšit kvalitu života v městských oblastech.
Gehlova práce zdůrazňuje důležitost architektury a urbanismu jako nástroje k vytváření zdravých a udržitelných měst. Jeho názory jsou v současné době velmi respektovány a používají se při návrhu měst po celém světě.
Jaké teorie říkají něco jiného?
Například máme teorii tzv. „Supertall“ budov, která tvrdí, že vysoké budovy mají mnoho výhod, jako jsou úspora prostoru, šetření energie, vytváření symbolů města a poskytování luxusních obytných možností. Tyto teorie se snaží využít výhod vysokých budov, jako jsou výhledy a exkluzivita, aby přilákaly investory a bohaté obyvatele.
Další teorie se zaměřují na to, jaké jsou optimální výškové limity budov, a zdůrazňují potřebu posuzovat každou situaci individuálně a věnovat pozornost škále a kontextu okolních staveb. Některé teorie se také snaží najít kompromis mezi vysokými a nízkými budovami, aby se vytvořil harmonický a udržitelný městský prostor.
V každém případě výška budov v městských oblastech je komplexní téma a existuje mnoho faktorů, které je třeba zvážit při navrhování a plánování městského prostoru.
Co k tématu vysokých budov říká Jane Jacobsová?
Jane Jacobs byla americká spisovatelka a aktivistka, která se zabývala městskou problematikou, urbanismem a ekonomikou. Je známá svým kritickým pohledem na vysoké budovy a obecně na urbanistické plány, které byly v šedesátých letech populární.
Jacobs v knize „Smrt a život velkých amerických měst“ (The Death and Life of Great American Cities) kritizovala plány, které se snažily města přebudovat pomocí vysokých budov a dopravních tepen. Namísto toho se zasazovala o udržení tradiční městské zástavby s mnoha různorodými oblastmi, kde se prolínají různé činnosti a kde jsou ulice a veřejné prostranství plné lidí.
Jacobs tvrdila, že vysoké budovy a široké třídy ve skutečnosti narušují městskou dynamiku a komunitní vztahy, protože vysoké budovy stíní ulice a vytvářejí neosobní prostředí. Namísto toho by podle ní měly být města navrhována tak, aby podporovala pěší pohyb a byla propojena s okolím, a aby měla různé funkce, jako jsou bydlení, obchody, restaurace a kanceláře, které spolu spolupracují.
Je třeba poznamenat, že Jacobsovy názory jsou kritizovány některými urbanisty, kteří se domnívají, že vysoké budovy mohou být efektivním řešením pro některé městské problémy, jako je nedostatek bydlení a úspora prostoru (globálně na ostrovech je opravdu málo místa, v Ostravě je místo neomezené).
Nicméně její práce byla významným příspěvkem do diskuse o tom, jak navrhovat a plánovat města a jak je udržet lidskými a přívětivými pro lidi.
Názory Jane Jacobs a Jana Gehla stále mají význam v současné diskuzi o urbanizmu a architektuře. Je pravda, že v dnešní době existuje mnoho různých teorií a přístupů k návrhu měst, ale myšlenky Jacobs a Gehla ovlivnily mnoho urbanistů, architektů a plánovačů měst a stále slouží jako důležitý zdroj inspirace pro tvorbu přívětivých a udržitelných měst. Jacobs a Gehl upozornili na to, jak důležitou roli hrají pěší, kvalitní veřejné prostranství, komunitní vztahy a lidská měřítka v návrhu měst. Tyto prvky jsou stále považovány za klíčové pro vytváření úspěšných a přívětivých měst, a proto jsou názory Jacobs a Gehla stále relevantní.
Domnívám se na základě známých informací viz výše v textu, že teorie tzv. „Supertall“ budov, konkrétně budování symbolů města má oblibu u mnohých občanů, často jsou to ale emocionální reakce vycházející z touhy po symbolu města, jakým odjakživa vysoké budovy byly.
Ve skutečnosti ale tito zastánci moderní architektury nechtějí nutně mrakodrap (nikdy by v něm nechtěli sami bydlet), ale chtějí jenom hlavně ten symbol, identitu pro své milované město. (Možná se pletu, diskutujme)
Jaké jiné možnosti má tedy tvorba měst, pokud má vytvořit nové symboly?
Je pravda, že vysoké budovy jsou často vnímány jako symboly města a mohou sloužit jako identifikátor pro město, který je viditelný z dálky a přitahuje pozornost návštěvníků.
Nicméně vysoké budovy nemusí být vždy nejlepším řešením pro tvorbu symbolů města, zejména pokud nejsou navrženy s ohledem na potřeby a pohodlí lidí, kteří v nich žijí a pracují.
Existuje mnoho dalších způsobů, jak mohou města vytvářet symboly a identity, které přitahují návštěvníky a dávají městu charakteristickou atmosféru.
