Ostrava odstřihla Karolinu od centra

Ostravy vypsala veřejnou zakázku „Jedna míle (investiční záměr)“. Z předložených podkladů však vyplývá, že chce Karolinu, obrazně řečeno, odstřihnout od zbytku centra.

Předmětem této podlimitní veřejné zakázky je vypracování investičního záměru pro realizaci souboru staveb s názvem „Jedna míle“ v k.ú. Moravská Ostrava, Vítkovice a Slezská Ostrava, obec Ostrava, včetně navazujících úseků komunikací v rozsahu specifikovaném ve Výzvě k podání nabídek, vč. zadávacích podmínek, se zaměřením na komplexní dopravní řešení vymezeného území včetně veřejné dopravy, cyklodopravy a zajištění bezbariérových vazeb pro pěší a cestující.

Jedná se o novostavbu a rekonstrukci ulic, konkrétně městské třídy s rezervou pro tramvajovou trať propojující Smetanovo náměstí s ul. Ruskou v Dolní oblasti Vítkovic (DOV), dále přilehlých významných ulic s napojením na stávající sít pozemních komunikací. Práce na investičním záměru bude rozdělena do dvou na sebe navazujících částí.

První část prací bude zaměřena na prověření technické a dopravní proveditelnosti v rámci řešeného území. Její součástí musí být mj. prověření křížení ulic Jedna míle a Na Karolině formou jedné průsečné křižovatky nebo svou stykových křižovatek (odsazená křižovatka), případně obdobných prostorových řešení. Na základě podkladů, navržených řešení a dopravních modelů bude v této části nalezeno finální dopravní řešení až do podrobnosti povolených směrů jízdy v jednotlivých úsecích, povolených pohybů na křižovatkách, návrhy pěších zón (s povoleným průjezdem pouze pro MHD nebo cyklistickou dopravu), návrh slepých úseků apod.

Po odsouhlasení a převzetí finálního dopravního řešení zadavatelem zhotovitel vypracuje v druhé části návrh uličního prostranství akceptující požadavky a doporučení koncepčních materiálů města. Součástí investičního záměru bude i návrh na řešení nových kapacitních systémů inženýrských sítí, které budou podporovat rozvoj území podle níže uvedených projektů a studií. Řešení inženýrských sítí musí být v souladu s požadavky na motorovou i bezmotorovou dopravu, včetně tramvajové dopravy, dále s požadavky na výsadbu kvalitního stromořadí (i víceřadé), zadržování a využívání dešťové vody a celkovou koncepci modrozelené infrastruktury (MZI). Investiční záměr musí být v souladu se stávajícími i připravovanými projekty v rozvojové lokalitě Karolina – DOV. Navržené fáze výstavby umožní koordinaci realizace jednotlivých projektů v této lokalitě

Vymezení řešeného území

Původní řešení

V roce 2016/2017 Ostrava pořídila územní studii MORAVSKÁ OSTRAVA – KAROLINA (studii si můžete prohlédnout ZDE). Studie nastavila mantinely, podle kterých se měla nová čtvrť rozvíjet a realizovat. Studie rovněž identifikovala stávající vazby, širší kontext a hlavně narušené stávající urbanistické a pěší vazby mezi územím Karoliny a Dolní oblasti Vítkovice, které citujeme v následujícím textu:

Přímé vazby
K bezprostřednímu kontaktu řešené lokality s centrem města dochází na ulici 28. října a na Smetanově náměstí. Zde však také dochází k největším kolizím s hromadnou dopravou, s automobilovou dopravou a křížením pěších tahů od obchodního centra Nová Karolina do centra na Masarykovo náměstí. Vazba na centrum města je rozhodující prvek, jehož řešení může výrazně ovlivnit výsledek realizace celého konceptu a jeho zapojení do historické struktury města. Další bariérou, ale zároveň i příležitostí, je kontakt lokality s řekou. Řeka Ostravice protéká regulovaným ale krajinně příznivým koridorem. Lokalita řešeného území je poměrně výrazně vymezena dopravními koridory, které tvoří negativní bariery v území.

