V posledních letech můžeme na severní Moravě, hlavně v Ostravě, často vidět vznik štěrkových záhonů s výsadbou rostlin a štěrkových ploch. Hlavním motivem vzniku takových ploch je zdánlivá nízká náročnost údržby a neustály dojem čistého prostředí.
Vlastnosti štěrkových záhonů a ploch jsou však spíše negativní a jsou zřetelnější z dlouhodobého hlediska. Při zpracování článků a získání informací k problematice jsme museli vycházet ze zahraničních, převážně německých, zdrojů. V České republice tato problematika není moc řešena a zaměřena pouze na krátkodobý časový úsek z hlediska údržby. Ve Spolkové republice Německo je problematika štěrkových záhonů a ploch ukotvena dokonce v legislativě a to dokonce před více jak dvaceti lety. Tyto plochy jsou převážně ze stran Spolkových vlád či jednotlivých měst zakázány.
Negativní vlastnosti
Štěrkové plochy netvoří přívětivé prostředí pro hmyz, ptáky a další živočichy. Štěrkové prostředí není samo o sobě přívětivé pro jakýkoliv život. Živočichové zde tak nenacházejí potravu a hmyz zde nenajde životní prostor. Z biologického hlediska se jedná o mrtvý prostor.
Štěrkové plochy nejsou tak bezúdržbové, jak by se mohlo zdát. Záhony se stávají poměrně rychle nevzhlednými. Kamenivo se špiní a často porůstá mechem (nejpozději po dvou až pěti letech). Chceme-li udržet příjemný vzhled štěrkového záhonu, musí se po určité době kamenivo důkladně pročistit. V častých případech se musí kamenivo zcela vyměnit.
Problematická je také údržba na podzim, kdy je potřeba záhony vyčistit od spadaného listí a květů odkvetlých rostlin. K tomu jsou zapotřebí například foukače na listí, které potřebuji energii a zároveň dochází k poškození drobných rostlin. Hrábě zde použít nejde. Listí ve štěrkových záhonech nemůže zůstat ponecháno, po čase by začalo tvořit humusovitou vrstvu.
I do štěrkových záhonů se dostane plevel. Vítr a déšť přinášejí pyl. Ty se shromažďují ve výklencích mezi jednotlivými kameny a nakonec tvoří užitečný substrát pro plevel. Podkladní rouno je neúčinné, semínka plevele vlétají silou a semena si najdou najdou místo, kde mohou klíčit a růst v meziprostorech mezi nimi. Odstranění je pak stejně problematické, ne-li horší, jak ze směsí mulčovacích kůr nebo z prosté hlíny. V některých případech se dokonce používají pesticidy k hubení nezvaných rostlin. Tyto jedy nakonec zabijí veškerý život na povrchu a v půdě.
Štěrkové záhony zvyšují teplotu a prašnost mikroklimatu. V létě slunce dopadá na kamenivo a ohřívá ho. Kamenivo teplo akumuluje a v noci sálá do okolí. Rostliny jsou tak teplu vystaveny nejen přes den, kdy je teplota navíc umocněna kamenivem, ale také v noci, kdy kolem nich sálá teplo. Rostliny přirozené pro naše klimatické podmínky nejsou k těmto stavům, připomínající pouštní prostředí, přizpůsobeny.
Kvůli přehřátým kamenům potřebují rostliny více vláhy. Ta je pak brána z okolí štěrkových záhonů a pomalu celé okolí vysušuje. Kvůli přehřátým kamenům dochází také k většímu odparu vodní páry v letních měsících. To způsobuje infiltraci menšího množství vody do podzemních vod.
Štěrkové povrchy nezadržují prach a hromadí se na nich. Zvyšují tak prašnost ve svém okolí. Štěrkové plochy také zvyšují hluk ve svém okolí, protože zvuk je tříštěn a odrážen a nespočet množství drobných ploch.
Půda je zhutněna a zničena, později je nutná rozsáhlá renaturace. Kamenivo časem degraduje a rozpadá se. Prostor mezi jednotlivými kameny je brzo zanesen a ucpán. Absorpční schopnost je pak nižší, než u běžných hlinitých povrchů. Půda pod záhonem je utlačena a nepropustná. Pod silně zhutněnými plochami nic nežije. Ztrácí se také úrodnost půdy. Pod štěrk se často kladou fólie proti růstu nežádoucích rostlin, ty však zabraňují i životu hmyzu a organismu pod štěrkovou plochou.