Například, města mohou investovat do kvalitního veřejného prostranství, jako jsou parky, náměstí, chodníky a cyklostezky, které vytvářejí příjemné a bezpečné prostředí pro lidi a přispívají k vytváření komunitního pocitu.
Další možností je podporovat místní kulturu a historii, například tím, že se budovy navrhují v souladu s místní architekturou nebo se využívají tradiční materiály. Města mohou také vytvářet kulturní a umělecká centra, která mohou sloužit jako místa setkávání a zdroje pro rozvoj umění a kultury.
Významné symboly města mohou být také vytvářeny významnými místy, jako jsou historické památky, přírodní útvary nebo kulturní památky (to v Ostravě začínáme dobře využívat, DOV). Města mohou také využívat moderní technologie a architekturu k vytváření symbolů města, jako jsou osvětlení, projekce a digitální umění.
Celkově řečeno, tvorba symbolů města není omezena na výstavbu vysokých budov a města mohou využívat různé způsoby, jak vytvářet významné a charakteristické prvky, které pomáhají identifikovat město a posilují jeho vztah s obyvateli a návštěvníky.
Obecné výhody vysokých budov
Vysoké budovy mohou poskytnout více bytové plochy na malém množství půdy (platí především pro ostrovy), což může být efektivnější, zejména v oblastech s vysokou poptávkou po bydlení. Vysoké budovy také mohou být dopravně efektivnější, protože mohou být umístěny blíže k centru města, což usnadní přístup k různým místům.
Nevýhody vysokých budov
Nicméně, příliš mnoho vysokých budov může mít negativní dopad na okolní oblast, jako jsou zvýšené úrovně hluku a znečištění vzduchu, a může vést k pocitu izolace pro obyvatele.
Vzhledem k velikosti a hustotě města může mít počet pater budov vliv na to, jak dobře město funguje. Proto je důležité, aby byl počet pater budov v městských oblastech řízen a regulován tak, aby byly vytvořeny městské oblasti, které jsou udržitelné, dobře fungující a příjemné pro bydlení a práci.
Ing. arch. Radim Václavík
zdroj: ostrava.cz
Související články
- 25.03.2024: Ostrava Towers Complex – aktuálně
- 17.11.2023: Ostrava Tower – architektonická soutěž
- 19.04.2022: Ostrava Tower – aktuálně
- 10.09.2021: Ostrava Tower – aktuálně
- 19.08.2021: Ostrava Tower – změna plánů
- 22.01.2021: Ostrava Tower – průzkum
ELB :
Mrakodrapy vznikly historicky jako reakce na vysoké ceny pozemků v centrech měst. Stavět 1 mrakodrap ve městě s kilometry volných ploch, kam se podíváš, je (prvoplánově emoci vyvolávající) kýč a téma pro psychoanalytika.
Winter :
Tak co, už tam bude konečně ten autosalon? Těšíme se na nové BMW (nebo s čím to Torax kšeftuje)!
Vítek :
Velmi negativně vidím roli zastupitelstva města, které schvaluje smlouvy na výstavbu „vzdušných zámku“ jak na běžícím pásu. Vizualizacím se pak věnuje velká pozornost ve sdělovacích prostředcich.Ve schválených termínech by šlo postavit snad rodinný domek na vesnici. Pak následuje série dodatků ke smlouvám.
Symbolem této činnosti je dostavba Masarykova náměstí kde to před více než 30 léty začalo a stále neskončilo. Jsou nepoučitelní!!!
Michal :
Stavět 1 mrakodrap ve městě s kilometry volných ploch, kam se podíváš, je kýč a téma pro psychoanalytika? Superžvást.
V Malmö by řvali smíchy.
Brzda :
Když jsem už při prvních zprávách o tomto záměru psal podobnou kritiku, která je tady zmiňována jako názor odborníků, dostal jsem tady milion mínusů. Doba realizace byla od začátku nesmyslně krátká, geologické poměry jsou zde nevyhovující a hlavně, mrakodrap ve městě, které je snad nejroztahanějším v ČR (v podstatě je Ostrava jakési souměstí), které má milion a jeden problém s běžnou výstavbou a zejména následnou údržbou (i když chápu, že toto je soukromý projekt) je prostě megalomanský nonsens (slušně řečeno).
Doufám, že tento „projekt“ zapadne v propadlišti dějin…..
ELB :
Michal: Malmö, náš vzor ? Jaj, zlatá Na Palacke :) P.S. Žvástáš tady ty. Je zcela irelevantní, co by podle tebe měl někdo říct na divokém východě Kodaně :)
josef :
Architektonická soutěž měla být vyhlášena do konce června / léta 2023. V sekci připravovaných soutěží na webových stránkách České komory architektů se však žádná soutěž na tento záměr neeviduje. Takže se opět nic neděje?
donc :
Že by se konečně pracovalo s rozumem ? Konec Hurá akce. Kdo ví co bylo záměrem, ale mrakodrap?
