Areál na ulici Janská

Komentáře

1. Pavel :

   Parcela lukrativní byla, ale už nebude. Kdysi výstavný Kylešovský kopec bude hyzdit už nejen věžák stavebního učiliště, ale nově i plechové hangáry. V územním plánu se to eufemisticky nazývá „Plochy smíšené obytné městské“.

   18.11.2022 23:21
   6  2

2. Karlos :

   Lukrativní domy ze Stratilové ulice na Kylešovkém kopci nebudou výstavbou omezené ve výhledu,jelikož výstavba hal je v patě kopce,kde je sklon 10%, tedy kylešovský kopec má největší převýšení v Opavě

   20.11.2022 10:48
   1  1

3. tommtomm :

   Pavel: Ta ulice je „hyzděná“ od počátku průmyslem, nejdříve opavské plynárny, po válce lehké strojírenství, zrovna v tomto místě nevidím s novou halou problém. Za mě tato stavba neohrožuje výhled z vilové části a v daném místě (železniční nádraží + intenzivní doprava) si neumím představit obytnou výstavbu ale opravdu jen lehké strojírenství a nebo obchod (díky bohu že tu není další Lidl, ale něco kde se vyrábí). Jsem rád, že místo výstavby na zelené louce na okraji města nahradila tato novostavba starší nedávno zdemolovaný objekt (sice na něm byla letecký kryt pro pozorování bombardování asi ještě z války, ale bohužel, ne vše jde zachovat).

   20.11.2022 11:40
   1  2

4. Pavel :

   tommtomm: Za štěstí považuji snad jen to, že plechový hangár se dá odstranit podobně rychle, jako se nyní staví. Ale z hlediska rozvoje města je to teď krok zpět. Ulice Janská začíná výstavními budovami v úseku před Březinkou, v dalším úseku až k Dolním schodům jsou administrativní a průmyslové stavby. Dopravně to pro zdejší firmy není žádná výhra, úzká Janská ulice je hlavní spojnicí Kylešovic s centrem města, směřují sem téměř všechny regionální autobusové linky, v areálu bývalého OSP je depo kamionů. Město už několikrát avizovalo, že by chtělo znovu zřídit autobusové nádraží. Proto by mi připadalo mnohem rozumnější, kdyby tento pozemek (a případně další v sousedství) od soukromé firmy odkoupilo právě k tomuto účelu. Zatímco v jiných příspěvcích na tomto serveru čteme seriál o velkorysých záměrech ze 30.-40. let, tak nyní to vypadá, že radnice na koncepci a koordinaci investorů prakticky rezignovala a pouze přihlíží tomu, co koho kam napadne přilepit. Pro zajímavost – zkuste si udělat seznam několika desítek architektonicky hodnotných staveb v Opavě a pak spočítejte, kolik z nich bylo postaveno po r. 1945.

   20.11.2022 21:11
   2  1

5. tommtomm :

   Pavel: S Jánskou a s tím že je úzká máte pravdu, ona totiž původně byla slepá a pouze obsluhovala nádraží + plynárny, při rozšiřování nádraží někdy na počátku století totiž byla přeťatá Kylešovská ulice (do té doby přejezd). A byť byl již v té době výhledově plánován podjezd (plánová dokumentace k nádraží), nikdy nebyl realizován, poslední plán podobné realizace je někdy z roku 2000 kdy byl uvažován střední obchvat Opavy (propojující Těšínskou a Bíloveckou (který nevyšel)). Neumím posoudit, na kolik je výstavba autobusáku nutná, současná podoba je sice docela natěsnaná, ale za mě osobně je to přestup hrana hrana a stačilo by upravit točnu autobusů na konci Jánské (ale to je hodně subjektivní názor).

   Velkorysé návrhy z doby 40. let jsou tak velkorysé, jak byla megalomanské celé nacistické Německo (v architektonickém slova smyslu). Na papíru a modelech líbivé, ale do menšího městského prostředí střední Evropy stejně nevhodné a zničující jako pozdější socialistické zásahy (které z vélké části zůstaly také na papíře, respektive v podobě drtivých průtahů centry měst a sídlištních nepovedených celků (čest výjimkám jak z urbanistického tak architektonického hlediska)

   Netuším proč jste vytáhl hodnotné stavby dříve vs nyní v této souvislosti, ale budiž. pokud budeme brát historii Opavy (800 let) z toho vezmeme poslední půlstoletí o kterém mluvíte (dobře už to máme 70 let). to máme 1/16 doby výstavby Opavy. Byť neobhajuju zásahy které v této době proběhly tak jich jen pár zmíním: Baťa (celý dům je krásnou ukázkou doznívajícího funkcionalismu), celkem povedená sorela na hrnčířské ulici (zmiňuju ji jako celkem kvalitní byť době poplatná obytná výstavba (ve vztahu k obytným domům vzniklým na přelomu 19./20. st., Bazén (konstrukční a estetické řešení rozhodně stojí za vyzdvižení), Koruna (za mě hodně kvalitní příklad dobové architektury překračující rámec běžně stavěného panelového standardu (ano je to panelák), která by po dokončení(chybí celá východní část) vhodně kompozičně uzavírala město), bytovou výstavbu na Dostojevského. Řešení rekonstrukce domu umění (myslím umělecko řemeslné pojetí interiéru), čsob na na hrnčířské (úly)… (Mám pokračovat?). Tímto nechci jednotlivé realizace obhajovat, jsou na to stále nové a původní výstavba je stále v nás (on sv. Vojtěch na dolním náměstí musel být taky v době výstavby fackou celému městu). Nicméně si myslím že tento výčet architektury z dané doby je celkem slušný. Seznam výstavby do té doby si dělat nebudu, děkuju, myslím že jsem to tu zaplevelil už dost.