Dalším hlediskem, který je u výstavby v ČR zcela opomíjen, ale v Německu je na něj kladen velký důraz, je energetická náročnost výroby samotných použitých materiálů.
Umisťovat si štěrkové záhony / plochy na zahrady nebo předzahrádky je nevhodné. To stejné platí i pro umisťování štěrkových záhonů do parků a veřejný prostor, kde naopak svému okolí z enviromentálního hlediska štěrkové záhony škodí.
Zvláštním případem jsou štěrkové záhony podél cest. Zde kvůli větší zátěži (v zimní období působení posypové soli) se nejeví jako zcela špatné. Kamenivo však musí být drobné frakce, malé mocnosti (aby půdu neutlačovalo), světlejší barev kvůli akumulaci tepla. Nejlépe promíchané z humusovitou složkou. Zvolena vegetace v záhonech však nesmí ohrožovat bezpečí provozu.
zdroj: https://www.gabot.de/ 
zdroj: https://www.gabot.de/ 
zdroj: https://www.gabot.de/ 
zdroj: https://www.gabot.de/ 
zdroj: https://www.gabot.de/
Alternativa?
K úpravě předzahrádek, květinových záhonů apod. není potřeba hledat složitými procesy vhodnou úpravu. Jako nejvhodnější se jeví ponechat prostor mezi rostlinami volný, tedy hlínu. Další alternativou jsou mulčovací směsi či substráty, zde je však také nepřeberné množství alternativ, který by také vydaly na samotný článek.
zdroj: gabot.de
Jak jsme v úvodu článku uvedli, květinové záhony doplněny štěrkem se v poslední době objevují převážně v Ostravě, například v esteticky udržovanější Opavě je prakticky nenajdete. Nedávno prošel úpravou veřejnou prostor v části Prokešova námětí, kde byl také využít štěrk. K provedené úpravě se vyjádřil doc. RNDr. Jan Hradecký, Ph.D., děkan Přírodovědecké fakulty OU
Proběhlá rekonstrukce veřejného prostranství na Prokešově náměstí u kavárny U černého stromu představuje další z kroků na zvelebení města. V současné době se města potýkají s dopady globální klimatické změny a z tohoto hlediska nelze považovat uvedenou realizaci za příliš povedenou. Jedním z klíčových nástrojů je tvorba povrchů s nízkou schopností přijímat teplo se slunečního záření. Zde ovšem bylo využito tmavých, dokonce i železných povrchů, které přímo pokrývají půdu v okolí nově vysazených stromů. Ve visutých záhonech je zvolena tmavá kamenná drť. Celý prostor je pak vydlážděn. Nelze tedy z pohledu mikroklimatu hovořit o kvalitativním posunu, vyjma toho, že ony snad stromy vyrůstající ze železné desky připomínající tály na starých pecích neuhynou a jednou budou jejich koruny onen povrch stínit a bránit jeho prohřívání.
Uveďme si i jeden příklad, jak má vypadat pozitivní změna úpravy původně štěrkového záhonu v reportáží jednoho z nejstarších německých magazínů o zahradnictví, Taspo. Celá reportáž ZDE.
Na prvním snímku můžete vidět původní stav štěrkového záhonu. Na následujícím snímku stav po úpravě. Květinové záhony bez štěrku jsou nejen přívětivější pro okolí, což jsme již v článku popsali, ale také samotné rostliny mají více prostoru pro růst a je možnost výsadby rozmanitějších druhů rostlin.
zdroj: taspo.de 
zdroj: taspo.de
Jako zcela negativní pro městské mikroklima se dá vnímat úprava prostoru u objektu Červeného kříže v Ostravě. Původní zelený prostor byl nahrazen štěrkem a kamenivem se sterilně vysazenou, druhově méně rozmanitou zelení. Ano, původní stav, kdy byl celý prostor neudržovaný, byl nevzhledný. Nicméně pro klima, teplotu, prašnost, rostliny a biodiverzitu mnohonásobně přívětivější. Úprava prostoru vzešla z nápadu zaměstnanců pracujících v okolí a byl financován městem Ostrava v rámci dotačního titulu FAJNový prostor. Zapojení samotných lidí je velmi pozitivní a nikdo činnost jako takovou nezpochybňuje. Ze strany města by však měla fungovat jakási zpětná vazba a korekce vlivu projektu na lokální mikroklima a další faktory, které jsme výše popsali.