08.09.2023 10:49Mx :
Torax má pozemek se skoro nulovými náklady na údržbu a o to přece šlo. Nabízí se nepříjemné podezření, že ono se to už nějak dodatkem udělá, aby se nic jako mrakodrap, stavět nemuselo. Ze všech Ostravanů opět tupci a šedé eminence se smějí.
Radovan Přikryl :
Mesto se neumi dodnes poprat s ,,vezakem,, na Ostrcilove ulici v centru, a to ma jen 22 poschodi.
bapi :
Proste to nevznikne a vi to kazdy od oznameni. Nakonec ty pozemky za 7-8 let koupi znamky mesto.
bapi :
Michal: Problem je, ze ten v Malmo navrhl Calatrava. Ten v Ove, kdyby nahodou vznikl, bude pokus o co nejlevnejsi a od no-nameu. Ova strasne touzi po nejake dominante, kterou bude davat na „pohlednice“, ale mrakodrap od Toraxu nebo ta koncertni sin to fakt nejsou.
abc :
Lež jako věž.
08.09.2023 12:57ELB :
bapi: Ano, je to přesně tak, vše se odvíjí od patologické ostravské touhy po „nějaké dominantě“, značka bereme cokoliv.
Aktuální ostravský přístup k architektuře a urbanismu je zkrátka dekadentně provinční a maloměšťácký. Je to ale logické – má to své konkrétní sociokulturní a socioekonomické důvody. Zdařbuch.
JSjr. :
Fascinuje mě kritika v komentářích od lidí, kteří v životě nic nepostavili. Byl bych příjemně překvapen, kdyby aspoň polovina z vás postavila aspoň garáž u baráku.
To, že tento projekt se bude chystat roky bylo jasné hned od začátku, sám očekávám cca. 10 let od oznámení. Bohužel s našimi stavebními zákony to jinak nejde, holt ještě v případě, že se plánuje budova takového rozsahu, se kterou nemají ani stavební úřady zkušenosti.
Co se týče dodatkování termínu od města, vidím to jako šikovné řešení, jak investora donutit, aby pracoval. Aby neusnul na vavřínech a aktivně projekt posouval. Zároveň ke každému prodloužení termínu musí podat obsáhlou zprávu v jakém stavu projekt je a doložit jej přislušnými dokumenty, což vidím opět jako plus. Smlouva jasně říká, že zde musí vzniknout výšková budova, pokud ji investor nesplní, město získá pozemek zpět.
Názory odborníků jsou vždycky trochu ovlivněné jejich vlastním názorem na dané téma, zda s mrakodrapy obecně souhlasí či ne. Obecně jsem názoru, zda investor je schopen prostory v mrakodrapu využít, plně obsadit, pak ano, pak tato výšková budova do Ostravy patří.
08.09.2023 13:18D.H :
To zase bude nějaký podvod, pod pozemkem je děr jako v ementále že to může být taky nejhlubší mrakodrap pod zemí, jak se jim ten mrakodrap pod tihou zarazí do země. Pokud nechtějí aby se to zarazilo pod zem, tak by musela být obrovská nosná deska, ale na tu není kolem místo, kde jsou všude domy.
08.09.2023 13:50Meechee :
D.H: Jasně, oni na to za ty dva roky, co to připravují ještě nepřišli. To ví jen někdo, kdo si říká D. H. Nikomu to neříkej, je to tajemství, ale fakt je naprosto běžné, že investor, který chce postavit výškovou budovu za pár miliard, si před tím, než začne projektovat, neudělá vůbec žádný geologický průzkum. Ono se tady navíc o tom pozemku a jeho vhodnosti k takové stavbě ještě ani nic nepsalo, vůbec se tady neprováděl žádný geologický průzkum a vůbec jim na základě něj nepovolili max. 165 metrů do výšky. S tím přicházíš až teď ty. Myslím, že bys jim o té desce fakt měl říct. Možná by to stihli ještě změnit na autosalon, než se jim to u stavby 30. podlaží proboří do země …
08.09.2023 14:14ELB :
Meechee: V původní prezentaci tohoto záměru se uvádělo 238 metrů a nikoliv 165 metrů. Zdůrazňovalo se přitom, že se bude jednat o nejvyšší budovu Česka. Připojena byla i stupnice velikosti stávajících falů – pozor, Ostrava bude hned těsně za slavnou pařížskou efelovkou ! A měla to být dvojčátka. Teprve ex post došlo k přehodnocení projektu. Už ne 238, ale jen 165 a odstraněním milánských stěn laskavě pověřeno město, protože se přece jedná o rentabilní projekt soukromého investora. Statický posudek doporučil realizovat stavbu do výšky 175 metrů a s větší půdorysnou plochou. A nově tedy už jen jedináček. Takže ano, investor měl od počátku jasnou představu, jasný záměr, podrobnou znalost dobře vytipované lokality, finanční zajištění. A město zase svou jasnou vizi a kontextuální koncepci navazujícího oklí stavby. Rozhodně to v žádné fázi nemohlo nikomu připomínat případy, kdy vybraný hochštapler dobývající rentu na veřejném sektoru omámí nesoudné radní mlhavým, nekonkrétním nápadem, jakých padne v Ostravě 100 každý den večer u piva.