   21.11.2022 08:47
   3  0

6. Pavel :

   tommtomm: OK, estetická hodnota stavby je subjektivní kategorie a nikomu neupírám právo potěšit se pohledem třeba na panelák. Ke spočítání oku lahodících staveb za poslední tři čtvrtě století i vám stačí prsty na rukou, zatímco stejně dlouhé období 1860-1935 takových přineslo mnohonásobek. Myslím, že váš příklad barokního kostela sv. Vojtěcha je dobrý – jeho stavba vyžadovala odvahu a vizi. Odvahu a vizi měl i purkmistr Schössler, pod jehož vedením radnice nechala zbourat hradby a založila parkový prstenec. Podobný příběh má i zbourání zámku a stavba muzea. Platí to také o bytových domech, staré nízké byly bourány, na jejich místě rostly nové a vesměs ku prospěchu vzhledu celé ulice. Jasnou koncepci měly i nově budované čtvrti, včetně Kylešovského kopce. Nyní zpět k původnímu tématu: nádraží je vstupní branou do typického evropského města, Janská ulice v Opavě je to první, co člověk vycházející z nádraží vidí. A vše nasvědčuje tomu, že si radnice ani nedokáže představit, že by ta ulice mohla vypadat mnohem líp a přívětivěji, natož pro to něco udělat.

   21.11.2022 09:40
   3  0

7. tommtomm :

   Pavel: V ohledu, že by to mohlo být lepší, s Vámi souhlasím, nicméně si nemyslím že by to bylo výrazné zhoršení situace. Obávám se, že „dlouhé století“ (jak bylo krásně pojmenované 19.st.) už nikdy, co se týče kombinace populačního boomu, industrializace, společenského vývoje a emancipace společnosti, s čímž vším právě souvisí stavební rozvoj měs,t naštěstí/naneštěstí už znovu nezažijeme, to je v současnosti záležitostí Asie a dalších rozvíjejících se zemí.

   21.11.2022 11:09
   2  0

8. Karlos :

   Ochranné pásmo dráhy, na Jánské ulici, má své zásady, proto zde průmysl, dle územního plánu.

   Na 1. pohled se jedná o konstrukční systém VEDE, účetně rychlejší odpis investice než u zděné stavby. Sendvičové panely jsou nejběžněji používaným typem pláště ocelových konstrukcí jejich hal. Střešní opláštění objektu je možné vybrat z několika variant. Každá z variant má svá specifika z pohledu odlišných fyzikálně-technických parametrů a nároků na vlastní realizaci. Pro střechy se spádem minimálně 7 % se používají lehké střešní panely s povrchy z lakovaných pozinkovaných plechů, jejichž tepelnou izolaci tvoří buď tuhá polyuretanová pěna (PUR), nebo minerální vata. Tloušťka izolace u PUR panelů je dle požadavků na tepelně-izolační vlastnosti, u minerálních panelů je standardně okolo 150 až 200 mm, z důvodů prostupů tepla. Používá se podokapní žlab půlkruhový na žlabových hácích nebo podokapní žlab bez spádový hranatý, který vytváří estetický lem střechy. Žlaby jsou chráněny proti poškození sesutým sněhem průběžnou sněhovou zábranou.

   09.01.2023 18:54
   0  3

9. tjov :

   OT: Nedávno mě známý ukazoval eseje co napsala AI na jakékoli téma a Karlos mě to náramně připomíná :-).

   09.01.2023 21:50
   6  0

10. Alan :

    tjov :
    Nebuď za hlupáka : Jak nasát všeobecný přehled – Poradna. Mě to spíš připadá, že Karlos je členem https://www.cka.cz/ or https://www.ckait.cz/

    10.01.2023 02:23
    1  1

11. tjov :

    Alan: já myslím, že nadsázka byla pochopitelná. Ale pro jistotu:
    – Ta AI generovala podobně strukturovaný text
    – A nadsázka je v tom, že to sice je k tématu, ale encyklopedicky podáno jako nějakým humanoidem :-)

    končím OT

    10.01.2023 10:19
    2  0

12. Martin [msstavby.cz] :

    Karlos: Pozemky v lokalitě ulice Jánská nejsou dle ÚP určeny pro průmysl, ale jsou v zóně SM – Plochy smíšené obytné městské. Ochrana pásmo železnice vede po okraji pozemků podél ulice.

    

    

    12.01.2023 06:39
    2  0

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..