Nejdůležitější vazby lokality se odehrávají právě při severní hranici lokality. Významným komunikačním, ale i kritickým bodem je křižovatka ulic 28. října a ulice Na Karolině s tramvajovou zastávkou. Zde dochází k výrazné koncentraci pěších, tramvají a automobilové dopravy. Rezervy skýtá napojení území na pěší koridory přes Smetanovo náměstí a směrem na lokalitu Černá louka.

Komunikační síť
V řešeném území se nachází stávající místní komunikace, které zajišťují dopravní obsluhu území, ale zároveň umožňují průjezd tranzitní dopravy (doprava, která v řešeném území nemá zdroj ani cíl). Nejvíce dopravně využívané je propojení ulic 28. října (ve směru od Fifejd) a ulice Na Karolině. Tento dopravní vztah je v přímé kolizi s poměrně intenzivní nemotoristickou a městskou hromadnou dopravou v ulici 28. října u tramvajové zastávky Karolina. Tento úsek komunikace považujeme za dopravní závadu a v návrhu dopravního řešení je eliminována.

V navazující návrhové části studie z roku 2017 si můžeme přečíst a prohlédnout, jak zpracovatelé naložili s chybějícími pěšími vazbami a nefunkčními urbanistickými vazbami na historické jádro města.

Fialová šrafa představuje pěší / zklidněné zóny. Oranžovou, přerušovanou čárou, jsou vyznačeny kompoziční osy. Fialová přerušována čára představuje hlavní pěší tahy. Jak je z návrhu patrné, synergie obou hlavních míst (Karoliny a Masarykova náměstí) měla být propojena a zároveň umocněna zklidněnou zónou, která by podporovala příjemný pohyb pěších.

Ve výkresu prostorové regulace pak vidíme navržený veřejný prostor v místech dnešní ulice Na Karolině. Je patrné, že hlavní dopravní tahy jsou vedeny po obvodu nové čtvrti.

AutomobilOVA

V roce 2025 je vše jinak. Kvalitního veřejného prostoru s preferencí chodců se mezi Karolinou a historickým jádrem města nedočkáme. Jak vyplývá z podkladů k veřejné zakázce „Jedna míle (investiční záměr)“, je v místech dnešní ulice Na Karolině navržena kapacitní komunikace. Prostor se urbanisticky zcelovat nebude. Bude ještě více roztříštěn, pro chodce nepříjemnější. Ulice bude ještě více působit, jak průtah.

Úpravu dopravního řešení si vyžádal záměr Jedna míle, tedy ulice, která má propojit Černou louku, Karolinu a Dolní oblast Vítkovic. Záměrem je výstavba ulice, které má v sobě mít zakomponovanou prostorovou rezervu pro tramvajovou trať a následně tramvajovou trať samotnou.

Původní studie nepracovala podrobně s propojením Karoliny s Dolní oblasti Vítkovice. I když jsou nyní vstupní atributy k návrhu dopravní sítě jiné, nemělo být přistoupeno k rušení zklidněných zón. Nový dopravní návrh preferuje v centru města automobilovou dopravu. I když je zatím vše v úrovní studií a příprav investičních záměrů, zkapacitnění ulice Na Karolině bylo zaneseno do Územního plánu.

Pro lepší pochopení podstaty urbanistického problému, porovnejme původní a nyní navrhovaný stav.

Změna Územního plánu

Zastupitelstvo města Ostravy rozhodlo usnesením č. 1202/ZM2226/20 ze dne 4.12.2024 o vydání Změny č. 4a Územního plánu Ostravy formou opatření obecné povahy. Zpracováno bylo úplné znění Územního plánu Ostravy po vydání této změny a změna nabyla účinnosti 2.1.2025. Jednou se změn bylo i zanesení dopravní komunikace do prostoru dnešní ulice Na Karolině.
Čtenář může namítnout, že proti změně Územního plánu mohla být podaná námitka. Nicméně nás ani v nejtemnějších představách nenapadlo, že takto významná urbanistická změna nebude řešena minimálně formou dialogu a komunikována s veřejností.