Snad nechtěným záměrem tak mezi objektem a oplocením areálu vznikla doslova teplotní výheň. Na fotografiích původní a nový a stav. I když časem některé rostliny pokryjí větší plochu a část kameniva zakryjí před sluncem, pořád bude prostor pod štěrkem mrtvý prostor pro hmyz a zvířectvo.
zdroj: fajnovyprostor.cz 
zdroj: fajnovyprostor.cz 
zdroj: fajnovyprostor.cz 
zdroj: fajnovyprostor.cz
zdroj: distler-naturgarten.de /mein-schoener-garten.de /deutschebaumschule.de / nabu.de / gabot.de / taspo.de
Jarmil Buqa :
Zastřelte mě, mi se to moc líbí. Jak v Porubě u křižovatek, tramvajových ostrůvků, tak v u toho červeného kříže, nebo na v okolí některých „rondlů“. Ta tvrzení o hmyzu a pod. mi jako laikovi připadají lichá, takové malé plochy podle mě nemůžou hrát významnou roli pro hmyzí duhovou rozmanitost v porovnání s monokulturnimi trávníky místo zahrad našich babek, dalšími a dalšími hyper vole markety a parkovišti a s lány kukuřice a řepky… Tyhle ostrůvky a předzahrádky to zachraňovat nemohou a mi se to líbí s tím štěrkem.
Dan :
Jarmil Buqa: Nevím, ale v textu se nepíše, že se nemají dělat květinové záhony, ale že je lepší k nim štěrk nedávat. Ale jak píšete, jste jen laik, co ani pořádně neumí číst.
Crazym :
Jarmil Buqa: No, babička vždy říkávala „proti gustu žádný dišputát“. Tenkrát jsem houby věděl ale dnes je celkem jasné, že pak stačí těmhle jednoduchým něco líbivého předhodit a máte úspěch zaručen neboť důsledky je ani nenapadnou. Mám pocit, že na tom je poslední dobou zcela založen systém volebních kampaní :D
02.11.2021 11:36Jarmil Buqa :
Dan:
Nevím, ale já o květinových záhonech nenapsal ani čárku. Takže s tím kdo umí/neumí číst bych byl opatrný.
02.11.2021 12:38Jarmil Buqa :
Crazym:
Mám jednoduchým se to líbí. Se stim smiř. A volební právo mám a Vam složitým do toho z pryncypu hoďým dicki vydle, vole!
02.11.2021 12:43Aleš :
Jarmil Buqa:
Bez se podivat z blizka co v tom sterku lezi. Je to humus, je to tady pouzito proto, aby se o to nemusel nikdo starat.
Ty stromy pod plechem nemaji sanci prezit.
02.11.2021 13:40David :
Dan:
02.11.2021 13:50číst ti jde, ale pochopit příspěvek s tím máš problém :) nepsal o záhonech ale o štěrku….
co se článku týče tak mě opět udivuje nadpis jak kdyby se mělo jednat o nějaký fakt, někde se prostě hodí a někde ne, ale zdá se že kauza měsíce – štěrk se rozjela na plno :D můžeme být rádi, že město aspoň nějaké záhony dělá, to že tam hodí štěrk je spíš okrasný doplněk, který funguje mnohem lépe než v dešti zablácená hlína! Ještě mi chybí data k tomu jak zrovna ostravské záhonky se štěrkem napomáhají globálnímu oteplování :)))))
Martin [msstavby.cz] :
Jarmil Buqa: Předpokládal jsem, že zpracováním informací z více jak desítky zdrojů (některé jsou zde uvedeny), vyjádřením Děkana Přírodovědecké fakulty OU, zde bude solidní základ informací pro hodnotnou diskuzi. Ale koukám, že stačí „jsem laik, ale nemyslím si, mě se to prostě líbí“ a celá německá zahrádkářská a krajinná společnost se může jít zahrabat :o)
I ty malé plochy hrají ve městě velkou roli, někdy jsou jen tyto plochy jedinou „zelení“ v lokalitě. Sečti si ty různé záhony, štěrkové plochy, štěrkové předzahrádky apod. a dá ti to plochu marketů, které uvádíš za nevhodné. Bohužel, přístup k městskému mikroklimatu a životnímu prostředí ve městě obecně je v Česku mnoho let pozadu a velmi omezený. Zde stačí „mě se to líbí, data mě nezajímají“. Chování vůči okolí velmi sebestředné.
