Archeologické nálezy v Bruntále

Martin [msstavby.cz] | 5.9.2024 | ostatní | #bruntál | 1 komentář

Příkop z doby založení města a neobvyklé středověké hradby našli archeologové při výzkumu v okolí bruntálské bašty

Již před několika týdny archeologové informovali, že výzkum v okolí a uvnitř kamenné věže v uplynulých týdnech přinesl řadu mimořádných objevů. V sondě ve svahu pod baštou objevili příkop, který mohl být součástí městského opevnění ve druhé polovině 13. století, tedy v době, kdy byl Bruntál založen. Přibližně z té doby zde byly nalezeny i keramické střepy a další drobné předměty.

Pozůstatky hradeb, které archeologové odkryli o několik metrů dále, v části mezi panelákem a baštou, jsou ale mladší. Najít důkazy o tom, že vznikly krátce po založení města Bruntálu, se sice nepodařilo, ale i tak jde o mimořádný nález. Měly totiž neobvyklé konstrukční řešení.

Přibližně stejně stará a tehdy podobně významná města v regionu, jako jsou Hlubčice (dnes v Polsku) a Krnov byla chráněna dvoumetrovými zdmi, doplněnými systémem půlválcových věží. Aktuální nález na Partyzánské ulici ale tyto vlastnosti nemá. Hradební zeď je široká pouze 85–90 centimetrů a k jejímu vnitřnímu líci jsou přiloženy hranolové pilíře. Zřejmě tedy šlo o hradbu s ochozem na obloucích, tedy stavební typ, který nebyl pro české země ve středověku obvyklý. Jak uvedl František Kolář z Národního památkového ústavu v Ostravě, byl tento druh staveb typický spíše pro některé oblasti v Německu, dodnes jsou úseky takto řešené hradby dochovány například v Norimberku. „Je nutné konstatovat, že tato hradba je mladší než ze 13. století a typem provedení není v českých zemích obvyklá. Na základě doprovodného keramického materiálu je pravděpodobné, že hradba, kterou jsme zde odkryli, je hradbou z konce 15. nebo přelomu 16. století. Zdá se, že její výstavba je důsledkem válečných událostí během česko-uherských válek v 60. až 70. letech 15. století. V roce 1474 táhlo vojsko uherského krále Matyáše Korvína na Opavsko a Krnovsko proti straníkům českého krále Vladislava Jagellonského. V rámci kampaně nebyl obležen jen Krnov, ale řada dalších měst a hradů v regionu, mimo jiné byl dobyt i Bruntál,“ řekl František Kolář. Původní opevnění města, archeologickým výzkumem prozatím nedoložené, tak mohlo být v této souvislosti poškozeno či pobořeno a posléze – alespoň v některých úsecích – nahrazeno novou hradbou.

V interiéru bašty byly archeologicky odkryty pozůstatky stejné subtilní hradební zdi, s pilíři při vnitřním líci, které mohly prostřednictvím oblouků vynášet hradební ochoz. Archeologové zde objevili i důkazy o tom, že součástí předpokládané hradby s ochozem na obloucích byla původně půlválcová věž, která hradbu předstupovala, a v interiéru měla kruhový nebo oválný půdorys. „Vypadá to ale, že při nějakém pozdějším válečném střetu mohlo dojít k poškození této původní hradební věže a její nahrazení baštou, která zde v torzu stojí dodnes,“ doplnil František Kolář. Archeolog připustil, že mohlo jít pravděpodobně o období třicetileté války, konkrétně dobytí města v březnu 1648 švédským vojskem generálmajora Millera. Zdivo současné bašty je o polovinu subtilnější, než bylo zdivo původní věže. Předpokládané střílny pro palné zbraně vzaly bohužel za své v souvislosti s pozdější adaptací bašty k obytným účelům. Jejich původní tvar lze tedy pouze odvodit na základě soudobých analogií.

