Návštěvnické centrum Domu přírody Beskyd

Hynek [msstavby.cz] | 1.12.2014 | ostatní | #yaa | Žádné komentáře

I letos mladí architekti soutěžili v Young Architect Awards. Soutěž je určena studentům či absolventům oborů architektury, urbanismu, krajinářské a zahradní architektury, ale i autodidaktům praktikujícím v oboru. Během několika následujících týdnů vám podrobně představíme ty přihlášené práce, které se týkají míst v našem regionu.

Transformace venkovského brownfieldu do podoby Národního návštěvnického centra Domu přírody Beskyd | Ing. arch. Martin Foldyna

Projekt řeší rozsáhlý areál z 80.let 20.st. původně produkující sazenice pro zalesňování Moravskoslezských Beskyd, který se nachází v obci Morávka na území CHKO Beskydy a je dnes z hlediska potřeby pěstování stromků již nepotřebný, ale který je svou prostorovou podstatou, variabilitou a využitelností zcela unikátní.

Nové využití po rozsáhlé analýze potřeb regionu směřuje k environmentálnímu vzdělávání a posilování vztahu člověka k přírodě a životnímu prostředí. V rámci dlouhodobé strategie Ministerstva živ. prostředí v oblasti ochrany přírody a krajiny je jedním z důležitých nástrojů šíření osvěty program návštěvnických center – Domy přírody (DP). V největší CHKO ČR, CHKO Beskydy, však dodnes zařízení tohoto typu zcela chybí. Účelem práce je tedy vtisknutí této nové funkce nevyužitému areálu, což se děje za plné podpory řídících orgánů národního programu DP.

Myšlenkou architekta je maximálně využít stávající prostorové uspořádání i konstrukce a nenásilným způsobem je dotvořit tak, aby vyhovovaly potřebám Domu přírody Beskyd, které jsou značnou měrou definovány manuálem vydaným MŽP. Urbanismus areálu je zcela ponechán a elegantní formou přetváří původní funkční plochy do expozic a zázemí se stejnými prostorovými nároky a vazbami jako tomu bylo při původním využití. Z produkčních ploch vznikají expozice na téma „louky a pastviny“, umělé vodní nádrže se již přirozeně staly vodními biotopy a budou prezentovat vodní svět, přilehlý les zase návštěvníkovi názorně ukáže hlavní přírodní prvek Beskyd. Vše je logicky doplněno srdcem celého areálu – vnitřními expozicemi a dalšími návštěvnickými službami. Stávající konstrukce všech staveb, zejména halového systému, jsou také v maximální míře ponechány a doplněny o dodatečné podružné konstrukce, jakési nové vnitřnosti reinkarnovaného organismu.

Hlavní architektonickou podstatou je zakomponování celého areálu do okolní krajiny a vytvoření dojmu beskydského hřebene. Výrazovými prostředky jsou zelené reliéfní střechy, přírodní materiály, ponechání a doplnění stávající vzrostlé zeleně.

Úlohou architekta není v tomto případě přenesení cizí myšlenky na papír v podobě kreativní studie. Jeho role je výrazně vizionářská, je sám analytikem nevyužité urbanizované zóny a také iniciátorem nového směru využití, koordinátorem všech nutných kroků, které je potřeba učinit, aby se složitý mechanizmus oživení brownfieldu podařilo rozpohybovat.