Archeologický průzkum v Hlučíně

Martin [msstavby.cz] | 18.4.2025 | ostatní | #hlučín | Žádné komentáře

Stavební soubor zámku a kostela sv. Jana Křtitele s farní zahradou tvoří, spolu s relikty městského opevnění, nesporné dominanty Hlučína. Území se nachází v historickém jádru města v městské památkové zóně.

Při vědomí výjimečných kvalit tohoto prostoru z hlediska historického kontextu, architektonické hodnoty a uživatelské atraktivity plánuje Město Hlučín do budoucna jeho citlivou revitalizaci. Území by – slovy zadavatele – mělo do budoucna sloužit „jako protiváha náměstí, jako prostor s intimnějším charakterem zaměřený na pobyt v zeleni a mezi architektonicky hodnotnými stavbami s důrazem na potřeby pěších obyvatel, s adekvátním řešením dopravní obsluhy.“

Dotčené území představuje z hlediska historického urbanismu nejcennější součást historického jádra města. Nachází se zde především zámek, který se vyvinul z někdejšího gotického městského hradu, a farní kostel, rovněž s gotickým jádrem. Hlučínský městský hrad je v písemných pramenech poprvé zmíněn k roku 1439. V první čtvrtině 16. století byl pozdně goticky přestavěn – jak naznačuje kamenná deska s reliéfní datací 1525 nad portálem vstupní brány – a jeho fortifikační hodnota byla před rokem 1535 umocněna vybudováním zděných městských hradeb. V průběhu 16. a přelomu 16. a 17. století byl hrad přestavěn na renesanční zámek, který byl v 17. a 18. století dále barokně upravován. V 19. století byla podstatná část zámku – konkrétně dvě západní křídla různého stáří a dvě jižní křídla taktéž různého stáří – zbourána, archeologizované pozůstatky těchto staveb se nachází pod stávajícím nádvořím.

Rovněž městský farní kostel prošel během staletí složitým stavebním vývojem, kdy byla původní gotická stavba renesančně, barokně a klasicistně upravována a doplňována. Kolem kostela, v podstatné části prostoru dnešního Kostelního náměstí, se od středověku rozkládal hřbitov, vymezený kamennou ohradní zdí, který na západní straně navazoval na příkop, oddělující hlučínský hrad od města. Součástí církevního areálu byla rovněž fara a farská zahrada. Urbanistický celek tvořený sídlem městské vrchnosti – hradem, potažmo zámkem – a sakrálním areálem s kostelem, farou a církevní školou byl na jihu a západě vymezen linií městských hradeb. Kamenná hradební zeď byla doplněna systémem půlválcových bašt, torzo jedné z nich dosud stojí na farské zahradě. Archeologizované pozůstatky bašt i hradební zdi se rovněž nachází pod současným povrchem plochy určené k revitalizaci.

Terénní zásahy spojené s projektem revitalizace okolí zámku a kostela představují zásah do archeologických terénů, zakonzervovaných pod současným povrchem. Kromě již zmíněných podpovrchových reliktů hradební zdi městského opevnění s baštou se v případě zámeckého nádvoří jedná o zdiva související s někdejším gotickým městským hradem, stejně jako o pozdější zámecká křídla, zbouraná v 19. století. V prostoru stávajícího Kostelního náměstí, tedy v místech bývalého hřbitova, lze kromě samotných pohřbů očekávat podpovrchové relikty bývalé hřbitovní zdi.

Vzhledem k památkové hodnotě zámku a farního kostela, spolu se skutečností, že prostor dotčený budoucí stavbou je územím s archeologickými nálezy ve smyslu zákona, dohodlo se Město Hlučín s Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Ostravě, na provedení zjišťovacího záchranného archeologického výzkumu. Proběhnout by měl v rozmezí dubna až října tohoto roku, a to etapovitě, aby co nejméně narušil běžný provoz, stejně jako plánované kulturní akce a církevní svátky, odehrávající se na zámku a v kostele. Zamýšlený aktuální zjišťovací archeologický výzkum má svým rozsahem získat relevantní informace pro následující plánování navazujícího záchranného archeologického výzkumu, který by proběhl v rámci realizace samotné revitalizace okolí zámku a kostela.

Archeologický výzkum v ploše veřejných prostor určených k revitalizaci představuje výjimečnou příležitost alespoň v základních rysech postihnout a zdokumentovat historický vývoj těchto výjimečných historických míst. Město Hlučín, Muzeum Hlučínska i Římskokatolická farnost Hlučín ve shodě s archeology předpokládají, že výsledky těchto zjištění budou následně využity k prezentačním a edukačním účelům v rámci revitalizovaného prostoru. Nejširší veřejnosti tak poznatky o historické podobě hlučínského hradu, pozdějšího zámku a sousedícího farního kostela mohou být zprostředkovány např. formou informačních tabulí, QR kódů, případně 3D modelů jednotlivých prvků (hrad, zámek, kostel), anebo celkového 3D modelu středověkého Hlučína v hradbách.