Niklova experimentální vila

Je unikátní svou konstrukcí i místem, na kterém se nachází. Válcová chata Lva Nikla v Krásné budila pozornost každého, kdo kolem ní prošel. Už dlouhá léta chátrá a její případnou záchranu komplikuje i fakt, že se jedná o černou stavbu. Vila Brusel či chata UFO, tak nejen místní označovali objekt v Krásné, který v roce 1972 postavil strojař Lev Nikel. „Inspirovala ho doba spojená s nástupem konstrukcí z kovu a skla, například český pavilon v Bruselu. V roce 1967 navštívil Expo v Montrealu, kde ho zaujal skleněný americký pavilon ve tvaru koule,“ vysvětluje Niklova dcera Helena Tichopádová.

„Na brněnském výstavišti pak vedle velkého pavilonu Z uviděl prosklený pavilon na nožkách. Vyrobil si jeho kopii ze špejlí, a když pak rušili Vratimovské papírny a likvidovali vařáky na celulózu, napadlo ho využít trubek ve tvaru kruhu ke stavbě pavilonu.“ Po Niklově smrti v roce 1992 nebyl nikdo, kdo by se o jeho stavbu staral, a tak začala chátrat. „V roce 2004 sběrači kovů ukradli rošty, jež pokrývaly přístupové schody a téměř třetinový prostor terasy před vstupem do pavilonu. Vzali i vnitřní zařízení,“ říká dcera. V roce 2005 pak děti rozbily všechny skleněné výplně a soud o náhradu škody se táhl téměř dva roky. „Kovová konstrukce zkorodovala a vnitřek poničilo vlhko,“ pokračuje Tichopádová s tím, že náprava již byla velmi komplikovaná a tyto práce nebyla schopná řešit.

Stavitel předběhl svou dobu, byť nebyl architektem

O záchranu originální stavby nyní usiluje mladý architekt Zdeněk Liška, který se už několikrát sešel s dcerou stavitele. Šestadvacetiletý architekt, jenž vystudoval ve švýcarské Basileji, se o chatě Lva Nikla dozvěděl prostřednictvím portálu ofhouses.com.

„Okamžitě jsem to sdílel na své facebookové stránce Architektura Moravskoslezského kraje, kde stavba vzbudila značný ohlas. Navíc chata stojí v obci, z níž pocházím,“ přibližuje svůj zájem Liška a dodává, že stavba má mnoho aspektů, kterými je výjimečná. Za nejvýznamnější považuje kontext místa, v němž se nachází. „Krásná má totiž velmi striktní podmínky týkající se ochrany životního prostředí a dodržování určitých zásad při výstavbě domů.“ Stavba je podle mladého architekta unikátní i svou konstrukcí, protože když dům vznikal, nebyly dostupné všechny materiály a technologie.

„Úžasné je samotné založení stavby na vyhloubené betonové jímce, ze které vycházejí jednotlivé podpěry v kruhové osnově. Tato osnova je excentricky umístěna vůči pravidelné kruhové formě šestnáctihranného cylindru, jež byla původem konstrukce vařáku na buněčnou celulózu v papírnách, kde autor pracoval,“ popsal Liška.

Pavilon nebyl nikdy zkolaudován

Objekt tvoří dvě malé místnosti – ložnice a vstup se sprchou – a jeden velký obytný prostor s kuchyňkou.

„Přízemí chaty v létě nejspíš sloužilo jako altán, který měl venkovní krb a terasu přímo u splavu přilehlého potoka. Komín z kamen prochází středem a má pravděpodobně i nosnou funkci. V obytném prostoru byla pravděpodobně na průduch napojena malá kamna na dřevo, kterými se chata vytápěla,“ přiblížil Liška.  Problémem je, že Nikel jako stavitel tehdy budovu nahlásil na Povodí Odry jako limnigrafickou stanici (místo se zařízením k pozorování vodního stavu toku – pozn. red.). Nikdy ji však nezkolaudoval, takže objekt dnes není legálně vedený v katastru nemovitostí a jedná se tak o černou stavbu, kterou bude potřeba nejprve dodatečně zlegalizovat.

„Při prvních analýzách jsem došel k závěru, že by se dala zachránit ocelová konstrukce. Ta se musí nejprve odstrojit od znehodnocených konstrukcí a náležitě ošetřit. Různé části rámu bude potřeba úplně nahradit,“ říká Liška. Pokud by se ale ukázalo, že je rám kriticky prorezavělý na více místech, architekt by uvažoval o vytvoření přesné repliky původní chaty. Podle Liškových odhadů se může oprava vyšplhat až na tři miliony korun. Inspirací, jak stavbu obnovit, je podle něj znovuzrozená Bezručova chata na Lysé hoře, na kterou byla vyhlášena veřejná sbírka.

„Dům by tak mohl případně podpořit některý ze statutárních orgánů, jelikož si troufám tvrdit, že jde o kulturní památku. Pokud by se budova dobře propagovala, přiláká mnoho fanoušků architektury i zvědavců,“ míní Liška, který však momentálně nedokáže říci, co bude na obnově Niklovy chaty nejsložitější. Otázkou je, jak moc budou úředníci vstřícní. Rozhodně se bude snažit projekt zaštítit názory architektů a kritiků. „Pravděpodobně bude potřeba vypracovat rešerši s referenčními stavbami podobného charakteru. Tyto podklady by měly být vloženy do brožury, která bude sloužit úřadům jako jeden ze stěžejních podkladů,“ dodává architekt.

Stav z roku 2015. Fotografie zasla Jaroslav Němec. Děkujeme!

Další historické fotografie najdete ZDE.

zdroj text: idnes.cz

Související články

• žádné související články, zkuste tagy pod nadpisem..