Meechee :
ELB: No, já si myslel, že tu mou ironii tady lidé poznají … OK, tak ne všichni …
ELB :
Meechee: A kdo ne ? :)
aggu :
Opět zcela pomatená diskuze, příspěvky s nulovou informovaností o věci plus neskrývaný hejt na projekt od autora webu. Budiž.
Pro některé zdejší blázny – úvodní geologický průzkum samozřejmě proveden byl, a právě proto mohla být korigována původní představa investora. Za což je jistě rád, protože jde o rizika a o peníze. Je jistě lépe zachytit rizika v úvodní části projektu než třeba v době, kdy máte hotovou spodní stavbu za 1/2 miliardy a stavbyvedoucí vám volá, že „někde něco praská“ ;) Což platí obecně.
Snížení objektu není nic proti ničemu, má samozřejmě vliv na jeho ekonomiku, ale teď se řeší samotná realizovatelnost. Městu to taky nemůže vadit, protože objekt chce jako místní výškovou dominantu, bez konkrétního určení výšky, je mu v podstatě jedno, jestli barák bude mít 60 nebo 160 m.
Poddolované území samozřejmě je, ale není to hlavní příčina snížení objektu. Tou je zejména únosnost jílovitého podloží, které se nachází blíže k povrchu než uhlonosné prvohorní vrstvy.
Pro ty, kteří nechápou, proč by měla mít Ostrava výškové objekty mám dvě odpovědi. Proč ne. A tu druhou najdete na fotkách současných polských měst. A A víte, které polské město má jako druhé po Varšavě nejlepší skyline? No Katowice, hornické město ;)
Projektu držím palce.
Kicruj :
Já doufám, že tam něco vznikne, klidně to nemusí mít 200m, ale kdyby to byl nějaký 18+ patrový věžák, ideálně s parterem, tak super.
08.09.2023 17:38Mx :
Aggu: nějak při svém optimismu pomíjíte, že po 3 letech a 4 dodatcích je výsledek: realizace 2032-2035. Pokud to je ovšem pravdivá informace.
aggu :
Mx: A co má být? Není to běžný projekt, na ostravské ani na české poměry. Vyžádá si tedy svůj čas. I s ohledem na to, že v Česku není moc lidí, kteří podobný projekt projekčně zvládli.
PS: z veřejných zdrojů se lze dočíst, že např. současná dominanta Katowic – budova KTW (ta vyšší 134 m) se budovala od rozhodnutí k otevření 12 let, několikrát se měnil vlastník i samotný projekt. Dnes stojí a web nebo FB Katowic je fotkami s KTW zaplavený.
bapi :
Kicruj: Tak nejdriv tam mel byt hotel, pak kancelarska budova o 15 patrech, pak to nabizela Ova a pozadovala dominantu o min 12 patrech… Kolem a kolem, ve spojitosti s Novou Karolinou me uz asi vzdycky budou napadat tahle dve slova: PROMARNENA PRILEZITOST. :/
08.09.2023 18:41ELB :
aggu: Takže, má-li autor jiný názor, než investor a město, je to hejt. Mají-li jiný názor čtenáři, jsou to blázni. aggu v podstatě potvrdí výše popsané skutečnosti, ale ostatní mají nulovou informovanost. „Proč ne“ není odpověď, ale otázka. A co otázka „proč ano“ ? Jsou i jiné odpovědi, než protože Malmő, Warszawa & Katowice & libovolné jiné město ?
P.S. Katowická konurbace má přes 2 miliony obyvatel a v Katowicích existuje určitá tradice výškových budov a není tam 1 soliterní drapacz chmur uprostřed třípatrové městské zástavby na jílovém podloží.
aggu :
ELB:
Mě přece nevadí jiný názor. Vadí mi hejt ze sportu, hledaní chyb za každou cenu a negativismus (ostravský mor). Ale to je jen můj problém, takže jsem tam dopsal ,budiž“ a tím považuji debatu za uzavřenou ;)
Katowická aglomerace je dokonce ještě trochu větší, ale ani ostravská není malá, na české poměry rozhodně.
Ostravské centrum není tvořeno 3-patrovými budovami.
Vysoká stavba je stejně jako nízká stavba vždycky jenom … stavba. Příčiny a důvody proč high-rise v Ostravě si tady lidi vymýšlejí jako na běžícím pásu, a přitom se jich to vůbec netýká, je to čistě věc investora.
Jílové podloží projekt založení náročnějších staveb ovlivňuje, ale nevylučuje. Je spousta měst, které mají mnohem horší geologické podmínky pro zakládání výškových budov. Včetně poddolování.
