Causa Místo pro přecházení

V souvislosti s rekonstrukcí ul. Nádražní byl Aktiv BESIP, pracovní skupina odboru dopravy MMO, dotázán, jaké jsou rozdíly v právech a povinnostech při užití přechodu pro chodce, místa pro přecházení a prostým přecházením pozemní komunikace. Přinášíme rozsáhlou odpověď.

Práva a povinnosti účastníků silničního provozu řeší Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, v pl. znění (zákona o silničním provozu). Odhlédneme-li od obecného pravidla v § 4, že každý účastník provozu na pozemních komunikacích je povinen se „chovat ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, …“, je pro chodce nejdůležitější z pohledu našeho článku Oddíl 5 a paragraf 54.

První odstavec říká: Je-li blíže než 50 m křižovatka s řízeným provozem, přechod pro chodce, místo pro přecházení vozovky, nadchod nebo podchod vyznačený dopravní značkou „Přechod pro chodce“, „Podchod nebo nadchod“, musí chodec přecházet jen na těchto místech. Na přechodu pro chodce se chodí vpravo. Druhý odstavec zmíněného paragrafu říká: Mimo přechod pro chodce je dovoleno přecházet vozovku jen kolmo k její ose. Před vstupem na vozovku se chodec musí přesvědčit, zdali může vozovku přejít, aniž by ohrozil sebe i ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. Chodec smí přecházet vozovku, jen pokud s ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidel nedonutí jejich řidiče k náhlé změně směru nebo rychlosti jízdy.

Obecně „místo pro přecházení“ vzniklo jako místo, které autoři normy ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací chtěli nabídnout chodcům jako místo nejvhodnější pro přecházení vozovky při absenci přechodu pro chodce, u kterého panují přísnější pravidla pro jeho vyznačení (maximální délka, intenzita chodců, lepší rozhledové vzdálenosti, atd). „Místo pro přecházení“ se nijak dopravním značením nevyznačovalo, pouze bylo provedeno stavebně (např. mělo sníženou obrubu pro bezbariérový vstup do vozovky). Z toho plyne, že bylo zcela na vůli chodce při absenci přechodu pro chodce, zda vozovku přejde kolmo, kde potřebuje, nebo si zajde a přejde přes stavebně upravené místo, např. s ostrůvkem mezi protisměrnými pruhy.

Města tedy v rámci rekonstrukcí uličního prostoru nechala (mnohdy dle normy nevyhovující) přechody pro chodce měnit na místa pro přecházení a v ulicích, hlavně v nárožích, se tak objevily snížené obruby ohraničené kontrastním hmatným varovným pásem. Vlivem lobby skupin zastupující nevidomé a slabozraké, jsou některá místa pro přecházení vybavena i kontrastním hmatným signálním pásem, který je od varovného pásu odsazen o 30-40 cm (u přechodu pro chodce jsou oba pásy spojeny).

Protože stále mluvíme o stavebních úpravách povrchu či výšky obrub, laik (nestavebník, neprojektant) nemohl a nemůže „místo pro přecházení“ v silničním provoze poznat. Například sníženou obrubu a vyznačení varovným pásem by měl mít na chodníku každý sjezd do vozovky ze dvora, garáže, atd. Dobře provedené „místo pro přecházení“ mělo a má chodce lákat k použití svou polohou a zřejmým vyšším komfortem pro přecházení. Vzniká tak otázka, zda je ze silničního zákona povinnosti použít „místo pro přecházení“ vymahatelná.

Možná to byl jeden z důvodů, proč Ministerstvo dopravy ČR od ledna do nové vyhlášky č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla na pozemních komunikacích, plat. zn. zavedlo vodorovnou dopravní značku č. V 7b „Místo pro přecházení“. Tato značka má podobu dvou přerušovaných příčných pruhů na vozovce s kadencí 0,5/0,5 a v Ostravě ji v šířce čáry 0,125 m najdete na ulici „nová“ Bílovecká ve Svinově (foto níže).

Pokud se však vrátíme na ul. Nádražní, kde projekt dopravního značení vycházel z předchozí vyhlášky č. 30/2001 Sb. v platném znění, tak navržená místa pro přecházení jsou řešena pouze stavebně a dle komunikace s příslušným silničním úřadem se doznačení neplánuje. A protože chodce nikdo nemůže nutit studovat normy a jiné odborné texty, tak objektivně vzato, nemůže nikdo po chodci chtít, aby na základě existence snížené obruby a nějakých hmatných pásů v uličním prostoru rozhodoval, co je a co není „místo pro přecházení“. Z toho pak vyplývá, že chodci ul. Nádražní (a nejen tu) můžou přecházet kdekoliv, pokud do 50 m od zamýšleného místa přecházení není (řízený) přechod pro chodce (nebo nadchod či podchod).

Dodatek: protože chybí tzv. „technické podmínky“ (konkrétně aktualizované TP 135 „Zásady pro vodorovné dopravní značení na PK“) úřady ani projektanti zatím nevědí, zda „místo pro přecházení“ má být vyznačeno čarami o šířce 0,125 m (Ostrava, Frýdek-Místek) nebo 0,25 m (např. Plzeň).

Nám. Msgre. Šrámka – příklad změny původního přechodu pro chodce na místo pro přecházení

nároží kř. Nádražní x Chelčického – místo pro přecházení vybavené navíc signálními pásy mezi přirozenými vodícími liniemi (domy) a s vodícím pásem ve vozovce

ul. Tyršova – jedná se o místo pro přecházení nebo jsou jen varovnými pásy vyznačeny snížené obruby a vstupy z chodníku do prostoru, kde se pohybují vozidla?

ul. „nová“ Bílovecká, Svinov – vyznačené „místo pro přecházení“ značkou č. V 7b

ul. Tyršova – signální pás spojený s varovným pásem pro nevidomé znamená vyznačený přechod pro chodce, osa signálního pásu vede nevidomého kolmo na osu vozovky a směřuje na protější signální pás, po kterém „dojde“ k přirozené vodící linii

Autorem textu je Aktiv BESIP, pracovní skupina při Odboru dopravy Magistrátu města Ostravy.

Související články

• žádné související články, zkuste tagy pod nadpisem..