David: Kdepak jsi přišel na tvrzení, že štěrk funguje lépe jak zablácená hlína? Kdyby jsi aspoň četl text, takovou hloupost bys nenapsal. Jak je v textu navíc napsáno, štěrkové záhony oteplují mikroklima, zbytečně.
02.11.2021 17:05Tomas… :
Já teda nevím, ale na mnoha místech, kde v současnosti tyto štěrkové záhony jsou, nebyla žádná zeleň, jen starý asfalt nebo beton. Takže díky za i za toto malé oživení městské šedi. Mně teda nevadí a vesměs se mi líbí.
02.11.2021 17:18Tomas… :
Já teda nevím, ale na mnoha místech, kde v současnosti tyto štěrkové záhony jsou, nebyla žádná zeleň, jen starý asfalt nebo beton. Takže díky i za toto malé oživení městské šedi. Mně teda nevadí a vesměs se mi líbí.
02.11.2021 17:19Martin [msstavby.cz] :
Tomas…: Na mnoha ne, spíše minimu v porovnání s celkovým množství. Já nevím, ale mě to zní hrozně kapitulovaně.
02.11.2021 17:43Vždyť to přece můžeme mít lepší, funkčnější a přívětivější pro mikroklima.
Jann :
Zajímavý článek vyvolávající užitečnou diskuzi, která se bezesporu hodí, zvlášť s tím, jak tyto záhony ve městě přibývají. Chválím.
Obávám se ale, že autor přistoupil k rešerši dat selektivně a to proto, že nad závěrem měl už jasno dopředu. Ano, ty záhony mají pár chyb, zvlášť proto, že jsme v Ostravě, ale rozhodně negativa nepřevládají.
Příkladem buď plocha u ČK. Mrtvá ve skutečnosti byla původní plocha a to proto, že byla v podstatě jednodruhová. V takovém prostředí nic nežije, snad vyjma myší, hmyz rozhodně ne. Naopak vzrostlé záhony se skladbou kvetoucí po celý rok hmyz přitahuje, ten zase ptáky a tak dále. Problém s teplotou se upozaďuje v čase s tím, jak se plocha zeleně rozrůstá. Takže by stačilo vychytat volbu světlejších granulátu (u ČK splněno) a lepší údržbu (bo Ostrava) a je to rozhodně lepší, než se snažit u chodníků sadit trávník, který nepřežije zimní solení a letní sucho (viz ulice Mlýnská, kde byl pokus o jeho výsadbu učiněn několikrát, přežil až květinový záhon s trvalkami odolnými proti soli).
Klárka :
Jann: Asi se teda poprvé zapojím do diskuze tady. U Červeného kříže bylo lepší vysét směs květnaté louky. Tech druhů rostlin by bylo více než nyní vysázených a pro zdejší podmínky přirozenější. Ten snímek z Google zkresluje, vypadá tak ponuře. Ale není pravda, že tehdy to byl mrtvý prostor. Tráva s květinami jako všude. U toho hmyzu, něco o tom vím, jde o ten prostor, kde se hmyz pohybuje. Pro něj není přirozené chodit po skále / štěrku. Ale rád se schovává ve stéblech trávy, v záhybech hlíny a tak. Dělá to i proto, aby nebyl viděl před predátory. Lépe tam najde úkryt a taky obydlí. Celkově tam má lepší životní prostor a přívětivější teploty. U toho kameniva barva sice roli hraje, ale rozpálený kámen je rozpálený kámen.
02.11.2021 18:01balde :
Martin [msstavby.cz]: není se čemu divit, když máme v česku tolik specialistů na očkování, tak je jasné že budou i na záhony.
02.11.2021 20:16M. :
David: prosím tě tak tobě vadí, že když prší tak se z hlíny stává bláto?? :-D větší blbost jsem už dlouho neviděl. Víš, že kdyby lidi nebyli idioti a nechodili přes trávu, ale po chodníku, tak je všechno v pohodě a ty si nedoneseš domů bláto? Aspoň tě pak žena neseřve, že vypadáš jako prase :-D
03.11.2021 03:23Martin [msstavby.cz] :
Jann: Děkuji.
