Karviná městem pro cyklisty v MSK

Martin [msstavby.cz] | 4.12.2023 | FRÝDEK-MÍSTEK, HAVÍŘOV, OPAVA, ostatní, OSTRAVA | #bohumín, #bruntál, #český těšín, #cyklostezka, #frenštát, #hlučín, #karviná, #kopřivnice, #krnov, #nový jičín, #orlová, #třinec | 5 Comments

Město Karviná se umístila jako čtvrté nejlepší město pro cyklisty v rámci ČR dle žebříčku CykloRank. Zároveň je nejlépe umístěným městem Moravskoslezského kraje. Do kvalitní cyklo infrastruktury mají však všechna města daleko.

Městem na kole ve spolupráci s výzvou Do práce na kole a spolkem Plzeň na kole vydává žebříček CykloRank, tedy žebříček měst podle množství jejich cyklistické infrastruktury. Všech 127 českých měst s více než 10 tisíci obyvateli je do žebříčku seřazeno na základě množství cyklostezek, cyklopruhů či cykloobousměrek.

Do žebříčku zároveň byla zařazena všechna města, která se účastní výzvy Do práce na kole. Speciální algoritmus dává nejvíce bodů za nejbezpečnější infrastrukturu, tedy oddělené cyklostezky. Plusové body města získala i za vyhrazené i nevyhrazené cyklopruhy, stojany na kola, cykloobousměrky nebo pěší zóny s povolenou jízdou kol. S menší vahou jsou do CykloRanku Česko započítány i pruhy pro autobusy s povolenou jízdou kol nebo piktogramové koridory. Data vychází z mapy OpenStreetMap.org, která je podkladem pro mapu Městem na kole.

Inspirací českého žebříčku CykloRank Česko byl estonský výzkum a skript, pomocí kterého porovnával cyklistickou infrastrukturu evropských měst Mihkel Lumiste. My jsme kód použili a upravili tak, aby lépe zachycoval českou realitu.

Data CykloRank zároveň od letošního ročníku používá výzva Do práce na kole jako součást hodnocení Cykloměsta Do práce na kole. Cílem žebříčku CykloRank je poskytnout další nový pohled na stav cyklistické infrastruktury v jednotlivých českých městech. A to pohled pokud možno co nejsnáze opakovatelný, oproštěný od subjektivního hodnocení a pohled zahrnující co největší počet měst.

Naší motivací je tak na základě dat OpenStreetMap přinést základní přehled o délce a kvalitě cyklistické infrastruktury v českých městech. Víme, že délka infrastruktury obecně souvisí s oblibou cyklistické dopravy a také víme, že přítomnost cyklostezek souvisí s vyšší bezpečností, což může být dalším faktorem hrajícím roli v oblíbenosti jízdního kola jako dopravního prostředku. Proto nám přijde zajímavé se podívat, jak jsou na tom česká města právě v porovnání délky a kvality jejich cyklistické infrastruktury.

Metodika

Český žebříček CykloRank přebírá základní nápad a skript a mírně ho upravuje na místní podmínky. Především jsme přidali některé typy infrastruktury a mírně upravovali váhu jednotlivých typů opatření pro cyklisty. Výsledný žebříček pak seřadí jednotlivá města dle přepočtu délky cyklistické infrastruktury vůči celkové délce jejich uliční sítě. Přičemž různé typy infrastruktury mají v tomto přepočtu různou váhu.

Pokud by měla být váha přičítaná jednotlivým typům infrastruktury přiblížena co nejjednodušeji, pak byl každý metr cyklostezky, stezky pro pěší a cyklisty a vyhrazeného cyklopruhu započítáván s hodnotou 1,0. Stejně jsme se rozhodli ohodnotit i cyklistické ulice, pěší zóny s povoleným vjezdem kol a cykloobousměrky. Poloviční váhu 0,5 dostal každý metr legalizovaného chodníku a nevyhrazené cyklopruhy. Buspruhy přístupné cyklistům dostaly váhu 0,2. Ačkoliv buspruh nepovažujeme apriori za cyklistickou infrastrukturu, rozhodli jsme se tímto ohodnocením ocenit ta města, která buspruhy legalizují i pro jízdu na kole, což také není v Česku vždy samozřejmostí. V některých městech jsou cyklisté nadále nuceni jezdit vlevo od pruhů vyhražených autobusům MHD. Stejnou váhu 0,2 pak obdržel i každý metr piktokoridoru. Pokud v některém úseku cyklistické infrastruktury je příkaz k vedení kola, pak jsme tento úsek nezapočítali, dostal váhu 0.