Argument o nějakých tradicích je kravina. Ostrava si podobnou stavbu dovolit může. Historické panorama nebo konzervativní a upjatý urbanismus nás až tak nedrží pod krkem. Je to naše výhoda.
Michal :
Zase naprostý blábol. Katovický Drapacz chmur ta solitérní budova uprostřed městské zástavby právě byla a to přes třicet let.
Lukáš :
Proč se tu hádáte? Pozemek koupil RT Torax se záměrem. Když od projektu ustoupí, je to jeho věc. Měli jste si to koupit vy a za pár dní stavět, pokud si myslíte, že je to možné a ve vašich silách :)
ELB :
Michal: Jediný tvůj přínos tady jsou tvoje zvratky plné agrese vůči ostatním. Přitom argumentace žádná a pochopení textu nulové.
ELB :
Lukáš: To je rada k nezaplacení. Aha, nemusíme diskutovat, stačí jen koupit pozemek. Lukáš je hlavička :)
ELB :
aggu: Napsat svoje moudro a „tím považovat debatu za uzavřenou“. A připojit pár nepravdivých informací. Tohle fakt nemá cenu.
Mx :
Fascinuji mne lidé, kteří berou jako v pořádku slíbit městu mrakodrap za 3 roky a po koupi pozemku navrhnout 13-15 let, fascinující sonda do “tolerantnosti a důvěřivosti”. Ale takových projektů už tady bylo, co za sebou nemělo seriózní investory – desítky překrásných malůvek, máme krátkou paměť.
Kamil Staš :
Viděl by jsem to jednoduše. Plně chápu snahu stavbu oddálit. Při současné úrokových sazbách musí být rozdíl v pořizovací ceně obrovský. A strašně mě baví názory že si RT Torax koupil pozemek za účelem podvodu. To by asi nedělal vizualizace, průzkum podloží a návrhy, které určitě nestály drobné + to renomé které by utrpěli by jim za to určitě taky nestálo. A názory že by se byty kanceláře v mrakodrapu neobsadily mi přijdou taky úsměvné. Myslím si že mnoho firem a lidí tam bude chtít být kvůli prestiže, výhledu, dobré adrese co se týče spolubydlících. Tak samo to určitě je v Praze na Pankráci. Určitě jsou v Praze lepší místa pro život nějaké moderní vilky … .
ELB :
Ze stanoviska Národního památkového ústavu:
Stručně: Výšková budova je v rozporu se zájmy státní památkové péče. Architektonická studie návrhu budovy Ostrava Tower o výšce 235 metrů je v příkrém rozporu se zájmem ochrany kulturněhistorických hodnot a navíc nerespektuje ani platnou územně plánovací dokumentaci.
Podrobněji: Výška stavby neodpovídá měřítku historické zástavby v památkově chráněném území, výrazně zasahuje do panoramatu města a porušuje podmínky ochrany městské památkové zóny Moravská Ostrava a jejího okolí. Navrhovaná budova nerespektuje ani platnou územně plánovací dokumentaci … Není pochyb, že by v případě realizace výškové budovy bylo pozměněno a narušeno území Moravské Ostravy, které se vyvíjelo dlouhá staletí, a je charakterizováno jednotnou výškovou hladinou zástavby, rytmizovanou dominantami v podobě významných sakrálních a veřejných staveb, jejichž výška nepřesahuje 86 metrů (věž Nové radnice) … Realizace budovy o výšce 235 metrů by nezaměnitelné panorama Ostravy, ve kterém se dále uplatňují vysoké pece a další průmyslové objekty v Dolní oblasti Vítkovice, zásadním způsobem přetvořila. Není také pochyb, že obrovská hmota navrhované budovy negativně ovlivní vnímání architektonických hodnot historického jádra města, na jejichž vzniku se podílela řada významných architektů včetně několika světově uznávaných jako Camillo Sitte, Erich Mendelsohn nebo Bohuslav Fuchs.
David :
Zajímavá diskuze… asi bych si vzal Ostravu jako celek k dnešnímu dni a zeptal se co za panoráma a dominanty v Ostravě vůbec máme? Kromě nové radnice absolutně nic – výšková budova z roku 1930 byla tehdy nejvyšší budova v ČR a byla tak koncipována i pro budoucnost.