03.11.2021 07:38Jestli selektivně, to bych neřekl. Článek na tohle téma jsem připravoval již více jak několik měsíců, ale nikdy jsem ho nemohl dopsat. Jelikož vím, že při publikaci takového tématu se dá text následně napadnout z mnoha stran a potřeboval jsem pro něj mnoho informací. Takový bod zlomu pro mě byl týden v Berlíně na konci září. Nedalo mi to, ale zaměřil jsem se i na parkovou úpravu a zeleň ve městě. Štěrk / štěrkové plochy kolem květin jsem neviděl opravdu nikde. květinové záhony a výsadbu okrasné zeleně však ano. Přemýšlel jsem, proč to nepoužívají. Začal jsem tedy k tomu hledat více informací, jak jsem uvedl v článku, tak hlavně na zahraničních webech. Upřímně jsem nenašel žádné realizace, kde by se štěrk používal tak masivně jako v Ostravě. Přiznám se, že mnoho informací pro mě bylo nových a dost překvapivých. Třeba jako postupné hutnění zeminy pod štěrkem, nebo vliv na hluk.
Po všech těch článcích a videích jsem to vyhodnotil jako něco, co kromě subjektivního pohledu vkusu, nemá pozitivní vliv na mikroklima apod.. Minulý týden jsem se na stejnou problematiku zaměřil i v Opavě a po 30 000 krocích jsem viděl jen dva štěrkové záhony.
Jarmil Buqa :
Martin [msstavby.cz]:Martine, opravdu chcete říci, že součet plochy všech štěrkových záhonů a předzahrádek je roven ploše hypermarketů v Ostravě? Jsem sice laik, ale vnímal bych to jako vynikající zprávu! Bohužel tomu prostě odmítám uvěřit.
Štěrkové záhony, jak jsem psal výše, ty které znám tady u nás v Porubě jsou hezké, osazené zajímavými rostlinami. Na většině míst, dnes takto upravených předtím byla mrtvá hlína. Za mě super změna.
S dovolením si tedy svůj vlastní názor ponechám, přestože zahrádkáři z Německa jsou asi proti. A vám udělím nevyžádanou radu. Nepleťte si fakta s tvrzeními a pokuste se přistupovat k publikovaným tématům více objektivně a ne za každou cenu kriticky. Článek pak nutně ztrácí na důvěryhodnosti.
03.11.2021 19:41Martin [msstavby.cz] :
Jarmil Buqa: Netvrdím, že součet štěrkových ploch se rovná ploše marketů v Ostravě, ale že jejich plocha se součtu marketům (jakémukoliv) vyrovná.
Bylo by fajn, pokud si já nemám plést fakta s tvrzením, nějaká fakta sám napsat. Kromě subjektivního „mě se to libí“. To jsi zatím neudělal, ale rád si na ně počkám. Pak se nemá cenu bavit o důvěryhodnosti.
Btw, hlína není mrtvý prostor. Naopak. A celkem by mě zajímalo, na kterých místech v Porubě byla čistě odhalena hlína.
04.11.2021 07:21Jarmil Buqa :
Martin [msstavby.cz]: Martine, je třeba si neplést role. Já jsem laická veřejnost, vy jste někdo, kdo publikuje na „odborném webu“. Vy máte mít zájem na tom, aby byl článek vyrovnaný a nepůsobil zaujatě, což se bohužel dle mého laického názoru už nějaký čas ne vždy nedaří a je to škoda. Jinak velmi oceňuji Vaši práci.
04.11.2021 07:50Dan :
Jarmil Buqa: Asi jsem spatne vyjdril. Ale ty porad tvrdis, ze predtim to byla mrtva hlina nebo nudna trava. Ale ted tam jsou krasne zahony s kvetinami a sterkem. Ale tvl uz pochop, ze to neni zahon nebo puvodni stav. Muze to byt kvalitni zahon. Ne pouze zahon se sterkem.
Muzes si treba strcit kazdeho zahradkare nekam, ale ze dokazes ignorovat i nazor dekana prirodovedecke univerzity tady v clanku je vysmech a takove to, jsem „cesky pepik, delam veci na nic ale jsem na to hrdy“.
Martin [msstavby.cz]: Na ty fakta jsem taky zvedavy.
04.11.2021 07:52Martin [msstavby.cz] :
Jarmil Buqa: To se ale stalo. Chápu, že čerpat ze zahraničních zdrojů, kde je přístup k tvorbě veřejného prostoru řešen jinak, komplexněji a kvalitněji může vyvolat v místních podmínkách rozpor. Ostatně vzhled veřejného prostoru a jeho rozdíl s našim je třeba v Rakousku nebo Německu zřetelný každému návštěvníkovi. Myslím, že nejen já, jsem doložil faktů dostatek. Pak se tedy můžeme bavit na základě těch faktů, nebo se schovávat za role čtenář laik / autor.