Z výřezu Územního plánu je ještě více patrné, jaké chyby se město dopouští.

Nepříjemné místo pro chodce

Pokud dnes jdete z Karoliny do centra Ostravy pěšky (či v opačném směru), nevyhnete se přechodu ulice 28. října, nebo ulice Na Karolině. V prvním případě jste omezování světelně řízenou křižovatkou s hustým automobilovým provozem. V tom dalším máte možnost využití pouze jednoho přechodu bez jakékoliv dopravní regulace. Pěší vazby jsou zde špatné.

S navrhovanými možnými změnami se však situace nezmění. Naopak. Křižovatky budou širšíí, vzdálenost pro přecházení větší…

Doprava měla být svedena podél již jiné urbanistické bariéry, kterým je železniční trať / železniční vlečka. Vymístěním urbanistických bariér do jednoho prostoru při okraji by vznikla možnost vytvoření zklidněných zón.

Tato nepříjemná křižovatka je důvěrně známá nejen chodcům.

Musela být ulice Na Karolině zachována například z důvodu zachování trasování linek MHD, či pro vozidla IZS? Řešení například ukazuje Vídeň, kde byla přebudována ulice Neubaugasse na sdílenou zónu s průjezdem MHD, vozidel složek IZS, rezidentů a zásobování.

Stav před a po

Stav před a po s autobusovou zastávkou

Veřejný dialog a kontext

V úvodu článku se odkazujeme na studii vypracovanou v letech 2016/2017. I když studie dobře pracuje s myšlenkou propojení pěších vazeb, je vznik studie poněkud hořký. Ani ta totiž nevznikla na základě urbanistické soutěže, či jiné formy soutěže. Město nikdy, kromě urbanistické soutěž o návrh revitalizace území Černá louka v roce 2010 a soutěže na podobu Karoliny v roce 2006, nemělo možnost výběru z více možností řešení lokality území Karoliny a centra města.

Nikdy neprobíhal veřejný dialog jak s laickou veřejností, tak s odbornými kruhy, kterou má automaticky připravovat a pořádat samotné město – investor staveb. Zároveň si nesmíme plést dialog a prezentaci jasně daných záměrů, které město předvádí v prostorách MAPPA.

Jeden z největších problémů představuje i nekomplexní řešení, bez návaznosti na další projekty. Ve veřejném prostoru jsem mohli v průběhu let zaznamenat záměry jako vytvoření pěší zóny mezi bývalým obchodním domem Ostravica a bývalým hotelem Palace. Zklidnění dopravy na Smetanově náměstí. Zklidnění dopravy na ulici Nádražní, kdy je tento záměr zanesen i do strategických plánů. Z druhé strany pak obvod Slezská Ostrava plánuje naopak přivést dopravu na Sokolskou třídu přes nový most a odklonit tak dopravu z Bohumínské ulice. S tím vším nejsou slučitelné navrhované změny v území mezi Karolinou a historickým jádrem.

Při pohledu na centrum města se pěší propojení mezi Karolinou a jádrem města více než vybízí.

Příklad plánování nové městské části

Nepříjemným faktem je neschopnost dlouhodobého plánování mnoha českých měst. Jak by měla příprava nové městské části části vypadat se můžeme podívat na příkladu plánování záměru Stadteingang West – Zukunftsvisionen für den Westen – nové městské částí v Berlíně.

Na webových stránkách města najde veřejnost přehled všech informací. Zajímavě pak působí časová osa, kde jsou jednotlivé body v postupu záměru definovány a okomentovány. Pro české prostředí pak může být zajímavá informace i to, že po prvním dialogu a jeho prezentaci následuje další dialog, kde jsou prezentovány změny. Celý postup je moderován orgány veřejné správy.

Forma několika dialogů a pracovních skupin je pak podkladem pro vznik „územních studií“ a dokumentů ke změně Územního plánu.