100 let po, rok 2023 – přijde na Ostravu konečně nějaký nadčasový a velmi dobře udělaný projekt a je z toho humbuk. Dnes není v Ostravě ani jedna moderní dominanta, Ostrava ničím nezáří možná není až tak černá ale rozhodně není úchvatná s wow faktorem oproti jiným menším městům. Kdyby se jednalo o výstavbu nové skladové haly nebo nového Lidlu všichni by snad asi jásali. Tohle má potenciál vynést Ostravu do vyšší ligy mezi inovativní moderní evropská města. Nechápu proč tenhle projekt je tak odsuzovaný a taková koncertní hala má podporu…
text od pana Václavíka či Jacobs: ano nový symbol nemusí být jen výšková budova, ale jsme v Ostravě – jak dopadají projekty veřejného prostranství? Po roce už potřebují další rekonstrukci, díky nulové údržbě. Ostrava je specifické město, nedá se zde implementovat to co v jiných evropských městech jako chození pěšky do centra, vytváření krásných cyklostezek když se Ostrava rozléhá mezi kopci.. to všechno jde ale ne v Ostravě a proto ty body které shrnul autor jsou jen výňatek z internetu a pro nás vůbec relevantní nejsou. Bylo by super mít kulturní akce venku na náměstích každý víkend jako někde na jihu Evropy ale kdo ty akce bude sponzorovat a hlavně vymýšlet když Ostravké maximum je pořádat BurgerFest skoro každý měsíc na Karolíně? Jejich úvahy jak vytvářet symboly a dominanty místo výškových budov jsou pěkné, ale ne pro naše město.
Ať autor shrne města kde se naopak vytváří dominanty jakožto výškové budovy a kam se jejich kultura a dynamika rozvinula, pak tady asi nebude tolik pesimistických komentářů. Ještě mě připadá úsměvné jak do nedávna tady stáli ty původní vysoké komínové „dominanty“ a když šli dolů tak je naopak spousta lidí oplakávala ale nahradit je moderním prvek to je skoro ďábelký plán!
09.09.2023 10:38ELB :
Podle článku M.Vodičky si mrakodrapy … „pro svou pýchu stavějí dokonce státy jako novodobé katedrály bohatství a moci. Estéti brblají, že jsou ošklivé. Možná. Ale důležité je, že jsou opravdu velké. Pouze výška hraje roli. Její prestižní hodnota je taková, že mnohé budovy jsou vyšší, než je finančně únosné. Mrakodrap nemá jiný smysl než svoji výšku. „Je za tím samozřejmě lidská pýcha a prvek soutěžení mezi jedinci, lidmi a státy,“ říká psycholog Slavomil Hubálek o důvodech, jež ženou mrakodrapy stále výš. „Je to hezky vystiženo už v jejich názvu – drápat se do mraků.“ Mrakodrapy však původně vznikaly z ekonomických důvodů. Později už je zvedalo k nebi vzpínající se lidské ego. Zpočátku bylo totiž výnosné vztyčit na malé parcele budovu s mnoha kancelářemi … „Mrakodrapy stavíme čistě pro prestiž,“ suše napsal uznávaný architektonický kritik David Gelernter … Supervysoké stavby nevznikají kvůli tomu, že by byly praktické či výnosné. Většinou se zvedají k obloze jako protažení lidského ega (nebo, pokud vyznáváte jinou psychologickou školu, jako protažení jiného prominentního lidského orgánu). S freudovskou interpretací souhlasí s úsměvem i Slavomil Hubálek: „Je to jistě vztyčení politického a mocenského symbolu, tedy co největšího. Je to problematika, která každému muži něco říká.“ … Když si v roce 1916 nechal magnát Woolworth postavit svůj vlastní mrakodrap, chtěl „velikou a neotřesitelnou věž, jako je moje obchodní impérium“. Můj mrakodrap, to jsem já… . „… Od chvíle, kdy člověk vztyčil první totem, můžeme vysledovat posedlost vertikalitou, tedy touhou stoupat výš,“ říká psycholog Hubálek. „Proto lidstvo stavělo pyramidy a katedrály.“ Lidé si v mrakodrapech stavěli ikony svého úspěchu…“
ELB :
R.Dohnal na ceskestavby.cz: „Mrakodrapy zprvu působily dojmem fantastické a praktické myšlenky. Na minimální jednotku zastavěné plochy tu vměstnáte ohromné množství obyvatel. Zástavba tažená do výšek nepochybně omezuje potřebu stavebního prostoru. Do jednoho obřího domu se klidně vejde celá čtvrť. Jenže k vystavění této horizontální čtvrti je zapotřebí častokrát více stavebního materiálu, než kdybychom stavěli naplacato, drželi se takříkajíc při zemi. A onen stavební a strukturní materiál, typicky ocel nebo železobeton, je často energeticky náročnější, než staviva, s nimiž si vystačíme v úrovni ulice. A těch zádrhelů je pochopitelně víc … Klasické rodinné domky můžete stavět podle principů udržitelnosti a zásad pasivního domu v přiměřené orientaci ke světovým stranám, mrakodrap bude neoptimálně čnít vždy a všude. Mrakodrapy se extrémně přehřívají a vymrzají, proto musí být dokonale zaizolovány a jejich vnitřní klima regulováno. Jsou nezměrně hladové po energii, protože všechny vnitřní procesy v nich si ji žádají. Pitnou i užitkovou vodu je zapotřebí pumpovat do výše desítek pater, a kdyby se zastavily výtahy v šachtách, jsou rázem neobyvatelné. To by se u placatých domů nejspíš nestalo … Nedávno byl rozbit i mýtus o tom, že by snad mrakodrapy měly být ekonomičtější a ekologičtější variantou zasídlení. Jejich provozní bilance, náklady na udržení funkčnosti, jsou vpravdě děsivé, mrakodrapy produkují až o 140 % více emisí, než co do počtu obyvatel srovnatelné ne-výškové zasídlení. Zdaleka nejhorší je to ale s jejich životností …“
David :
ELB: ELB: pan Dohnal vycházel z čeho? Z toho jak se vystavěl Manhattan v 70. letech?? Dnes jsou mrakodrapy velmi ekologické a vůbec šetrné k životnímu prostředí, to by jinak nevznikal jeden za druhým v evropských metropolí s top BREEAM, LEER certifikací… Dnešní materiály maji úplně jiné vlastnosti, budovy jsou soběstačné neli s lepšími vlastnostmi jako ty rodinné které mimochodem mohou zabírat plochy jako několik fotbalových hřišť. Opět kopírujete studie a poznatky z nějakých starých skript, je rok 2023… jsme úplně jinde.