04.11.2021 08:06Jarmil Buqa :
Dan:
Dane, máte pravdu, prve jste se nevyjádřil dobře, ale už „tvl“ chápu, kam míříte. Ano, místo štěrkového záhonu by mohl být i jiný. U nás v Porubě vypadají ty štěrkové záhony moc pěkně, právě kvůli tomu štěrku. Hmyz by měl bydlet na loukách, co se zastavěly markety, například Interspaarem. Ten štěrkový ostrůvek mezi tramvajovým pásem a cestou tohle zkrátka suplovat nemůže i kdyby byl zasypán tunami mulče. To je moje tvrzení. O jakém mikroklimatu se lze bavit uprostřed kruhového objezdu, nebo právě na na tom ostrůvku? Kdo by si tam to mikroklima měl užívat? Vždyť tam člověk nesmí a ani ten hmyz tam nebydlí,… :)
Pokud jsem správně četl, pan děkan se vyjadřuje k „Prokešáku“ – k náměstí, které je celé vydlážděné a kde se pohybují masy lidí. Přestože si nemyslím, že titul a funkce je a priori známka kvality, jeho Jeho názor jsem vůbec neignoroval, naopak. Zřejmě je to člověk na svém místě a co píše o náměstí s tím musím jako laik bohužel souhlasit.
04.11.2021 09:19Rado :
Martin [msstavby.cz]: A není to dáno tím, že se Ostrava neumí o veřejnou zeleň a travnaté plochy vůbec starat? To je roky ohraná písnička, kdy se na místech, kde se pohybují lidé, potkáte s trávou nad kotníky atd.? Proto jsou štěrkové záhony oproti těm jiným, skoro bezúdržbové. Nemůžeme srovnávat západní země s ČR, kde si klidně sednete v parku na krásně střižený trávník, skoro jako podle pravítka. Keře jsou krásně zastřižené atd. atd. Prostě nelze srovnávat jabka s hruškama.
04.11.2021 10:27David :
Rado: konečně někdo kdo chápe…. Ten štěrk tomu dodává celkovou estetiku. Ztratí se v něm i nějaký ten odpadek/listí což ve tmavé hlíně bije jako pěst na oko, zejména v Ostravě, kde pravidelný úklid těchto ploch je minimální neli žádný. Tohle téma dělá z komára velblouda, jak kdyby Ostrava byla plná těchto štěrkových záhonů. Většina z nich vypadá dobře jen díky tomu štěrku viz poslední porovnávací foto – ve štěrku je nějakých 30 solitérních prvků/porostů a nějaký ten větší šutr – pokud by tam byla jen hlína a z ní trčelo těch pár výhonků – vypadalo by to teda opravdu chabě až tupě. Jinak by se musel vysadit takový záhon kde je kytka vedle kytky… Asi těžko vznikne celý štěrkový park ale na tak malé plochy – mě by to ani nenapadlo řešit, ještě že jsou. Navíc nejsou tam navždy :)
04.11.2021 11:38Jarmil Buqa :
David:
Naprosto s Vámi souhlasím. Bohužel pan Martin přinesl fakta, která hovoří jasně. „Hrabkama nepohrabeš a musiš to vyfukat fukarem. Tragedya…“
Ne, nebudu to zlehčovat. Jen mě to pobavilo.
04.11.2021 13:20Dan :
Jarmil Buqa: Myslim, ze jste ted poukazal na zdroj problemu, aniz byste chtel. Vy tomu proste jen nerozumite. Z vlastni nevedomosti pak radeji kopete kolem sebe, velmi zbytecne. Napriklad zde:
„O jakém mikroklimatu se lze bavit uprostřed kruhového objezdu, nebo právě na na tom ostrůvku? Kdo by si tam to mikroklima měl užívat? Vždyť tam člověk nesmí a ani ten hmyz tam nebydlí,… :)“
Ne, mikroklima opravdu neoznačuje prostor, kde by hmyz nebo clovek rekreoval. Nejdete si to.
A ano, i ty male ostruvky maji nesmirny vliv a dopad na mikroklika. Proto vznikaji. Je tam vliv v zadrzovani prasnosti, prosakovani vody do vod spodnich, snezeni hluku a hlavne teploty.
