Lašské muzeum v Kopřivnici mapuje umělecká díla ve veřejném prostoru.
Zhruba tři desítky uměleckých děl vznikly v období socialismu ve venkovních prostorách nebo veřejných budovách v Kopřivnici. Aktuální výstava v Lašském muzeu chce nejen ukázat jejich současný stav, ale také připomenout už zaniklá nebo zapomenutá díla. Těch je v posledních dekádách více než nových uměleckých počinů.
„Stojíme přímo v centru města před asi nejvýznamnějším dílem veřejného prostoru v Kopřivnici, mozaikou Vlastislava Holuba, která se běžně nazývá rozvoj Kopřivnice,“ říká Pavel Dvořák, vedoucí Lašského muzea a autor výstavy Obrazy v Kopřivnici.
Mozaika měla v polovině 70. let ukazovat, jak se Kopřivnice proměňuje, protože v té době město procházelo obrovským rozvojem. Stará Kopřivnice byla bourána, nová Kopřivnice se stavěla „a na té mozaice vidíme vlastně rozvoj od vesnické Kopřivnice, tady napravo je Lašské muzeum, dnešní Muzeum Fojtství, přes Kopřivnici tovární až vlastně k té tehdy moderní socialistické Kopřivnici,“ popisuje Dvořák.
Z rušného centra jsme se přemístili na okraj Kopřivnice mezi zahrádky a garáže. Jsou zde také dvě umělecká díla. „Tady stojíme u objektu vodárny v Kopřivnici. Autorem jedné té sochy je sochař Rudolf Chorý, autorem druhé sochy, to je trošku záhada, je pravděpodobně akademický sochař Josef Klimeš, i když to nemáme úplně potvrzené. A ta druhá socha, ta Klimešova, byla původně fontánkou,“ popisuje autor výstavy.
Naše putování po kopřivnických dílech veřejného prostoru končíme přímo na výstavě Obrazy v Kopřivnici. „Tady třeba teď stojíme zrovna u tabule, na které připomínáme díla, která už zanikla. Buďto byla úplně zničena, jako třeba známá kopřivnická socha ležící ženy, která byla na dnešním Masarykově náměstí,“ připomíná Dvořák.
Všechno, co na výstavě návštěvníci můžou vidět, je otázka poloviny 60. let až konce 80. let. „Totiž v roce 1965 byl schválen nový stavební zákon, který investorům ukládal, že mají jedno až čtyři procenta z celkové částky na realizaci té stavby věnovat na výzdobu. Samozřejmě tady ta vlna souvisí i s Kopřivnicí, která od konce 60. a v 70. letech se potom začíná mohutně přetvářet v tu novou, moderní, socialistickou Kopřivnici. A smutné je, že v 90. a potom v nultých letech nového milénia nevzniká v podstatě nic a ten veřejný prostor, řekněme, není estetizován v podstatě nijak,“ dodává autor výstavy Obrazy v Kopřivnici, která je v Lašské vile otevřena až do 2. září.
celý článek + fotogalerie: rozhlas.cz
Poslední komentáře