V souhrnu odkryl archeologický výzkum kus historie města Bruntálu a otevřel také řadu otázek, na které nelze jednoznačně odpovědět. „Archeologický výzkum městských hradeb v Bruntálu je teprve na svém začátku a doufám, že se na základě spolupráce s městem Bruntál podaří ve výzkumech pokračovat. Aktuální výzkum přinesl zjištění týkající se části někdejšího severovýchodního hradebního obvodu, kde byla někdy na přelomu 15. a 16. století vybudována v českých zemích nepříliš obvyklá hradba s ochozem na obloucích. To však neznamená, že na základě tohoto konkrétního zjištění v daném místě můžeme zevšeobecňovat, a předpokládat tento typ hradby kolem celého obvodu města. Například úsek novodobě upravované hradební zdi na západě historického jádra města, v sousedství zámku, dává vzhledem ke své proměnlivé šířce tušit, že se zde kromě mladší hradby mohou nacházet rovněž pozůstatky oné předpokládané hradební zdi z druhé poloviny 13. století. Ale to by mohl prokázat pouze pokračovací archeologický výzkum v těchto místech.“ dodal František Kolář.
Bašta na Partyzánské ulici je významnou historickou stavbou města Bruntálu, které se řadu let snaží zpřístupnit ji veřejnosti. Aktuální archeologický výzkum byl zapotřebí kvůli plánované rekonstrukci bašty.

Cihlářská čtyřkanálová žárová pec patří v kraji mezi archeologické unikáty

Během loňského měření magnetometrem, které předcházelo aktuálně probíhající stavbě infrastruktury v lokalitě Za Mlékárnou, objevili archeologové řadu míst poznamenaných ohněm a některých případech i s odpadem z cihlářské výroby. „Interpretovali jsme to tak, že zde byly cihly vypalovány v polních pecích nebo milířích. Cihlářská výroba tady probíhala několik desetiletí a asi i v různých etapách. Výrobní postupy mohly být různé,“ sdělil ředitel Národního památkového ústavu v Ostravě Michal Zezula s tím, že již loňské nálezy považovali archeologové za docela velký úspěch.

Badatelům se ale nepodařilo prozkoumat zarostlou a nepřístupnou část mezi zahrádkami a železniční tratí. A právě tady se před několika týdny, v rámci přípravy stavby, při odkrytí ornice, objevily pozůstatky výrobního zařízení z 19. století. „Čtyřkanálová žárová pec je velmi charakteristická pro raně industriální formy cihlářské výroby. V českých zemích se nacházely takových objektů stovky, ale dochovaly se jen výjimečně,“ vysvětlil Michal Zezula a pokračoval: „Podle literatury i na základě konzultací s kolegy se dá říci, že se jedná o jeden z nejlépe dochovaných pozůstatků žárové cihelny. V kraji je to určitě unikát.“

Odborníci na industriální archeologii budou nyní zkoumat, jak pec fungovala. Při prověrkách archívů se zatím moc informací, které by se vztahovaly k bruntálské cihelně, najít nepodařilo. Snad jen, že ve 40. letech 19. století je zaznamenáno, že při výstavbě železáren v Ludvíkově používal bruntálský velkostatek řádu německých rytířů cihly vlastní. Podle Michala Zezuly je velká pravděpodobnost, že to mohly být cihly z Bruntálu.

Zdejší ložiska hlíny vhodné pro výrobu cihel pocházela ze starších úseků období čtvrtohor, kdy se z tundry mezi pevninským a horským ledovcem vyvály částice, které vytvořily souvrství prachových hlín. V 19. století, v době rozvoje průmyslu, bylo potřeba materiál na stavbu továren. Zdroje stavebního kamene byly v okolí města omezené, ale v ložiscích cihlářských hlín měl Bruntál velký potenciál. V té době začal řád německých rytířů na svých pozemcích hlíny těžit a vyrábět z nich cihly. Cihelna byla v různých fázích vývoje schematicky zaznamenána v katastrálním plánu z roku 1836 a dalších mapových podkladech. Její skutečnou podobu ale odhalil až archeologický výzkum.

„Pečlivě identifikované části bývalé cihelny, její vnitřní uspořádání a základy stavby se v budoucnu mohou stát zajímavým turistickým cílem. V současné době nás čeká rozhodnutí, jak základy tohoto historického objektu zakomponovat do nově budované čtvrti města. Poté bude moci být připraven projekt, který připomene část cihlářské výroby na území našeho města,“ řekl k nálezu cihelny místostarosta Bruntálu Petr Rys.