Vy jste to opravdu necetl. Pan dekan se vyjadruje také ke kamenivu. To kamenivo se chova jinak, privetiveji, protoze je v Porube? :)
Porad cekam na fakta od vas. Stele nikde a jen vytahnete, ze se neda sterkovy zahon pohrabat hrabemi, ale ostatni duvody, klidne opomijite.
David: To je hodne zvlastni myslenkovy pochod.
04.11.2021 13:50Jarmil Buqa :
Dan:
Na jaká fakta čekáte? Martin napsal, že se to nedá hrabat hrabkami a já říkám že dá. To nejsou fakta, ale tvrzení. Dále říkám, že ty ostrůvky a rondly mají zanedbatelný dopad na mikroklima v kontextu třebovické křižovatky u Interšparu. To je moje další tvrzení. Žádná měření dělat nebudu, to nechtějte. Myslím, že tohle tvrzení není v rozporu s žádným tvrzením v článku. Ano, obecně se štěrk bude chovat podobně jako beton, ale toho betonu tam je 90% plochy, takže to má zachhraňovat ostrůvek, když vedle je z jedné strany louka, z druhé by byla, kdyby tam nebyl ten hypermarket. Nejvtipnější tvrzení je, že štěrkové plochy nezadržují prach, který se na nich ovšem hromadí. To je jako další fakt?
Davide, nenechte se naštvat. Proč tady se mnou bojujete a čekáte na fakta. Já se tady do role odborníků nestavím a nepíšu „odborné“ články, plné názorů a tvrzení. Zkrátka konstatuju, že se mi ten štěrk tady v té Porubě moc líbí a to je fakt.
04.11.2021 14:32Dan :
Jarmil Buqa: No tohle bude jeste sranda.
Proc si myslite, ze uvedene duvody nevhodnosti sterku nejdou pravidve? Proc by meli autori (hlavne zdroju ze kterych redakce cerpala) uvadet lzi nebo nepravide informace? Myslíte si, ze si vymysli, kdyz vy si to nemyslite?
Odbornik opravdu nejste, jste laik, jak jste napsal. Ale rozporujete odborny text, proto bych cekal nejake hodnotnejsi tvrzeni podlozenym nejakym dukazem. Ale pokud hrabete sterk hrabemi (o cemz silne pochybuji) tak se neda svitit.
Ne nadramo jsme porad proti zapadu hodne pozadu. I diky lidem jako vy.
05.11.2021 08:00Jarmil Buqa :
Dan:
:)
05.11.2021 09:47Jarmil Buqa :
https://www.foerch.cz/rucni-naradi/stavebni-naradi/lopaty/hrabe-na-sterk
05.11.2021 09:49Dan :
Jarmil Buqa: Vis proc to je mezi stavebnim naradim? Protoze to jsou hrabe na upravu sterku, když si delas podklad, drenazku appod…. Ne, s hrabemi s takovou rozeteci listi nepohrabes. S zadnymi hrabemi.
Ale klidne natoc video, jak timhle hrabeš listi a odkvetle kvety ze sterku, rad se pobavim. Tusim ze by melo uspech.
05.11.2021 10:03janko :
Vše má svoje klady a zápory. Osobně bych volil obě varianty, záleží a okolí :-)
05.11.2021 11:29Jaké jsou výhody a nedostatky obou skupin mulčovacích hmot?
Minerální mulče
• +nepodléhají rozkladu, eroze je u většiny hornin minimální
• + ochlazují půdní povrch, takže omezují i touto funkcí výpar vody
• + skvělá varianta do asijských a moderních zahrad, na střešní zahrady nebo do trvalkových prérijních záhonů
• + poměrně stabilní materiály
• + ideální hlavně pro zahradní kompozice se solitérními nebo skupinovými kameny
• + barevně neutrální materiály na sebe nestrhávají nadmíru pozornosti
• – vysoká hmotnost, horší manipulovatelnost
• – na jaře trvá ohřev půdy déle než u organických mulčů
Organické mulče
• + snadno se s nimi manipuluje díky nízké hmotnosti
• + některé typy si vyrobíte i sami ze zahradních odpadů
• + vysoká výhřevnost, ohřívají povrch půdy i během zimy, rostliny tak rychleji nastupují do sezony
• + zabraňují hloubkovému promrznutí půdy kvůli výhřevnosti
• + snadno dostupné
• + široká nabídka různých typů
• + obohacují půdu o organickou hmotu
• – snadno se rozkládají
• – potřeba vysoké vrstvy
• – nutnost častého doplňování – běžně po třech letech
• – některé typy silně okyselují půdu
• – některé typy při rozkladu spotřebují velké množství dusíku z půdy
• – mohou být zdrojem dřevokazných hub či plísní
• – při špatném uskladnění nebo vrstvení se zapaří
BAN :
Tak mám ban,… :(
05.11.2021 15:24Jarmil Buqa :
https://www.msstavby.cz/regenerace-prostoru-pred-poliklinikou-01-11-2021/#comment-116125
Nevím proč, ale tady už nemůžu reagovat, jsem laik, tak se jen domýšlím. Třeba se pletu. Reakce v odkazu na uplně jinou diskusi. Viz výše.
