Memorandum za záchranu budov textilek

Martin [msstavby.cz] | 3.2.2016 | FRÝDEK-MÍSTEK | #slezan | Žádné komentáře

Vedení Frýdku-Místku bude spolupracovat se společností Slezan. Zastupitelé města na posledním jednání schválili memorandum o spolupráci, jehož cílem je například oživení historických průmyslových areálů.

Radní si od podpisu dohody, který následoval krátce po jednání, slibují mimo jiné zachování budov bývalých textilek, jež společnost Slezan vlastní. Město bude na oplátku pomáhat třeba s opravami jejich fasád.

„Je to možná za desítky let první dohoda mezi městem a nějakou společností v takto velkém rozsahu,“ komentoval primátor Frýdku-Místku Michal Pobucký.

Za kulturou do bývalých textilek?

Memorandum by podle jeho tvůrců mělo přinést také zlepšení infrastruktury ve městě, oživení a vznik nových veřejných prostranství a utlumení průmyslové činnosti v areálech. V opuštěných textilkách by se měly konat kulturní akce. „Tento rok se chceme zaměřit na prostory Slezanu, které nejsou normálně otevřené. Jednalo by se o dílčí akce, jež by se konaly od jara do podzimu,“ naznačil náměstek primátora Pavel Machala, který má ve svých kompetencích mimo jiné vědu a kulturní rozvoj.

Návrh se neobešel bez kritiky. Podle Miroslava Přádky dohoda nezaručuje, že budovy nezmizí jako bývalá textilka v Nádražní ulici. „Z toho materiálu se úplně ztratila městská památková zóna. Za sebe si myslím, že nějaké extenzivní památkové zóny jsou sporné, ale v určitém rozsahu by podle mého názoru byla zóna ospravedlnitelná,“ uvedl zastupitel s tím, že přestože memorandum podpoří a nemá nic proti spolupráci, památkovou zónu by ovšem dále s památkáři prodiskutoval.

Hladinu rozvířilo zbourání přádelny

Zintenzivnění debat o ochraně průmyslových areálů ve Frýdku-Místku vyvolala právě demolice bývalé Landsbergerovy přádelny v Nádražní ulici na jaře 2014, která patřila Slezanu. Mohutná továrna s vysokými okny byla podle památkářů a architektů cenným skvostem, kulturní památkou se přesto nestala. Proti se postavil správce konkurzní podstaty a také stavební a krajský úřad.

Radní a památkáři pak chtěli bývalé textilky chránit plošně formou památkové zóny v okolí vlakového nádraží, ze strany vlastníků dotčených nemovitostí se ale kvůli tomu ozvala bouřlivá kritika. Nová památková zóna by podle nich mohla paralyzovat celou lokalitu a představovala by jen velkou zátěž. Také proto vznikla pracovní skupina, ve které se střetávali zástupci města, památkářů a vlastníků. Památkáři původně prosazovali zónu v širším rozsahu. Zahrnula by i Hotel Richtr, provozy společnosti DAS nebo bývalý úřad práce, to ale vlastníci odmítli. „Tudy cesta prostě nevedla, jednání proběhla s nulovým výsledkem. Snažili jsme se to vzít za opačný konec a dohodnout se s vlastníkem, abychom našli alespoň průnik zájmu. Dohoda se nám zdá lepší než direktivní přístup státu,“ řekl k jednání s památkáři náměstek primátora Jiří Kajzar. Prokurista společnosti Slezan Jiří Karásek prohlásil, že společnost nechce objekty zakonzervovat, ale naopak je rozvíjet.

„Memorandum je opakem městské památkové zóny, nicméně pro nás je to jako pro soukromé vlastníky prakticky jediný možný a přijatelný vztah,“ komentoval Jiří Karásek.

Memorandum se zamlouvalo i hlavní městské architektce Miladě Baumannové, podle které je několik příkladů, kdy chráněné budovy nakonec zchátraly.

„Vytvoříme unikátní situaci, kdy se město může rozvíjet na významných plochách, které jsou situovány v podstatě v centru. Protože většina měst, pokud se chce rozvíjet, tak činí směrem na okraj, což je samozřejmě špatně, neboť se musí brát ohled na zemědělskou půdu,“ uzavřela architekta s tím, že snahou je pomocí územních studií prostory propojit.

zdroj: denik.cz