PS: ve Vídni vzniká první dřevěný mrakodrap…#inovace #ekologie
ELB :
David: Pokus o shození faktů ? Jedná se o text z roku 2022, experte. Žádná stará skripta. Zdvořile žádám všechny zdejší falofily, argumentujte, nelžete. Nevymýšlejte si fyzikální nesmysly, těžko může skleněný mrakodrap (jaký byl prezentován v Ostravě) konkurovat pasivnímu domu. I kdyby stál v Malmö :)
Podle článku G.Zbavitelové volají přední britští architekti a inženýři „… po zákazu budování celoskleněných mrakodrapů. Prý je příliš obtížné a nákladné je vytopit.
„Je přinejmenším velmi podivné stavět skleníky v době klimatické krize,“ myslí si Simon Sturgis, poradce britské vlády a londýnského magistrátu. A vysvětluje, že k ochlazení rozpálených skleněných ploch je třeba velkého množství energie. Velké množství energie ale znamená velké množství uhlíkových emisí … Sluneční světlo vytváří teplo a v uzavřených budovách není kam se schovat. Tento skleníkový efekt běžně řeší klimatizace, ale ta je také problematická. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) odhaduje, že až 40 % všech emisí oxidu uhličitého pochází z výstavby, vytápění, ochlazování a demolic budov. A klimatizace se na tomto množství podílí stále vyšším procentem – objem energie potřebné k ochlazování se od roku 2000 zdvojnásobil a dnes tvoří až 14 % z veškeré využité energie … Novější stavby používají speciální druh skla, které se v horkém počasí zakalí a zablokuje sluneční svit, či dokonce samo vyrábí elektřinu … Architekt Sturgis ale upozorňuje, že i takové panely z vrstveného skla přispívají ke klimatické krizi, protože jejich výroba je nákladnější a je skoro nemožné je recyklovat. Aby se podle něj snížil objem energie nutné k ochlazování těchto budov, je nutné vyrobit velmi složitou fasádu z trojnásobné vrstvy skla.“
Marthin :
Až se bude zas někdo ptát,proč v Ostravě pořád nemáme rozvoj,můžete ve zkratce říct:Protože tu i tak racionální témata,jakými jsou stavby,spadnou do emocionality,která neumožňuje rozumnou diskuzi.
David :
ELB: pane ELB vy to prožívate jak kdyby měla jít celá Ostrava k zemi a místo ní přijít Dubaj č.2. Bavíme se o jedné výškové budově. Mimochodem výstavba skleněné Dubaje trvala ani ne 30 let, město plné mrakodrapů je dnes fenomenem zkuste těm šejkům přeposlat ty vaše úchvatné materiály a studie :) Já znám pár lidí co v Dubaji bydlí a nikdo z nich si na nic absolutně nestěžuje naopak… v Ostravě si stěžují všichni a ještě dlouho budou :)
ELB :
David: Allahu akbar, pane Davide. Tak tedy UAE, náš vzor :) Nemohu za to, že vám uniká širší kontext. Ty „moje úchvatné materiály“ nejsou moje, jsou to různé citace různých odborníků, architektů. Je příznačné, že právě v Ostravě je vzdělaný člověk, který k tématu přistoupí multioborově, terčem místní pokleslé budovatelské úderky s myšlením lokálních hochštaplerů honících si ego nesmyslnou imitací (pro ně) velkého světa. Já nic neprožívám, jen jsem si přečetl článek a napsal krátký koment. Moje další příspěvky jsou dány jednak úžasem z toho, jak je místní projektová wow úderka blbá, sprostá, a přitom sebevědomá, a dále tím, že si nenechám líbit nactiutrhání od místních blbečků bez argumentů. Myslím, že validitu mého prvního komentu jsem si v této diskusi ověřil v praxi.