06.11.2021 01:27Martin [msstavby.cz] :
BAN: Ban nemáš, komentář spadl kvůli množství odkazů ke schválení, což musíme dělat ručně. Já si toho všiml až teď, protože víkendy trávím co nejvíce offline.
Ale koukám, že tohle vyřešeno.
09.11.2021 12:36M. :
Jarmil Buqa: promiň ale v Porubě to vypadá stejně hnusně, jako všude jinde. Co se v Porubě naopak se záhony povedlo, je ta květinová louka na konci hlavní třídy. Toto by mělo být všude! Vsadím se, že tam není ani zrnko štěrku!
09.11.2021 23:40Crazym :
M.: Jen taková technická, konec Hlavní třídy je pro vás kde? :-)
10.11.2021 10:51Jarmil Buqa :
href=’https://www.msstavby.cz/nevhodnost-sterku-ve-verejnem-prostoru-02-11-2021/#comment-116215′>M.:
Jsou to vaše názory, na které máte právo. Mi se to líbí. S tou loukou naprosto souhlasím! Je krásná i když tam asi není štěrk.
Crazym: <a
Konec je na druhé straně, než začátek. A začátek zas na druhé straně než konec. Kazdopadne, ta louka není u VŠB, ale to je asi jasné.
10.11.2021 11:37M. :
Crazym: Když se jde od VŠB tak konec je na francouzské. Když se jde od francouzské tak je konec na VŠB. :-D Tak mohl jsem napsat na začátku, ale nedošlo mi to zrovna v tu chvíli, že jsem udělal osudovou chybu. ;-)
10.11.2021 23:36Crazym :
M.: :-) A to je přitom Leninka jedna z mála ulic kde soudruzi při budování lepších zítřků dodrželi pravidlo civilizace, že číslování domů na začátku ulice začíná jedničkou vlevo a pokračuje lichými a vpravo sudými čísly https://mapy.cz/s/detebodezu Takže ulice má jen jeden začátek a konec a je čitelná nejen pro místní :-)
11.11.2021 17:33mendok :
Dobrý den,
jakýkoliv záhon je za mne lepší než rozpálený beton/asfalt.
Mulčování šťěrkem mi nevadí a na údržbu je lepší než organické materiály, které postupně tlejí, hnijí a rostou v nich houby……..
A pánům jako je Crazy a další doporučuji se obrátit na radnici a vyžadovat kvalitní realizaci, neboť i projekt sebelepšího architekta dokáže patlalská realizační firma (která je samozřejmě nejlevnější) zničit – to je případ Mor. Ostravy a okolí…..
19.07.2022 08:28Mimochodem, viděl jsem jak pracuji Technické služby MOaP – při platí záhonů vytrhali trvalky a ponechali plevel, to hovoří samo za sebe – takže, jak jsem již napsal, je třeba vyžadovat kvalitu a odbornost, která ovšem vždy něco stojí………..
Crazym :
mendok: Co to meleš trubko? Na co to vlastně reaguješ?
19.07.2022 18:52Pavel Kadlas :
Já teda nevím, co autor článku skutečně ví o štěrkových záhonech a proč tento článek vůbec psal… Že by Němci, kteří vymysleli štěrkový záhon s vyšším stupněm autoregulace (takhle blbě se tomu říká) jej už 20 let haněli? Ikdyž u nich je možné vše… To co má autor zjevně na mysli je mulčování kačírkem. Ano ten slehává a neplní spoustu fcí. Ale drcené kamenivo ve správné vrstvě má mnoho pozitiv. A tyto záhony velmi podpirují biodiverzitu. Kryt rostlin tlumí ohřev již pi 2 letech a mnohé rostliny teplo milují,voda se lépe vstřebává…. Laici mají asi více selského rozumu než autor…
18.04.2023 22:26