Ostravské sochy #51

Jakub Ivánek | 8.4.2017 | OSTRAVA | #sochy | Žádné komentáře

Ostrava-Hlavní nádraží a jeho umělecká výzdoba: plastika Květ Sylvy Lacinové, vitráž Dějiny Ostravy Oldřicha Vašici, vývěsní štít pošty Františka Bělohlávka a reliéf Iva Příleského.

Je možná překvapivé, že při výzdobě areálu ostravského Hlavního nádraží se neuplatnil žádný z místních umělců. Všechna díla, která v areálu výpravní budovy či protilehlého objektu hlavní pošty naleznete, jsou prací umělců z Brněnska a Olomoucka. Vliv na to měl patrně fakt, že budovu nádraží z let 1966–68 projektovali brněnští architekti Lubor Lacina a Vlasta Douša, protější objekt pošty zase Drahoslav Kolbert a Květoslav Odstrčil ze Spojprojektu Brno.

Hlavní umělecká díla nádražní budovy byla soustředěna do předprostoru výpravní haly, kde funguje dosud působivé kruhové atrium. Uprostřed něj stávala donedávna okrouhlá fontána s plastikou přední brněnské sochařky Sylvy Lacinové (sestry architekta Lubora Laciny) z měděného plechu. O té jsme již hovořili ve 28. díle našeho seriálu, který se věnoval uměleckému ztvárnění květin. Plastika tam stojí dosud, ovšem již na nízkém podstavci, zatímco kašna zmizela.

Atrium Hlavního nádraží s fontánou okrášlenou Květem Sylvy Lacinové a s vitráží Oldřicha Vašici v proskleném průčelí na přelomu 70. a 80. let 20. století (foto Petr Sikula)

Sylva Lacinová: Květ před Hlavním nádražím, 1974, současný stav po zrušení fontány (foto Jakub Ivánek)

Dosud však nepřišla řeč na vitráž v prosklené stěně haly, která se do tohoto atria obracela. Tu navrhl brněnský malíř a grafik Oldřich Vašica (ve spolupráci s manželkou Karlou) a realizoval ji s vitrážistou Jiřím Klaškou. Šlo o 14 podlouhlých, vertikálně orientovaných skleněných ploch s náměty z historie Ostravy, které se střídaly vždy se dvěma průzračnými pruhy skel. Motivy byly samozřejmě dobře patrné zejména zevnitř – cestující si je mohli prohlížet z čekárny v patře haly. Přesně popsat jednotlivé zachycené historické momenty je dnes z fotek těžko odhadnutelné. Na místě se totiž už nenacházejí. Při rekonstrukci nádraží v roce 2008 došlo k jejich odstranění. Bohužel se dosud tato (prý ve sklepě nádraží uložená) vitrážová okna nepodařilo znovu instalovat. Letos, když Ostrava slaví výročí 750 let od založení, by byla náprava i vzhledem k tématu vitráží doslova na místě.

Oldřich Vašica: vitráže s motivy z dějin Ostravy, 1974, pohled z výpravní haly na přelomu 70./80. let 20. století (foto Petr Sikula)

Olomoučtí umělci se pro změnu podíleli na výzdobě protější budovy hlavní pošty. Již na nároží této architektonicky působivé stavby obložené zářivě modrými boletickými panely narazíme na umělecky ztvárněný označník. Nad nápisem POŠTA 2 tu rozpíná svá křídla geometricky stylizovaná holubice, jejímž autorem je uznávaný olomoucký grafik František Bělohlávek. Ačkoli holubice se stala za minulého režimu zprofanovaným motivem, a to jako tzv. holubice míru, zde jde bezpochyby o znak poštovních služeb vyjádřený v jejich nejromantičtější podobě – poštovním holubem.

František Bělohlávek: vývěsní štít hlavní pošty, 1968–1972 (foto Jakub Ivánek)

Vejdete-li do interiéru pošty, vaši pozornost bezpochyby upoutá již prostor centrálního, technicistně vyhlížejícího kovového schodiště, jehož přízemní část je obklopena stěnami se skleněnou mozaikou. Zatímco přepážková místnost napravo (ta užívanější) uměleckou výzdobu postrádá, v té levé se nachází vskutku okouzlující kovový reliéf se skleněnými prvky. Jde o dílo olomouckého výtvarníka Iva Příleského. Nástěnný objekt je složen ze zlatavých plechů převážně ve tvaru trojúhelných šipek, které snad odkazují ke směrům dopravy. Mezi nimi se, zejména pak v centrálním kruhovitém útvaru, navíc uplatňují skleněné výplně v barvě zářivého ultramarínu. Je pozoruhodné, jak materiálem i použitou barvou umění koresponduje s architekturou objektu. Ať už má tato abstraktní kompozice symbolizovat cokoli, jednoznačně působí jako šperk celé stavby.