ELB :
Marthin: Fachidiotům, natožpak idiotům, nevysvětlíte, že existuje širší kontext. Stavební inža je pro ně vrchol racionality, zatímco historik umění, památkář, geograf, sociální psycholog, nebo urbanista „padají do emocionality“.
petrK :
ELB: S takovými lidmi se těžko argumentuje. I tenhle David má jako jediný argument, že to bude wow věc, ze které si ostatní svět sedne na prdel.
něgdo :
aggu 22.01.2021 15:34 napsal, když nepobral názory jiných k Toweru: „někdo a magistr Volný tímto získávají první 3 místa v hitparádě ostravských cypů za měsíc leden. Gratulujeme!“
Dnes jsme o 2,5 roku dále a zoufale naivní, ale o to více sebevědomý aggu tu mele nesmysly dál. Tož dnes už víme, kdo je tu cyp největší.
Cyklista :
ELB: Doufám, že si uvědomujete, že snad na každé téma lidské společnosti naleznete minimálně dvě skupiny erudovaných odborníků, kde alespoň jedna skupina má pozitivní názor a alespoň jedna skupina má k danému problému negativní postoj.
ELB :
Cyklista: Nikoliv, to je pro mne žhavou novinkou, doteď jsem se naivně domníval, že mám ve všem pravdu :)
Asi proto jsem k tématu přistoupil právě takto omezeně, bez kritického myšlení a kontextuální úvahy, na rozdíl od místní úderky Macurových wow efekt pohrobků z Anofertu , kteří, vědomi si toho, co píšete, věcně a slušně diskutovali, předkládali argumenty, hledali pro a proti a dobře si promysleli to, co tvrdí, protože už byli i v Malmö :)
Děkuji za vaši zpětnou vazbu pro mne, nebohého, naprosto nevzdělaného autistu :) Jo a pravda je určitě někde uprostřed, viďte, a lze o ní hlasovat, že ? :)
P.S. Klidně si to, hoši, vztyčte :) 13ipatrová budova s autosalonem v přízemí jistě ohromí celý svět, nejen světové metropole Malmö a Katowice. Určitě bude následovat i onen příznačný multiplikační efekt, že ? Ten, o kterém se vždy mluví, když je zapotřebí podělit se o náklady na soukromý zisk s veřejnou sférou … Ja klar, zwischen Wolkenkratzer und Konzerthalle, also starb ELB :)
Petr Mikoláš :
Hasiči musejí mít radost. No ani si neumím představit když tam začne hořet.
14.09.2023 22:41Rumpeak :
Celé mi to přijde jako marná snaha města získat pro centrum nějakou prestiž. Do centra už se nainvestivalo neskutečně miliard a pořád ne a ne dosáhnout prestiže Poruby. Mrakodrap určitě nepomůže vnímání centra jako takového toho smradlavého, černého EE. Ostrava je strašné nekompaktní slepenec v podstatě několika měst a mrakodrap v centru asi není ten faktor, který tohle změní. Tipují, že jim nebude ani koncertní sál ve tvaru pouzdra na kytaru. Podle mě by spíše pomohlo rozvíjet území nikoho na styku těch 3 měst. Dnes se tam nacházejí úžasné skvosty, jako dálnice, depo PPL, gheto Bedřiška a podobně meěstotvorné prvky. Dálnici zastřešit, na Odře udělat nábřeží, že Svinova Hlavní nádraží atd.
16.09.2023 07:39balde :
Petr Mikoláš: jako by nikdy žádná vysoká budova nehořela
16.09.2023 08:05Whiskypeak :
Rumpeak: Co si mám představovat pod slovním spojením „prestiž Poruby“?
16.09.2023 19:49Nuny :
Whiskypeak: Že je Poruba prestižní adresa si myslím pouze obyvatelé Poruby…
17.09.2023 12:49Slivkapeak :
Ale rezidenti Karoliny přece sní o tom, že si jednou budou moci dovolit koupit byt v Porubě :-)
17.09.2023 14:05Aleš :
petrK: překliknul jsem se . Chtěl jsem dát palec nahoru místo dolů. Protože je to tak.
20.09.2023 17:03Aleš :
David: Aha takže třeba Dolní oblast Vítkovice není vůbec žádná dominanta. Takových areálu je po světě tisíce že? Za to mrakodrapů je po světě jako šafránu, tak honem sem s ním ať máme mega super dominantu.
20.09.2023 17:15A ještě jedna otázka..kdyby těžní věž dolu Hlubina v DOV byla tak dejme tomu 3x větší jak Eiffelovka už byste to bral jako dominantu?
Filip :
Tak primátor odpověděl na otázku moderátora ČT24 že přípravy stále probíhají a že se oslovují různá arch. studia. Údajně je již sestavena i porota. Někdy na jaře by měl být znám vítěz soutěže a snad i finální návrh.
12.10.2023 11:45Čas cca 24:05 > https://www.ceskatelevize.cz/porady/10101491767-studio-ct24/223411058271011/