Postup se může zdát byrokraticky složitý a zdlouhavý, ale plánování nových městských částí není jednoduchou záležitostí a pro město a investory je výhodné být skvěle připraven, než překvapen v následných fázích.

Postup dialogu a příprav je popsán srozumitelně laické veřejnosti

Z projednávání jsou i záznamy. Několikahodinové. Vše je však transparentní a zpětně dohledatelné.

Tento příklad z Berlína jsme nevybrali náhodou. Město má záměr vyhlásit v první polovině roku 2025 urbanistickou soutěž na lokalitu Cingrův sad a Bauhaus, jak uvádí MAPPA na svých webových stránkách.

Území, ležící mezi jádrem Moravské Ostravy a čtvrtí Fifejdy, má ve své současné podobě charakter periferie uprostřed města a trápí ho řada problémů. Nachází se zde zanedbané nevyužité plochy, je zatíženo nadměrnou dopravou a je takřka neprostupné pro chodce a cyklisty. Místecká ulice i železniční trať tvoří významné bariéry a město tak rozdělují na dvě nepropojené části.

Cílem urbanistické soutěže pro tuto lokalitu, kterou připravujeme, bude nalézt co nejlepší řešení, jak město skrze území propojit. Dalším důležitým tématem je návrh jeho využití, a to s ohledem na potenciál, jaký může pro Ostravu v budoucnu představovat. Soutěž by měla být vyhlášena v první polovině roku 2025.

Území jsou si podobná. Obklopena dálnicí a železnicí. Odříznuta od okolní urbanistické struktury města.

Závěrečné prezentace druhé fáze dialogu se čtyřmi zbývajícími plánovacími týmy (v první fázi osm) se uskutečnilo 5. prosince 2023. Komise hodnotila jejich příspěvky na základě kvality navrhovaných řešení. Plánovací týmy byly poté vyzvány k předložení nabídek na zpracování územního plánu. Na základě těchto nabídek od výše uvedených týmů byl vybrán tým Hosoya Schaefer Architects AG, Zurich a Agence Ter .de GmbH, Karlsruhe, kteří získali zakázku na přípravu územního plánu na základě jejich koncepce rozvoje města.

Území Karoliny se řeší dlouhodobě

Soutěže na zástavbu území Karoliny probíhaly například již v roce 1987. Návrhy prvně pracují s myšlenkou propojení ulic Bohumínská s ulici Místecká. Od začátku však všechny návrhy pracují s myšlenou preference pěší dopravy a MHD, kdy dopravní komunikace je vedena po estakádě. Myšlenka průtahu skrze Karolinu se však postupně vytrácí a doprava je vedena po obvodu území.

1.místo

2. místo

Vítězný návrh omezené urbanisticko-architektonické soutěže z roku 1991. Propojení mimoúrovňových křižovatek ulic Místecká a Bohumínská již není tak masivní. Území dostalo blokový charakter.

V roce 1998 byla vyhlášena mezinárodní architektonická soutěž na zástavbu území oblasti Karoliny. Soutěž vyhrál polský tým architekta A. Dudy.

V roce 2003 urbanistická studie Karolina, K. Cieslar a kolektiv polských autorů.

Objevovaly se i mnohé studie z dřívějšího období, než je rok 1987. Vždy však byla automobilová doprava oddělena (estakáda) a byli preferování pěší a MHD.

pramen: berlin.de / Urbanistická studie MORAVSKÁ OSTRAVA – KAROLINA, ostrava.cz / Veřejná zakázka Jedna míle (investiční záměr), ostrava.cz

Související články

• 17.09.2024: Pod Žofinkou – aktuálně
• 02.01.2024: Investice Ostravy v roce 2024
• 20.10.2022: Pod Žofinkou
• 06.06.2022: Debata o propojení centra Ostravy s DOV
• 06.04.2022: Návrat tramvaje mezi Karolinu a DOV
• 14.05.2021: Studie území mezi Karolinou a DOV